OKO SÍTNICE CO JÍST a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Oči jsou pro většinu lidí těmi nejdůležitějšími smyslovými orgány, protože člověku umožňují zkoumat, pozorovat i obdivovat vše kolem něj bez toho, aby se museli předmětů a lidí v okolí dotýkat. Oči umožňují lidem poznávat skutečnosti, které nejsou v bezprostřední blízkosti daného pozorovatele a umožňují mu tak širší záběr poznávání světa.
Nemoci sítnice oka
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
Ve svém příspěvku WALFARIN MĚŘENÍ HODNOTYQ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rerkova.
mám naměřenou hodnotu Q 1,6 prosím je to málo zeleniny?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Kutova.
Beru. Warfarin uz 2 roky, protože mám arytmii a taky.že oba rodiče zemřeli na mozkovou mrtvici.Vidím jen na 1 oko, před lety se mi utrhla sítnice ,a díky špatným kontrolám mi odumrel nerv.Takže na to druhé oko vidim dobře, musím hlídat na očním nitrooční tlak. Warfarin na to žádný účinek nemá.
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Pokud lékař objeví trhliny a díry v sítnici i ještě před vznikem odchlípnutí, musí je léčit, obvykle se k tomu využív
Ve svém příspěvku OCET A CIBULE ZAFUNGOVALY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edisko.
Měl jsem po vyučení před asi 40 lety kuří oko na palci pravé nohy. Maminka mi palec obalila igelitem v kterém byl ocet a cibule, tak jak praví babská rada, a u kořene jemně omotala hrubší nití. Obal jsem (z chlapské lenosti) nevyměňoval, jak se radí zde, ale ponechal na místě a po dvou dnech jej přestal vnímat. Po týdnu jsem jej sundal a kuří oko bylo pryč. Zlatá maminka! :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Zdravím, jako zpětnou vazbu, že jsem si také něco přečetl od jiných jsem píši svoji dobrou zkušenost.
Dva nebo tři roky jsem měl na jedné noze - plosce - dvě kuří oka, nebo to byli malé bradavice, nevím přesně. Schovávaly se pod ztvrdlou kůží a bylo obtížné se k nim dostat. Zkoušel jsem se k nim dostat a zničit je nejdřív pomocí MMS kapek, to je roztok oxidu chloričitého, ale bylo to moc zdlouhavé. Taky jsem zkoušel roztok hydroxidu sodného ... též moc zdlouhavé.
Pak jsem zkusil kyselinu chlorovodíkovou. Během jednoho dne bylo jedno kuří oko pryč, druhé bylo asi hlouběji, tak jsem v tom pokračoval někdy další den.
Návod: navlhčíte vatovou tyčinkou několikrát za sebou, vždy po zaschnutí, léčené místo. Na první pohled nebude nic nápadného, ale kůže má změněnou strukturu (od kyseliny) a vhodným špičatějším nožíkem to inkriminované místo postupně seškrábete - bezbolestně, bez krve, jen tu tvrdou a suchou kůži, a hlavně pak to oko. Hodně zdaru.
Toto onemocnění je také známé pod označení retinitida. Zánět sítnice oka mohou způsobit viry i paraziti, nejčastější příčinou jsou ale bakterie. Člověk se může nakazit psí tasemnicí a tak pak může vyvolat i zánět sítnice. Pacientovi se infekce do sítnice může dostat krví ze zánětlivého ložiska v podstatě kdekoliv v těle. Pacientovi se může sítnice zanítit ale i po úrazu, nebo v případě, že je infekce do oka zanesena přímo (například: pacient si promne oko rukou). Zánět mohou způsobit také různé onemocnění jako zarděnky (ty je způsobí v případě, že jimi onemocněla těhotná žena v prvním trimestru, a tím došlo k poškození sítnice oka u embrya), HIV virus, tuberkulóza, chlamydie a další. Problém u zánětu sítnice je v tom, že když tělo léčí tuto infekci, tak zároveň imunitní buňky poškozují současně i buňky v sítnici, což může vést k poškozování (zhoršování) zraku. V mnoha případech není zánět sítnice osamocený a doprovází ho také zánět cévnatky, která sítnici zásobí krví.
