Na poruchy štítnéžlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítnéžlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítnéžlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítnéžlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítnéžlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítnéžlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítnéžlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítnéžlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítnéžlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
O chirurgické léčbě štítnéžlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítnéžlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítnéžlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítnéžlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítnéžlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítnéžlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítnéžlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítnéžlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítnéžlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítnéžlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítnéžlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítnéžlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítnéžlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítnéžlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítnéžlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítnéžlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ FLEKY NA DLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den pred tremi dny se mi udelali cervene fleky na prave ruce mam to jen na jedne muzete mi sdelit z ceho bych to mohla mit dekuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudnutí dlaní odborně palmární erytém může mít několik různých příčin. Někdy to může způsobit nějaké podráždění, ale často to bývá příznakem nějakého interního onemocnění, jako je onemocnění jater, štítnéžlázy nebo revmatoidní artritída. Léčba spočívá v kompenzaci interního onemocnění. Pro zjištění přesné příčiny bude zapotřebí udělat několik vyšetření, zejména zjistit
počet krevních buněk, změřit krevní cukr, vyšetřit funkce jater a funkce štítnéžlázy, zjistit krevní močovinový dusík, změřit hladiny kreatininu a hladiny železa a také se podívat na hladiny revmatoidních faktorů a změřit množství mědi v těle. Na to vše bude potřeba odebrat krev a nechat ji laboratorně vyšetřit. Normálně se obraťte na kožního lékaře, který vás podle zjištěno stavu pošle ke specialistovi k dalšímu doléčení.
Karcinom štítnéžlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začne metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítnéžlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit, čímž se na základě úspěšnosti léčby snižuje úmrtnost. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítnéžlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.
Rozdělení:
karcinomy,
méně často lymfomy,
velmi vzácné sarkomy.
Karcinomy se dále dělí na:
papilární (44–81 %),
folikulární (18–40 %),
anaplastický (3–15 %),
medulární (3–12 %).
Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastáze karcinomu plic, prsu, ledvin.
Příznaky
Onemocnění se projeví jako náhodný nález hmatného, většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté (vyskytují se u 19–76 % obyvatelstva, především u žen a ve vyšším věku) a zdaleka ne každý uzel představuje karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90–95 %) je nezhoubných (jde o takzvané pseudocysty, koloidní hyperplastické uzly nebo nezhoubné nádory – adenomy).
Vyšetřovací metody
Palpační vyšetření: Je základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom štítnéžlázy a krku.
Ultrazvuk: Je další metodou vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.
FNAB: Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou.
Cytologie: Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítnéžlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiném podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či o
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítnéžlázy. Přitom jód je k funkci štítnéžlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítnéžlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítnéžlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítnéžlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítnéžlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítnéžlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítnéžlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocněníštítnéžlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítnéžlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítnéžlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítnéžlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítnéžlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítnéžlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítnéžlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítnéžlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítnéžlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítnéžlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítnéžlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítnéžlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocněníštítnéžlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocněníštítnéžlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítnéžlázy a způsobují sníženou funkci štítnéžlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítnéžlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítnéžlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítnéžlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítnéžlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítnéžlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítnéžlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítnéžlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítnéžlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítnéžlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítnéžlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítnéžlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocněníštítnéžlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítnéžlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítnéžlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítnéžlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítnéžlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítnéžlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítnéžlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítnéžlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítnéžlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítnéžlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítnéžlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítnéžlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítnéžlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítnéžlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítnéžlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítnéžlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
V naší poradně s názvem HYPNOX LÉČÍ PROBLÉMY SE SPÁNKEM BEZ PŘEDPISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den chtěla jsem jse zeptat mám menopauzu. Poslední dobu nemohu spát je dobré užívat Hypnox forte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nespavost je častým jevem během perimenopauzy a menopauzy. Některé ženy pociťují pouze mírné nebo příležitostné poruchy spánku, ale pro jiné může být nespavost závažná.
Hlavní léčbou nespavosti související s menopauzou je hormonální terapie. Funguje tak, že nahradí ztracené hormony, což může zlepšit mnoho symptomů menopauzy. Ženy mohou při používání této léčby zjistit, že lépe spí a zažívají méně návalů horka. Hormonální terapie je dostupná ve formě topických gelů, krémů a náplastí. Ženy ji mohou užívat i vnitřně prostřednictvím tablet nebo implantátu.
