Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k
V naší poradně s názvem NÁDOR ZA UCHEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý večer. Syn 12let má asi 2mesice bouli za uchem. Neboli ho. Jsme objednání na ultrazvukové vyšetření, ale mam strach co to je, aby to nebylo něco vážného. Zjistili jsme to náhodou. Nemocný nebyl. Mívá problémy s usinanim. Děkuji za odpověď. M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ultrazvuk je na začátku dobrá volba. Pokud ultrazvuk nic neukáže, tak je zde několik dalších pokročilých vyšetřovacích metod: počítačová tomografie (CéTéčko) a magnetická rezonance. Tyto metody mají velkou vypovídající hodnotu a většinou zcela ozřejmí zdravotní stav.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
Ve svém příspěvku BOULIČKA NA CHRUPAVCE NA TRAGUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,před 3 dny jsem si sáhla na levé ucho a cítila jsem že mě bolí,myslela jsem si že se mi dělá bedar.Druhý den jsem už jsem měla na chrupavce před vstupem do ucha (tragus) bouličku a místo nateklé a na dotek bolestivé.V uchu mě nic nebolí.Nedalo mi to a zkoušela jsem to mačkat.Nic z toho neteklo.Jenže jsem si na té chrupavce od toho mačkání udělala bolák.Dnes to mám už nateklé pouze na té chrupavce v okolí už nikoliv.Chci se zeptat,co to mohlo způsobit a za jak dlouho se taková chrupavka s bolákem zahojí.Děkuji Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Udělala se mi boulicka za uchem hned za boltcem na chrupavce.Setkal se s tím někdo?Trochu bolí
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
V naší poradně s názvem BOLAVA ZDURENINA POD UCHEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobry den,prosimvas v posledni dobe se mi casto dela zdurenina pod levym uchem,vzdy po jidle a vzdy to brzy prejde.Boli to pri skousnuti.A pri jidle se to objevi.Kdyz nekousu,do druheho dne to vzdy zmizi po ibuprofenu.Mirne to citim i na prave strane.Nemuze to byt neco vaznejsiho?Pred tydnem jsem zrovna mela u doktora krevni nabery prventivni,vse tam bylo v poradku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bude potřeba zjistit přesný důvod vašeho zduření. S tím vám pomůže stomatolog. Vezměte si k zubaři jídlo, při kterém se vám to stává a snězte ho před ním, aby se vytvořilo to zduření. Pak nechte stomatologa, aby našel příčinu. Když se to nepovede nalézt, tak to samé zopakujte v ordinaci lékaře ORL.
Když náhle otečou oční víčka, může jít o alergickou reakci na oční kosmetické přípravky či o akutní oční onemocnění. Pokud míváte pravidelně oteklá víčka, znamená to, že v organismu není již delší dobu vše v pořádku.
Příčiny
Oteklá horní oční víčka – vznikají zneužíváním léků (například psychofarmak), nahromaděním lymfy (kvůli nemoci, z nedostatku nebo nadbytku spánku), v případě nedostatečné činnosti ledvin nebo onemocnění jater.
Oteklá spodní oční víčka – vznikají zneužíváním léků, špatným odtokem a nahromaděním lymfy, vyčerpáním, používáním nesprávných skel v brýlích, oslabením funkce ledvin či srdce.
Léčba
Léčba je individuální. Chceme-li odstranit otoky, je nutné řešit základní příčinu. V případě hromadění lymfy může pomoci manuální lymfatická drenáž či mikromasáž očního okolí a obklady víček. U alergické reakce se podávají antihistaminika.
Ve svém příspěvku OPERACE KOLENE TZV.SVEDSKY ZPUSOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir.
mam jit na operaci kolene vymena ,cast kolene dre kost na kost, ma nekdo zkusenost, mam jit na konsultaci o pripadne operaci. Jedna se o zpusob svedsky zakrok. Budu rad kdyz mi nekdo poradi .Lada S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Ahoj jsem již po operaci kolene,již 10let a.jsem nadmíru spokojen.Jeto ohromná uleva.
Otok tváře může být relativně neškodným příznakem nebo naopak příznakem vážného onemocnění.
Otoky pod očima: bývají způsobeny sníženou funkcí ledvin, kdy se ledviny nemohou vyrovnat s nadbytkem vody.
Dlouhotrvající otok: je pravděpodobně způsoben zánětlivým onemocněním, jako je zánět vedlejších nosních dutin, při kterém zánět postihuje dutiny.
