Meziobratlová ploténka je pružný, vazivově chrupavčitý útvar, který spojuje obratlová těla dvou sousedních obratlů v oblasti mezi druhým krčním obratlem a křížovou kostí. Tvoří tak chrupavčitý kloub (synchondrózu) mezi těly obratlů. Mezi lebkou a prvním krčním obratlem a mezi prvním a druhým krčním obratlem nejsou žádné meziobratlové ploténky. Lidská páteř má 23 meziobratlových plotének. Tvoří asi 25 procent celkové délky páteře. Jeho výška a základna se zvyšuje směrem ke křížové kosti.
Pokud dojde během růstu k narušení krycích plotének, může materiál z meziobratlové ploténky proniknout do spongiózy obratlového těla (Schmorlovy uzly u Scheuermannovy choroby). Od 30. roku věku vedou degenerativní procesy ke změnám složení matrice a tím ke snížení zadržování vody. To má za následek praskliny a trhliny, které pod tlakem mohou vést k vyboulení nebo dokonce k průchodu materiálu z želatinového jádra skrz vláknitý kroužek (anulus fibrosus). Toto je známé jako protruze disku nebo herniace disku. Opotřebení meziobratlového disku vede k reaktivním změnám v kostní tkáni přilehlých obratlů (intervertebrální osteochondróza a spondylosis deformans).
Degenerace disku L5 S1
Označení L5–S1 označuje meziobratlovou ploténku mezi pátým bederním obratlem (L5) a prvním křížovým obratlem (S1).
Jde o nejníže uložený disk v bederní páteři, který nese největší mechanickou zátěž.
Degenerace disku znamená, že se ploténka postupně opotřebovává a ztrácí svou pružnost a výšku. To může vést k bolestem zad, ztuhlosti a někdy i k útlaku nervů (např. „ischias“ – bolest do nohy).
Jak vzniká
Stárnutí – přirozený proces opotřebení disku.
Dlouhodobé přetěžování (těžká práce, špatné držení těla, vibrace).
Úraz, mikrotraumata nebo genetická predispozice.
Nedostatečné prokrvení disku – výživa se stářím zhoršuje.
Co se děje v disku
Ztrácí vodu → snižuje se výška a pružnost.
Dochází k trhlinám ve vazivovém prstenci (anulus fibrosus).
Může se vytvořit výhřez (hernia disku), který tlačí na nervové kořeny.
Objevují se bolesti zad nebo vystřelování do končetiny (nejčastěji do pravé nebo levé nohy).
Příznaky
Bolest v dolní části zad.
Bolest vystřelující do hýždě nebo nohy (ischias).
Mravenčení, necitlivost, slabost v noze.
Zhoršení při delším sezení, ohýbání nebo zvedání.
Diagnostika
MRI (magnetická rezonance) – ukáže stupeň degenerace, výšku disku a případný výhřez.
RTG – zobrazí snížení meziobratlového prostoru.
Neurologické vyšetření – test reflexů, citlivosti, síly svalů.
Ve svém příspěvku OPICHY ZAD POD CT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobry den minuly tyden jsem byla na opichu krcni patere pod ct zatim ohromna uleva ale pan doktor rikal ze to je jen oddaleni operace ale snad to nejakou dobu vydrzi nesmim ale delat zadnou tezkou praci zatim pracuju na vratnici a co bude dal uvidim.Kdo jde na opich neni se ceho bat a aspon se ulevy od bolesti
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Trulíková.
Může noha mrzvět po RTG zad a přejde to?Jestli ano za jak dlouho?
Kaudální opich bederní páteře je invazivní metoda, která se používá u pacientů s dlouhodobými nebo silnými bolestmi v dolní bederní a křížové oblasti, zejména pokud selhala konzervativní léčba. Cílem není odstranění příčiny, ale zmírnění bolesti a zánětu.
Zákrok spočívá v aplikaci směsi lokálního anestetika a kortikoidu do oblasti křížové kosti. V této části již neprobíhá mícha, což snižuje riziko závažných komplikací. Účinek je individuální – u některých pacientů přetrvává úleva několik měsíců, u jiných je efekt kratší nebo minimální.
Opichy se obvykle provádějí v sérii a vždy za přísných aseptických podmínek. Po zákroku se doporučuje klidový režim. Metoda je určena pouze pro pečlivě vybrané pacienty po odborném vyšetření.
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav Matocha.
