Jedničku mezi potravinami s vysokým obsahem bílkovin představují vejce a kuřecí maso. Nadměrná konzumace těchto potravin má však také svá rizika. Je tedy možné sáhnout i po alternativních zdrojích bílkovin. Abyste měli dokonalou postavu, potřebujete protein. Právě on je základním stavebním kamenem pro tvorbu svalové hmoty. A navíc podporuje spalování tuků. Celá řada potravin má stejný, nebo dokonce vyšší obsah bílkovin, než má třeba vejce, ve kterém je obsaženo 6 g bílkovin. Potřebné množství proteinu dodá tělu například také ovoce a zelenina.
Seznam potravin
Hrášek
Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku. Při
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Elixír „Trojčátko“ je lihový výtažek pelyňku, hřebíčku a oplodí ořešáku sbíraného těsně před spadnutím ořechů na zem. Je možno ho doplnit ještě lihovou tinkturou z listů ořešáku, která má silný účinek na plísně.
Použití
Dávkování: Začíná se s 10 kapkami 2x denně, postupně se zvyšuje až na 30 kapek. Pokud léčba vyvolá potíže, je nutno skončit na dávce, která ještě nevadí a nevyvolává žaludeční obtíže nebo bolesti hlavy. Kapky nakapeme do 50 až 100 ml vody. Už se nezapíjí, nesmí se dávat do horké vody. Jedna léčebná kúra trvá 40 dnů – podle životního cyklu parazitů. Preventivně lze kúru provádět jednou ročně anebo užívat 5 dní 2x denně 30 kapek a pak 2x týdně 30 kapek po celý rok.
Tento elixír by neměly užívat těhotné ženy, nemocní s žaludečními vředy (nesmí pelyněk). Léčbu není vhodné začínat v období menstruace (zvyšuje průtok krve). U nemocných s hypertenzí je nutno kontrolovat krevní tlak, protože hřebíček jej mírně zvyšuje.
Návod na přípravu elixíru Trojčátko
Tinkturu ze slupek vlašských ořechů připravíte tak, že rozdrobíte 15 slupek, zalijete je půllitrem lihu a necháte na světle 30 dní vyluhovat. Pak ji přenesete na temné místo. Ořechy jsou nejlepší takové, které právě dozrály a ještě visí na stromě, nebo právě odpadly. Jejich zelená slupka se hodí k přípravě tinktury nejvíce, protože obsahuje hodně jódu. Pokud neseženete tyto slupky, užijte Lugolův roztok, což je jód s jodidem draselným. Užívá se 5–10 kapek na 50 až 100 ml vody.
Pelyněk skvěle čistí organismus od všech parazitů – od mikroorganismů až po velké hlístice. Pelyněk se vždy užívá pouze zralý. Sbírají se listy a plody, nejlépe ve tvaru kuličky, a pak se suší a drtí. Užívají se v suchém stavu jako prášek a zapíjejí obyčejnou vodou. Dávka na jedno užití je 200–300 miligramů (1/2 čajové lžičky).
Třetím komponentem Trojčátka jsou semena hřebíčku. Obyčejné koření, které se používá pro kulinářské účely, je třeba před použitím rozdrtit. Na jednu dávku stačí 500 miligramů, což odpovídá velikosti hrášku.
Dávky se zvyšují postupně: První den jedna dávka, druhý den dvě a od třetího dne až do desátého dne se užívají tři denně. Prášek z hřebíčku se užívá před jídlem. Dále se preventivně během celého roku užívají tři menší dávky jednou za týden. Doporučuje se užívat všechny tři složky Trojčátka najednou – tinkturu ze slupek vlašských ořechů, prášek z pelyňku a hřebíčku.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku MERUŇKY A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ewald .
užívám warfarin a přitom pěstujeme meruňky,které jsou dobré na cukrovku ,ale nevím jestli je můžu při užívání warfarinu,můžete mi poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Taky beru warfarin a v létě normálně jím meruňky a nic mi to nedělá. Zjistila jsem problémy u sušených švestek a kiwi, které snižují účinky warfarinu a taky banány, rebarbora, avokádo, borůvky a ostružiny.
Sirup si můžete vyrobit i v našich zeměpisných šířkách. Stačí k tomu mít jakýkoli typ javoru. Míza se totiž dá získat ze všech. Nečekejte ale, že je to hračka. Vlastní výroba javorového sirupu je jen pro opravdové „domácí kutily a hospodyňky“. Navrtávejte stromy na svém pozemku (či se souhlasem vlastníka), vybírejte si starší silnější stromy se zdravou korunou, jeden kohout na jeden strom, vrtejte v místě nad kořenem či pod větví, vrták by měl odpovídat kohoutu, zaklepávejte kohoutek tak, aby těsnil, ale strom kolem otvoru při zaklepávání kohoutku nepraskl, další sezonu vrtejte na jiném místě (či na jiném stromě, máte-li takovou volbu). Míza se stáčí do plastových pytlů ve speciálních klipsnách, vyrobených po kanadském vzoru. Po snadné fázi sběru sirupu ze stromů (teče celkem rychle, pokud svítí sluníčko; sbírá se 1,5litrová flaška každých 6 hodin), nastává fáze vaření. Javorová míza obsahuje mezi 3–10 % javorového sirupu, to znamená, že z 10 litrů šťávy je cca 1 dl sirupu. Zbytek je potřeba během vaření odpařit, proto nikdy neodpařujte doma v kuchyni. Po redukci vznikne javorový sirup, který přelijete do čistých sklenic.
