Jedničku mezi potravinami s vysokým obsahem bílkovin představují vejce a kuřecí maso. Nadměrná konzumace těchto potravin má však také svá rizika. Je tedy možné sáhnout i po alternativních zdrojích bílkovin. Abyste měli dokonalou postavu, potřebujete protein. Právě on je základním stavebním kamenem pro tvorbu svalové hmoty. A navíc podporuje spalování tuků. Celá řada potravin má stejný, nebo dokonce vyšší obsah bílkovin, než má třeba vejce, ve kterém je obsaženo 6 g bílkovin. Potřebné množství proteinu dodá tělu například také ovoce a zelenina.
Seznam potravin
Hrášek
Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku. Při
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Elixír „Trojčátko“ je lihový výtažek pelyňku, hřebíčku a oplodí ořešáku sbíraného těsně před spadnutím ořechů na zem. Je možno ho doplnit ještě lihovou tinkturou z listů ořešáku, která má silný účinek na plísně.
Použití
Dávkování: Začíná se s 10 kapkami 2x denně, postupně se zvyšuje až na 30 kapek. Pokud léčba vyvolá potíže, je nutno skončit na dávce, která ještě nevadí a nevyvolává žaludeční obtíže nebo bolesti hlavy. Kapky nakapeme do 50 až 100 ml vody. Už se nezapíjí, nesmí se dávat do horké vody. Jedna léčebná kúra trvá 40 dnů – podle životního cyklu parazitů. Preventivně lze kúru provádět jednou ročně anebo užívat 5 dní 2x denně 30 kapek a pak 2x týdně 30 kapek po celý rok.
Tento elixír by neměly užívat těhotné ženy, nemocní s žaludečními vředy (nesmí pelyněk). Léčbu není vhodné začínat v období menstruace (zvyšuje průtok krve). U nemocných s hypertenzí je nutno kontrolovat krevní tlak, protože hřebíček jej mírně zvyšuje.
Návod na přípravu elixíru Trojčátko
Tinkturu ze slupek vlašských ořechů připravíte tak, že rozdrobíte 15 slupek, zalijete je půllitrem lihu a necháte na světle 30 dní vyluhovat. Pak ji přenesete na temné místo. Ořechy jsou nejlepší takové, které právě dozrály a ještě visí na stromě, nebo právě odpadly. Jejich zelená slupka se hodí k přípravě tinktury nejvíce, protože obsahuje hodně jódu. Pokud neseženete tyto slupky, užijte Lugolův roztok, což je jód s jodidem draselným. Užívá se 5–10 kapek na 50 až 100 ml vody.
Pelyněk skvěle čistí organismus od všech parazitů – od mikroorganismů až po velké hlístice. Pelyněk se vždy užívá pouze zralý. Sbírají se listy a plody, nejlépe ve tvaru kuličky, a pak se suší a drtí. Užívají se v suchém stavu jako prášek a zapíjejí obyčejnou vodou. Dávka na jedno užití je 200–300 miligramů (1/2 čajové lžičky).
Třetím komponentem Trojčátka jsou semena hřebíčku. Obyčejné koření, které se používá pro kulinářské účely, je třeba před použitím rozdrtit. Na jednu dávku stačí 500 miligramů, což odpovídá velikosti hrášku.
Dávky se zvyšují postupně: První den jedna dávka, druhý den dvě a od třetího dne až do desátého dne se užívají tři denně. Prášek z hřebíčku se užívá před jídlem. Dále se preventivně během celého roku užívají tři menší dávky jednou za týden. Doporučuje se užívat všechny tři složky Trojčátka najednou – tinkturu ze slupek vlašských ořechů, prášek z pelyňku a hřebíčku.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku MERUŇKY A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ewald .
užívám warfarin a přitom pěstujeme meruňky,které jsou dobré na cukrovku ,ale nevím jestli je můžu při užívání warfarinu,můžete mi poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Taky beru warfarin a v létě normálně jím meruňky a nic mi to nedělá. Zjistila jsem problémy u sušených švestek a kiwi, které snižují účinky warfarinu a taky banány, rebarbora, avokádo, borůvky a ostružiny.