Ukrutné bolesti jsem měl dva roky nepomohlo ozařováním ani jiné léčení . Od známého jsem se dověděl o sportovním lékaři dr.Valentovi ten provedl opich po 4 týdnech bolest přestala od toho zákroku již 5.rok mám klid.V té době ordinoval na poliklinice Spořilov
Segment L5 S1 je nejvíce zatěžovanou částí bederní páteře, a proto zde dochází k výhřezu ploténky velmi často. Cílem cvičení je snížit tlak na disk a posílit svaly, které páteř stabilizují.
Zásadní roli hraje aktivace hlubokého stabilizačního systému, zejména břišních a zádových svalů. Cviky musí být prováděny pomalu a s kontrolou dechu.
Pravidelnost je klíčem k úspěchu – krátké, ale časté cvičení má větší efekt než nárazová zátěž.
Ve svém příspěvku BOLAVÝ LOKET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Dobrý den,jaký obklad nebo koupel by byl vhodný na golfový loket,trápí mě už skoro rok,ortoped mi už 2krát dal opich a řekl,že to přejde,ale při zátěži to zatím pořád bolí,někdy je bolest menší a někdy větší a nato prý antibiotika nebo nějaké léky nejsou,prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohuslava Sekerová.
Pomohla mi jediná babská rada. Na noc namazat léčivým gelem, obložit nakrájenou cibulí, převázat potravinářskou fólií a zabalit do tepla na celou noc. Během týdne klid a už dlouho.....
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Ve svém příspěvku ARTRÓZA PALCE U NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Rozhodně studené a mazat 3-4krát denně protizanetlivou mastí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marian.
Dobrý den,také mám artrozu 3stupne na palci na levé noze,pan doktor mi říkal,že to mám od dny,a že mě čeká oprace,v dubnu jsem dostal dotoho kloubu antibaktetialni zánět,prostě hodně sem ten kloub namohl,zak mě dal opich a ještě nejakou látku tam pichnu,upřímně řečeno bolelo to strašně,ale druhý den v uvozovkách bylo po bolesti,půl roku sem měl da se říct úplný pokoj,v září to samí,muj lékař mi dal inijekci proti bolesti a diklofenak a mast dolgit,ale jesli můžu poradit,daval sem si nato nastrouhaný brambor nato igelit a z lehka ovázal gazou pres noc to opravdu bolest srazí
Rakovinou jater v Česku onemocní kolem 350 lidí, kolem 300 z nich umírá. Za 30 let se výskyt onemocnění v ČR zvýšil 2,5–3x. Jedná se o onkologické onemocnění, které v podstatě do doby nástupu moderní biologické léčby bylo téměř neovlivnitelné léčbou. Rizikovými faktory vzniku rakoviny jater jsou zejména žloutenka typu B a C a cirhóza jater.
Cílená biologická léčba je účinnější než u cytostatik. Pacienty je také lépe tolerována. Nemocný polyká dvě tablety dvakrát denně. Jeden měsíc této léčby stojí kolem 60 000 až 80 000 korun, je plně hrazen z veřejného pojištění. Obecně na biologickou léčbu mají nárok všichni nemocní bez rozdílu, ale určité podmínky existují. Na to jsou velice přísná vstupní kritéria, kdy nemocný musí být v určitém celkovém stavu a hlavně musí mít určitý stav výkonnosti jater. Pokud toto pacient splňuje a zároveň má neoperovatelný jaterní nádor, léčbu dostane. Jiná vylučovací kritéria nejsou. Rakovinu jater lze léčit také chirurgickým zákrokem, transplantací nebo chemoterapií. Důležité je odhalit nemoc včas a rychle zahájit léčbu. Nejdůležitější zobrazovací metodou je výpočetní tomografie (CT), která je v ČR široce dostupná. V tuzemsku je přes 130 přístrojů CT, síť pracovišť CT je jedna z nejhustších v Evropě. Vliv na vývoj nemoci má také agresivita nádorových buněk.
Ve svém příspěvku ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin Baroch.
Čeká mě operace tříselné kýly. Chci se vyhnout celkové anestézii vzhledem k věku (76 let) kdy mám obavu z poanestetetické kognitivní disfunkce.
Jedná se však o druh operace, kterou lze provést v lokální anestezii. Mám však v levé noze středně silně poškozený nerv (v pravé noze jen mírně) a tak budu asi muset vyloučit i spinální anestézii, po které bych mohl trvale ztratit hybnost nohou. Lze v takovém případě použít jen opich operovaného místa?
