Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí al
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbaven
GranuFlex vytváří optimální vlhké prostředí, které podporuje hojení mírně až středně secernujících ran. Unikátní složení hydrokoloidu GranuFlex pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány. GranuFlex uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. GranuFlex může zůstat na ráně až 7 dnů bez výměny v závislosti na množství produkovaného exsudátu.
Jde o směs natrium karboxymetylcelulózy, želatiny, pektinu a adhezivních polymerů. Při styku s exsudátem vytváří matrice gel. Gel s obsahem hydrokoloidů zabezpečí ideální vlhké prostředí se zachováním stále teploty, hypoxie a mírně kyselého pH, které podporuje autolytické čištění, povzbuzuje angiogenezi a granulaci.
GranuFlex je kontraindikován na silně infikované rány, suché rány, slabá křehká pokožka v okolí rány.
Typy produktu:
GranuFlex – uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. Pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány.
GranuFlex Extra Thin (extra tenký) – hojení mírně secernujících ran. Vnější vrstva tvořená fólií je voděodolná, chrání ránu před bakteriemi a znečištěním a před mechanickým poškozením. Dobře se tvaruje a lze jej přistřihovat do žádaného tvaru a tak snadno ošetřovat rány i v problematických partiích.
GranuFlex Signal – přináší zlepšení pro ještě snazší ošetřování ran: obsahuje indikátor výměny krytí, který zjednodušuje převazy rány samotným pacientům, má ztenčené okraje, které zabezpečují lepší adhezi ke zdravé tkáni, dále hladký vnější povrch s minimálním koeficientem tření, což zabraňuje předčasné výměně krytí, a v neposlední řadě lepší anatomický tvar, který umožňuje snadnou aplikaci i v méně dostupných místech.
V naší poradně s názvem BOLEST NA HRUDI OD PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý vecer nevím jak to mám popsat je to taková mírná bolest mezi prsami ale víc v pravo a jde mi to až podpaždí a když si natahnu ruku přes rameno nebo když se prohnu tak to zabolí prosím vás co s tím není to nebezpečné? Předem díky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vašeho popisu to vypadá na namožený sval, nejspíše pilovitý a nebo prsní. Příčinou namožení může být nedávná namáhavá činnost a nebo degenerativní změny na páteři. Blíže to objasní lékař ortoped, za kterým zajděte. Pomoc pak bývá ve formě rehabilitace a následné cvičení pod dohledem fyzioterapeuta.
Hydrocoll je vysoce flexibilní samolepicí krytí. Má savé jádro, které rychle absorbuje exsudát a proměňuje jej v gel. Náplast udržuje ránu dostatečně vlhkou a vytváří ideální prostředí pro činnost fibroblastů a vznik granulační tkáně. Hydrokoloidní krytí může na ráně dle míry exsudace zůstat až 7 dnů – proces hojení je rychlejší. Povrch Hydrocollu je vysoce odolný proti vlhku – umožňuje tak například sprchování. Při absorpci exsudátu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně. Používá se na granulační a epitelizační fáze. Hydrocoll je vhodný na akutní i chronické neinfikované špatně se hojící rány s menší sekrecí a minimem povlaků.
Výhodou Hydrocollu je, že je díky polyuretanové vrstvě nepropustný pro choroboplodné zárodky směrem dovnitř, ale propustný pro páru směrem ven, dále podporuje granulaci a epitelizaci vytvářením vlhkého prostředí díky přeměně tekutiny v gel, pojímá zbytečný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Signalizací nutnosti výměny je tvorba puchýřků na krytí. Nespornou výhodou je možnost sprchování. Krytí lze na ráně ponechat až 7 dnů, indikací k výměně je kromě vytvoření puchýře i viditelné zbarvení obvazu. Je vhodný k použití i pod kompresivní terapii, která je nezbytnou součástí léčby bércových vředů.