Sirup si můžete vyrobit i v našich zeměpisných šířkách. Stačí k tomu mít jakýkoli typ javoru. Míza se totiž dá získat ze všech. Nečekejte ale, že je to hračka. Vlastní výroba javorového sirupu je jen pro opravdové „domácí kutily a hospodyňky“. Navrtávejte stromy na svém pozemku (či se souhlasem vlastníka), vybírejte si starší silnější stromy se zdravou korunou, jeden kohout na jeden strom, vrtejte v místě nad kořenem či pod větví, vrták by měl odpovídat kohoutu, zaklepávejte kohoutek tak, aby těsnil, ale strom kolem otvoru při zaklepávání kohoutku nepraskl, další sezonu vrtejte na jiném místě (či na jiném stromě, máte-li takovou volbu). Míza se stáčí do plastových pytlů ve speciálních klipsnách, vyrobených po kanadském vzoru. Po snadné fázi sběru sirupu ze stromů (teče celkem rychle, pokud svítí sluníčko; sbírá se 1,5litrová flaška každých 6 hodin), nastává fáze vaření. Javorová míza obsahuje mezi 3–10 % javorového sirupu, to znamená, že z 10 litrů šťávy je cca 1 dl sirupu. Zbytek je potřeba během vaření odpařit, proto nikdy neodpařujte doma v kuchyni. Po redukci vznikne javorový sirup, který přelijete do čistých sklenic.
Jak poznat ty správné výhonky, jak a kdy je sbírat, to vše je velmi důležité. Všeobecně se doporučuje smrkové výhonky sbírat do 15. května. Správná chvíle na sběr se však v různých částech naší republiky liší podle intenzity slunečního svitu a výšky teploty, nikoliv smrků. Stříhejte vždy jen mladé výhonky, které mají jehličky ještě jemné a nepichlavé. Jejich barva je dokonale „šťavnatě“ zelená. Případné nečistoty ze smrkových výhonků vytřeste a poté jen propláchněte studenou vodou. Je možné si větve den předen pro jistotu osprchovat ještě přímo na stromě a druhý den je s klidem nastříhat a už nečistit. To jde ovšem jen v tom případě, že máte mladé smrčiny na své zahradě, eventuálně na té sousední, a to ještě po domluvě.
Švestky patří mezi ovocné dřeviny náchylné k celé řadě chorob a škůdců. Bez cílené ochrany dochází ke snížení výnosu, deformacím plodů nebo jejich úplné ztrátě. Klíčové je rozlišit, které choroby lze řešit chemicky a které nikoliv.
Puchrovitost švestek
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) patří mezi nejčastější a nejviditelnější choroby. Napadené plody jsou protáhlé, zploštělé, bez pecky a často pokryté bělavým povlakem. Plody předčasně opadávají nebo zahnívají.
Účinná ochrana je možná pouze preventivně, na jaře v době rašení pupenů.
Champion 50 WG – fungicid na bázi mědi, aktuálně dostupný a registrovaný
Aplikace při rašení, případně opakování těsně před květem při chladném a vlhkém počasí
Šarka a pseudošarka
Šarka švestek je virové onemocnění. Chemická ochrana neexistuje. Jediným řešením je výsadba odolných odrůd a odstranění napadených stromů. Stejné pravidlo platí i pro pseudošarku.
Moniliová hniloba plodů
Projevuje se hnědnutím plodů a typickými kruhy bělavých výtrusnic. Napadené plody často zůstávají mumifikované na stromě.
Odstraňování napadených plodů
Preventivní ošetření fungicidy určenými proti moniliím, například Horizon 250 EW nebo jiné aktuálně registrované azolové fungicidy dle etikety
Kakaové boby se nejčastěji pěstují v tropických oblastech, hlavně pak ve Střední Americe a Amazonii. Hlavními dodavateli kakaových bobů je Brazílie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Ekvádor, Nigérie a Indonésie. Aby mohly kvalitně dozrát, vyžadují vlhké prostředí s teplotou od 18 do 32 °C. Pro pěstování je to náročná rostlina. Kakaové boby rostou na nízkém, stálezeleném stromě zvaném kakaovník. Ten je velký asi jako jabloň. Boby se ukrývají ve velkých oválných luscích, které mají hnědou, červenou nebo zelenou barvu – dle druhu a doby zrání. Stromy rodí zhruba od tří do dvaceti let svého života. Zralost lusku pozná opravdu jen odborník, který zkoumá jeho barvu a délku. Někteří odborníci poznají zralost i zvukem při poklepu. Každý lusk obsahuje 20 až 40 bobů. Zralé lusky se sklízejí od jara do podzimu. Kakaovník dokáže totiž kvést a plodit najednou. Sklizeň je možná i 9 měsíců v roce, někdy celý rok, záleží na klimatických podmínkách. Kakaové boby mají různé odrůdy, z nichž každá má jinou typickou chuť a vůni, ty ovlivňuje půda, teplota i vlhkost. Nejznámější druhy jsou:
Criollo
Pochází z Mexika a Střední Ameriky. Kakaové boby jsou velmi kvalitní, mají výraznou chuť. Criollo boby jsou velmi drahé, jejich pěstování je kvůli náchylnosti k plísním a škůdcům velice náročné.