Výhřezy meziobratlové ploténky se většinou léčí konzervativně. Terapie závisí na délce trvání, lokalizaci a intenzitě symptomů. Na začátku léčby se často ordinuje krátkodobý klid na lůžku a speciální polohování, dále protizánětlivé, analgetické a svalově uvolňující léky. Pro úlevu od bolesti a pro podporu procesu hojení se doporučuje také fyzioterapie. Kromě toho mohou být užitečné fyzikální aplikace, jako jsou bahenní zábaly, horké obklady a elektroléčba.
Mezi další možnosti konzervativní léčby patří chiroterapie k uvolnění blokád v páteři a kloubech.
Vyšetření a terapeutická mobilizace podle McKenzie
Již v 50. letech 20. století novozélandský fyzioterapeut Robin McKenzie zjistil, že mnoho pacientů se může pomocí určitých pohybů a držení těla rychle a trvale zbavit bolesti.
McKenzieho test je o zjištění, které polohy a pohyby symptomy pacienta zhoršují a které naopak zlepšují. K tomu terapeut využívá strukturované průzkumy a speciální, opakující se pohybové testy. Pacient opakuje určité pohyby, přičemž se zaznamenává bolestivé chování. Specifická reakce na tyto testy spolu s podrobnou lékařskou anamnézou umožňuje zařazení do validovaných klinických podskupin podle příznaků. Terapeut tak může určit, zda lze bolest a funkční omezení eliminovat pomocí specifických aktivních postupů. Při tomto vyšetření lze rozpoznat i klinické obrazy.
Cílem metody McKenzie je poskytnout pacientovi možnosti samoléčby. Z krátkodobého hlediska může terapeut poskytnout podporu, pokud samoléčba není dostatečná. Z pohledu McKenzie je však nejúčinnějším způsobem, jak si trvale ulevit od problémů s páteří a klouby, samoléčba.
CT řízené injekce do obratlových kloubů
U CT řízených injekcí se nejprve vyznačí značka na kůži pomocí počítačové tomografie (CT ). Po aplikaci lokálního anestetika se přesně tam umístí tenká jehla tak, aby bylo zapotřebí co nejmenší množství účinné látky, které bude vstříknuto přímo do postiženého obratlového kloubu. Zánět a bolest obratlových kloubů a nervů tak lze rychle zmírnit. Ošetření obvykle trvá jen několik minut a je z velké části bezbolestné a bez vedlejších účinků.
Ve svém příspěvku MUSÍM PLATIT ZA VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Novák.
Dobrý den-dnes mně paní doktorka vytrhla kořen 3tího zubu a 4tý zub s korunkou. 3tí zub bez problému a načtyřce utrhla kurunku a následně trhala kořen. To trvalo přes jednu hodinu tzv.chirurgická extrakce.Pro prví umrtvení použila injekci,která neudělá ztvrdnutí pusy ,pak ale provedla další opich bežnou injekcí. Je v pořádku ,že požadovala úhradu téměř 500kč -
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ne, fialový flek pod nehtem nemusí být vždy spojen s jasně zapamatovatelným úrazem.
Velmi často vzniká po drobném nárazu, tlaku nebo opakovaném mikrotraumatu, které si člověk vůbec neuvědomí. Typickým příkladem je tlak v obuvi, drobné zakopnutí nebo náraz při běžných činnostech. Krevní výron se pak objeví až s odstupem několika hodin či dnů. Nepamatovaný úraz je častější, než si lidé myslí.
Jak poznám, že jde o krev pod nehtem?
Krev pod nehtem se nejčastěji projeví jako fialový až tmavý flek, který má relativně ostré ohraničení.
Typickým znakem je postupný posun fleku směrem ke špičce nehtu, protože nehet roste. Barva se může měnit z tmavě fialové přes hnědou až na žlutavou. Flek, který se s nehtem posouvá, je téměř vždy krevní výron a není považován za nebezpečný.
Co znamená fialový flek pod nehtem bez bolesti?
Bezbolestný fialový flek pod nehtem je ve většině případů neškodný.
Bolest bývá přítomna hlavně v akutní fázi, kdy krev vytváří tlak pod nehtem. Jakmile se tlak uvolní nebo pokud je výron malý, bolest zcela chybí. Absence bolesti tedy nevylučuje krevní výron. Důležitější než bolest je sledování vývoje fleku v čase.
Jak dlouho trvá, než fialový flek pod nehtem zmizí?
Doba vymizení fleku závisí na rychlosti růstu nehtu.