Toto krytí je nevhodné na silně infikované rány, suché rány, k aplikaci se nehodí na slabou a křehkou pokožku v okolí rány.
Typy produktu:
Hydrocoll thin – tenčí verze vhodná na méně secernující rány, může se stříhat.
Hydrocoll sacral – má speciální tvar k ošetření v sakrální oblasti.
Hydrocoll concave – jde o speciální tvar k ošetření na patě a lokti.
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy, takzvané neoangiogeneze, a ránu postupně vyplní granulační tkáň. Vzniká síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Tvorbu těchto vláken zvyšuje růstový faktor TGF-β, který produkují v ráně přítomné makrofágy. Takto vzniklá síť je podkladem pro následující proces epitelizace.
Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Epitelizační fáze bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
Ve svém příspěvku ALERGIE?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana H..
Dobrý den, již od srpna mě pravidelně např. jednou za týden oteče nějáká část těla.. paže, stehno pod zadkem, břicho, prso.. vždy se jedná o malý červený flíček, který se za pár hodin rozlije do gigantických rozměrů třeba 10-15cm jakoby oteklá mapa, je to většinou dost teplé a svědí to. 2x se mi již stalo že mi otekla i pulka obličeje se rtem a to většinou přes noc.
Na Alergologii jsem objednaná až na leden..ale ta nejistota je šílená.. z čeho to je? proč to je? Na jídlo na které jsem měla podezření jsem si dávala pozor,ale zrovna dneska jsem zase otekla na vnitřní straně paže.
posílám i foto, kdybyste náhodou věděli z čeho takový otoky můžou být.. děkuji s pozdravem
Hana H. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Ja to mam take na rukach a n8hach pod prsami lezim ted na koznim brali vsechny odbery a rekli ze je to koprivka budu muset kojenenckou stravu
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postup
Ve svém příspěvku FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA KOŽNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Hojdova.
Dobrý den ,prosím nemohu nikde se dočíst jestli berete děti bez objednání a bez doporučení.Dekuji Hojdova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Od června mám problém s bércem na levé noze,zatím mě léčí denním převazem s debriecasan gelem a přelepit gázou bactigras.nyní po stěru z rány zjistili v ráně přítomnost streptokoka,Protože jsem alergik,bojí se dát penicili.Nejdříve se musí udělat testy.Rána a celá noha mě trvale i v noci hodně bolí-štípe a pálí-,prosím poraďte,co s tím.Vrlmi děkuji za každou radu/ je mi 80 let/.Přeji hezký den.Hana
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvajícírány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se u
V naší poradně s názvem JAK TO VLASTNĚ JE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Akcina.
Jak tomu mám rozumět? V úvodu se píše, že:
Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě ran a snižuje záněty výronů a zlomenin.
A dále mj:
Nikdy nepoužívejte kostival na porušenou kůži.
Celé toto čtení je velmi nevěrohodné. Jinde se píše, že se kostivalem léčí i bércové vředy a jiné otevřené rány.
Tak, jak to vlastně je??!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kostival, respektive látky v něm obsažené, se nesmí dostat do krevního oběhu. Proto je v článku správně uveden zákaz jeho použití na otevřené rány a na popraskanou pokožku. Malá část těchto nebezpečných látek se dostane do krve i skrz neporušenou kůži. Velké množství těchto látek uvnitř těla pak může poškodit játra, bez kterých se nedá žít.
Kostival je prospěšný při procesu hojení pokožky, a používá se na zhojené rány. Nejlepším ukazatelem, kdy je možné bezpečně použít mast kostivalu, je okamžik přirozeného oddělení strupu od pokožky.
Jedlový olej se vyrábí z chvojí a mladých výhonků sibiřské jedle. Je to biologicky čistý produkt, neboť jedle roste jen v ideálních podmínkách čistého ovzduší. Tento velmi cenný výtažek, který je biologicky vysoce aktivní, je od pradávna používán k osvěžení vzduchu, dále jako přísada do koupele a jako kosmetický a masážní prostředek. Ničí choroboplodné zárodky a odstraňuje nepříjemné pachy, šíří aroma lesního chvojí.