Další potenciální léčbou je nízkodávkový selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
Jsou to léky primárně na duševní onemocnění, ale mohou také snížit frekvenci návalů horka, což může pomoci se spánkem. Je však třeba poznamenat, že nespavost se může také objevit jako vedlejší účinek SSRI. Těm, kteří zažívají změny nálady, úzkost nebo depresi, může terapie mluvením pomoci těmto pocitům porozumět a vyrovnat se s nimi. Zmírnění dopadu duševních poruch může také prospět spánku.
Lékaři zřídka předepisují prášky na spaní k léčbě nespavosti, protože mohou mít vážné vedlejší účinky. Mnohé jsou také návykové a nejsou vhodné pro zvládnutí dlouhodobého problému se spánkem.
Hypnox v sobě přináší kompozici bylinek, které mohou usnadnit nástup spánku, ale zatím žádná studie nezjistila, že by bylinné nebo dietní doplňky trvale pomáhaly s příznaky menopauzy.
Obraťte se na svého gynekologa a požádejte ho o možnosti léčby ve vašem konkrétním případě. Neotálejte s tím, protože by byla škoda každého dne, kdy byste byla rozmrzelá, kvůli nedostatku spánku.
Struma neboli zvětšení štítnéžlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítnéžlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítnéžlázy.
Struma se dělí dle funkce štítnéžlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítnéžlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítnéžlázy a nádory štítnéžlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítnéžlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítnéžlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítnéžlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítnéžlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
Ve svém příspěvku HYPOTYREÓZA ŠTÍTNÉ ŽLÁZY POSTAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den, chci se zeptat mam Hypotyreózu štítnéžlázy a zajímá mě jestli když naopak hubnu po tomto onemocnění můžu nabírat normálně svalovou hmotu, či mam nějáké nevýhody.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jeden z nejzávažnějších, ale vzácných nežádoucích účinků Ozempicu zahrnuje riziko nádorů štítnéžlázy nebo rakoviny štítnéžlázy, které bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (krysách). Zatím není známo, zda Ozempic způsobí nádory štítnéžlázy nebo rakovinu štítnéžlázy i u lidí.
Neužívejte přípravek Ozempic, pokud jste vy nebo někdo z vaší rodiny někdy měli typ rakoviny štítnéžlázy nazývaný medulární karcinom štítnéžlázy nebo pokud máte stav endokrinního systému nazývaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2.
Štítná žláza je malá žláza nacházející se v přední části krku. Pomáhá kontrolovat mnoho funkcí ve vašem těle tvorbou a uvolňováním určitých hormonů štítnéžlázy.
Váš lékař zkontroluje vaši štítnou žlázu (nacházející se v oblasti krku), zda neobsahuje uzliny. Ke sledování onemocněníštítnéžlázy lze použít krevní test na sérový kalcitonin nebo ultrazvuk štítnéžlázy, ale to se běžně neprovádí, protože testy nejsou příliš průkazné. Pokud má však váš lékař podezření na onemocněníštítnéžlázy, může si tyto testy objednat a provést další hodnocení.
Tipy pro zvládání nebo identifikaci onemocněníštítnéžlázy nebo rakoviny
Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků nebo příznaků, kontaktujte ihned svého lékaře:
V naší poradně s názvem TRAZODONI HYDROCHLORIDUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý večer, chtěla jsem se zeptat jestli se po tomto léku nepřibývá a nemá vliv na pokožku.Též, bych chtěla vědět jak dlouho se musí brát.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trazodon je antidepresivum. Používá se k léčbě velké depresivní poruchy, úzkostných poruch a potíží se spánkem. Lék se užívá dlouhodobě ústy. Trazodon má své vedlejší účinky zejména v prvních týdnech léčby. Mezi ně však nepatří ani přibývání na váze ani vliv na položku. Běžné vedlejší účinky jsou sucho v ústech, pocit na omdlení, zvracení a bolest hlavy. Závažnější vedlejší účinky mohou zahrnovat sebevraždu, mánii, nepravidelnou srdeční frekvenci a patologicky prodlouženou erekci u mužů. Trazodon má také sedativní účinky.
Trazodon se používá od roku 1981 a patří mezi nejčastěji předepisovaná antidepresiva.
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítnéžlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítnéžlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítnéžlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítnéžlázy.
