Neuropatie nohou patří mezi nejčastější a zároveň nejvíce zatěžující neurologické potíže, které výrazně snižují kvalitu života. Projevuje se bolestí, pálením, brněním nebo ztrátou citlivosti, často nenápadně a postupně.
Článek přehledně vysvětluje, jaké jsou příznaky periferní a diabetické neuropatie, jak probíhá diagnostika, jaké existují možnosti léčby včetně přírodní léčby a jakou roli hraje alkohol. Zaměřuje se i na praktické zkušenosti pacientů a doporučení lékařů z každodenní praxe.
FAQ – Často kladené otázky
Jaké jsou nejčastější příznaky neuropatie nohou?
Příznaky neuropatie nohou nejčastěji zahrnují pálení, brnění, bolest, sníženou citlivost a pocit dřevěných nohou. Tyto projevy se objevují především v oblasti prstů, chodidel a postupně se mohou šířit výše.
Obtíže bývají výraznější večer nebo v noci a mohou zhoršovat spánek i chůzi. Někteří lidé popisují také píchání, elektrické výboje nebo přecitlivělost na dotek. Praktickým dopadem je vyšší riziko poranění nohou, protože snížená citlivost může vést k přehlédnutí drobných ran.
Co znamená diabetická neuropatie a jak vzniká?
Diabetická neuropatie je poškození nervů způsobené dlouhodobě zvýšenou hladinou cukru v krvi u diabetu. Nejčastěji postihuje dolní končetiny a patří mezi pozdní komplikace cukrovky.
Vysoká glykemie poškozuje nervová vlákna i drobné cévy, které nervy vyživují. Proces je pozvolný a zpočátku nenápadný. Praktickým důsledkem je, že diabetická neuropatie může být dlouho přehlížena. Důsledná kompenzace diabetu výrazně snižuje riziko jejího rozvoje.
Jak probíhá diagnostika diabetické neuropatie?
Diagnostika diabetické neuropatie spočívá v neurologickém vyšetření, hodnocení příznaků a speciálních testech nervového vedení. Lékař se zaměřuje na citlivost, reflexy a charakter bolestí.
Součástí jsou také krevní testy, které hodnotí kompenzaci diabetu a případný nedostatek vitaminů. Včasná diagnostika má praktický význam, protože umožňuje zahájit léčbu dříve, než dojde k nevratnému poškození nervů a rozvoji závažnějších komplikací.
Jaké jsou možnosti léčby neuropatie nohou?
Léčba neuropatie nohou zahrnuje kombinaci léků proti neuropatické bolesti, úpravu základní příčiny a režimová opatření. Cílem je zmírnit bolest a zpomalit další poškození nervů.
U diabetické neuropatie je klíčová stabilní hladina cukru v krvi. Doplňkově se využívá rehabilitace, vitaminy skupiny B a úprava životního stylu. Praktickým přínosem léčby je zlepšení mobility, spánku a celkové kvality života.
Pomáhá přírodní léčba a bylinky při neuropatii?
Přírodní léčba neuropatie může pomoci zmírnit některé příznaky, zejména bolest a pálení nohou. Často se zmiňují bylinky a přírodní látky podporující prokrvení a nervovou regeneraci.
Mezi nejčastěji využívané patří kyselina alfa-lipoová nebo ginkgo biloba. Tyto postupy nenahrazují lékařskou léčbu, ale mohou ji vhodně doplnit. Praktickým dopadem je mírné zlepšení obtíží u části pacientů při dlouhodobém užívání.
Snáší se neuropatie a alkohol?
Neuropatie a alkohol se obecně špatně snášejí, protože alkohol může poškození nervů zhoršovat. U lidí s neuropatií může i menší množství alkoholu zvýšit bolest a pálení nohou.
V naší poradně s názvem ERYSIPEL (EPYPEL) ALIAS RŮŽE V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Urbánková.
Dobrý den, mám dotaz ohledně růže (nemoci) v uchu. Jak často postihuje toto onemocnění ucho. Dále prosím o radu zda při tomto onemocnění může být opakovaně naměřen vysoký krevní tlak? Dále bych se chtěla zeptat zda s touto nemocí souvisí otok rukou, nebo to může také souviset s nošením respirátorů, protože za ušima se mi vytvořilo zarudnutí až skoro poškození kůže. Dále se ukázalo, že mám zánět močových cest. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat při těchto příznacích? Na růži v uchu jsem užívala antibiotika. Děkuji za radu Urbánková Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S uchem budete muset na ušní, jinak to nepůjde, protože bude potřeba udělat stěr, ze kterého se pak pozná, co to v uchu máte a jak to rychle vyléčit. Existuje popsaný případ výskytu erysipelu (růže) v uchu. Infekce byla doprovázena teplotou 38°C a prokázala se až laboratorním vyšetřením vzorku.