- příznaky
V první fázi pacient si žádné problémy se zrakem neuvědomuje, postupně se ale začne jeho vidění zhoršovat. Obvykle pacienti se zánětem sítnice uvádějí rozmazané vidění a pohyblivé skvrny v zorném poli oka, zkalení sítnice, vznik světle žlutých ložisek na sítnice. Pro toto onemocnění je také typická vysoká citlivost na světlo a slzení.
- léčba
K léčbě zánětu sítnice oka obvykle lékař předepíše antibiotika, v závažnějších případech může předepsat i kortikoidy. Obvykle záleží na tom, co zánět způsobilo. Antibiotika se samozřejmě nepředepisují v případě, že onemocnění způsobily viry, v takovém případě se nasazují antivirotika.
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zděnka Navrátilová.
Dobrý den,mám trhliny sítnice bez odchlípení,mám teď 2x zákrok laserem....můžu si prosím kapat uměle slzy? A kolik přibližně můžu vzít kg? Je někde nějaký návod co můžu a co ne? Bylo mi řečeno,klid,nenosím těžké,netlačit,ne Kasl ať,ne běhat a to vše.Proto moc prosím o odpověď,jsem z toho špatná...děkuji. S pozdravem. Zděnka Navrátilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rita.
Dobrý den, já jsem tuto operaci podstoupila před 2mi lety. A od té doby se mi vůbec nesrovnaly otoky a kruhy pod očima. Řešila jsem s doktorkou a podle ní vše v pořádku a zhojeno dobře. Tak jsem hledala možnost, jak se vypořádat s těmi fialovými kruhy. Narazila jsem na tohle https://ar-aesthetics.cz/es… a cítím se teď už lépe. Maskovala jsem dříve vrstvami make-up, ale nevypadalo to nic moc.
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň také toto onemocnění nejprve postihuje jen jedno oko, ale
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ RADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Ivičičová.
Chvála Kristu,prosím o radu jak používat lékařskou síru.Zda nasypat do ponožek nebo vložit něco nepropustného aby to přes ponožku neprášilo. Předem děkuji za odpovědˇ´a přeji krásný den.Anna Ivičičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Dobrý den. Mam 70 let. Už dlouhou dobu se léčim s očima. Mám ubytek sítnice. Kapu kapky na snížení tlaku. Beru tanakan,oculonorm. Ruzne přípravky s obsahem lutejnu. Stravují se zdravě.Přesto se mi zrak zhoršuje. Dokonce mám v očích mlhu. Prosím mohl byste mi poradit nějakou bylinku na posilnění sítnice. Děkují za odpověd.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ - ZKUŠENOSTI S KLINIKOU HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana Humečková.
Zdravím, 17let mě trápí oči. Začínalo to pozvolna a se zhoršujícími se dioptriemi jsem se začala zajímat o možnosti jak se brýlí zbavit, jelikož to co na nose nosím jsou už pořádný popelníky a opravdu se mi to nelíbí. Proto bych se zde ráda optala, kde jste si nechali oči odoperovat? Zatím mám v hledáčku jen kliniku Horní Počernice, na kterou mě ségra lanaří,protože tam byla spokojená, ale ráda bych si poslechla i jiné názory. Předem dík.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míra.
Na kliniku v Horních Počernicích jsem šel kvůli tomu, že jsem špatně viděl, doktorka mi řekla, že mám zánět oční sítnice a že tento problém musíme co nejdříve vyřešit jinak by se mohlo stát, že o vidění přijdu. Jsem rád za tak pečlivou doktorku, že se mi pověnovala a oči mi dala zase do kupy.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draslik.
2 měsíce léčím prasklou sítnici 2 2mesice léčím primář .a 2operace a nebude nepřilepíl se sítnice musí olej tel vědět šlo to olej jak operován čočku šlo léčit.dekuji pozdravem Draslík.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sítnice je vrstva tkáně, která se nachází v zadní části oka. Tato část oka snímá světlo a posílá obraz do mozku. V centru této nervové tkáně je skvrna. Sítnice poskytuje ostré centrální vidění, potřebné pro čtení, řízení a vidění jemných detailů. Poškození sítnice může mít vliv na zrak, a některá poškození mohou být tak závažná, že způsobí slepotu. Příklady poruch sítnice jsou následující:
Ve svém příspěvku PATER PLESKAC LECENI RECEPTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina zabloudilova.
Dobry vecer pane Pleskac prosim o radu,boli me prava pata byla jsem na rengene mam patni ostruhu.Jeste me asi 2 mesice sumi v pravem uchu.Predem Vam dekuji za radu. Zabloudilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Klusková.