Uzly většinou činnost štítnéžlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítnéžlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítnéžlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítnéžlázy. Pokud uzel štítnéžlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Ve svém příspěvku OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Při operaci štítnéžlázy došlo u mě k přetětí nervu a následnému zašití nervu. Po operaci nemůžu mluvit, můžu jen šeptat. Stalo se to někomu? Je možné, že se hlas vrátí? Říkali mi, že do roka se mi to spraví. Za jak dlouho se Vám hlas vrátil? Nemůžu se ani nahlas smát. A špatně se mně kašle.
Děkuji za odpověď. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den Leni,jsem 15 dní po operaci a mám stejné problémy jako vy.Už o tom máte nějaké informace?Mě nikdo nic neřekl.Děkuji Iveta
Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítná žláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítnéžlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.
Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítná žláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítnéžlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítnéžlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.
Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítnéžlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítnéžlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmy a zvýšenou chutí k jídlu.
Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítnéžlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetřeníštítnéžlázy (bezbolestné) a následná biopsieštítnéžlázy.
Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávu a vyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítnéžlázy. Samozřejmě po odstranění štítnéžlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.
V naší poradně s názvem PIRACETAM AL 800 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav .
jsou na liečbu porúch mozgovej činosti . lékarna tvrdí že si je musí v plné výši hradit pacijent. Je to pravda nebo podvod.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Lék Piracetam není v ČR hrazen od 1.7.2012 z veřejného zdravotního pojištění a od července si skutečně každý pacient jeho nákup musí uhradit plně sám. V lékárně Vám tedy řekli pravdu.
Svědění může být příznakem vážného onemocnění – takového, o kterém možná ani nevíte.
Lymfomy. Svědění se často vyskytuje u lidí s Hodgkinovým lymfomem a kožním T-buněčným lymfomem.
Rakovina kůže. Mnohokrát je jediným příznakem této rakoviny skvrna na kůži. Může to být skvrna nebo piha, které mění tvar nebo velikost. Někdy to bude svědit - možná to je důvod, proč si toho všimnete.
Pokročilé onemocnění ledvin. I když váš stav nesouvisí s cukrovkou, svědění je běžným příznakem, když vám začnou selhávat ledviny a potřebujete dialýzu .
Onemocnění jater. Při tomto onemocnění svědění začíná na dlaních nebo chodidlech a pak se šíří dál. Můžete mít cirhózu nebo ucpaný žlučovod. Hepatitida C, virová infekce, která způsobuje zánět jater, může také způsobit svědění kůže. Naštěstí je často vyléčitelná pomocí léků, které užíváte 2 až 6 měsíců.
Onemocněníštítnéžlázy. Problémy se štítnou žlázou jsou další možnou příčinou svědění kůže. V některých případech může onemocněníštítnéžlázy způsobit chronickou kopřivku. Vypadá jako vyvýšené, svědivé, červené skvrny nebo skvrny barvy kůže, které mohou přicházet a odcházet.
V naší poradně s názvem CIPRALEX A MARIUHANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké nežádoucí účinky by se mohly dostavit po kombinaci cipralexu a mariuhany.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při společném užívání THC a antidepresiv zejména hrozí prohloubení primární deprese a vznik bipolární poruchy - manio-depresívní psychózy. Pak také společné užívání marihuany a antidepresiv může vést k rozvoji schizofrenie a různých sociálních poruch osobnosti.
V některých případech se může stát ale i pravý opak, kdy užití marihuany má pozitivní vliv na psychický stav a může od deprese ulevit. THC vám dovolí lépe souznít s přírodou nebo s vaším bezprostředním okolím (s tělem, pokojem, bytem, meditační místností a podobně) a to může vést k odreagování a rozptýlení chmurných myšlenek.
Rozhodně je třeba při takovýchto hrátkách s trávou a antidepresivy požádat někoho z vašeho okolí, kdo je nezaujatý, aby vás mohl případně upozornit na to, že se v této souvislosti psychicky měníte k horšímu. A to by mělo být pro vás jasným signálem k ukončení používání této kombinace.
Buďte opatrný.
Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítnéžlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu – TSH v krvi. TSH je hormon předního laloku podvěsku mozkového (adenohypofýzy) a jeho koncentrace se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. Je-li TSH normální, můžeme poruchu funkce štítnéžlázy až na vzácné výjimky vyloučit a další vyšetření nejsou potřeba. TSH zvýšené nad 3,8–4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítnéžlázy). V některých případech je vhodné doplnit i vyšetření sérové koncentrace vlastního hormonu štítnéžlázy (volného tyroxinu FT4), vzácně se vyšetřuje i volný trijodtyronin (FT3).