Alergický otok: jestliže je otok doprovázen kožní vyrážkou a problémy s dýcháním, je téměř jisté, že se jedná o alergickou reakci. V takových případech otok trvá jen několik hodin nebo minut. Tyto otoky jsou nejvíce nebezpečné, protože mohou vést k závažným, život ohrožujícím stavům. Alergická reakce může podobně způsobit zarudnutí, otok očí a krku.
Jiné příčiny otoků obličeje jsou:
konzumace alkoholických nápojů;
přebytek soli v potravě;
nedostatek vitamínů;
únava;
nespavost nebo deficit spánku;
špatná výživa;
přejídání – převážně v noci.
Všechny z výše uvedených důvodů mohou způsobit nejen otok tváře, ale i jiných částí těla. V dopoledních hodinách se nejčastěji vyskytují ranní otoky pod očima, protože je v těchto oblastech kůže velmi citlivá a jemná.
Mezi hlavní příčiny retence (zadržování) tekutin patří:
přesolování – sůl váže vodu, drží ji v mezibuněčných prostorách, a nadto zpomaluje oběh;
pití velkého množství tekutin před spaním;
únava, neustálý nedostatek spánku, stres;
nízká poloha hlavy při spánku;
teplé počasí;
intenzivní trénink – k edému dochází po deficitu tekutin;
použití kosmetiky a následná alergická reakce;
nedostatek kyslíku v místnosti;
zhoršení metabolických procesů;
zácpa – jako výsledek intoxikace celého organismu s následným otokem obličeje;
konec menstruačního cyklu – zvýšené hladiny estrogenů ve dnech před menstruací způsobují zadržování tekutin;
těhotenství – zejména ve třetím trimestru – tento jev je normální a je způsoben akumulací solí a vody;
porušení lymfatických a žilních cest – v tomto případě má kůže žlutý, modrý či fialový odstín.
Nejčastější příčiny otoku tváře:
alergie – bývá doprovázena dušností;
renální patologie – akutní zánět ledvin vede k neočekávanému zvýšení teploty a k edému, objevuje se otok obličeje a nápadný otok očních víček, která začnou viset přes oči;
příušnice – může dojít k otoku tváře v důsledku onemocnění;
V naší poradně s názvem NEUROPATIE PRSTŮ U NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ňorkova.
mám nalomený palec na pravé noze který je i podle lékqře zhojený,ale bolest přetrvává
lékař opichuje kloub palce /prý je opotřebený/ ale šílená bolest přetrvává a to už 2 roky od úrazu
užívám jen běžné léky od bolesti,ale bolest přetrvává že se to někdy nedá ani vydržet
prosím poraďte co dělat od strašné bolesti palce děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ukrutná bolest palce po úrazu může souviset se změnami na kloubu. Jinými slovy, kloub dostal při nalomení takovou šlehu, že má na sobě šrám a ten dře kost o kost. A to bolí. Ovšem bude třeba toto potvrdit pomocí vyšetření na magnetické rezonanci. Určitě byste měla zůstat v kontaktu se svým ortopedem, který může vypsat žádanku na vyšetření MR. Podle výsledků je pak možná jednoduchá operace kloubu a následné vymizení bolesti.
Tuková bulka se může vyskytnout nejen kdekoliv pod kůží, ale i ve vnitřních orgánech.
Na hlavě
Tuková boule na hlavě je nejen kosmetickým problémem, může také vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni. Je proto vhodné navštívit kožního lékaře a domluvit se s ním na postupu odstranění.
Nejčastějšími místy, kde se tuková bulka objevuje, jsou hlava, krk a záda. Tuková bulka se většinou na těle objevuje postupně a zpozorujeme ji obvykle až ve chvíli, kdy je větší. Dorůstá do určité velikosti a pak se již dále nerozšiřuje. Velikost tukové bulky se pohybuje většinou od 1,5 cm do 3,5 cm. U některých lidí se takových tukových boulí na těle objeví i více. Nezřídka i desítky.
Vznik tukové bulky není ničím podmíněn, a tak se může objevit téměř kdykoliv a na jakémkoliv místě i na ruce. Lipom na ruce nebolí, místo kolem není nijak zarudlé ani podrážděné. Bulka se odstraňuje zpravidla chirurgicky.
Pokud se vám objeví tuková bulka na hýždích, ale není bolestivá a nijak vás neomezuje, tak zaleží jen na vás, zda si ji po konzultaci s lékařem necháte odstranit. Vždy záleží na velikosti a lokalizaci bulky.