Vážený pane, je mi 73 roků.Před rokem a půl jsem zjistila, že se mi zhoršil zrak. Na oční ambulanci v nemocnici U sv. Anny v Brně mi zjistili otok na sítnici levého oka - věkově podmíněnou makulární degeneraci. V pravém oku už je jizva po prasklé cevě, vidím kostrbatě. Na levé oko navržena injekční léčba na kterou už čekám čtvrt roku. Při zhoršení může dojít k oslepnutí. V červnu r. 2015 mi byla vyoperovana levá ledvina s nádorem. Zatím bez léčby, pod kontrolou onkologů. Mám zvýšený kreatinin a kyselinu močovou. Beru 75 nm 1x denně - snížená činnost štítné žlázy. Mám začínající šedý zákal - operace možná až po vyléčení otoku sítnice.Děkuji za odpověď a srdečně zdravím. Jarmila Klusková
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
Ve svém příspěvku NEMOCI OČNÍ SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeáš.
V klinice jsem byl jednou, potřeboval jsem předpis na zánět v očích a docela mě překvapilo jak byli vstřícní a milí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolína.
Mám podobnou zkušenost, kdy můj syn měl zánět v oku, přijali nás na klinice v Horních Počernicích docela rychle a paní doktorka mu oko zkontrolovala a vysvětlila mi co přesně s okem má, napsala nám předpis, který jsem šla vyzvednout do lékárny co tam mají, Kliniku můžu na akutní ošetření doporučit, paní doktorka co syna ošetřovala byla milá a vstřícná.
Po operaci odchlípnuté sítnice oka obvykle zůstává pacient nějakou dobu pod dohledem v nemocnici, ale ani po návratu domů není možné, aby se okamžitě zapojil do pracovního procesu, je třeba klidový režim i po dobu několika měsíců.
I po operaci oka postiženého makulární degenerací je nutné strávit nějaký čas v nemocnici pod dohledem, obvykle pacienta navíc čeká trávení tohoto času v poloze na břiše, či v předklonu s pohledem dolů. I doma je poté nutné zachovat po nějakou dobu klidový režim.
V některých případech je ale u těchto chorob možné provést daný zákrok ambulantně pod lokální anestezií, využívají se k tomu prostředky vnitřní tamponády, které pomáhají k tomu, aby se sítnice správně zahojila při odchlípení sítnice a při edému. Lékař k zákroku může využít expanzní plyn, nebo silikonový olej. Expanzní plyn se vstřebává postupně asi měsíc, po celou dobu ale brání správnému vidění. Silikonový olej se vstřebat nedokáže a je nutné ho z oka po půl roce vypustit. V rámci pooperačního režimu si musí pacient pravidelně kapat oční kapky, udržovat tělo v poloze, kterou mu stanoví lékař a rozhodně nechodit do zakouřeného a prašného prostředí, ani do bazénu a sauny.
Ve svém příspěvku MOJE ZÁKALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Mně je 40 let a vidím svoje zákalky už od svých 10 let. Postupně se zvětšují - rozrůstají. Na modrém nebi dokážu vidět jejich strukturu, zejména okraje a spoje jednotlivých pahýlů nebo koleček. Bohužel se mi nedaří zákalky přemístit pohybem oka. Ony se tím pohybem size trochu pohnou, ale do vteřiny jsou zase na své pozici. Vidím je jen za mimořádných světelných podmínek a v životě mi nijak nevadí, úplně jsem si na ně zvyknul.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Svecova.
