Zajímáte se o téma OPERACE MENISKU REHABILITACE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Menisky jsou párové, pevné, ale křehké „vložky“ umístěné mezi kloubními plochami stehenní a holenní kosti, které se rozšiřují směrem k obvodu kloubních ploch a jsou fixovány do kloubního pouzdra. Při velké zátěži nejčastěji s rotací kolena při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod., dojde k roztržení menisku.
Babské rady
Staré babské rady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babské rady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gitta Fikarová.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli bych měla nárok na lázně po operaci menisku děkuji za odpověď Fikarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to se budete muset zeptat svojí zdravotní pojišťovny. U někoho bude stačit rehabilitace a u jiného více pomůžou lázně. Pojišťovna volí řešení, které ji ušetří náklady na vaší léčbu. Když pojišťovnu přesvědčíte, že lázně zlepší váš zdravotní stav, protože potřebujete být v době rekonvalescence stále pod dohledem, který zabezpečí, že se budete o koleno správně a soustavně starat, což byste samoléčbou a docházením na rehabilitace nedosáhla, protože nemáte dostatečnou vůli, tak třeba se vám to podaří.
Kalcifikace menisku označuje ukládání krystalů vápníku v menisku, chrupavčité struktuře ve tvaru písmene C v koleni. Tato kalcifikace je často spojena s osteoartrózou a může přispívat k degeneraci kloubu. Zvápenatění menisku je považováno za časný příznak osteoartrózy a je spojen se změněnou biomechanikou a poškozením kloubů.
Za zvápenatělý meniskus může ukládání krystalů vápníku, jako je dihydrát pyrofosforečnanu vápenatého nebo hydroxyapatit vápenatý, v menisku.
Předpokládá se, že meniskální buňky hrají roli v procesu kalcifikace, přičemž meniskální buňky při osteoartróze produkují více vápenatých usazenin než zdravé buňky.
Kalcifikace menisku může narušit normální mechaniku kloubu a potenciálně urychlit progresi osteoartrózy.
Zvápenatělý meniskus lze poznat pomocí zobrazovacích technik, jako jsou rentgenové snímky, CT vyšetření a magnetická rezonance.
Výzkum zkoumá způsoby, jak zabránit nebo snížit zvápenatění menisku, potenciálně prostřednictvím terapií zaměřených na základní mechanismy kalcifikace.
Léčba natrženého menisku často začíná konzervativně, v závislosti na typu, velikosti a umístění vaší trhliny.
Problémy menisku spojené s artritidou se často během léčby artritidy zlepšují, takže operace obvykle není indikována. Mnoho dalších případů, které nejsou spojeny se zablokováním nebo blokováním pohybu kolene, se časem stanou méně bolestivé, takže také nevyžadují operaci.
Léčba většinou využívá následujících prostředků:
Odpočinek Vyhněte se činnostem, které zhoršují bolest kolene, zejména jakékoli činnosti, která způsobuje jeho kroucení nebo otáčení. Pokud je vaše bolest silná, používání berlí může snížit tlak na koleno a podpořit hojení.
Led Led může snížit bolest a otoky kolen. Používejte studený obklad, sáček mražené zeleniny nebo ručník naplněný kostkami ledu po dobu asi 15 minut, koleno držte zvednuté. Dělejte to každé 4 až 6 hodin první den nebo dva a poté tak často, jak je potřeba.
Léky Volně prodejné léky proti bolesti mohou také pomoci zmírnit bolest kolen.
Fyzikální terapie
Fyzikální terapie vám může pomoci posílit svaly kolem kolena a nohou, aby pomohla stabilizovat a podpořit kolenní kloub.
Artroskopie
V některých případech může váš lékař použít nástroj známý jako artroskop k vyšetření vnitřku kolene. Artroskop se zavádí malým řezem poblíž kolene.
Zařízení obsahuje světlo a malou kameru, která přenáší zvětšený obraz vnitřku vašeho kolena na monitor. V případě potřeby lze artroskopem nebo dalšími malými řezy v koleni zavést chirurgické nástroje, aby se trhlina ořízla nebo opravila.
Chirurgická operace
Pokud vaše koleno zůstává bolestivé i přes rehabilitační terapii nebo pokud se koleno zablokuje, může vám lékař doporučit operaci. Někdy je možné opravit natržený meniskus, zejména u dětí a mladších dospělých.