U nehtů na rukou může flek zmizet během několika měsíců, u nehtů na nohou často trvá výrazně déle. Krev se nevstřebá, ale odrůstá spolu s nehtem. Dlouhá doba hojení sama o sobě není varovným znakem, pokud se flek posouvá.
Je nebezpečné, když flek nemění polohu?
Ano, flek, který dlouhodobě zůstává na stejném místě, vyžaduje pozornost.
Pokud se během několika týdnů až měsíců neposouvá spolu s růstem nehtu, je vhodné vyhledat lékaře. Nemusí jít o nic vážného, ale je nutné vyloučit jiné příčiny pigmentace. Stálá poloha fleku je důležitější signál než jeho barva.
Může být fialový flek pod nehtem melanom?
Ano, ale jde o velmi vzácnou příčinu.
Melanom pod nehtem má obvykle odlišné znaky než krevní výron. Často neroste s nehtem, má nepravidelné okraje, různou intenzitu zbarvení a může zasahovat do okolní kůže. Samotná fialová barva melanom neznamená, rozhodující je celkový obraz a vývoj v čase.
Jaké znaky mluví proti běžnému krevnímu výronu?
Proti běžnému krevnímu výronu mluví kombinace několika atypických znaků.
Patří mezi ně absence posunu fleku, nepravidelné okraje, změny kůže kolem nehtu nebo postupné zvětšování bez vazby na růst nehtu. Pokud se tyto znaky objeví, je vhodné odborné vyšetření. Izolovaný jeden znak obvykle nestačí k závěru.
Jde o úžinový syndrom dolní končetiny. Meralgia paresthetica označuje bolest nebo abnormální pocity na vnější straně stehna, které nejsou způsobeny poraněním stehna, ale poraněním nervu, který poskytuje citlivost vnější straně stehna.
Meralgia paresthetica je specifickým příkladem útlaku nervu. Postiženým nervem je laterální femorální kožní nerv (LFCN).
Příznaky jsou čistě senzorické, protože LFCN nemá žádnou pohybovou funkci. Tento syndrom může být způsoben čímkoli, co vyvíjí dlouhodobý tlak na LFCN, například nošení těsného pásku.
Diagnóza se obvykle stanoví na základě klinického vyšetření a anamnézy pacienta. V případě silného nepohodlí lze aplikovat diagnostickou nervovou blokádu – lidově opich. Tento stav se často sám vyřeší do dvou let, a to i bez léčby.
Mezi nechirurgické léčby patří změny životního stylu, fyzioterapie a terapeutické injekce (opichy). Chirurgické léčby zahrnují dekompresi nervů a neurektomii – chirurgický zákrok spočívající v částečném odstranění periferního nervu.
Celerová pomazánka se zakysanou smetanou bez majonézy
Ingredience: sůl, vejce, bílý pepř, 1 zakysaná smetana, citronová šťáva z jednoho citronu, celer, cibule
Postup: Oloupaný syrový celer jemně nastrouháme a ihned promícháme se zakysanou smetanou. Vmícháme nastrouhaná vejce a jemně nakrájenou cibulku. Osolíme, opepříme bílým pepřem a dochutíme trochou citronové šťávy.
Celer je velmi zdravá zelenina, která má údajně stejně jako petržel díky obsahu aminokyseliny asparagin i afrodiziakální účinky pro muže. U žen je tato zelenina oblíbená při dietách, protože není kalorická, ale dodává tělu mnoho důležitých látek.
Do Evropy se bulvový celer dostal na začátku 18. století, kdy byl do Anglie dovezen z Alexandrie. Ve větší míře se v Evropě celer začal pěstovat až po třicetileté válce, v českých zemích se objevil teprve ve druhé polovině 19. století. V té době se také v našich zemích původní pojmenování opich změnilo na celer, pocházející z původního německého Zeller. Celer se pěstuje pro bulvy i listy. Nejvíce využívaná část celeru je zdužnatělá kořenová bulva, která má kulovitý tvar. Povrch je drsný a hnědý, vnitřní část je bílá nebo krémová. Listy jsou upořádány do velké růžice, jsou silné a řapíkaté, na povrchu hladké a lesklé. Květní stonek dorůstá až do výšky 80 centimetrů.
Bulva celeru, aby byla kvalitní, by měla mít průměr minimálně 8 centimetrů a kořeny zkrácené na 3 centimetry. Dužina musí mít bílou nebo jemně krémovou barvu, nesmí na ní být rezavé skvrny a může mít jednu malou dutinu. Nať nesmí být oschlá.
