Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.
Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den,
Jaká jsou omezení po operaci brániční kýly co se týče fyzické zátěže, zvedání břemen atd.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci brániční kýly (hiátová hernie) jsou tato omezení:
- několik dní po operaci, má být strava pouze tekutá, později pak polotuhá;
- vyloučit se má namáhavá fyzická aktivita po dobu 6 týdnů;
- operační rány se musí udržovat čisté a suché;
- musí se dokončit předepsaný průběh pooperační léčby;
- pokud to lékař nedoporučí, tak je třeba se vyhnout lékům proti bolesti;
- vyhnout se jakékoliv možnosti zácpy a k tomu účelu užívat léky podle doporučení lékaře;
- je třeba změnit způsob stravování v dlouhodobém horizontu;
- důležité je žvýkat jídlo důkladně a jíst pomaleji, aby potrava měla dostatek času dojít jícnem až do žaludku;
- vyhnout se syceným nápojům, protože způsobují nadýmání a pacienti nemohou po operaci krkat;
- v době rekonvalescence se nesmí jíst vleže;
Fyzickou námahu je možno zařazovat až sedmý týden po úspěšně zhojené operaci. Návrat do plné síly potrvá dva měsíce, přičemž zátěž se přidává postupně - od malé vytrvalostní a později pak silovou.
Tříselná kýla není nutně nebezpečná sama o sobě, nicméně toto onemocnění může vést k život ohrožujícím komplikacím. Z tohoto důvodu vám lékař pravděpodobné doporučí operaci tříselné kýly. Operace tříselné kýly je běžný chirurgický zákrok. Kýlu je možno mít velmi dlouho, přicházejí i pacienti s kýlou o velikosti fotbalového míče, ale pak se to velmi špatně operuje a hrozí celá řada rizik. Nejvhodnější doba pro operaci je, dokud není kýla větší asi jako tenisový míček, ale neplatí to absolutně, záleží také na tom, jak moc kýla dělá obtíže. O tom je vhodné se poradit s lékařem, který doporučí, zda je kýlu možné operovat klasicky, nebo laparoskopicky za použití umělohmotné síťky.
Před operací tříselné kýly obdrží pacient podrobné informace o svém zdravotním stavu, druhu anestezie a operační metodě, která bude při operaci tříselné kýly použita. Laparoskopická operace tříselné kýly se liší od klasické několika faktory. Jedná se v podstatě také o operaci, ale v břišní stěně jsou jen 3 až 4 vpichy, tedy ranky velikosti 1 cm, kudy se zavedou do dutiny břišní kamera a pracovní nástroje a těmi se kýla odoperuje. Používá se částečně vstřebatelný materiál, jímž se překryje otvor v tříselném kanálu. Rozdíl je v tom, že se defekt břišní stěny nesešívá k sobě, ale přes toto zeslabené místo, kudy se protlačuje obsah dutiny břišní do podkoží, se natáhne umělohmotná síťka, která tomuto zabrání. Dává se tedy zevnitř, pod pobřišnici. Na rozdíl od klasické operace, která kýlu spravuje zepředu, tedy skrze kůži a podkoží, až k zeslabenému místu, které se spraví tím, že se jeho okraje k sobě různým způsobem sešijí. Procento recidiv je při laparoskopické operaci menší než při operaci klasické.
Brániční kýla se od ostatních druhů kýl liší, protože vzniká na oslabeném či otevřeném místě na bránici. Bránice je sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní. Tento druh kýly způsobuje zpětné pronikání žaludečních šťáv do jícnu, což může vést k pálení žáhy, bolesti a poškození jícnu. U velkých bráničních neboli hiátových kýl se mohou vyskytovat i dechové obtíže či tlaky na hrudi. U neléčené brániční kýly hrozí vznik zánětů jícnu, vznik vředů, a hrozí větší riziko vzniku karcinomu.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA-KÝLA V JIZVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Doskočilová.