Vodnaté puchýřky na nohou se obecně nemají propichovat, protože tím vzniká otevřená vstupní brána pro infekci a zvyšuje se riziko komplikací.
Propíchnutí sice může krátkodobě ulevit od tlaku nebo napětí, ale nejde o skutečné zlepšení stavu. Kůže ztrácí ochrannou bariéru a puchýřky se často hojí déle nebo se vracejí ve větším rozsahu. Výjimkou jsou pouze situace, kdy je zákrok proveden sterilně zdravotníkem a z jasného důvodu. V domácích podmínkách je vždy bezpečnější puchýřky chránit, udržovat v suchu a sledovat jejich vývoj.
Jsou vodnaté puchýřky na nohou nakažlivé pro okolí?
Ve většině případů vodnaté puchýřky na nohou nakažlivé nejsou, zejména pokud souvisejí s ekzémem, alergií nebo podrážděním kůže.
Obavy z přenosu jsou pochopitelné, ale u neinfekčních příčin nehrozí nakažení rodiny ani kolegů. Riziko přenosu existuje pouze při infekčním původu, například při bakteriální nebo plísňové infekci s mokváním. Pokud si nejste jistí příčinou, je rozumné dbát na hygienu, nepůjčovat ručníky a sledovat, zda se puchýřky nemění nebo nešíří.
Mohu s vodnatými puchýřky normálně chodit do práce?
Ve většině případů lze s vodnatými puchýřky na nohou chodit do práce, pokud nejsou bolestivé a výrazně neomezují chůzi.
Problém může nastat u profesí spojených s dlouhým stáním, fyzickou zátěží nebo nutností nosit uzavřenou obuv. V takovém případě se potíže často zhoršují a ignorování diskomfortu může prodloužit celý průběh. Pokud je to možné, pomůže dočasná úprava obuvi, přestávky na odlehčení nohou nebo krátkodobé snížení zátěže.
Je při vodnatých puchýřcích vhodné sportovat?
Lehký pohyb obvykle nevadí, ale intenzivní sport může vodnaté puchýřky na nohou výrazně zhoršit.
Aktivity spojené s třením, pocením a tlakem v obuvi, jako je běh nebo turistika, často vedou ke zhoršení stavu. Pokud si všimnete, že se po sportu puchýřky zvětšují nebo přibývají, je rozumné dočasně zátěž omezit a zaměřit se na regeneraci kůže. Návrat ke sportu má smysl až po zklidnění potíží.
Mohu chodit s puchýřky do bazénu nebo sauny?
Návštěva bazénu nebo sauny se při vodnatých puchýřcích na nohou obecně nedoporučuje, zejména pokud jsou puchýřky otevřené nebo mokvají.
Teplo, vlhko a chemické látky v bazénech mohou kůži dále dráždit a zvyšovat riziko infekce. Dočasné vynechání bazénu a sauny často urychlí hojení a sníží pravděpodobnost komplikací. Po zhojení kůže se lze k těmto aktivitám postupně vrátit.
Může mít strava vliv na vznik vodnatých puchýřků?
Strava nebývá přímou příčinou vodnatých puchýřků na nohou, ale u některých lidí m
Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemoc růže (hlavně postel a osobní věci
nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Příznaky vždy záleží na původci. Antropofilní plísně, které jsou přenosné z člověka na člověka, postihují nejčastěji meziprstí nohou a chodidla, kde se projevují svěděním, olupováním, někdy trhlinami. Nehty postižené plísní ztrácejí lesk, bývají žlutě zbarvené, ztluštělé, drolivé. Mnohem častěji jsou postiženy nehty nohou než rukou.
Zoofilní druhy, které jsou přenesené ze zvířat, vyvolávají ložiska kdekoliv na těle, častější jsou u dětí. Ložiska bývají okrouhlá nebo oválná, růžová, mají vyvýšený okraj a jemně se olupují. Postižení vlasaté části hlavy bývá také častější u dětí.