Jedlový olej obsahuje více než 35 aktivních látek (fytoncidů, vitamínů a éterických olejů).
Jedlový olej pomáhá na:
Opary (herpes) – po každém jídle lehce potřeme postižené místo jedlovým olejem. Trpíte-li opary často, doporučuje se zahájit endogenní dýchání s pomocí Frolovova dýchacího trenažéru za účelem posílení imunity a radikální změny procesů látkové výměny.
Bronchitida, zápal plic (pneumonie) – kombinujeme potírání s inhalací. Lze aplikovat buď pomocí Frolovova dýchacího trenažéru nebo domácím způsobem, kdy do nádoby nalijete vařící vodu, přidáte 3–4 kapky oleje, přikryjete si hlavu plenou a vdechujte páry. Pak potřete hrudník olejem a lehnete si pod přikrývku.
Angína – 2x až 5x denně ve 4–6hodinových intervalech aplikujte na mandle čistý olej pomocí špejle obalené ve vatě.
Chřipka a další nemoci z nachlazení (zejména u dětí) – olejem potírejte horní část zad a hrudníku, provádějte masáž chodidel v reflexních zónách 4–5x denně, v intervalech 5–6 hodin. Po každé proceduře pevně zabalte nemocného do prostěradla, oblečte mu teplé ponožky, přikryjte ho teplou přikrývkou a podávejte bylinkový čaj podporující pocení.
Kopřivka (diatesa) – smíchejte 1 díl jedlového oleje se 3 díly dětského krému nebo olivového oleje obohaceného vitamínem C. Můžete si také připravit mast z 3 kapek jedlového oleje a malého množství (asi 1 čajová lžička) jakéhokoli krému, vazelíny nebo lanolinu. Postižená místa potírejte směsí, dokud kopřivka nezmizí.
Kosmetický prostředek – jedlový olej je ideálním kosmetickým prostředkem. Má regenerační vliv na buňky, a tím v krátké době vypíná ochablou pokožku a odstraňuje vrásky. Působí také jako přírodní deodorant, proto ho slabým potřením aplikujte na místa, kde se potíte.
Zlomeniny, pohmožděniny – jedlový olej aplikovaný na zlomeniny a pohmožděniny urychluje růst kostí a hojení. Postižené místo potírejte 2x denně.
Revmatická polyartritida, artritida z nachlazení – předem prohřáté klouby (obkla
V naší poradně s názvem PLISEN VE VLASECH SAMPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
jak se zbavit supinate a zhrubele kuze ve vlasech
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Olino, jak to přesně vypadá? Jsou to ostrůvky s načervenale zabarvenou kůží a s nažloutlými šupinkami? Místa, kde se tvoří šupinky, jsou suchá a nebo mastná či mokvající? Mění se intenzita projevu - v létě je toho méně a v zimě naopak více? Svědí to? Máte to jen ve vlasech nebo ještě někde jinde? Jak to máte dlouho? Viděl to někdy nějaký lékař? Popište to trochu více, abych Vám mohl lépe pomoci.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraň
Ve svém příspěvku BOLEST VARLETE,TRISEL,HLAVA,OPAR,VYRAZKY I NA PENISU,PADANI VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den.