Pokud se trhlina nepodaří opravit, může být meniskus chirurgicky oříznut, možná pomocí malých řezů pomocí artroskopu. Po operaci budete muset udělat cvičení pro zvýšení a udržení síly a stability kolena.
Pokud máte pokročilou degenerativní artritidu, může vám lékař doporučit náhradu kolenního kloubu. Pro mladší lidi, kteří mají známky a příznaky po operaci, ale nemají pokročilou artritidu, může být vhodná transplantace menisku. Operace zahrnuje transplantaci menisku z mrtvého člověka.
V naší poradně s názvem PRÁCE PO NATRŽENÉM MENISKU KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,chci se zeptat zda po natrženém menisku,mužu pracovat ve stoje nebo zda je lepší práce střídava-ve stoje a v sedě,nebo jen sedavé zaměstnání.Je mi 56 let.
Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při natrženém menisku je třeba se vyhnout činnostem, které zhoršují bolest kolena, zejména jakékoli činnosti, které způsobují kroucení nebo otáčení kolena. Pokud je vaše bolest silná, používání berlí může snížit tlak na koleno a podpořit hojení. Co se týče práce ve stoji nebo v sedě, není to pro toto zranění podstatné a volba pozice bude záviset na vašich subjektivních pocitech. Zůstaňte aktivní, v pohybu a také v kontaktu se svým ortopedem, který dohlédne na správné zhojení.
V případě častějšího odstraňování menisku je od druhého dne po operaci dovolen pohyb v kolenním kloubu. Podle rozsahu výkonu chodí pacient o berlích 1–3 týdny. Sportovní zátěž se dovoluje za 4–6 týdnů od výkonu. V případě sutury menisku nosí pacient ortézu s limitovaným pohybem šest týdnů, končetinu při tom odlehčuje pomocí berlí. Poté začíná rehabilitovat a postupně zvyšovat zátěž.
Po 4–6 týdnech se postupně zkouší chůze bez berlí i bez ortézy, plná zátěž až po 2–3 měsících, opět podle typu postižení. Pokud byly současně operovány i další struktury v kloubu, např. kolenní vazy, je rehabilitace usměrňována tak, aby bylo umožněno hojení všech poraněných struktur. Výrazně se však neliší od výše popsaného režimu. Zkušenosti ukazují, že výsledky jsou příznivé (zhruba 95 % zhojených menisků) a že následné opotřebení kloubů je minimální až žádné.
Dříve se poškozené menisky odstraňovaly. Jestliže se však odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. V případě jejich absence se do deseti let určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka. Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při níž ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem vyloučíme ostatní poranění struktur kolenního kloubu – zkřížených a postranních vazů, posoudíme stav opotřebení či poranění chrupavek. Pokud je meniskus poškozen v dobře prokrvené vyživené oblasti, umožňuje artroskopie i jeho ohleduplnou rekonstrukci – přišití. Tato metoda je pro šikovného operatéra jednoduchá a pro pacienta šetrná. Pravděpodobnost úspěšného zhojení menisku je vysoká, zmenšuje se tak možnost vzniku poúrazové artrózy – poškození chrupavky kolenního kloubu.
Po operaci se operovaná končetina (pokud je meniskus ošetřen či částečně vyňat) jen krátce šetří, brzy se začíná s rehabilitací – cvičením a postupným posilováním stehenních a lýtkových svalů atd. Odborně vedená rehabilitace proces rekonvalescence značně urychlí. V případě, že je meniskus sešit, je pooperační průběh složitější a dlouhý. Meniskus je struktura s malým množstvím cév a chabou tendencí k hojení. Během pohybu kolene oba menisky nezůstávají na místě, ale aktivně se pohybují. Proto je nutné po operaci zcela a později částečně pohyb kloubu omezit a zabránit zátěži. Toto období trvá 4–6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Částečné nebo úplné odstranění menisku (meniscektomie) může vést k dlouhodobým následkům, především ke zvýšenému riziku vzniku osteoartrózy v postiženém koleni. Je to proto, že meniskus působí jako tlumič nárazů a stabilizátor kolenního kloubu a jeho odstranění může vést ke zvýšenému namáhání a opotřebení chrupavky.
Zvýšené riziko osteoartrózy
Odstranění meniskové tkáně snižuje schopnost kolena tlumit a rozkládat síly, což v průběhu času vede ke zvýšenému tření a opotřebení kloubních povrchů. To může urychlit rozvoj osteoartrózy, degenerativního onemocnění kloubů charakterizovaného rozpadem chrupavky. Studie ukazují, že u významného procenta pacientů, kteří podstoupí meniscektomii, zejména u sportovců nebo aktivních osob, se osteoartróza rozvine během několika let.