Bulvy celeru se před uskladněním nikdy neomývají ani neočišťují. Nejvhodnější uskladnění je v písku v chladném sklepě nebo v zemině v pařeništi. Mohou se uskladnit i volně uložené, a to v teplotě od 0 do +2 °C. Při vyšší vlhkosti vzduchu vydrží čerstvé až 5 měsíců.
Křeče pod žebry uprostřed nejčastěji znamenají funkční podráždění svalů, bránice nebo trávicího traktu, nikoli nutně vážné onemocnění.
Tato oblast je anatomicky složitá a překrývá se zde více struktur. Křeče mohou vznikat při přetížení svalů, poruchách trávení, stresu nebo nesprávném dýchání. Význam má i časový vzorec obtíží, jejich intenzita a vazba na pohyb, jídlo nebo klid. Samotná přítomnost křečí ještě neurčuje závažnost, důležitý je celkový kontext.
Může být příčinou křečí pod žebry žaludek?
Ano, žaludek patří mezi nejčastější příčiny křečí v nadbřišku, zejména pokud se objevují po jídle nebo nalačno.
Žaludeční křeče se často projevují jako svírání, tlak nebo pocit plnosti. Zhoršují se po těžkém jídle, alkoholu nebo při nepravidelném stravování. Typické je, že obtíže souvisejí s příjmem potravy a mohou se zmírnit po změně polohy nebo odříhnutí. Opakované křeče po jídle ukazují na trávicí původ.
Jak poznám, že jde o svalovou křeč pod žebry?
Svalová křeč pod žebry se obvykle projevuje vazbou na pohyb nebo polohu těla.
Typické je zhoršení při rotaci trupu, nádechu, kašli nebo fyzické zátěži. Často je možné bolest či křeč vyvolat tlakem na konkrétní místo. Na rozdíl od orgánových potíží mají svalové křeče tendenci se v klidu zlepšovat. Lokální citlivost a souvislost s pohybem jsou klíčovými znaky.
Mohou křeče pod žebry souviset s dýcháním?
Ano, křeče pod žebry uprostřed mohou úzce souviset s dýchacím stereotypem a funkcí bránice.
Bránice je hlavní dýchací sval a její přetížení se může projevit svíráním při nádechu. Časté je to při stresu, úzkosti nebo dlouhodobém povrchním dýchání. Pokud se potíže výrazně zhoršují při hlubokém nádechu a zmírňují při zpomalení dechu, je zapojení bránice velmi pravděpodobné. Tyto křeče mají funkční charakter.
Proč se křeče pod žebry objevují při stresu?
Stres může vyvolávat křeče pod žebry prostřednictvím zvýšeného svalového napětí a změn v dýchání.
Při stresu dochází k reflexnímu stažení svalů v oblasti trupu a k omezení pohybu bránice. To vede k pocitu sevření v nadbřišku nebo oblasti solar plexus. Tyto projevy nejsou psychické ve smyslu „vymyšlené“, ale mají jasný fyziologický základ. Dlouhodobý stres může potíže udržovat nebo zhoršovat.
Je normální, že se křeče objevují hlavně v noci?
Ano, křeče pod žebry v noci jsou poměrně časté a často souvisejí s klidem, polohou těla nebo stresem.
V noci se zvyšuje vnímání tělesných signálů a zároveň může docházet ke změnám dýchání či svalového napětí.
Nemoc se většinou začíná projevovat v nepravidelných intervalech, mezi 20.–30. rokem života. Zpravidla začíná bolestmi v kříži. Ty bývají nejvýraznější v noci, po celkovém zklidnění. Bolesti mohou vystřelovat až k hýždím či spodní straně stehenních svalů. Mohou se objevit i bolesti pat. Někdy nemoc člověka vzbudí, přinutí vstát a ulevit bolestem lehkým rozcvičením páteře. Bolesti v oblasti hrudní páteře se projevují omezením rozsahu dýchacích pohybů. Většina nemocných se proto uchyluje k úlevnému dýchání bránicí do břicha. Mohou se projevit i příznaky celkového zánětu – teploty, pocení, únava. Vzdálenost mezi trny L4 a S1 obratlů se při předklonu zvětší jen nepatrně – páteř se málo rozvíjí (tzv. Schoberovo znamení). Páteř tuhne kvůli změnám v meziobratlových kloubech, které srůstají. Později osifikují vazy podél páteře a klouby mezi žebry a obratli. Konečným stádiem je tzv. bambusová páteř – páteř je ztuhlá v pevný kostěný útvar (bývá ztuhlá v kyfóze). Nelze rozeznat jednotlivé obrysy obratlů.