Prosim Vas o radu,protoze uz proste nemuzu dal. Mel jsem pohlavni styk pred osmy mesici. Po necelem tydnu jsem dostal horecku 39,5` a velky opar. Po dalsim tydnu me zaclo bolet prave varle (bolelo 2mesice) a trisla. Po mesici a pul po styku na venci zaludu mokvajici "opary". Nasledovala vyrazka na hornich castich rukou. Pozdeji vse odeznelo ale ted me uz dva mesice boli hlava,boda v usich a silene padaji vlasy. Byl jsem na testech hiv po mesici po dvou i po trech a nic. Probehly testy i na chlamiidie a sifylis a take nic. Porad se strasne bojim. Na co to prosimvas vypada a co mam delat?(doktorka mi odmitla delat dalsi testy)
Moc dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
V naší poradně s názvem MOKVÁNÍ A SVĚDĚNÍ KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Delší dobu mě trápí mokvání a současné svědění konečníku. Zkoušel jsem Faktu,Dobexyl, ale nic nepomáhá. Krátkodobě mi pomáhá Pimafucort. Zhruba po týdnu se problémy stále vracejí. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíš za to můžou kvasinky. Podobně se projevují i při praskání ústních koutků. Bude potřeba odebrat vzorek z povrchu kůže, na kterém se provedou testy účinných látek a podle výsledků se určí vhodný lék. Zajděte na gastroenterologii a tam je požádejte o pomoc. Jinak hrozí zbytečné komplikace zanesením druhotné infekce do mokvající tkáně.
Podle registru žilo v republice na konci roku 2015 bezmála 541 600 pacientek a pacientů, kteří se z rakoviny vyléčili či se ještě léčili. Nemocných každý rok přibývá, úmrtnost se ale snižuje. Roste tak počet těch, kteří boj s karcinomem zvládnou. Úmrtnost je stabilizovaná, u některých diagnóz výrazně klesá. Přibývá těch, kteří mají s nádorem zkušenost. Mezi lety 2011 a 2015 nových pacientů přibylo ročně v průměru o 1,9 procenta, úmrtnost průměrně klesla o 0,7 procenta. Počet těch, kteří s nemocí úspěšně bojovali, se každý rok zvedal průměrně o 3,9 procenta.
Radioterapie je lokální léčba, takže vedlejší účinky se projevují pouze v místech, která byla ozářena. Některé začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.
Nejčastější vedlejší účinky:
Zarudnutí ozařované kůže: Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, tedy pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se. Máte-li po ozařování zarudlou kůži, která svědí a pálí, ošetřete ji neparfémovanou mastí s kalciem a panthenolem, měsíčkovou mastí nebo nesoleným vepřovým sádlem. Mokvající kůži ale mastnota neprospívá, potřebuje vzduch. Noste tedy volné oblečení z bavlny, neberte si podprsenku a mokvající kůži častěji sprchujte, vysušujte a dezinfikujte, například genciánovou violetí.
Podráždění srdečního svalu: K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce. Je-li nádor v levém prsu, projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic, je v dnešní době minimální.
Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně: Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.
Lymfedém: Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.
Dobré rady:
Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.
Pro poranění nosu je nutná první pomoc. Toto poranění se zastavuje pomocí sterilního polštářku. Mírným tlakem se zastaví krvácení a vyhneme se dalším kontaminacím. Péče o otevřené rány nosu by měla být prováděna lékařem. Cílem ošetření je předejít infekci rány a dosáhnout rychlé a funkční regenerace tkáně. Před zahájením léčby by měla být jasná velikost, stáří a přítomnost přidružených poranění. Rána se šije, až po dezinfekci. Tyto rány bývají velmi špinavé, takže jsou vyčištěny fyziologickým roztokem nebo peroxidem vodíku. Vyčištění rány je důležité u otevřených ran, kožních poranění, při obnažení chrupavek nebo kostí.. Pokud se jedná o poranění, které vzniklo pokousáním zvířetem nakaženým vzteklinou, tak zde se podává profylaxe tetanu. Antibiotická profylaxe by měla být podávána v závislosti na stupni a velikosti hojení. Intubace je nezbytná v případech, kdy je velké krvácení a dochází ke krvácení do dutiny nosní či ústní.
V naší poradně s názvem SEZNAM STOMATOLOGICKÝCH ÚKONŮ HRAZENÝCH ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sedláková.