Mykóza vlasaté části hlavy se vyskytuje u dětí do puberty, u dospělých je vzácná. Po pubertě se vlasy zvýšenou činností mazových žláz přirozeně mastí a tento maz působí protektivně proti houbové infekci. U prepubertálních dětí postižených mykózou se ve vlasech objevují ložiska s částečně ulámanými vlasy a jemnými šupinami, vzácněji se tvoří hlubší zánětlivé infiltráty. Infekce bývá v Evropě nejčastěji přenesena ze zvířat, ale může se šířit i prostřednictvím hřebenů a infikovaných ručníků.
Mykóza ovlasené části hlavy: Tinea capitis
Tiena capitis je kožní infekce postihující ovlasenou část hlavy, obočí a řasy. Je typická pro dětský věk a v dětském kolektivu se může snadno šířit. Jejím nejčastějším původcem je zoofilní dermatofyt, který přenášejí koťata. Při zánětlivé formě se tvoří na pokožce červené ložisko s pupínky a puchýřky a dochází k zanícení vlasových váčků, z nichž se lehce uvolňují vlasy. Následkem tohoto kožního onemocnění může být plešatost. Při nezánětlivé formě se tvoří oválná, ostře ohraničená ložiska s olupující se kůží a ulámanými vlasy.
Mykóza obličeje, trupu a končetin: Tinea facei a tinea corporis
Toto plísňové onemocnění postihuje nevousatou část obličeje, trup a končetiny. Vyznačuje se prstenčitými, kruhovitými, někdy i vícenásobnými ložisky s vyvýšeným okrajovým lemem. Ložisko může svědit, od centra k okraji postupně bledne. Nejčastějším důvodem nákazy je kontakt s domácími zvířaty.
Mykóza vousů: Tinea barbae
Tinea barbae postihuje vousatou část tváře a krku. Projevuje se zánětem a hnisáním kůže a folikul (vlasových váčků).
Mykóza nohou: Tinea pedis
Tinea pedis, nazývaná také atletická noha, je nejčastější dermatofytóza. Postihuje až 50 % populace. V mezerách mezi prsty se olupuje načervenalá kůže, která svědí, později zbělá, praská. Po čase svědění vymizí, mykóza se ale šíří mezi další prsty. K prasklinám je náchylná i kůže na ploskách nohou. Komplikací mykózy nohou může být bakteriální infekce. Tinea pedis má tendenci se vracet. Je proto důležité dbát na preventivn
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocněnírůže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocněnírůže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.
Ve svém příspěvku ČERVENÉ FLEKY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Pácal.
Dobrý den, prosím o radu,
manželka má červené fleky na nohou ohraničené a pálí. Už je to sedm roků a stále se zvětšují.
Chodí na kožní a doktorka ji předepsala mast beloderm a flucinar. Používání masti nepomáhá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daša.
Dobry den také mne trápilo veliké otoky na obou nohou,horkost nohou a zvětšujici se červené fleky na nohou.lékaři si mne předhazovali jako bych měla lepru či co,až kožni mi dala Aescin Teva a dělanou chladivou mast vypadá to jako pudr.prvni prašek mne dostal na wc a musela jsem si lehnou,ale po probuzeni otoky se zmenšily a skvrny ustoupily a to za jediny den.Užívám to druhy den a jsem jako znovuzrozená.Jistě se ptáte co to je za nemoc? Krvaceni nohou a to jen proto že jsem brala 2x deně anopiryn.lék na ředěni krve.Snat jsem timto někomu pomohla Daša
Bolest nohou, včetně bolestí, křečí a ztuhlosti, je častým příznakem menopauzy v důsledku kolísání a klesající hladiny estrogenu. Tyto hormonální změny mohou ovlivnit svaly, klouby a pojivové tkáně, což vede ke zvýšenému zánětu, bolesti a ztuhlosti nohou.
Hormonální změny
Estrogen hraje klíčovou roli ve zdraví kloubů, svalové funkci a celkové elasticitě tkání. S poklesem hladiny estrogenu během menopauzy se tyto oblasti mohou stát náchylnějšími k bolesti a zánětu.
Bolest kloubů
Pokles estrogenu může urychlit odbourávání chrupavky, což vede k onemocněním, jako je osteoartróza, která může způsobit bolest, otok a ztuhlost kyčlí, kolen a dalších kloubů nohou.