Dobrý večer.Mam také zakalky ve sklivci.Na levém oku je vidim od operace šedého zákalu to jsou tři roky.A letos se mi objevili na pravým oku a pri kontrole u doktorky jsem jela okamzite na operaci sitnice,mela jsem dírku v sitnici.Ale zakalky mi zůstali.Jsem myslela,ze to bylo tím,že jsem se bouchla do hlavy asi 5 hodin po operaci.Sla jsem hned druhy den opět k doktorovi,tam mi oko rozkapali a poslali i na ultrazvuk a pry se sitnici nic nestalo,jsou to jen zakalky.Tak jsem se smirila i když je to otravné.Ale jako by se zlepšili.Ale min.týden jsem spadla,zavravorala jsem v byte dcery aupadla.Od te doby se mi ty zakalky zvyraznili.Mam jen strach,jestli jsem něco nedokázala,jestli si mam dělat starosti a nebo to nic není.Nechci vypadat jako hypochondr ale nechci něco zanedbat.Piradite mi?Děkuji Svecova Blanka
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Pokud se tupozrakost zachytí včas, tak úspěšnost její léčby je až 95 %. Při včasné diagnóze je tupozrakost léčena tak, že se zakrývá zdravé vedoucí oko, aby bylo namáháno oko tupozraké. Dítě cvičí doma pod dohledem rodičů, a tupozrakost se tím velmi dobře vyrovnává. Rodičům někdy vadí, že se dětem musí dát dioptrie, které jsou u nich zjištěny, což je ale nezbytná součást léčby. Když dítě šilhá a má třeba 4 dioptrie, musí brejličky nosit! Také když dítě šilhá a ještě k tomu má tupozrakost, musí nosit brýle a okluzor (zastínění) na vedoucí oko. Dítě postižené tupozrakostí musí trénovat své tupozraké oko a rodiče mu musí být v tomto oporou a trénink s ním vydržet. Jsou ale rodiče, kteří nápor nevydrží, a dítě pak jde do života s velkým handicapem. Protože pokud dítě jde do života jednooké, může se stát čirou náhodou, že si během svého života poškodí zdravé, vedoucí oko a pak zde nastává velká tragédie, protože tupozraké oko v podstatě nevidí.
Ve svém příspěvku POŠKOZENÉ ŘASY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Hele, to se běžně stává. I mě se stává něco podobného a i opakovaně. Řeším to tím, že nejdříve kolem řas natáhnu vhodnou linku tužkou a pak na vypadané oko použiju řasenku pro objem, trochu více intenzivněji, než na to oko druhé. Tužku používámm tuhle: https://www.krasa.cz/ocni-l… a řasenku tuhle https://www.krasa.cz/rasenk….
Důležité je, aby sis zkontrolovala, že ti vyrůstaj malé řasy v místech po těch vypadaných řasách. Kdyby nedorůstaly, tak by bylo třeba toto řešit osobně s dermatologem. Mě se nerovnováha v množství řas spraví do jednoho měsíce.
Ahoj, zdraví Kamila!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Sledovala jsem jestli mi dorůstají a taky že jo!tak třeba se to taky do měsíce spraví.zatím to zkusím s tou tužkou..děkuji moooc za radu!ahoj Jana
Kuří oko je bolestivé, tlakem podmíněné nadměrné zrohovatění kůže nad kostními výstupky. Kuří oko nejčastěji vzniká na patě, plosce nohy, v hlubokých kožních prasklinách, případně se na prstech vyskytuje takzvané měkké kuří oko. Nejčastější příčinou vzniku kuřích ok bývají nevhodné boty, které dlouhodobě tlačí na prst proti kosti. Kuří oka nejvíce postihují plošky pat, malíčky a palce na nohou. Jedná se o žlutošedivě zbarvený útvar, asi 3–12 mm velký. Bolest způsobuje zanořený čep pod povrch, který tlačí na kost.
Pokud se vám vytvoří kuří oka, zajděte s nimi na pedikúru. Ale pokud se jedná o virové bradavice, tak ty by měl odstranit lékař. Pokud se jedná o malé bradavice, lze je léčit protivirovými přípravky, například vlaštovičníkem nebo lápisem.
Ve svém příspěvku VIZÍN NA ČERVENÉ OČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Macek.
Mám dotaz, jestli má vizín na červené oči nšjaké negativní účinky , pokud by se používal častěji než 2 x denně ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Jsem oční lékařka a Visine při dlohodobém nebo častém používání oko spíše vysušuje a dochází tak opět ke zhoršení situace s červenáním nebo pálením oka při jeho používání. Zkuste se raději několikrát dobře vyspat, nezdržujte se v zakouřeném nebo prašném prostředí a oko se srovná samo.
Laserové operace očí: Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky. Tímto typem operace je možné odstranit krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus (cylindry).
Nitrooční operace dioptrických vad: Některé z dioptrických vad není možné úspěšně korigovat laserovou operací. V těchto případech se většinou jedná o pacienty s vyššími dioptrickými vadami, nebo o pacienty starší 45 let. Může se to týkat i varianty, kdy nastal souběh více očních vad. Pro tyto případy je vhodnou metodou implantace nitrooční čočky, pomocí které se dosáhne optimálních výsledků.
