OKOSTICE a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Zubní bolest je nepříjemná a bohužel velmi často se vyskytující. Objevuje se v různých případech, ať už jde o zubní kaz, parodontózu, gingivitidu či jen ošetření zubů. Rozeznáváme více druhů bolesti, například bodavá, tupá, ostrá, pulzující, mírná. Žádná bolest nepřejde jen tak sama od sebe a u zubů to platí dvojnásob.
Jak poznat zánět okostice
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
dobry den us 3den mne boli v puse kost a nasla sem si tam bouli na ty kosti bereru si paralen ale nepomaha to k zubari 26,5 us nevim co stim 3noc us nespim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Paralen může pomoci, ale u vás už jeho účinky nestačí. Bolest utiší jen zásah zubního lékaře. Nezvyšujte dávkování paralelu na více než 1 gram paracetamolu v jedné dávce a mezi dávkami dodržujte časový rozestup minimálně 4 hodiny. To jsou 2 tablety Paralenu každé 4 hodiny.
Zřejmě máte zánět okostice, který je třeba ihned ošetřit, nejlépe na zubní pohotovosti nebo hned zítra u běžného zubaře jako akutní případ. Když to neuděláte, tak s každým dalším dnem se u vás zvyšuje riziko komplikací a budoucích trvalých následků.
U zánětu okostice se jedná o onemocnění obalu kosti. Lidé se s ním nejčastěji setkají v souvislosti se vznikem zánětu kořenového kanálku zubu. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že větší zánět přináší větší bolest.
Příznaky zánětu okostice v ústech:
zarudlé a oteklé dásně
dásně se odtahují od zubů a vytvářejí kapsy
krvácivost dásní při čištění zubů
neustálý tlak mezi zuby
okolí postiženého zubu je oteklé a objevuje se zápal
bolesti zubů, které rostou při konzumaci jídla
Zvýšená teplota
Pokud nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Příznaky jsou takové, že prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Léčba
Zubní lékař u zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto se pro zmírnění bolesti podává anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. U zanedbaného zánětu může lékař nasadit antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Každé zanedbání léčby se vymstí. Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Operace zánětu okostice zubu
V některých případech je dokonce nutné odstranit infekci okostice odklopením sliznice a odvrtáním části kosti. Vše se děje v anestezii.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět okostice je onemocnění obalu kosti. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že čím větší zánět, tím větší bolest přináší.
Nejčastějšími příznaky jsou zarudlé a oteklé dásně, odtahující se dásně od zubů a vytvářející se kapsy. Typická je krvácivost dásní při čištění zubů a okolí postiženého zubu je oteklé. Dalším příznakem je bolestivost zubu, která roste při konzumaci jídla. Může se objevit i zvýšená teplota.
Jestliže nemoc zanedbáte a nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře! Nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav!
Zubní lékař vám v případě zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto si můžete pro zmírnění bolesti nechat píchnout anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. Vzhledem k tomu, že se jedná o zánětlivé onemocnění, nasadí vám lékař obvykle antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Je logické, že výše uvedené příznaky patří pouze mezi ty nejčastější. Současně to neznamená, že pokud je nemáte všechny, tak se nejedná o zánět okostice. Tak jako u jiných nemocnění i zde mohou být projevy různorodé.
Jestliže nemoc zanedbáte a nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, tak může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Při zánětu okostice (periostitidě) se infekce dostává ze zubu přes ozubici do kosti, pod okostici. Perios je blána kryjící kost, nachází se mezi kostí a sliznicí. Postupně se objevuje zduření a tvoří se absces pod okosticí, takzvaný subperiostální absces. Sliznice nad ním je prosáklá, červená, na pohmat je cítit přítomnost tekutiny – hnisu, je přítomen i otok obličeje v příslušné oblasti.
Hromadění zánětlivého výpotku mezi povrchem kosti a okosticí je provázeno bouřlivými klinickými příznaky, jako jsou bolestivost sliznice na tlak, spontánně bodavé bolesti, zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny, teploty. Pokud dojde k odumření a proděravění okostice, hnis proniká pod sliznici a vytváří se submukózní absces. Pacientovi se v této fázi vývoje choroby výrazně uleví, bolesti pominou.
Léčba
Terapií je zpravidla zevní incize a dle rozsahu indikace antibiotik.