Je mi 56 let. Během tří let jsem prodělala tři operace kýly. Mám nárok na lázně? A které? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O tom, jestli máte nárok na lázně nebo nemáte, může rozhodnout jen posudkový lékař vaší zdravotní pojišťovny. Posudkový lékař rozhodne na základě návrhu, který mu doručí váš praktický lékař. Obraťte se tedy na svého praktického lékaře a projednejte s ním sepsání návrhu na lázeňskou léčbu.
U malých kýl se po dohodě s lékařem můžete rozhodnout pro konzervativní léčbu. Ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů. Taková opatření však Vaši kýlu rozhodně nevyléčí. Připravte se na to, že Vás dříve či později čeká operace.
V naší poradně s názvem KÝLA V TŘÍSLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mašek.
Dobry den.Již jsem Vám psal ohledně mé operace kýly ale má lékařka má dovolenou a v lekarně mi nabídly pouze čípky na zácpu nevím tedy o jaké připravky si mohu požádat.Díky za radu,vím že je to těžké radit na dálku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nejprve se objednáte na recepci kýlního centra na konzultaci se specialistou na kýlu. Na konzultaci si dohodnete optimální postup léčby. Poté následuje sada předoperačních vyšetření. V den operace se dostavíte na lůžkové oddělení kýlního centra. Po operačním výkonu zůstanete jeden až dva dny na plně monitorovaném lůžku a po závěrečné kontrole lékařem kýlního centra opouštíte zdravotnické zařízení.
Po operaci se kýla může vrátit, ale je to výjimečné. Ošetření pupeční kýly a současně i diastázy břišních svalů je součástí některých metod ošetření pupeční kýly. Trvající diastáza by byla velmi pravděpodobně předpokladem vzniku další opakované kýly, ovšem operace diastázy je komplikovaná a má vysoké procento recidiv.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,
Chci se ještě zeptat na to krkání. To platí při hojení nebo je to nastálo? Co se týče jídla tak pak lze konzumovat běžné jídlo nebo je tam určité omezení. Jak píšete návrat k plné síle znamená ,že při mé práci (břemena cca25-30kg) se navrátí zhruba za cca 2 měsíce.
Děkuji za odpověď
Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence je u každého člověka individuální a i ve vašem případě musíte pozorovat signály svého těla a zátěž dávkovat postupně. Nejlepším pomocníkem může být zkušený fyzioterapeut, kterých je dnes v každém fitness dostatek. S říháním je to podobné - postupně se stav upraví.
Kýla nikdy sama nevymizí, naopak, neléčená kýla se zvětšuje nebo může dojít k uskřinutí jejího obsahu, které je závažnou komplikací projevující se velkou bolestí, zvracením, zástavou plynů a podobně. Tato komplikace ohrožuje pacienta na životě a musí se co nejdříve chirurgicky řešit. Kýlu lze definitivně vyléčit jen operačně! Kýlní pás může jen zmírnit obtíže a zpomalit nárůst kýly. Nezajistí ale uzavření otvoru v břišní stěně.
Operace je nejvhodnější co nejdříve. Čím je kýla menší, tím jednodušší je ji opravit. Otvor v břišní stěně lze uzavřít sešitím vlastních tkání, což vede k jejich napětí a riziku opakování kýly. Nebo pomocí umělé síťky, která se do otvoru umístí a tím ho uzavře. Do několika dnů potom zcela splyne s okolní tkání. PHS síťka navíc zesiluje břišní stěnu ve 3 vrstvách a snižuje tak riziko opakování kýly.
Po operaci zůstanete v nemocnici do druhého dne. Běžné činnosti můžete vykonávat již v den operace. Větší zátěž pak asi za 10–14 dnů po operaci s použitím síťky. Po klasické operaci za 6–8 týdnů. Veškeré náklady spojené s operací hradí zdravotní pojišťovny.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angela dubska.
Dobrý den zjistili mi ve stvrtek na ultrazvuku triselnou kylu 3 cm bolí mne noha někdy od břichem bedrova kost takové pálením, a bolest v kyčlí mám to dát operovat nebo ne mam kašel a rýmu a vždy při kašli mne to bolí. Poradíte mi děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kýlu je dobré vždy odoperovat, protože jinak riskujete závažné komplikace právě při silném kašli nebo jiné námaze. Operace kýly je jednoduchá a rychke po ní budete zase v pořádku. Určitě si to nechte udělat.
