Prosím chci se vás zeptat na alergii. Co se týče sluneční alergie, jaké jsou možnosti, já na to dost trpím a používám kde co. Jím Betakarotén 3 měsíce předem než jedu na dovolenou, nebo než začíná sluníčko a stejně mám silnou reakci. Je na to něco? Každý, co se ptám u lékařů nebo v lékárnách mi řekne, že na to nic není.
Za alergie na slunce mohou ozónové díry
Tato alergie na slunce není způsobena jenom čistě tím slunečním zářením. Sluneční alergii hlavně způsobují ozonové díry, které nad námi v atmosféře máme. Ozónové díry propouští škodlivé části slunečního záření, které za normálních podmínek na zemský povrch nedopadnou. Takže v obdobích, kdy je ozónová vrstva oslabena, je důležité používat ochranné opalovací krémy s ochranným faktorem SPF 40 až 50, užívat antihistaminika, trošku se šetřit a nechodit moc na sluníčko hlavně ze začátku. Na případnou sluneční dermatitidu (alergie na slunce) je dobré krátkodobě použít kortikoidní mast, nejdéle dva až tři dny. Kortikoidní mast se nesmí používat, když jdete na slunce, jedině na noc si s ní dermatitidu lehce natřete.
Zdroj: článek Alergie na slunce
Poradna
V naší poradně s názvem OPALOVÁNÍ A BÍLÉ MAPY NA ZÁDECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paja.
Dobrý den,
lékař mi předepsal Micetal gel, určil stejnou diagnozu jako vy.
Už druhý den pečlivě myju, každý den večer.Zítra ale odjíždím na dovolenou na Krétu, pomůže tomu moře?Čeho se mám vyvarovat? CLOTRIMAZOL MÁM DOMA, ZAČNU HNED MAZAT.
DĚKUJI MOC.
PETROVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cesta k moři bude naopak pro vyléčení pityriázy prospěšná, protože kvasinky, které ji způsobují nesnášejí slunce a na přímém slunci, vlivem UV záření, hynou a kůže se dostává do normálního barevného a zdravého stavu. Slunce nevyvolává ani žádné vedlejší účinky u léku Micetal. Slaná mineralizovaná mořská voda v této léčbě také nesmírně a blahodárně pomůže.
Čeho se ve středomoří vyvarovat:
I přesto, že jsou přímé sluneční paprsky v tomto případě na léčbu pityriázy prospěšné, tak ve středomoří je nezbytně nutné používat krémy s ochranným faktorem SPF, podle vlastních zkušeností s vaším fototypem pokožky. Pokud máte blond vlasy, modré oči a pokožku spíše světlejší, která má sklony na sluníčku rychle zčervenat, tak před sluněním použijte ochranný faktor vyšší než 35 a každé dvě hodiny ochranný nátěr opakujte a v době od 10 do 16 hodin se na slunce nevystavujte. Pokud máte pokožku normální, která se dobře opaluje nebo jste již opálená z domova, tak používejte ochranný faktor 16, nejlépe krém DayLong a postupně, jak budete postupně hnědnout, můžete ochranný faktor snižovat až na 8. I pro normální pokožku platí, že není dobré ji vystavovat slunečním paprskům v době od 12 do 14 hodin, kdy svit slunce obsahuje nejvíce UV záření.
Po návratu domů se objednejte v diabetologické poradně a nechte si preventivně změřit krevní cukr, protože výskyt kvasinkových a plísňových onemocnění, se kterými asi máte zkušenosti i z minula, když máte doma běžně Clotrimazol, souvisí se zvýšenou hladinou cukru v krvi, což může být důležitým ukazatelem na počínající rozvoj cukrovky - diabetes mellitus a je nezbytné tuto nemoc buď vyloučit anebo ji začít rychle léčit.
Držím palce, ať se Vám dovča na Krétě bezvadně povede a vrátíte se domů svěží, šťastná a plná krásných dojmů z kolébky antické civilizace :-).
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Opalování a bílé mapy na zádech
Dávkování pro dospělé a děti
Betakaroten by se měl uživat je při známé diagnóze erytropoetická protoporfyrie.
Dávkování pro dospělé
Indikováno ke snížení citlivosti na slunce u erytropoetické protoporfyrie.
180 mg/den perorálně buď jako jediná dávka za den nebo rozděleně do několika dávek během dne.
Pokud stále přetrvává citlivost na slunce, může se dávka zvýšit o 30–60 mg/den; nesmí překročit 300 mg/den.
Dávkování pro děti
Indikováno ke snížení citlivosti na slunce u erytropoetické protoporfyrie.
Podávejte buď jednou denně, nebo rozděleně do několika dávek denně.
- Děti 1-4 roky: 60-90 mg/den perorálně.
- Děti 5-18 let: 90-120 mg/den perorálně.
- Děti 9-12 let: 120-150 mg/den perorálně.
- Děti 13-15 let: 150-180 mg/den perorálně.
- Děti od 16 let: 180 mg/den perorálně.
Pokud citlivost na slunce přetrvává i po užívání výše uvedených dávek, lze u dětí mladších 16 let dávku zvýšit o 30–60 mg/den.
U děti starších 16 let, pokud přetrvává citlivost na slunce, lze dávku zvýšit o 30–60 mg/den; nesmí ale vsoučtu překročit 300 mg/den.
Zdroj: článek Betakaroten
Příběh
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Zdroj: příběh Rakytník řešetlákový