Jak poznat ty správné výhonky, jak a kdy je sbírat, to vše je velmi důležité. Všeobecně se doporučuje smrkové výhonky sbírat do 15. května. Správná chvíle na sběr se však v různých částech naší republiky liší podle intenzity slunečního svitu a výšky teploty, nikoliv smrků. Stříhejte vždy jen mladé výhonky, které mají jehličky ještě jemné a nepichlavé. Jejich barva je dokonale „šťavnatě“ zelená. Případné nečistoty ze smrkových výhonků vytřeste a poté jen propláchněte studenou vodou. Je možné si větve den předen pro jistotu osprchovat ještě přímo na stromě a druhý den je s klidem nastříhat a už nečistit. To jde ovšem jen v tom případě, že máte mladé smrčiny na své zahradě, eventuálně na té sousední, a to ještě po domluvě.
Švestky patří mezi ovocné dřeviny náchylné k celé řadě chorob a škůdců. Bez cílené ochrany dochází ke snížení výnosu, deformacím plodů nebo jejich úplné ztrátě. Klíčové je rozlišit, které choroby lze řešit chemicky a které nikoliv.
Puchrovitost švestek
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) patří mezi nejčastější a nejviditelnější choroby. Napadené plody jsou protáhlé, zploštělé, bez pecky a často pokryté bělavým povlakem. Plody předčasně opadávají nebo zahnívají.
Účinná ochrana je možná pouze preventivně, na jaře v době rašení pupenů.
Champion 50 WG – fungicid na bázi mědi, aktuálně dostupný a registrovaný
Aplikace při rašení, případně opakování těsně před květem při chladném a vlhkém počasí
Šarka a pseudošarka
Šarka švestek je virové onemocnění. Chemická ochrana neexistuje. Jediným řešením je výsadba odolných odrůd a odstranění napadených stromů. Stejné pravidlo platí i pro pseudošarku.
Moniliová hniloba plodů
Projevuje se hnědnutím plodů a typickými kruhy bělavých výtrusnic. Napadené plody často zůstávají mumifikované na stromě.
Odstraňování napadených plodů
Preventivní ošetření fungicidy určenými proti moniliím, například Horizon 250 EW nebo jiné aktuálně registrované azolové fungicidy dle etikety
Kakaové boby se nejčastěji pěstují v tropických oblastech, hlavně pak ve Střední Americe a Amazonii. Hlavními dodavateli kakaových bobů je Brazílie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Ekvádor, Nigérie a Indonésie. Aby mohly kvalitně dozrát, vyžadují vlhké prostředí s teplotou od 18 do 32 °C. Pro pěstování je to náročná rostlina. Kakaové boby rostou na nízkém, stálezeleném stromě zvaném kakaovník. Ten je velký asi jako jabloň. Boby se ukrývají ve velkých oválných luscích, které mají hnědou, červenou nebo zelenou barvu – dle druhu a doby zrání. Stromy rodí zhruba od tří do dvaceti let svého života. Zralost lusku pozná opravdu jen odborník, který zkoumá jeho barvu a délku. Někteří odborníci poznají zralost i zvukem při poklepu. Každý lusk obsahuje 20 až 40 bobů. Zralé lusky se sklízejí od jara do podzimu. Kakaovník dokáže totiž kvést a plodit najednou. Sklizeň je možná i 9 měsíců v roce, někdy celý rok, záleží na klimatických podmínkách. Kakaové boby mají různé odrůdy, z nichž každá má jinou typickou chuť a vůni, ty ovlivňuje půda, teplota i vlhkost. Nejznámější druhy jsou:
Criollo
Pochází z Mexika a Střední Ameriky. Kakaové boby jsou velmi kvalitní, mají výraznou chuť. Criollo boby jsou velmi drahé, jejich pěstování je kvůli náchylnosti k plísním a škůdcům velice náročné.
Forastero
Tento druh se pěstuje především v Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe a představuje přibližně 80 % světové produkce kakaa. Tento strom roste rychleji než ostatní odrůdy a také má daleko větší výnosy než jiné druhy. Jeho boby jsou hodně aromatické, ale mají jemnější chuť.
Trinitario
Tato odrůda je křížencem Criollo a Forastero. Výbornou a výraznou chuť získala po kakaovníku Criollo, odolnost bobů pak po odrůdě Forastero.
Tupým nožem seškrábneme výron pryskyřice na borovém stromě. Nejlépe to jde, když je již pryskyřice tvrdá. Pozor, neškrábeme až na dřevo, ale bereme si jen vrchní část, aby nedošlo k poškození stromu.