Svalové křeče
Estrogen také pomáhá regulovat funkci svalů. Nižší hladiny estrogenu mohou vést ke svalovým křečím a křečím, zejména v nohou.
Problémy s krevním oběhem
Menopauza může také ovlivnit krevní oběh, což může vést k problémům, jako jsou křečové žíly a otoky nohou.
Další faktory
Špatné držení těla, dehydratace a nedostatek hořčíku mohou také přispívat k bolesti nohou během menopauzy.
Jak na bolesti nohou v menopauze
Cvičení
Pravidelné cvičení, včetně aktivit, jako je chůze, plavání nebo jóga, může pomoci posílit svaly, zlepšit flexibilitu kloubů a snížit bolest.
Protahování
Zařaďte jemná protahovací cvičení pro zlepšení rozsahu pohybu a snížení ztuhlosti nohou.
Udržujte si zdravou hmotnost
Nadváha může dále zatěžovat klouby, takže udržování zdravé hmotnosti může pomoci snížit bolest nohou.
Dodržujte dostatek hydratace
Pití velkého množství vody pomáhá udržovat tkáně promazané a může předcházet svalovým křečím.
Doplňky stravy
Doplňky hořčíku mohou pomoci se svalovými křečemi a některé ženy nacházejí úlevu při hormonální substituční terapii (HRT).
Terapie teplem a chladem
Přikládání tepla nebo chladivých obkladů na postižená místa může pomoci zmírnit bolest a zánět.
Méně stresu
Stres může zhoršit vnímání bolesti, proto může být prospěšné najít způsoby, jak stres zvládat pomocí cvičení, relaxačních technik nebo terapie.
Strava
Některé ženy zjišťují, že omezení nebo vyloučení určitých potravin, jako je kofein, alkohol a potraviny z čeledi lilkovitých (brambory, rajčata atd.), může pomoci zmírnit zánět.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Pokud je bolest nohou silná, přetrvávající nebo doprovázena dalšími příznaky, jako je otok, zarudnutí nebo potíže s chůzí, je důležité se poradit s lékařem, aby se vyloučily další možné příčiny a prodiskutovaly vhodné možnosti léčby.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčba růže
Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Prosím Vás o dotaz dědovi se oběvila pod lítkem růže byl 9 dní v nemocnici včera jsme ho přivezli domu.Noha ho stalé bolí dostal nějaké antibiotika.Chtěla jsem se optat jak hodně to je nebezpečné když tu nohu zatěžuje.Chvíly něco děla a pak jsi jde lehnout protože ho to bolí a zase dokola nechce jsi nechat říct.Děkuji Sýkorová
Sprej proti pocení nohou SweatStop Forte Max spolehlivě pomáhá v boji s nadměrným a silným pocením nohou, účinně si poradí také se zápachem nohou. Jde o nejsilnější přípravek proti pocení nohou na trhu, přesto jemný k pokožce nohou. Forte Max proti pocení nohou vydrží 6–8 měsíců. Přípravek také chrání nohy před onemocněním mykózou. Recenze jsou pozitivní.
Set proti pocení SweatStop Forte Kombi představuje unikátní kombinaci přípravků proti nadměrnému pocení. Díky dvěma specializovaným přípravkům se jedná o zcela unikátní řešení na trhu s přípravky proti nadměrnému pocení ve formě sprejů. Tento balíček dodává tělu kompletní péči pro efektivní léčbu nadměrného pocení. Neobsahuje parabeny. I zde jsou recenze pozitivní.
Sprej na nohy Salt of the Earth zaujme na první pohled krásným designem a také tím, že je 100% přírodní. Sprej obsahuje výtažek z aloe vera a mentolu, takže při použití nádherně osvěží vaše chodidla, přičemž vůně není nijak vtíravá. Po použití se chodidla v botách mohou zpotit, ale nepříjemný odér se nedostaví.
Sprej na nohy Silver Active je antiperspirant na nohy. Dle recenzí není účinný celý den, nohy se potí, ale nezapáchají.
Osvěžující sprej na nohy a do bot Dermacol Fresh Shoes je produkt, který by každá žena v letních parných dnech měla mít v kabelce. Kromě toho, že příjemně voní, je i velmi osvěžující. Není tak nic lepšího než si v práci sundat lodičky a nastříkat si na namáhané nohy tento sprej. A také si trochu šplíchnout do bot, aby případně eliminoval zápach nohou. Nečekejte, že se vám po jeho nanesení chodidla potit přestanou – nic takového ani sprej neslibuje. Ale jako osvěžení a prevence proti zápachu je dle recenzí bezvadný.