K objasnění příčiny hypotyreózy slouží vyšetření sérových koncentrací tyreoidálních protilátek (specifičtější a senzitivnější protilátky proti tyreoidální peroxidáze TPOAb, nebo méně specifické a senzitivní protilátky proti tyreoglobulinu – TgAb) a ultrazvuk štítnéžlázy. Pozitivita tyreoidálních protilátek svědčí pro autoimunitní příčinu hypotyreózy – chronickou autoimunitní lymfocytární tyreoiditidu. V těchto případech bývá také typický ultrazvukový na štítné žláze. Jestliže je TSH snížené pod 0,4 mIU/l (respektive pod 0,3–0,5 mIU/l podle použité vyšetřovací metody), je situace o něco komplikovanější, protože příčin sníženého (neboli suprimovaného) TSH může být více. Kromě zvýšené činnosti štítnéžlázy (hypertyreóza) může jít o takzvanou nespecifickou supresi TSH, například při závažném celkovém onemocnění, centrální hypotyreózu (na podkladě poškození adenohypofýzy), nebo o supresi TSH způsobenou léčbou hormony štítnéžlázy. K odlišení těchto příčin je potřeba dovyšetřit FT4 a FT3 v séru. Spíše výjimečně je ve sporných případech nutné k odlišení nespecifické suprese TSH a subklinické hypertyreózy (snížené TSH při normálních hodnotách FT4 a FT3 v séru) použít takzvaný TRH test.
Je-li laboratorně potvrzena hypertyreóza (tyreotoxikóza, zvýšená funkce štítnéžlázy), je třeba dovyšetřit její příčinu. K tomu slouží v první řadě vyšetření koncentrace protilátek proti TSH receptoru v séru (TRAK) a ultrazvuk štítnéžlázy. Pozitivita TRAK a typický nález na ultrazvuku svědčí pro autoimunitní typ hypertyreózy – Gravesovu-Basedowovu tyreotoxikózu. Jsou-li protilátky TRAK negativní (nebo hraniční) a na ultrazvuku jsou přítomny uzlové změny, jde obvykle o hypertyreózu na podkladě takzvané tyreoidální autonomie. Ta může být buď unifokální (takzvaný toxický adenom), nebo multifokální (takzvaný polynodózní struma), nebo výjimečně difuzní. Přetrvávají-li nejasnosti, lze k odlišení toxického adenomu a polynodózní strumy v některých případech doplnit scintigrafii štítnéžlázy 99mTc-technecistanem sodným.
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovka malokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Nádory štítnéžlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocněníštítnéžlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítnéžlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítnéžlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítnéžlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítnéžlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítnéžlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítnéžlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
V naší poradně s názvem CO SE NESMÍ JÍST A PÍT NA ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Rubínová.
Dobrý den ! Ve svých 75 letech užívám vícero léků. Jsem po onkol.operaci jazyka a s tím souvisí i problémy s polykáním. Léky užívám vždy např. v jogurtu, pudinku ap. Velmi mne zajímá, zda mohu současně užívat eliquis a enelbin při jednom jídle ? Obvykle mám pocit po jednom jogurtu velké plnosti v krku a čekám alespoň l hodinu na další lék. Prosím o sdělení, zda mohu tyto dva léky brát současně. Děkuji. Rubínová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Enelbin obsahuje účinnou látkou Naftidrofuryl a používá se při léčbě periferních a cerebrálních cévních poruch. Zvyšuje buněčnou oxidační kapacitu a je spasmolytikum. Může být také antagonistou na 5HT-2 serotoninových receptorech. Enelbin se nijak neovlivňuje s lékem Eliquis a je možné oba léky spolknout současně.
Sekundární příčiny zvýšené funkce štítnéžlázy jsou poměrně vzácné a spočívají v poruše hypofýzy. Hypofýza je orgán uložený v mozku, který řídí tvorbu hormonů štítnéžlázy. Jakmile dojde v řídicím centru k chybě, nejčastěji z důvodu nádoru, začne tento orgán produkovat více látek, které přímo zvyšují aktivitu štítnéžlázy.