V diskuzi SVĚDĚNÍ KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Svědění v konečníku-2 měsíce , spíše zácpa, hemeroidy nemám, svědění po celý den , po stolici, také v noci , kdy se škrabu...Vyzkoušel jsem několik mastiček, jediné co trochu zabírá je tree oil, je to ale drsné . Chodím pravidelně na kolonoskopii, v září operace tř. kýly. Děkuji .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V těhotenství mohou vznikat následkem zvýšeného nitrobřišního tlaku pupeční kýly v místech, kde je oslabená stěna břišní. Operace kýly, která nemá komplikaci, není v těhotenství žádoucí. Každopádně je nutné vyšetření chirurgem a zhodnocení stavu. Kýlu bude nutno sledovat a po porodu jistě s časovým odstupem odoperovat, pokud bude většího rozsahu. Kýla nemá vliv na způsob porodu. Jak se bude rodit, to určuje spolu s rodičkou gynekolog.
K operaci kýly je vhodné přistoupit včas, dokud kýla ještě není uskřinutá. Plánované operace mají pochopitelně lepší výsledky než zákroky prováděné akutně k záchraně Vašeho života. Chirurgického řešení své kýly se nemusíte obávat. V celkové nebo místní anestézii Vám chirurg z krátkého řezu otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo prostupu břišní stěnou pečlivě zašije. Někdy může ke zpevnění břišní stěny použít i speciální síťku. Některá zdravotnická zařízení provádějí operaci kýl laparoskopicky. Včas provedená léčba kýly má výborné výsledky a jen minimální množství komplikací. Neléčená uskřinutá kýla naproti tomu vážně ohrožuje život. Část střeva s přerušeným krevním zásobením odumírá a ztrácí svoji pevnost. Dochází k jejímu prasknutí a vylití obsahu střeva do břišní dutiny. Rychle se rozvíjí zánět pobřišnice. Ten i přes veškeré léčebné snahy může být smrtelný. Ani úspěšná operace kýly ještě nemusí znamenat, že jste se problému navždy zbavili. U části tříselných kýl dochází k jejich novému vzniku, obvykle na druhé straně.
Pupeční kýlu je nutné řešit operačně. Operační výkon pupeční kýly se řeší nejmodernějšími laparoskopickými postupy, a to za úplné anestezie a následné krátké hospitalizace na lůžkovém oddělení kýlního centra. Pro zkušeného chirurga se jedná o jednoduchý zákrok, při kterém dojde k odstranění kýlního vaku. V podstatě se jedná o zatlačení obsahu kýlního vaku na původní místo a sešití okrajů kýlní branky tak, aby se zabránilo opětovnému vzniku kýlního vaku. Po operaci má pacient minimální operační ranku v oblasti pupku a v krátkém časovém úseku po operaci je již téměř neznatelná.
Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.
Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.
Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.
Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.
Kýla neboli hernie je vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, jizvou) ven z dutiny břišní. Typicky se projevuje měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.
Kýlu můžete získat během svého života, nebo se s ní už narodit. Předpokladem pro vycestování orgánů z břišní dutiny je oslabení přirozené pevnosti nebo defekt břišní stěny. Nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým uspořádáním náchylnější. Ve většině případů jde o kýlu tříselnou, pupeční, nebo o kýlu v jizvě po operaci. Mezi jejich rizikové faktory patří obezita a oslabení břišních svalů. Kromě oslabení břišní stěny hraje při vzniku kýly důležitou roli i zesílení tlaku v břiše. K němu dochází například při zvedání těžkých těles, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice. K rizikovým faktorům v tomto případě patří zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor. Břišní orgány mohou ze svého normálního uložení vycestovat v podstatě do všech směrů. Kromě kýl na povrchu břicha známe i kýly brániční, pánevní nebo bederní. Obsahem břišní kýly je nejčastěji tlusté nebo tenké střevo či jen předstěra.