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologi
Studie ukazují, že existuje nějaký vztah mezi nekvalitním spánkem a ADHD, ale také mezi syndromem neklidných nohou a ADHD. Syndrom neklidných nohou způsobuje pocit únavy, tíhy v nohách a někdy i v pažích. Tento pocit vytváří neodolatelné nutkání jimi pohybovat. Syndrom neklidných nohou způsobuje poruchy spánku a denní ospalost. Lidé se syndromem neklidných nohou a následnými poruchami spánku se cítí nepozorní, náladoví a hyperaktivní, což jsou vlastně symptomy ADHD. Vzhledem k tomuto a dalším nálezům někteří výzkumníci věří, že lidé se syndromem neklidných nohou a určitá skupina lidí s ADHD může mít společné dysfunkce neurotransmiteru dopaminu. Syndrom neklidných nohou je diagnostikován Polysomnogramem nebo spánkovou studií. Léky mohou pomáhat jak na syndrom neklidných nohou, tak i na ADHD.
Příčinou řady problémů s nohami je nevhodná obuv. Levné boty, příliš vysoké podpatky nebo naopak ploché podrážky jsou příčinou otoků nohou nejen v létě. Nemusíte však hned sahat po zdravotní obuvi, často stačí, pokud si do svých bot pořídíte ortopedické vložky.
S otoky nohou se častěji setkávají obézní lidé nebo těhotné ženy. Příčina otoků nohou je v tomto případě v nárůstu váhy. V těle dochází k hromadění vody, se kterou se organismus hůře vypořádává. Důležité je zařadit do svého režimu pravidelný pohyb, především chůzi, a střídat různé polohy nohou.
Otoky se také vyskytují u řady onemocnění, kdy jsou jejich průvodním příznakem. Pokud se jako příčina otoku nohou vyloučí fyzická námaha, nevhodná obuv nebo obezita či těhotenství a jestliže se otok objevil spontánně, měli byste zajít k lékaři. Jednou z vážných příčin otoku nohou může být trombóza (ucpání cév krevní sraženinou) nebo jiné cévní onemocnění, případně onemocnění ledvin.
Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Příčin na žilním systému je hned několik, nejčastěji se opravdu jedná o křečové žíly. To, že právě ony stojí za oteklými nohami, je viditelné často na první pohled – na kůži prosvítají drobné i větší modrofialové žíly a přítomny mohou být i další kožní změny, například začervenalá, velmi hladká a svědící kůže, na níž se může ztrácet ochlupení. Otok je bolestivý, zpočátku může zanechávat otisky, později se může stát tuhým. Doprovodným příznakem je pocit těžkých nohou, dále pálení či křeče v nohou. Neléčení křečových žil může vést ke vzniku zánětů či bércových vředů, obtížně se hojících ran.
Těmto otokům lze předcházet. Jedním z hlavních opatření je pohyb, například svižnější chůze. Dále pomáhá polohování nohou, dostatečný pitný režim, nejlépe ve formě čisté vody, snížení případné nadváhy a sprchování nohou chladnější vodou. Naopak je vhodné omezit dlouhé sezení či stání a křížení nohou.
Základem léčby je nošení kompresních punčoch a užívání léků zlepšujících funkci žil. Ke zmírnění příznaků doprovázejících onemocnění žil (například pocit těžkých nohou) a pro rychlejší vstřebávání otoků můžete sáhnout po ulevujících krémech nebo gelech.
Pokud je otok přítomen pouze na jedné noze a je velmi bolestivý, může se jednat o takzvanou hlubokou žilní trombózu. Při ní je céva uzavřena krevní sraženinou. Trombóza může poměrně snadno přejít v život ohrožující stav, při němž dochází i k ucpání tepny vyživující plíce. Při podezření na trombózu je proto nutný neodkladný zásah lékaře. Během transportu je důležité minimalizovat pohyb, ten totiž zvyšuje riziko utržení krevní sraženiny a následně vzniku plicní embolie. Naopak v rámci prevence je pohyb spolu s dostatkem tekutin, případně nošením kompresních punčoch a užíváním léků na ředění krve v rizikových situacích (například při delším cestování, noze v sádře a podobně), tím nejlepším, co můžete svým žilám dopřát.