Jedinci, kteří to v uplynulých měsících přehnali s běžeckým tréninkem, možná právě v tuto chvíli laborují se zánětem okostice. S touto úpornou bolestí na vnitřní straně holenních kostí se asi setkal téměř každý. Příčinou je tlak drobných šlach v dolní oblasti lýtka na periost (blána, která vyživuje kost) holenní kosti, čímž dochází k jeho mechanickému dráždění a vytváří se zde bolestivý zánět, citlivý hlavně při došlapu. Vedle vrozených anatomických dispozic (náchylní jsou hlavně jedinci, kteří běhají po vnější hraně chodidla – nadměrná supinace) zde hraje roli i technika běhu, povrch po kterém nejčastěji běháme, nevhodná obuv a tak dále. Nejčastější příčinou je ale nedostatečná adaptace pohybového aparátu na zatížení, které jsme mu naložili. Jak z toho ven? Řešení je jednoduché – neběhat! Na to ale asi málokdo přistoupí, je nutno tedy alespoň snížit běžeckou zátěž na dva tréninky týdně (dokud neodezní bolestivost, u chronických, déletrvajících případů je pak nezbytné úplné vysazení) a postupně zatěžovat speciálně oblast lýtek posilováním výpony a tlaky a vyvarovat se cvikům, při kterých dochází k nárazům (SBC, výskoky). Běžeckou přípravu musí v této fázi tedy nahradit posilovna. Vhodné jsou především lehpresy, které provádíme až do výponu. Zátěž opatrně postupně zvyšujeme až k maximu. Nezbytná je i přiměřená rehabilitace – především důkladná masáž dolní oblasti lýtka, nikdy ale ne přímo bolestivého místa!! Samozřejmostí je i intenzivní strečink zaměřený na tuto oblast. U vážnějších případů lze aplikovat některé protizánětlivé gely: Voltaren, Olfen a podobně. Případně lékař může doporučit elektroléčbu (ultrazvuk a jiné). Pokud se zbavíme bolesti, je třeba nic neuspěchat a tréninkové dávky zvyšovat opravdu citlivě. Do plné běžecké zátěže to může trvat i tři týdny. Pozornost je nutné věnovat také kvalitní obuvi, jedním z výrobců, který zohledňuje u svých výrobků anatomické dispozice pro nadměrnou supinaci či pronaci, je například firma New Balance. Řeči o tom, že zánět okostice je nutno „přeběhat“, sice vypadají na pohled jako lákavé řešení, může se nám to i podařit, zrovna tak ale můžeme skončit s nohou v sádře po únavové zlomenině. Je jen na vás, které variantě dáte přednost.
Každé zanedbání léčby se pacientovi vymstí. Nesnažte se proto o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Zubní lékař vám v případě zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto si můžete pro zmírnění bolesti nechat píchnout anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. Vzhledem k tomu, že se jedná o zánětlivé onemocnění, tak vám lékař obvykle nasadí antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Silné nehty na nohou, někdy také nazývané stařecké nehty, způsobuje onemocnění nehtového lůžka s dezorganizací směru růstu nehtové ploténky a poruchou adherence k nehtovému lůžku. Klinickým obrazem jsou zbytnělé nehty na nohou, rostoucí vertikálně k ose prstu, kdy tlustý nehet připomíná roh nosorožce. Onemocnění vzniká zejména po úrazech nehtového lůžka, po prodělaném zánětu okostice a kosti nehtového článku prstu. Léčba je výhradně chirurgická. Onemocnění se nazývá onychogrypóza.
Ošetření takto postiženého nehtu spočívá v totální ablaci nehtové ploténky, revizi nehtového lůžka a pokusu o rekonstrukci. Cílem ošetření je nalézt a odstranit překážku v dopředném růstu nehtu (jizva, kostní úlomek). Pokud se překážku podaří nalézt, je pravděpodobnost obnovení dopředného růstu s kosmeticky dobrým výsledkem vysoká.
Často je po hnisavých zánětech okostice a kosti nehtový komplex poškozen natolik, že rekonstrukce není možná. V takovém případě připadá v úvahu jen totální matrixectomie, což je kompletní odstranění zárodečné ploténky nehtu s plastikou místním lalokem. Tento výkon znamená nevratnou ztrátu nehtu na jedné straně, na druhé straně poskytuje vyřešení velmi nepříjemného a frustrujícího onemocnění. Zhodnocení vhodnosti tohoto výkonu je zodpovědný krok, při kterém by lékař měl posoudit zdravotní, ale i estetická hlediska. Patří do rukou zkušeného lékaře.