Forastero
Tento druh se pěstuje především v Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe a představuje přibližně 80 % světové produkce kakaa. Tento strom roste rychleji než ostatní odrůdy a také má daleko větší výnosy než jiné druhy. Jeho boby jsou hodně aromatické, ale mají jemnější chuť.
Trinitario
Tato odrůda je křížencem Criollo a Forastero. Výbornou a výraznou chuť získala po kakaovníku Criollo, odolnost bobů pak po odrůdě Forastero.
Tupým nožem seškrábneme výron pryskyřice na borovém stromě. Nejlépe to jde, když je již pryskyřice tvrdá. Pozor, neškrábeme až na dřevo, ale bereme si jen vrchní část, aby nedošlo k poškození stromu.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
Tato dieta je určena lidem, kteří již mají problémy s krevním tlakem a nebo je u nich hypertenze v anamnéze. U této diety jsou co nejvíce vyloučeny rafinované cukry. Omezením těchto cukrů se dietou omezuje přísun rychlých energetických sacharidů. Dieta proti vysokému tlaku dává přednost bílkovinám a dobrým tukům, čímž si zachová zdravou výživovou energetickou bilanci. Při této dietě platí pravidlo, že jídlo ranní a polední by mělo být bohaté na pomalé sacharidy. Jídlo odpolední a především večerní by mělo být naopak chudé na sacharidy a bohaté na bílkoviny. Tuky se v této dietě spotřebovávají rovnoměrně během celého dne. Tato dieta na vysoký tlak neuvádí taxativně konkrétní potraviny, ale přináší obecný návod na sestavení jídelníčku s možností volit si vhodné potraviny, jak je komu libo. Ovšem jisté chuťové omezení zde je, a to nízká slanost pokrmů, protože nezbytnou součástí této diety je omezení solení.
Hlavním zdrojem sacharidů v této dietě jsou cereálie bez tuku, cukru a soli (zejména sůl na povrchu pečiva). Tyto cereálie slouží jako zdroj pomalých sacharidů – škrobů, které pak tělo může lépe a pomaleji vstřebat. Mezi cereálie patří vše, co je vyrobeno z neoloupaného obilného zrna. Toto neoloupané zrní může být buď jen rozdrcené, jako obilné vločky, anebo rozemleté jako celozrnná mouka. Hmotnostní podíl těchto cereálií v celodenní stravě činí 11%.
Dalším významným prvkem diety je zelenina všeho druhu. Zelenina by měla být v této dietě hlavním plnidlem žaludku. Díky jejímu obsahu vlákniny toho lze dobře dosáhnout. Ze zeleniny je třeba zmínit kupříkladu brambory, které patří mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem bílkovin rostlinného původu. Brambory mimo to obsahují škroby, přibližně 17% z váhy syrového bramboru jsou škroby. Tyto bramborové škroby se v lidském těle přemění v pomalé cukry – sacharidy. Zbylých 83% brambory představuje voda, stopové prvky a zdravá vláknina. Brambora se díky svému nízkému obsahu sacharidů hodí jako večerní příloha v množství do 200 g. Brambora může být buď vařená anebo syrová, kde je navíc i výborným zdrojem vitamínu C, který se vařením zničí. Hmotnostní podíl zeleniny na celodenním příjmu je 26%.
Nedílnou součástí diety proti vysokému krevnímu tlaku je ovoce. Ovoce je v dietě proti vysokému krevnímu tlaku hlavní náhradou za omezené rafinované cukry, takže cukromilní lidé při této dietě chuťově neutrpí. Ovoce obsahuje důležité bio-flavonoidy, které podporují obranyschopnost a regeneraci organizmu. Z dietologického hlediska ovoce obsahuje rychlé cukry – glukózu, která se prakticky okamžitě po snědení dostává do krevního řečiště. Ovoce je proto nutné dobře naplánovat do jídelního rytmu. Velmi sladké ovoce, jako jsou n
maso – silné vývary, drůbež, telecí, hovězí, uzeniny
vnitřnosti
ryby – sardinky, sardel (ančovička), kapr, mořský jazyk, plody moře
Při onemocnění dnou je velmi důležité dostat do organismu velké množství vody. Alkalické minerálky mají přednost, protože napomáhají k alkalizaci moči, a tím k udržení jinak špatně rozpustné kyseliny močové v roztoku, takže se předejde tvorbě krystalů.