Lék Undestor není v České republice od 1. 2. 2016 k dostání v žádné lékárně a je přerušeno i uvádění léčivého přípravku na trh.
Undestor totiž patří do skupiny léků obsahující látky ze skupin S1 – anabolické látky, které nelze pro léčbu registrovaných sportovců použít vůbec! Seznam léků, mezi které patří i Undestor, je vydáván jako pomůcka lékařům pro léčení sportovců na základě ustanovení Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu. Podle této Směrnice jsou registrovaní sportovci povinni při užívání léků dodržovat určitá omezení. Lékař, který ví, že léčí sportovce, by měl zvolit alternativní léčbu bez zakázaných látek. Respektování těchto omezení lékařem i ostatními funkcionáři je v zájmu sportovce, který dobrovolně přistoupil na dodržování pravidel daného sportu. Tím se též zřekl nepatrné části lékařského tajemství, tedy hlášení léků orgánům ADV ČR (při dopingové kontrole do protokolu 7 dní zpětně a ve výjimečných případech je oprávněn předem žádat o terapeutickou výjimku).
McKenzie metoda patří mezi nejznámější a nejčastěji doporučované postupy při potížích s páteří, zejména pokud je přítomna vyhřezlá ploténka. Jejím základem jsou opakované pohyby, které mají za cíl přesunout vyhřezlý disk zpět do centrální polohy.
Typickým rysem je sledování reakce těla na konkrétní pohyb. Pokud se bolest postupně „stahuje“ zpět do zad a ustupuje z končetiny, jde o pozitivní signál. Právě tento princip dělá z McKenzie metody velmi účinný nástroj.
Nejčastěji se využívají záklony vleže (tzv. press-up), které jsou vhodné zejména pro vyhřezlou ploténku v oblasti L5 S1. Cviky je nutné provádět pomalu, plynule a bez prudkých pohybů.
Fyzioterapeuti doporučují, aby pacienti sledovali odborná videa nebo pracovali s certifikovaným terapeutem, protože chybná technika může potíže zhoršit.
Vyhřezlá ploténka vzniká tehdy, když se meziobratlový disk posune mimo svou fyziologickou polohu a začne dráždit nervové struktury. Nejčastěji se tento problém objevuje v bederní oblasti, zejména v segmentu L5 S1, kde je páteř vystavena největšímu zatížení.
Typickým projevem je bolest v bedrech, která může vystřelovat do hýždě, stehna nebo až do lýtka. Často se přidává brnění, snížená citlivost nebo svalová slabost. Pacienti popisují ztuhlost, obtížné narovnání a bolest při delším sezení.
Dříve se doporučoval dlouhodobý klid na lůžku, dnes se však ví, že řízený pohyb je klíčem k úspěchu. Správně vedené cvičení podporuje hojení, zlepšuje výživu plotének a snižuje tlak na nervové kořeny.
Důležité je rozlišit akutní a chronickou fázi potíží. V akutní fázi je cílem úleva od bolesti, v další fázi pak postupné posilování a stabilizace páteře.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Ke stanovení diagnózy vede fyzikální vyšetření (pohmat), laboratorní testy krve a moči a například ultrasonografie. Vyšetření je krátké a nebolí.
Další možná vyšetření na doporučení lékaře:
počítačová tomografie (CT) - jde o neinvazivní RTG paprsek, který vytváří trojrozměrné obrazy částí těla. Vyšetřovaný pacient leží na stole, který se posouvá do stroje o tvaru velkého prstenu. CT sken může detekovat žlučové kameny i rozsah poškození slinivky;
endoskopický ultrazvuk - po aplikaci roztoku na znecitlivění zavede lékař endoskop (tenkou pružnou trubici s osvětlením) do krku pacienta skrz žaludek a dále do tenkého střeva; lékař poté zapne ultrazvuk k vytvoření obrazu slinivky a žlučových cest;
magnetická rezonanční cholangiopankreatografie (MRCP) -využívá magnetické rezonance, neinvazivního testu, který vytváří obrazy průřezu tělem; pacientovi, který je lehce pod sedativy, se vstříkne do žíly barvivo, které pomůže zobrazit slinivku, žlučové kameny, vývody slinivky a žlučníku.