Ovšem i zde je řešení. Existuje možnost náhrady nehtu. Zručný pedikér umí zhotovit a přiložit protézu na míru pacienta. Kosmetický výsledek je více než dobrý.
Periodontitis – zánět ozubice, ke kterému dochází, pokud zánětlivý proces postoupí z dřeňové dutiny dál a pronikne hrotem zubního kořene. Dostane se tak do peridonta (ozubice), což jsou vazivová vlákna mezi kořenem zubu a alveolární kosti. V ozubici je i bohaté cévní a nervové zásobení.
Akutní periodontitis – bolest je spontánní, nepřetržitá, bez intervalů klidu. Jedná se o silnou bolest na poklep, dobře lokalizovanou. Pokud je zánět hnisavý, pacient má pocit, že je zub „povystoupený“. Zub je již mrtvý.
Chronická periodontitis – ta nebolí, nebo je jen neurčitá bolest v oblasti kořene. Na poklep pacient udává divný pocit. Bolest se objevuje pouze při akutním vzplanutí zánětu, na rentgenovém snímku je patrný granulom, což je projasnění v oblasti hrotu kořene. Bývá to častý nález u dětí s neošetřeným dočasným chrupem. Zde hrozí nebezpečí postupu zánětu dále do kosti!
Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).
Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánět dásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklanného nervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.
Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.
Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.
Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.
Léčba
Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.
Potřebujete k tomu kvalitní rostlinný olej a čerstvé byliny – mátu peprnou a šalvěj lékařskou. Natrhejte čerstvé bylinky a dejte je do sklenice do výšky jedné třetiny a zalijte je rostlinným olejem lisovaným za studena. Nejlepší je kukuřičný olej, pokud jej neseženete, poslouží i olivový. Sklenici dejte na okno na teplé místo, otvor nahoře zakryjete plátnem, ať výluh může dýchat. Každý den bylinami v oleji zamíchejte. Macerujte 3 týdny. Po uplynutí této doby olej zahřejte asi na 50 °C a pak přeceďte přes kávový filtr. Skladujte v chladnější místnosti. Tento olej vám vydrží klidně 1 rok. Olej nakapejte na kartáček a běžně si vyčistěte zuby. Ústa nevyplachujte vodou! Tuto kúru doplňte o stravu s vitamínem C a B5 a můžete vyřešit svůj problém se zánětem dásní.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Akutní gingivitida začíná většinou v mezizubních prostorech. Je to zpravidla akutní vzplanutí chronické gingivitidy. Po určité době opět ustoupí do chronické formy nebo se může zhoršit do formy nekrotizující ulcerózní gingivitidy. Jako příčiny jsou označovány mechanické a termické podněty v součinnosti s bakteriálním znečištěním z plaku. Léčba akutní gingivitidy je poměrně snadná: správná ústní hygiena a podpůrné výplachy ústní dutiny antibakteriálními roztoky.
Při zánětech v ústní dutině je neosvědčenější bylinkou šalvěj lékařská, respektive její nať. 2 čajové lžičky suché natě přelijte 150 ml vroucí vody. Nechte 15 minut vyluhovat. Vychladlým nálevem si vyplachujte ústa každou hodinu.
Nebo smíchejte 25 g květu heřmánku pravého, 25 g dubové kůry, 25 g šalvěje lékařské a 25 g měsíčku lékařského. 2 lžíce přelijte 0,5 l vroucí vody a nechte 15 minut vyluhovat. Sceďte a vychladlým nálevem vyplachujete ústa.
Další možností je připravit si výluh z listu a květu slézu lesního: 10 lžic na 1 l vroucí vody. Nechte hodinu vyluhovat, sceďte a ústa vyplachujte několikrát denně.
Smíchejte 50 g dubové kůry a 50 g kořenu mochny nátržníku. 2 lžíce směsi dejte do 200 ml vody a převařte, vyluhujte 15 minut. Tímto čajem přes den vyplachujte ústa. Je účinný i při otlacích způsobených zubní protézou nebo rovnátky.