Ráda bych se dozvěděla, zda musím hradit " Endodontické ošetření 1. KK Protaper "
( laicky řečeno - ošetření zubního kanálku )?? Platila jsem 500,- Kč.
Už mi byl takto ošetřen druhý zubní kanálek a nadále hrozí, že těchto ošetření prý budu potřebovat více, neboť předešlý zubní lékař mi prý tyto kanálky ošetřil špatně.
Jsem důchodkyně a takováto mimořádná vydání jsou pro mne problém. Děkuji za odpověď.
Sedláková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nástroje KK Protaper jsou opravdovou revolucí ve strojové preparaci kořenových kanálků. Jsou velmi aktivní, preparace je s nimi rychlá, ale jsou drahé. Bohužel, jako u všech novinek déle trvá, než je pojišťovna začne plně hradit. Ve vašem případě pojišťovna lékaři zaplatila, jako by čistil kanálky nejlevnějším způsobem a vy jste pak doplatila zbytek. Teď co s tím do budoucna? Můžete si jít vybrečet úhradu u své zdravotní pojišťovny. Nejlépe osobní návštěvou, ať můžete přesvědčovat celou svojí osobou. V druhém případě se můžete dohodnout se zubním lékařem, aby vám odpustil doplatek, jinými slovy, aby vám daroval 500 Kč. A nebo ve třetím případě můžete vyhledat jiného zubaře, který čistí kanálky po staru, a kterému úhrada od pojišťovny stačí.
Kortikosteroidy se běžně vytvářejí u zdravého člověka v kůře nadledvin. Jsou to hormony, které řídí spoustu důležitých pochodů v těle a jsou naprosto nezbytné pro přežití. Vylučované množství hormonů se přizpůsobuje aktuálnímu zdravotnímu stavu. V nemoci a ve velkých stresových situacích se produkce kortikosteroidů zvyšuje.
Kortikoidy, synteticky (uměle) připravené látky se stejnou strukturou jako kortikosteroidy, jsou preparáty vyrobené na podobné bázi, jakou mají lidské hormony. Jejich základním pozitivem je jejich silný protizánětlivý účinek. S těmito léky se setkáváme při léčbě prakticky všech závažných zdravotních stavů, kde ostatní léky nezabírají.
Lékaři používají lokálně působící kortikoidy i u atopického ekzému, který se může vyskytovat také v oblasti očí. Velice účinně léčí zanícenou pokožku. Není však vhodné používat je příliš dlouho. Mohou vyvolat ztenčení kůže a její větší křehkost. Navíc, bude-li plocha ošetřované kůže příliš velká, stoupá riziko, že se projeví i vedlejší účinky vstřebaných kortikoidů. Pacient by je proto měl užívat po dohodě s lékařem a především jen na vyřešení akutního zánětu. Když se to podaří, nahradí je krémy nebo emulzemi určenými na promazávání kůže, které pomáhají obnovit kožní bariéru.
Šetrnějším prostředkem než kortikoidy se ukázala být i lokálně působící imunosupresiva. Tyto krémy potlačují nežádoucí imunitní reakci v postiženém místě a s ní i vznik samotného zánětu. Obsahují účinnou látku tacrolimus nebo pimecrolimus. Teprve v případě, že jejich efekt není dostačující, může pacient sáhnout po kortikoidech určených na atopický ekzém. Lékaři považují za nejlepší, když tak činí s vědomím jejich předností i slabin.
Kortikoidy někdy mohou zvýšit nitrooční tlak a urychlit některé procesy v oku – může tak vzniknout tendence k zelenému nebo šedému zákalu. Při pravidelných kontrolách u očního lékaře se však riziko minimalizuje. Pokud tedy užíváte kortikoidy, měli byste preventivně chodit na oční kontroly alespoň 1x za rok.