Chronická bolest kolene
Ztráta meniskové tkáně může vést k přetrvávající bolesti kolene, ztuhlosti a sníženému rozsahu pohybu. Tuto bolest mohou zhoršovat činnosti, které zatěžují kolenní kloub, jako je chůze, běh nebo kroucení.
Nestabilita
Meniskus přispívá ke stabilitě kolena. Jeho odstranění může vést k pocitu nestability, kdy se koleno může cítit, jako by se prohýbalo dozadu.
Změněná biomechanika
I částečná meniscektomie může změnit způsob, jakým kolenní kloub funguje, a potenciálně ovlivnit způsob, jakým jsou síly rozloženy na kloubních plochách. To může dále zatěžovat další struktury kolene a přispívat k dalším problémům.
Poškození nervů
Ačkoli je to méně časté, může k poškození nervů dojít během artroskopické operace kolene, což může vést k chronické bolesti, necitlivosti nebo slabosti v oblasti kolene.
Potenciální potřeba dalšího chirurgického zákroku
V některých případech mohou jedinci, kteří podstoupili meniscektomii, vyžadovat další operace, jako je operace náhrady kolenního kloubu, pokud osteoartróza významně postupuje.
Je důležité si uvědomit, že závažnost těchto následků se může lišit v závislosti na faktorech, jako je rozsah odstranění menisku, věk a úroveň aktivity pacienta a přítomnost dalších onemocnění kolene. Zatímco někteří jedinci mohou pociťovat minimální dlouhodobé účinky, jiní mohou pociťovat významná omezení v každodenních činnostech a vyžadovat průběžnou léčbu bolesti kolene a osteoartrózy.
Ve svém příspěvku POCIT CHLADU V KOLENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den,
Jsem už dvakrát po operaci menisku, problém je to že koleno nemůžu pořádně ohnout a jde to až do bolesti. Chodím i rehabilitace a vysledek se mi zda nulový. Ráno když vstanu tak to ještě jde i rozhýbat ale po šichtě nebo delší chůzi koleno ztuhne, ta bolest a pnutí je hlavně v zadní straně kolene. A v noci sek tomu přidá nepříjemný chlad v koleni. Nebyla by nějaká rada co na to používat? Dekuji s pozdravem Štol
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Makulární díru lze často opravit pomocí operace zvané vitrektomie. Úspěšnost této operace při uzavření makulární díry je u 9 z 10 lidí, kteří mají díru méně než 6 měsíců. Pokud je díra přítomna rok nebo déle, bude úspěšnost nižší.
I když operace otvor neuzavře, vaše vidění se obvykle alespoň stabilizuje a možná zjistíte, že máte menší zkreslení vidění. U malého množství pacientů se otvor i přes operaci neuzavře a centrální vidění se může nadále zhoršovat. Nicméně druhá operace může být stále úspěšná.
Průběh operace
Operace makulární díry je forma operace miniaturní dírky prováděná pod mikroskopem.
Do očního bělma se provedou malé řezy a zavedou se velmi jemné nástroje. Nejprve se odstraní sklivec a poté se z povrchu sítnice kolem otvoru opatrně sloupne velmi jemná vrstva (vnitřní omezující membrána), aby se uvolnily síly, které udržují otvor otevřený.
Oko se pak naplní dočasnou plynovou bublinou, která přitlačí otvor naplocho na zadní část oka, aby se pomohl utěsnit. Dokud je bublina v oku zablokuje vidění, ale pomalu vyprchá po dobu asi 6 až 8 týdnů, v závislosti na typu použitého plynu.
Operace makulární díry obvykle trvá asi hodinu a lze ji provést, když při vědomí (v lokální anestezii ) nebo ve spánku (v celkové anestezii). Většina pacientů volí lokální anestetikum, které zahrnuje znecitlivující injekci kolem oka, takže během operace není cítit žádná bolest.
Video s operací
Zde se můžete podívat na průběh celé operace. Video s operací trvá téměř dvě hodiny: operace makulární díry video.
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
Meniskus je kus chrupavky v koleni, který tlumí a stabilizuje kloub. Chrání kosti před opotřebením. K natržení menisku stačí silné přetočení kolene. V některých případech se kus natržené chrupavky uvolní a zachytí se v kolenním kloubu, což způsobí jeho zablokování.