Tyto informace vám poskytnou rady o tom, co můžete jíst po operaci brániční kýly.
Během operace je část vašeho žaludku volně ovinuta kolem dolního jícnu. Síťka je chirurgem upevněna volně, aby nesvírala jícen. Nicméně několik týdnů po operaci bude tento zábal oteklý a průchod jícnem zúžený. To by mohlo způsobit uvíznutí některých potravin v dolním jícnu. Otok se do šesti týdnů úplně srovná, ale do té doby musíte dávat pozor na to, co jíte.
1. až 3. týden
První tři týdny jen čiré tekutiny a měkká nebo tekutá strava. Pít můžete začít během několika hodin po operaci. Pijte v malých množstvích, vyhněte se velkým douškům.
Mezi čiré nápoje patří voda, čaj, většina džusů a čiré polévky. Můžete dokonce jíst zmrzlinu, pokud se před spolknutím rozpustí. Vyhněte se perlivým nápojům a alkoholu. Někteří pacienti uvádí, že kofein a citrusové šťávy (jako je pomeranč šťáva) je dráždí a je lepší se jim vyhnout.
Den po operaci můžete začít jíst měkkou nevýraznou stravu. Měkká nevýrazná strava je jakékoli jídlo, které je vlhké, lze ho rozmělnit na kousky vidličkou a nevyžaduje mnoho žvýkání. Příklady zahrnují cereálie změkčené v mléce, hladkou polévku (bez hrudek) a pyré. Nesmíte jíst chléb, krekry, sušenky, tuhá masa jako steaky a suchá jídla jako např. uzeniny.
4. a 5. týden
Čas na měkkou dietu. Nyní můžete začít jíst měkká jídla, jako jsou dobře uvařené těstoviny, mleté maso, rybí vločky, dobře uvařená rýže, luštěniny a zelenina se spoustou omáčky.
6. týden
Normální strava. Pokud jste bez obtíží prošli měkkou dietou, můžete začít jíst normální stravu začátkem šestého týdne po operaci. Chléb (zejména bílý chléb) a kuřecí maso nechte až na pozdější dobu, protože ty mají největší sklon k uvíznutí v jícnu. Typická strava pro dietu po operaci brániční kýly by měla obsahovat semena, ořechy a celozrnné výrobky. Zhruba 50 procent stravy může tvořit čerstvé ovoce, stejně jako syrová nebo lehce vařená zelenina. Zdá se, že také pomáhá důkladné žvýkání jídla. Příznaky pálení žáhy spojené s hiátovou kýlou lze často kontrolovat vhodnou dietou a změnami životního stylu.
Pokud ale máte stále potíže s měkkou dietou i v šestém týdnu, vyhněte se normální stravě, dokud nebudete mít následnou kontrolu v ambulanci. Možná budete muset zůstat na měkké dietě o něco déle.
Jak již bylo zmíněno, u žen se tříselná kýla může objevit v době těhotenství. Obvykle se v tu chvíli neřeší, operace (pokud je nutná) se pak provádí až po porodu s dostatečným časovým odstupem. Řadu těhotných žen zajímá, jestli je tříselná kýla v těhotenství důvodem pro porod císařským řezem. Lékaři obvykle před porodem provedou několik vyšetření, která o tom rozhodnou. Pro císařský řez se pak rozhodnou, pokud by u porodu mohlo dojít k uskřinutí kýly. Ženino tlačení při přirozeném porodu by totiž mohlo vyvolat uskřinutí kýlního obsahu. Pokud ale je tříselná kýla bez komplikací, tak by neměla ohrozit ženino těhotenství a ani porod potomka.
Pupeční kýly se u žen vyskytují obvykle z důvodu přirozeného oslabení oblasti kolem pupku po vícerém těhotenství. Vyšetření pupeční kýly lékař vyšetřuje hmatem, nejdříve ve stoje a poté i vleže. Pohmat v oblasti břicha může být trochu nepříjemný, ale není bolestivý. Lékař také prohmatá ostatní části břicha. Pokud je kýla klinicky zjevná, žádná další vyšetření nutná nejsou.