Operace šedého zákalu: Jako první v ČR zavedla oční klinika DuoVize operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem LenSx. K operaci není potřeba doporučení od lékaře. Na klinice se zákroky provádějí bez čekání a všechny probíhají v krátkých termínech.
Léčba presbyopie (rozmazané vidění) – PRELEX a Raindrop: Jde o zákrok, při jehož výkonu není potřeba laseru. Spočívá ve výměně původní lidské čočky za umělou, tzv. multifokální nitrooční čočku.
Léčba onemocnění keratokonus: Keratokonus je onemocnění rohovky, při kterém se rohovka pomalu ztenčuje a vyklenuje. Hlavním cílem léčby je toto onemocnění pozastavit, a oddálit tak transplantaci rohovky. Pro léčbu se používají nejmodernější osvědčené metody: Collagen Cross Linking (CXL, CCL, C3-R) a Intrastromální prstence Keraring.
Léčba onemocnění sítnice a sklivce: Řadu chorob sítnice a sklivce lze řešit chirurgickým zákrokem. Všechny operace probíhají ambulantně. Při diagnostikované makulární degeneraci se s úspěchem využívá biologické léčby bevacizumabem. Při léčbě onemocnění sítnice se také používají sítnicové lasery.
Dětská oční péče: Specializovaná vyšetření jsou u dětí prováděna přístrojem PlusOptix S09, a to špičkovým ortoptistou – včetně vyhodnocení výsledku.
Ve svém příspěvku DOMACI PLETOVA MASKA PRO OKAMZITE VYPNUTI PLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Kdo mi poradí pleťovou masku doma vyrobenou pro vypnutí pleti . Díky za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Dobré je také mužské sperma. Funguje ještě silněji než vaječný bílek. Musíš ale svého milence hodně vzrušit, aby ho měl hodně a pěkně husté a bílé. Nejlepší je na to masáž penisu a až se udělá, tak pak proveď odběr semene, které si rozetři po obličeji. Ale pozor, nesmíš si sperma dát do očí. Mužské semeno v očích způsobuje silnou reakci a oko po něm zčervená. Na spermatem zasažené oko je jediná pomoc vydržet to. Tady je nějaké video, kde je vidět masáž penisu: https://www.pornhub.com/vie…
Podle Wikipedie je sklivec (latinsky corpus vitreum) průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem (řasnatým tělískem, corpus ciliare). Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. Tam, kde na sklivec naléhá čočka, se nachází jamka pro čočku (fossa hyaloidea).
Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku. A. hyaloidea vycházela z papily zrakového nervu (discus nervi optici), oblasti sítnice oka, kde vzniká zrakový nerv, takzvaná slepá skvrna.
Stroma vitreum je tvořeno trámčinou z velice jemných vláken – (fibril), které jsou při povrchu hustší, takže tvoří pevnější povrch sklivce (membrana vitrea).
Obsah sklivce:
voda (98 %);
chlorid sodný;
stopy bílkovin;
kyselina hyaluronová (díky ní má sklivec gelovitou konzistenci).
Hlavní funkce:
udržování nitroočního tlaku a udržení hladkého povrchu sítnice;
sklivec je rosolovitá, průhledná tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici – poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a k poruchám vidění.
Nutnost předoperačního vyšetření záleží na celkovém stavu a zvyklosti pracoviště, kde bude operace provedena. Zákrok je menšího rozsahu, dle zvyklosti pracoviště se provede anestezie, častěji nyní už jen lokální, za pomocí parabulbární injekce. Samotné vypuštění silikonového oleje trvá přibližně 30 minut a je bezbolestné. Do oka se zavedou vstupy, vypustí se olej, dutina se vypláchne, zkontroluje se stav sítnice a případně se ošetří nějaká část sítnice, pokud je to třeba. Operace je ukončena vyplněním oka tekutinou z infuze. Pracovní neschopnost se odvíjí od profese a diagnózy, kvůli níž byl do oka olej dáván. U pracujících jedinců je většinou pracovní neschopnost vhodná přibližně na týden. Fyzickou zátěž je nutné omezit po dobu 7 dnů, pak již dle pokynů ošetřujícího lékaře podle stavu hojení oka.