Užívejte Bromelain nebo jiné preparáty vyrobené z ananasu. Ještě více doporučovaným ovocem jsou višně. Obsahují totiž dvě důležité látky, a to antokyany a bioflavonoidy, což jsou účinné antioxidanty bránící vzniku zánětů v těle.
Vhodné je popíjet čaj z mladé kopřivy alespoň 3krát denně nebo čaj z bršlice. Ten připravíte z usušených listů rostliny, které spaříte vroucí vodou a necháte 10 minut louhovat. Čaj pijte třikrát denně, nejdéle 2 týdny. Mezi další bylinky vhodné pro léčbu dny patří vojtěška, lopuch a yzop.
Homeopatika se využívají při prevenci akutních potíží a také pro posílení ledvin. Oproti tomu samotný Berberis vulgaris je vhodný na křečovité bolesti v kloubech, které se zhoršují pohybem. Aconitum používejte na náhlé pálivé bolesti s oteklými a bolestivými klouby na dotek. Apis mellifica je homeopatikum použitelné na bodavé bolesti, na které příznivě působí studené obklady. Kůže bývá růžová. Belladonna je na pulzující bolesti kloubů zhoršené pohybem a spojené s horkostí. Ledum palustre je na červené nebo růžové skvrny na kůži u kloubů, které jsou oteklé a bolest zmírňují studené obklady.
Berberis vulgaris 9ch + Lycopodium 9ch: 5 granulí 2krát denně – využívá se v prevenci akutních potíží a také pro posílení ledvin.
Aconitum 15ch: 5 granulí 2krát až 4krát za hodinu, ne déle než 3 hodiny, poté 3krát denně do vyléčení – používá se na náhlé pálivé bolesti s oteklými a bolestivými klouby na dotek.
Uveďme si výběr potravin podle jiného kritéria, a sice podle toho, zda nás zasytí. Každý snáší pocit hladu jinak: někdo má teprve při něm pocit, že pro snížení své váhy něco dělá, a tak si jej užívá. A jiný zase z tohoto pocitu už sahá po čemkoli k snědku.
K nízkokalorickým potravinám, po jejichž konzumaci by pocit hladu neměl nastat dříve než za dvě tři hodiny, patří:
drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, meloun,
káva,
knäckebrot,
polévky (rozhodně ale ne ty „z pytlíčku“),
libové maso a některé ryby,
pečené brambory,
quinoa,
salát,
vejce,
řecký jogurt,
ořechy,
skořice.
1. Drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, vodní meloun
Ovoce má obecně vysoký obsah vody a vlákniny, a právě tím je dán pocit nasycení, který nám může vydržet až několik hodin.
Drobné ovoce (bobule nebo souplodí) – rybíz, angrešt, borůvky, jahody, maliny, ostružiny – je i velmi sladké. Když touhu po sladkém ukojíme např. jahodami, budeme mít kaloricky lepší skóre než např. po sušenkách.
Hrušky a jablka obsahují velké množství vody a ve slupce vlákninu. Proto je výhodnější jíst celé ovoce než loupané, nebo než pít jen ovocné šťávy. A navíc: žvýkáním spálíte více kalorií než jen polykáním.
Grapefruit zasytí s minimem kalorií, to proto, že obsahuje opravdu hodně rozpustné vlákniny, která se dlouho tráví. Navíc vyrovnává hladinu cukru v krvi, jak jsme již zmínili výše, čili příznivě ovlivňuje látkovou výměnu (metabolismus).
Vodní meloun obsahuje 90 až 93 % vody, dále fruktózu, vitamin A a C, kyselinu listovou... Působí jako antioxidant. Vysoký obsah vody signalizuje tělu, že je nasyceno. Vynikající letní svačina.
Ovoce je nejpřínosnější jíst syrové, před konzumací je však vždy omyjte v čisté vodě.
