V diskuzi HEMATOM ABCES U PSA NA NOSE OBRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Marešová.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, máme doma Mini Bulika a na nose se mu objevil velký podebrany flek.
A na veterině nam řekli ze to je nádor, ale nam to tak nepřijde chci se zeptat zda by to taky nemohl byt hematom nebo něco jiného. Děkuji za odpověď přikládám fotku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.
Přesná příčina vzniku šedého zákalu není známa. Šedý zákal i další oční onemocnění jako glaukom jsou většinou běžné u starších lidí, proto je důležité, aby byly oči pravidelně kontrolovány lékařem. Pokud patříte do rizikové skupiny (rodinná anamnéza, cukrovka, ...), navštěvujte odborného lékaře každé 2 roky a po 50 letech věku každoročně.
V diskuzi PŘÍZNAKY TĚHOTENSTVÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marki.
Dobře napsaný článek. Osobní zkušenost a příznaky těhotenství si můžete přečíst na této stránce zdravotniradce.cz/pr…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolína.
Zdravím, já měla problémy spíše po porodu. Hlavně co se týče intimních partií. Moc jsem nevěděla co s tím, ale pak jsem narazila na kliniku: www.labioplastika-pr… kam jsem teda nakonec i zašla a byla jsem šťastná jak blecha, když jsem viděla výsledky po pár týdnech od plastiky. Opravdu je nejlepší něco s tím dělat, když nejste spokojené s tím, jak to tam dole vypadá, nebo vás to trápí i zdravotně.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
Rizikové faktory nejsou zcela známy, ale za závažné riziko se považuje výskyt v rodině. Některé výzkumy ukazují, že dědičné rysy jsou nápadně podobné v prvním nebo druhém stupni příbuzných na obou stranách rodiny. Rodinná anamnéza pak zahrnuje výstřední chování jedinců, kteří mají mírné projevy syndromu, nebo byl v rodině přímo diagnostikován Aspergerův syndrom a klasický autismus. Neexistuje žádná formální identifikace přesného přenosu, ale pokud je příčina genetická, existují určité varianty, které mohou být způsobeny chromozomy. S prohlubováním znalosti genetiky se informace upřesňují, takže postupem času může být věda schopna předpovědět četnost opakování Aspergerova syndromu v jednotlivých rodinách. Aspergerovu syndromu ve své podstatě nelze nijak předcházet, jelikož jeho podstata není známa. Uvažuje se o spojitosti s mutacemi na chromozomech číslo 2 a 7, což lze do budoucna využít v prenatální diagnostice.
Jedinci s poruchou přizpůsobení a s depresivními nebo úzkostnými příznaky mohou mít prospěch z léčby obvykle používané pro depresivní nebo úzkostné poruchy. Použití různých terapií může být přínosné pro jakoukoli věkovou skupinu. Existuje také seznam léků, které lze použít k pomoci lidem s poruchou přizpůsobení, jejichž příznaky jsou příliš závažné pro samotnou terapii. Pokud člověk uvažuje o užívání léků, měl by si promluvit se svým lékařem. Specifická léčba je založena na faktorech každého jedince zvlášť. Tyto faktory zahrnují, bez ohledu na věk, závažnost symptomů, typ poruchy přizpůsobení a osobní preference.
Různé způsoby, jak pomoci s poruchou přizpůsobení:
individuální psychoterapie;
rodinná terapie;
skupinová terapie vrstevníků;
léky.
Kromě odborné pomoci mohou i samy rodiče a pečovatelé pomoci svým dětem s jejich obtížným přizpůsobením se. Jde především o:
nabídku a povzbuzení, aby mluvili o svých emocích;
nabídku podpory a porozumění;
ujištění dítěte, že jeho reakce jsou normální;
zapojení učitelů dítěte, aby zkontrolovali jeho pokrok ve škole;
nechat dítě dělat jednoduchá domácí rozhodnutí, například co bude jíst k večeři nebo na jaký pořad se bude dívat v televizi;
nechat dítě věnovat se koníčku nebo činnosti, která ho baví.
V diskuzi ROZBÍJENÍ ŽLUČNÍKOVÝCH KAMENŮ ULTRAZVUKEM LERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zbyněk Pacovský.