Trhliny menisku jsou běžné u kontaktních sportů, jako je fotbal, stejně jako u nekontaktních sportů vyžadujících skákání, jako je volejbal. Mohou nastat, když člověk při běhu náhle změní směr a často se vyskytují současně s jinými zraněními kolene, jako je poranění předního zkříženého vazu. Trhliny menisku jsou zvláštním rizikem pro starší sportovce, protože meniskus s věkem slábne. Natržený meniskus zažilo více než 40 % lidí starších 65 let.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU - NÁLEZ MAGNETICKÉ REZONANCE A ÚPORNÁ BOLEST PRAVÉ RUKY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Soukupová.
Dobrý den,
kromě jiných zdravotních obtíží, bolestí zad trpím posledních 6 roků nonstop, přisuzovala jsem to RTG zjištěné skolióze páteře a též prodělané lymské borelióze. Ještě před lety jsem 2x týdně cvičila poweryogu, jezdila na horském kole a na in-line bruslích, pak jsem se kvůli bolestem a obrovské únavě vlastně veškerého pohybu (krom procházek se psy) musela vzdát...
Před dvěma roky mě poprvé velmi bolela pravá ruka, od konců prstů (brnění), po ostrou bolest v předloktí, nadloktí až do pravé lopatky. Bolí mě krční páteř. Na čas toto odeznělo, letos na začátku února mi pravou ruku opět ovládla ostrá bolest. Na neurologii v Nemocnici Kolín mě čeká od 17. 3. pětidenní hospitalizace s podáváním kortikoidů kapačkami, následně pak RHB. Ze svého okolí slyším jen negativní ohlasy na tuto „léčbu“, tak mám pochopitelně obavy.
Podstoupila jsem vyšetření magnetickou rezonancí, nález je: Incip.osteochondroza C6/7 s mírnou lokalizovanou def.spondylozou a koncentrickou, vpravo medioforaminálně až foraminálně zvýrazněnou protruzí disku šíře cca 2-3mm, krytou vpravo postrolaterálně drobným osteofytem šíře cca 2mm s následným diskovertebárním zúžením pravostranného neruoforamina C6/7 s tlakem na příslušný prostupující kořen C7 vpravo.
Prosím o další možnosti "nápravy" mojí bolavé páteře a pravé ruky.
Děkuji. Andrea Soukupová (nar.1973, 161 cm, 53 kg, nekuřačka), Vrbčany, okr.Kolín
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě pomůže vyléčení vleklého zánětu pomocí kortikoidů a následná cílená rehabilitace. Na rehabilitaci vás jen naučí jaké cviky dělat a vy je pak budete muset vykonávat pravidelně každý den. Právě toto následné samostatné cvičení má ten léčebný účinek a bohužel je to dlouhá a namáhavá cesta, kterou je třeba dodržet a vydržet. Pomoci vám může zkušený fyzioterapeut, který vás při každém cvičení povede, a rozebere s vámi vaše denní i noční činnosti, které by mohly problémy znovu vrátit. Bohužel páteř se špatně operuje a nedá se vyměnit transplantací, takže hlavní možnost léčby je léčebný tělocvik. Právě to je důvod, proč většina lidí na tuto metodu nadává, protože nemají rádi pohyb. U vás je to ale jiné, vy máte zkušenosti s jógou, která je taky prospěšná. Vraťte se k ní a přidejte k tomu ještě cviky naučené z rehabilitace.
Meniskus se dá také podpůrně léčit pomocí tejpování. Tejpování kolene účinkuje na širokou škálu bolesti kolen způsobenou různými problémy. Například, když se kolenní čéška nepohybuje správně. Nebo když je roztržen meniskus nebo je prasklý nebo je zanícený. Tejpování může pomoci při artritidě, chondromalacii nebo při jakýchkoli problémech s kostmi, které tvoří koleno. Krása aplikace tejpů na koleno spočívá v relativně jednoduchých účincích vedoucích k vyvážení svalového napětí na koleni a zmírnění tlaku na čéšku a její šlachu.
Problémy s koleny vznikají ze stejného počtu příčin. Svalové dysbalance, špatná běžecká forma, nesprávné postavení kyčlí nebo špatné držení těla, špatná výživa, přetrénování, kompenzace jiného zranění, hyperextenze, artritida a tupé poranění vazů jsou jen některé z nejčastějších příčin bolesti kolen. Tejpování kolene může pomoci snížit bolest a zánět u mnoha běžných zranění.