2. Káva
Káva stimuluje metabolismus, a tím může přispět svou „trochou do mlýna“ při snižování nadváhy. Na druhou stranu, cukr a mléko opět doplní ztracené kalorie, a jsme zase na svém...
3. Knäckebrot
Knäckebrot jsou žitné celozrnné chlebíčky. Jsou bohaté na vlákninu a živiny rostlinného původu a neobsahují prakticky vůbec tuk. Důležité ovšem je nepřehnat to s konzumovaným množstvím. A také nemusí zahnat pocit hladu u každého. Je tedy třeba vyzkoušet, zda to bude zrovna nám s knäckebrotem fungovat.
4. Polévky
Polévka (vývar) je vlastně voda, která zasytí, a přitom je kaloricky níže než jakékoli hlavní jídlo. Před hlavním jídlem vás zaplní a vy pak nemáte potřebu toho sníst tolik. Polévky se však mohou stát jediným nízkokalorickým jídlem, obohatíme-li je např. o zeleninu, hrách či fazole, anebo rybí či kuřecí m
Protikvasinková dieta znamená poměrně přísný stravovací režim, jehož poctivé dodržování ale přináší značnou úlevu. Nemůžeme si myslet, že za všechno může zaplísněný organismus a střílet diagnózy od boku. Základem této diety je striktní vyloučení cukru a bílé mouky z jídelníčku. Rovněž je potřeba trvale se vzdát droždí a mléka. Je naprosto nevhodné jíst sladké bílé pečivo, koláče, koblihy, chléb, rohlíky, zákusky, cukrovinky a oblíbenou čokoládu. Pečivo můžete pouze celozrnné a kváskové, nejlepší je ovšem nejíst pečivo vůbec. Můžete ho nahradit extrudovanými chlebíčky a podstatně zdravějšími obilnými kašemi. Povolenými obilovinami jsou jáhly, pohanka, hnědá rýže, žito, oves, ječmen a špalda. Bílou rýži a kukuřici byste měli omezit nebo vynechat. Chybou by však bylo si kašičky sladit. Na to opravdu zapomeňte. Pozor na med, fruktózu, třtinový cukr či sladké sušené ovoce. Pořád se jedná o cukr, navíc v sušeném neošetřeném ovoci jsou podmínky pro plísně jak dělané.
Z ovoce se doporučují například jablka, hrušky, grepy, kiwi, maliny, borůvky, ostružiny, švestky, rybíz, třešně, meruňky, angrešt a podobně. Vybírejte si především ovoce s kyselejší chutí, tím nic nezkazíte. Vynechat byste měli veškeré sladké ovoce, které snadno podléhá kvašení. Ze sladidel je pak povolena pouze stévie, melasa a obilné slady. Vyhněte se umělým sladidlům. Prostě se vyhněte celkově cukru. Se zeleninou na tom budete mnohem lépe, jsou ale zakázány brambory a veškeré výrobky z nich. Omezit byste také měli sladkou kukuřici. Z nápojů se doporučují nejrůznější zeleninové šťávy, zelené a bylinné čaje, samozřejmě také čistá voda. Bublinkové nápoje, slazené limonády, kávu a alkohol bez lítosti přenechejte druhým. Co se týká bílkovin, můžete libové maso, nejlépe ryby. Zakázány jsou uzeniny, tučná a smažená masa, rovněž mléko, sýry, sladké mléčné výrobky a plísňové sýry. Povoleny jsou kvalitní bílé jogurty nebo neslazené kysané nápoje s probiotickou kulturou. Přátelská spolupráce s probiotiky se vyplatí vždycky. Vynechejte veškeré přídatné látky, konzervy, polotovary a přípravky na dochucení. Z tuků upřednostňujte ty nenasycené nebo například kokosový olej, který se považuje za vynikajícího spolubojovníka s kvasinkami a plísněmi. Chcete-li si okořenit jídlo, používejte v hojné míře česnek, kterého se kvasinky velice bojí. Rovněž mají respekt před štiplavou zeleninou, jakou je například řeřicha nebo ředkvičky.
Počítejte s tím, že na počátku diety budete mít velkou chuť na sladké. Je to proto, že kvasinkám postupně začne chybět cukr. Chuť na sladké postupně odezní. Během diety může dojít ke zhoršení potíží, jedná se pouze o dočasnou záležitost. Protikvasinkovou dietu můžete navíc podpořit užíváním některých osvědčených přípravků na hubení plísní a kvasinek.