Dobrý den, ve svém článku se zmiňujete o možnosti rozbíjení žlučníkových kamenů ultrazvukem (LERV).
Nedaří se mi ani po rozsáhlém hledání nalézt pracoviště, které se tímto způsobem léčby zaobírá.
Můžete mě někam nasměrovat pro radu?
S pozdravem Pacovský
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel BK.
Máte prosím někdo osobní zkušenost s odstraněním žlučových kamenů ultrazvukem? Děkuji
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
Následující smuteční řeči mohou sloužit jako vzor, samozřejmě každý si smuteční řeč může vytvořit po svém. Někdo chce, aby v ní bylo mnoho vzletných slov, jiný dá přednost více informativnímu charakteru. Jistě je možné požádat pohřební službu, aby Vám pomohla se zhotovením smuteční řeči.
V diskuzi ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jegrová Renata.
Dobrý den, poslední dobou se mi stává že když vyjdu ven, za chvilku mi zčervená obličej a uši, dost do pálí až jako hoří. Během několika minut vše ustoupí. Je mi 59 a nikdy jsem nic takového neměla. Nevím, zda je to také alergie, ale na co? Na vítr, chlad, slunce, vzduch,... Nevím čeho se vyvarovat, prosím poraďte.
Dík Jegrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
No, podle mě to buď souvisí s reakcí nějaké složky osobní hygieny, jako je třeba krém nebo je to prostě alergie, no...
Jak funguje? Hormonální antikoncepce obsahuje hormony, nejdůležitější z nich jsou estrogen a progesteron, jimiž v první řadě brání ovulaci. Ovulace znamená uvolnění vajíčka a dobu, kdy je možné otěhotnět. Každá tabletka obsahuje určité množství daných hormonů. Samotný estrogen pro tělo ve vyšších dávkách není zrovna užitečný, způsobuje nadměrný růst tkání v děloze nebo nepravidelné krvácení mimo cyklus, přidává se však k němu i zmíněný progesteron, který zajišťuje, že je organismus v celkové rovnováze a každý měsíc se objeví menstruace. Menstruace v tomto smyslu je uměle vyvolaná – neexistuje ovulace, žena by tedy v podstatě žádnou menstruaci teoreticky ani nemohla mít.
Hormonální antikoncepce nejvíce ohrožuje kuřačky starší pětatřiceti let. Ty by se měly obávat nádoru prsu, krevních sraženin i rakoviny děložního čípku. Právě věk, závislost na tabáku, vysoký krevní tlak, silná cukrovka či vysoká hladina tuku v krvi patří mezi obzvlášť rizikové faktory. A pokud se takových faktorů sejde více, váš organismus pravděpodobně nevydrží dlouho odolávat.
Rizikové faktory při užívání antikoncepce:
kouření
věk nad 35 let
rodinná anamnéza (jestliže rodiče nebo sourozenci ve věku do 50 let prodělali mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt, je vyšší riziko trombózy i u vás)
vysoký krevní tlak
obezita
vysoká hladina tuku v krvi
cukrovka ve vysokém stadiu
O tom, jaký dopad na vaše tělo antikoncepce bude mít, rozhoduje také délka užívání a věk, ve kterém s pravidelným užíváním začnete. Antikoncepce by se neměla nasazovat dříve, než je stabilizována hormonální funkce dívky. Měla by již mít pravidelný menstruační cyklus a vyvinuté sekundární pohlavní znaky. Menstruační cyklus by měl být ovulační a měl by trvat alespoň dva roky. Vaječníky by se měly dostat do takového režimu, ve kterém se žena teprve stává plodnou.
Důležité je nejen načasování, ale i to, jak dlouho budete prášky proti početí užívat. I když neexistuje jednoznačná odpověď, naznačuje se, že vhodná hranice se pohybuje někde kolem deseti let a pak následuje vysazení. I přes jistá rizika hormonální antikoncepce se odborníci z České gynekologicko-porodnické společnosti shodují, že výhody antikoncepce jsou větší než její možná negativa, neboli pro a proti (nevýhody). Navíc antikoncepce prokazatelně snižuje riziko vzniku rakoviny dělohy a rakoviny vaječníku.