Při léčbě zvýšené funkce štítnéžlázy se vychází z příčiny onemocnění, která je mnohdy jiná původem i léčbou. Základními užívanými léky jsou takzvaná tyreostatika, která snižují tvorbu hormonů štítnéžlázy. Tyreostatika se používají k zahájení léčby a normalizování stavu pacienta. Výsledky léčby se postupně sledují a upravují se dávky léčiv. Nevýhodou tyreostatik jsou časté vedlejší účinky způsobující zčervenání obličeje a svědění kůže. Další možností je léčba radiojódem, která je založena na schopnosti štítnéžlázy vychytávat jód, který je nezbytný pro tvorbu hormonů a správnou funkci žlázy. Pokud však vychytává žláza radioaktivní jód, dochází k jejímu rozpadu. Tato léčba se používá obzvláště u nemocných s vysokým rizikem chirurgického zákroku. Chirurgická léčba (tyreoidektomie) je nejčastějším definitivním řešením zvýšené funkce štítnéžlázy. U nemocných s Graves-Basedowovou chorobou se volí úplné odstranění štítnéžlázy. V případě adenomu se indikuje částečné odstranění žlázy, přesněji řečeno postiženého laloku.
Prognóza léčby zvýšené funkce štítnéžlázy je při správné diagnóze příznivá. Do velké míry však záleží na původu onemocnění. Graves-Basedowova choroba se často a opakovaně vrací, než se dosáhne normálního stavu, proto se volí chirurgické odstranění. Neléčená hypotyreóza je život ohrožujícím onemocněním zejména u rizikových pacientů.
Je zvláštní typ karcinomu štítnéžlázy, který je zčásti dědičný (příčinou jsou mutace takzvaného RET protoonkogenu, které způsobují nekontrolované dělení buněk) a může se vyskytovat i ve spojení s nádory jiných endokrinních orgánů (takzvaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie 2. typu). Postižení nemocní mívají zvýšenou hladinu kalcitoninu. Příbuzní pacientů s medulárním karcinomem štítnéžlázy by měli být geneticky vyšetřeni, a pokud je u nich zjištěna mutace RET protoonkogenu, štítná žláza by měla být preventivně chirurgicky odstraněna.
Léčba
V léčbě karcinomu štítnéžlázy je na prvním místě operace – úplné odstranění štítnéžlázy (takzvaná totální tyreoidektomie) s následnou zajišťovací léčbou radiojódem, a takzvaná supresní léčba tyreoidálními hormony. Supresní léčba zahrnuje podávání tyreoidálních hormonů (tyroxinu) ve vyšších dávkách, které vedou k takzvané supresi (snížení) tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) v krvi pod dolní hranici normálních hodnot. Léčba radioaktivním jódem využívá schopnosti buněk diferencovaného karcinomu vychytávat z krve radioaktivní jód, který způsobí „vnitřní“ ozáření nádorových buněk a jejich zničení. Tuto léčbu nelze použít u medulárního a anaplastického karcinomu, kde je základní metodou jen operace – pokud je nález operabilní a nejsou přítomny vzdálené metastáze. Zmenšení anaplastického a medulárního karcinomu (nikoliv vyléčení) lze dosáhnout zevním ozářením; chemoterapie může být účinná u anaplastického karcinomu. Naopak u vzácného lymfomu štítnéžlázy je chemoterapie indikována na prvním místě – dochází po ní obvykle k regresi a operace není potřeba.
Prognóza
Prognóza karcinomu štítnéžlázy je většinou dobrá. Nejlepší prognózu má karcinom papilární, zejména pokud je zachycen v časném stadiu (omezen na štítnou žlázu), kdy má téměř 100% vyléčitelnost. Hůře léčitelný je karcinom folikulární (zejména u mužů nad 50 let), ještě hůře medulární a nejzhoubnější průběh má karcinom anaplastický (ten je ale velmi vzácný).
Prevence
Prevencí karcinomu štítnéžlázy je, pokud je to možné, vyvarovat se expozici rizikových faktorů, které jsou uvedeny výše. Z praktického hlediska sem patří především uvážlivá indikace opakovaných rentgenových vyšetření a opakovaných vyšetření počítačovou tomografií horní poloviny těla hlavně v dětském věku a vyvarování se dlouhodobé neadekvátní léčby tyreostatiky (léky používanými k léčbě zvýšené funkce štítnéžlázy) bez lékařského dohledu.
Prevencí medulárního karcinomu je preventivní odstranění štítnéžlázy u příbuzných s prokázanou mutací RET protoonkogenu. Vhodné je samovyšetřování krku, to znamená pravidelné prohmatávání krku a oblastí nadklíčků, a konzultace s lékařem v případě hmatné rezistence.