Nejčastěji se kortikoidy používají na oči a oblast očí v podobě mastí. Kortikosteroidy se z mastí vstřebávají pomalu, ale penetrují do hlubších vrstev kůže. Doporučují se proto aplikovat na chronické dermatózy, například na chronické ekzémy a dermatitidy a chronické formy psoriázy.
Masti nejsou vhodné k aplikaci na velké plochy kůže a v teplých r
Ve svém příspěvku ČESNEK !! DĚSIVÉ LŽI !! ZBLÁZNILISTE SE NA OBLIČEJ EŠTĚ KTOMU DO RÁNY JAKO JE AKNÉ ???!!! STOP LIDI ANI OTOM NEUVAŽUJTE !! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Hele lidi tak já jsem byl extrémní pokusný králik při hledání toho pravého pro mou pleť, vyzkoušel jsem, sodu, teetrea, citron, a taky udělal zasadní chybu kdy jsem na obrovský bolák na tváři použil koňskou mast... to sem tomu dal.. nateklo mi celé lico a bolák mokval asi 2h vkuse ještě dva dny to bylo mírně nateklé a vytvořil se mega strup a dlouho seto léčilo... dále citron zase do právě pomačkaného akné je zkouška prahu bolesti :D:D ale krátkodobě pomáhá, bleskově ovšem neměl sem dobrý tušení po dlouhodobé aplikaci, a přestával pomalu učinkovat... dále Framykoin, teď trochu bláznivější pleťová voda, vtom nadrcený prášek antibiotika parkapek citronu no prostě comě napadlo... efekt ulepený ksicht a podrážděné akné. OVŠEM POUŽÍT ČESNEK NA TY BOLÁKY... TAK JEDINE SNAŽIL BYCH SE SIMULOVAT NEMOCENSKOU NA DLOOOUHOU DOBU :D NEBO ... NO NENAPADÁ MĚ JINÁ MOTIVACE KTOMU ZVĚTŠIT A RAZANTNĚ ZHORŠIT TY BOLÁKY A SNAŽIT SE O TRVALÉ POŠKOZENÍ PLETI... HELE ČESNEK AČ SE TO NEZDÁ A NEVÍ TO KAŽDÝ JE VELICE AGRESIVNÍ POTRAVINA... DOSLOVA VÁM POPÁLÍ KŮŽI PO NĚJAKÉ DOBĚ !! JÁ HO POUŽIL U VELKE BRADAVICE NA NOZE... A VÝSLEDEK BYL ŽE JÍ TO VLASTNĚ DOHLOUBKY VYPÁLILO CCA ZA 1-2 DNY.. TAKSAMO JSE MI STALA NEPŘÍJEMNOST KDY JSEM ROZKOUSAL DVA STROUŽKY ČESNEKU SAMOTNÉ A ŠEL SPÁT RÁNO JSEM MĚL TAK ROZDRÁŽDĚNÝ ŽALUDEK.,.. ŽE UŽ SE ČESNEKU DRŽÍM DÁLE.. JÁ OSOBNĚ JSEM PONĚM ZAŽIL JEN PRO TĚLO NEPŘÍJEMNÉ STAVY JAKO, ZHORŠENÍ AKNÉ.. ŘEK BYCH SOUVISÍ STÍM I ŽE POT A ZEJMÉNA HNIS VTOM AKNÉ SILNĚ SMRDĚL ČESNEKEM, BŘICHO PONĚM TRPĚLO .. A NIC POZITIVNÍHO... JEN DOBŘE CHUTNÁ ... PODOBNĚ NAMĚ PŮSOBÍ I VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ KONZUMACE CYBULE KTEROU ALE MILUJI A NEODPUSTÍM SI JI :D A CHTĚLO BYTO HONEM RYCHLE ZLIKVIDOVAT TYTO INFORMACE A NÁVODY JAK SI TRVALE ZNETVOŘIT OBLIČEJ... KDYBY RADY TAK TADY Haluzakfest@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ester.