S aplikací tejpů podle následujícího videa získáte podporu, úlevu od bolesti a normální tělesnou mechaniku bez omezení pohybu nebo krevního oběhu jako je tomu u jiných technik ošetření. Video jak tejpovat koleno při menisku.
Další inspirace k provedení tejpování kolene při menisku je zde: video tejpování kolene.
Ve svém příspěvku RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Vášová.
Dobrý den, otče Pleskači, je mi 85 let, mám sníženou dělohu,gynekolog doporučil pesar, č. 6,5 pak asi8,5 , první vypadlo hned, druhé po velkých bolestech za 2 dny. Doporučují operaci. Vzhledem ke všem potížím, které mám, nebyla jsem očkovaná proti covidu, po injekci proti tetanu v r. 2013 jsem měla 2 roky velké psych i tělesné potíže- lékaři byli nejednotní. Domnívám se, že by operace v mém v věku nebyla dobrá. V současné době bydlím sama v garzonce bezbariérové, s rodinou kontakty, jsem soběstačná, myslím mi to ale krátkodobá pamět je horší, pomáhám bližním, občas mne pozvou do diakonie na besedu do stacionáře, čtu při mši sv, . V r. 1973- operace slep. střeva, 1985 operace žlučníku, r, 1994 operace prsou -negat., 2x absces v krku, po pen- Oagnův syndrom, ,-lékyletrox 50,helicid 20mg, Lozap H 50, Lozaép 50, Egilog 50 1/2Sinvastatin 20 1/2/ ten občas vynechávám/a Nitrenodipin20mg 1/2 2 porody, bohužel asi 2 roky po porodech antikoncepce- doporučená- -PROBLÉMY přestala jsem, dodržuji režim podle možností,Dík za radu Věra Vášová, tel 571 999 366 mob 604 405 733
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.
Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.
Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.
Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.
V případě, že dojde k prasknutí menisku, má postižený při úrazu pocit lupnutí v koleni, většinou ho doprovází velká bolest, objevuje se výpotek a otok celého kolena.
U nevelkého prasknutí se dá v ojedinělých případech obejít bez operace. Meniskus se totiž nehojí moc dobře. Navíc hrozí, že se bude postupem času ruptura zvětšovat. Z operativních metod se nejběžněji využívá artroskopie. Odtržená část menisku může být přišita, nebo odstraněna. Po maximálně dvoudenní hospitalizaci začnete rehabilitovat. Rehabilitace bývá poměrně rychlá a už po šesti týdnech je možné začít sportovat.
Ve svém příspěvku MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
jsem 2 měsíce po odstranění obou menisku v levém koleně, lékař mi nabídl při potížích nějaké injekce na vyplnění. Chtěla bych požádat o názor jestli tuto léčbu podstoupit nebo ne.
Děkuji za odpověď
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den, po odebrání menisku jsem si nechala aplikovat 2 cykly hyalonu, ale moje zkušenost je taková, že to pomůže pouze po dobu, co Vám injekce aplikují. A ještě musíte najít dobrého lékaře, aby Vám napíchl koleno správně. Je to jen můj názor a zkušenost.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vliv na mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.
V naší poradně s názvem HYPERTENZE NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobrý den,
měla bych jít na operaci menisku a také na odstranění štítné žlázy. Léčím se na vysoký krevní tlak a užívám Thyrozol. Je mi 50 let. Vzhledem k těmto nemocem - jsou nějaká rizika při použití narkozy? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Narkózy se nemusíte bát, ani když máte vysoký tlak a špatnou štítnou žlázu. Jde o hluboký spánek, při kterém jsou vaše životní funkce ovládány vyspělými přístroji a na vše neustále dohlíží anesteziolog. Takže se nebojte, že by vám to nějak ublížilo.
Včas zjištěné onemocnění lze léčit očními kapkami, laserovými operacemi nebo mikrochirurgicky.
Oční kapky pro léčbu glaukomu
Oční kapky snižují tvorbu tekutiny v přední části oka nebo zvyšují proudění této tekutiny. Bohužel oční kapky mohou vyvolat i nežádoucí účinky: alergické reakce, zarudnutí očí, palčivou bolest, rozmazané vidění a podráždění očí. Některé léky na glaukom mohou mít vliv na srdce a plíce. Informujte se u svého lékaře, jaké jsou jím předepsané léky, zda jsou pro vás vhodné, zda na ně nejste alergičtí.