Ahoj rozhodně se nezastávám česneku, ale můžeš ho jíst bez následků dál, když vyndáš ze stroužku srdíčko. Mám to vyzkoušené a žaludek po tom nebolí. :)
Léčebný účinek kortikoidů u ekzémů spočívá v jejich protizánětlivé (antiexsudativní) aktivitě, včetně složky cévní (vazokonstrikční) a imunosupresivní, a aktivitě antimitotické. Protizánětlivá aktivita kortikosteroidu je nespecifická – v místě aplikace tlumí akutní i chronické zánětlivé dermatózy. Množství kortikoidů, které muže být absorbováno přes kůži, nestačí obvykle k tomu, aby vyvolalo takové nežádoucí účinky jako jejich systémová aplikace. Případné nežádoucí účinky při krátkodobé aplikaci bývají nezávažné a přechodné, někdy vyvolané nevhodnou volbou lékové formy pro určitého pacienta.
Kortikosteroidy se z mastí vstřebávají pomalu, ale penetrují do hlubších vrstev kůže. Doporučují se proto aplikovat na chronické dermatózy, například na chronické ekzémy a dermatitidy a chronické formy psoriázy. Masti nejsou vhodné pro aplikaci na velké plochy kůže a v teplých ročních obdobích ani na dermatózy s akutnější zánětlivou složkou a zvýšenou produkcí mazu. Mastné krémy se chovají v podstatě jako masti, kůži promašťují, jsou vhodné pro chronické a subakutní zánětlivé dermatózy. Nemastné krémy obsahují velké množství vody, po nanesení na kůži nemastí a nemají okluzivní účinek. Odpařováním vody z krému působí chladivě a protizánětlivě. Proto jsou vhodné pro akutní zánětlivé i lehce mokvající dermatózy (včetně seboroické dermatitidy), lze je aplikovat i na intertriginózní lokalizace. Lotiony jsou tekuté emulze obsahující málo tukových látek. Působí chladivě, jsou dobře smývatelné, nebrání odpařování vody, nemají žádný okluzivní účinek. Vhodné jsou pro léčbu akutních zánětlivých dermatóz, i mokvajících, a pro aplikaci na přechody kůže a sliznic. Gely obsahují látky, které působením vody bobtnají a vytvářejí dobře roztíratelná vehikula pro kortikosteroidy. Při kontaktu s povrchem kůže se gely rychle rozkládají a účinná látka se vstřebává podobně jako z vodných roztoků. Odpařování vody vede k ochlazování povrchu kůže. Kortikosteroidy v gelech jsou vhodné pro akutnější zánětlivé dermatózy a pro aplikaci do vlasů. Po opakované aplikaci mohou způsobit odmaštění a přesušení kůže. Alkohol-vodné roztoky jsou určeny k aplikaci do kštice a na lokality, kde není žádoucí aplikace mastných vehikul. Mají nadměrně vysoušecí a odmašťující účinek. Alkohol může primárně kůži dráždit, a proto se nehodí k aplikaci na akutnější mokvající i nemokvající dermatózy. Roztoky s kortikosteroidy se aplikují zásadně jen na menší plochy, při jejich aplikaci do intertriginózních lokalizací je nutné zajistit odpaření alkoholové části roztoku. Pěny jsou nemastné emulze typu o/v, kortikosteroidy se z nich dobře vstřebávají, jsou vhodné pro aplikaci na ochlupená místa kožního povrchu a do intertriginózních lokalizací. Spreje jsou roztoky aplikované pomocí tlakové pumpičky, jejich účinek je povrchový, ale kortikosteroidy se z nich dobře vstřebávají. Jsou vhodné pro aplikaci na větší plochy kůže. V současné době není u nás registrován žádný kortikosteroid v aerodisperzní lékové formě pro aplikaci na kůži.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za&nbs
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