Laserové operace glaukomu
Laserové operace glaukomu mírně zvyšují odtok oční kapaliny, zejména u glaukomu s otevřeným úhlem, nebo během ucpání kanálku u glaukomu s uzavřeným úhlem. Jsou různé druhy laserových operací pro léčbu glaukomu, například trabekuloplastika, kdy se používá laser pro otevření trámčinových drenážních prostorů. Dalším druhem laserové operace je iridotomie, kdy je vytvořen malý otvor v duhovce, díky čemuž kapalina proudí volněji. Posledním druhem laserové operace je cyclophotocoagulation, což je laserová operace určená k léčbě střední vrstvy oka, která snižuje produkci oční tekutiny.
Mikrochirurgie pro glaukom
Jedná se o operaci, která se nazývá trabeculectomie. Tato operace zahrnuje výměnu a vložení nového kanálku pro oční kapalinu, čímž se sníží nitrooční tlak, který způsobuje glaukom. Může dojít k selhání této operace, ale je možné ihned provést nápravu další operací. U některých pacientů je umělý kanálek tou nejlepší volbou. V mizivém množství však dochází i ke komplikacím – dočasné nebo trvalé ztrátě zraku, krvácení nebo infekci.
Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastěji léčen různými očními kapkami, laserovými plastikami a mikrochirurgickými zákroky. Nejčastěji se jako první krok volí léky, protože někteří lidé díky nim lépe reagují na laserové operace nebo mikrochirurgické zákroky. U kojeneckých nebo vrozených glaukomů představuje primární léčbu chirurgická operace, protože příčinou problému je velmi deformovaný drenážní systém. Poraďte se vždy se svým očním lékařem, abyste zjistili, která léčba je pro vás ideální.
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítné žlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítné žlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
Nejčastěji se v léčení rakoviny využívá chirurgická metoda léčby. Ta je nejúčinnější, nicméně je zapotřebí najít nádor v raném stadiu. U pokročilejších kolorektálních karcinomů již není operace možná. Pokud se rakovina konečníku odhalí včas, pak je i úspěšnost její léčby vysoká. Není problém se z rakoviny klidně i úplně vyléčit. Jestliže tedy člověk rozpozná jakékoli příčiny rakoviny konečníku, měl by prakticky okamžitě navštívit specializované pracoviště, na kterém mu bude vyšetřen konečník a jeho přilehlé oblasti. Vyšetření konečníku je sice poněkud nepříjemné, nicméně dokáže rakovinu odhalit včas v době, kdy je možné ji kompletně chirurgicky léčit. U nemocí, jako je rakovina konečníku, léčba zabere i v případě chirurgického řešení velmi dlouhou dobu. Určitě ale nelze zapomenout i na některé další druhy léčby.
Samotná operace spočívá v odstranění celého nádoru, z pacientova těla je však třeba vyjmout i poměrně rozsáhlý přilehlý úsek střeva, aby se zabránilo návratu onemocnění z nějaké zbloudilé rakovinné buňky. Potíž s tímto typem operace tkví v tom, že nelze zachovat přirozený vývod střeva. Odchod stolice není možný chybějícím konečníkem, vývod tlustého střeva se proto našije na díru v břišní stěně. Vzniká takzvaná kolostomie, což je jakýsi umělý řitní otvor.
Rány po operacích v řitní krajině bývají poměrně dosti bolestivé, především při odchodu stolice. Tyto příznaky je možné zmírnit podávanými léky proti bolesti. Vyskytnout se může i zvracení, a to jako nežádoucí účinek podané celkové anestezie. Mělo by však odeznít cca do 6 hodin od operace. Po podání anestetika do páteřního kanálu je dosaženo necitlivosti dolní části těla trvající několik hodin, zároveň je ale omezena i pohyblivost dolních končetin. V den operace pije nemocný čaj, následující den jí lehkou stravu a dostává léky ke změkčení stolice. První nebo druhý den po výkonu začíná provádět sedací bylinné koupele, ve kterých pokračuje i po propuštění do domácí péče. Podle pooperačního stavu a charakteru operace jsou nemocní propouštěni 2. až 5. den domů. Po ukončení hospitalizace je nemocný kontrolován v proktologické poradně. Délka pracovní neschopnosti je rozdílná u různých výkonů. Může se pohybovat v rozmezí od několika dnů v případě Longovy operace, až po několik týdnů v případě klasické operace.