Ve svém příspěvku PSYLLIUM A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Soukupová.
Po 3 denním užívání psyllia mi otekla půlka obličeje a po 3 dnech mi otekla druhá. Ta pravá se už lepší, ale byla jsem na kožním lékař se přiklánél k alergické reakci, ale dost dobře nevédél, co by to mohlo být. Doplněk mám v kapslích.
Dékuji za pomoc.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně př
Ve svém příspěvku OTOK TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den včera jsem byla u zubaře přes víkend mi otekla tvář a v pondělí jsem šla k zubaři a tam mi vytrhli zub a tvář je otekla ale už je to lepší mizí mi to ale v určitém momentu me to boli.. je to normální
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Po extrakci zubu se jedná o ránu defektní a otevřenou, rána se hojí granulační tkání a v případě nerušeného hojení je mikroskopický obraz shodný s akutním aseptickým reparačním zánětem. Bezprostředně po extrakci se zaplní zubní lůžko krví, která koaguluje, gingiva při okrajích lůžka kolabuje přes kostěný okraj alveolu a vytváří ochranný kryt okrajů krevního koagula. Koagulum se skládá z fibrinové sítě a uvnitř této sítě jsou umístěné červené a bílé krvinky. Na povrchu je koagulum kryté tenkou vrstvičkou fibrinu a spolu s přítomnými leukocyty dodává tento val koagulu bělavě žlutou barvu. V prvním týdnu po extrakci dochází k organizaci krevní sraženiny. V okolní vazivové tkáni se aktivují fibroblasty, které se množí a vytvářejí kolagenní fibrily, za nimi následují novotvořené kapiláry a vzniká granulační tkáň. Ta se postupně mění ve fibrilární vazivo, současně z okrajů gingivy začíná vyrůstat epitel, který překryje granulace.
V dalších týdnech se novotvořené vazivo začíná metaplasticky měnit v kost (na rozdíl od kožní rány, kdy se novotvořené vazivo organizuje v jizvu). Novotvořená kost má zpočátku charakter kosti pletivové, postupně se do ní ukládají minerály a vzniká provizorní kostěný svalek. Při nekomplikovaném hojení se svalek vytvoří v průběhu 2–3 měsíců. Další průběh hojení spočívá v přestavbě provizorního svalku, vazivová kost se postupně odbourává a nahrazuje se definitivním kostěným svalkem. Tento proces trvá několik dalších měsíců. V této době se spolu s vytvářením definitivní kosti dají pozorovat i určité resorptivní změny (postihují alveolární přepážky i samotný alveol), protože extrakcí zubu ztratila alveolární kost svůj funkční význam.
1. stupeň: V místě působícího tlaku se objevuje mírný otok (edém) a začervenání kůže. Pokožka bývá neporušena, ale v hloubce už dochází k procesu vedoucímu ke vzniku proleženin. Tyto projevy jsou zcela vratné, takže při změně polohy pacienta otok zmizí. Přetrvávající tlak však může způsobit trvalé změny v podkoží. Pokud si ošetřující osoba není zčervenáním kůže jistá, je tu jednoduchý test – při zmáčknutí kůže na krátký okamžik nezbělá, ale zůstane červená. U lidí tmavší barvy pleti (Afroameričani, Romové nebo Asiaté) není jednoduché zjistit zčervenání u prvního stupně proleženin. Při zjištění prvních příznaků je nutné ihned jednat – lehké začervenání se může rychle proměnit ve vážnější stupeň.
2. stupeň: V postižené oblasti vznikají puchýře a místy může být povrchově obnažena vrchní vrstva kůže. Pokožka bývá oteklá, namodralá a zatvrdlá. Zde je test podobný – po stlačení kůže postižené místo zbělá, ale zůstane dále bílé, protože nedochází k obnově oběhu. Podkoží s cévami je poškozené a dochází k odumírání tkání. K obnovení kůže může docházet, ale jde o dlouhodobý proces z důvodu poškození podkoží.
3. stupeň: Ve třetím stupni dochází k nekróze (odumírání) tkáně mezi podložkou a kostí. Rána vypadá jako kráter, protože došlo k poškození všech vrstev kůže. Oblast proleženiny může krýt suchá černá krusta nebo rozbředlá nekrotická masa. Doporučuje se provést stěr pro bakteriologické vyšetření, protože rána je branou pro bakterie. Případný zánět se může rozšířit do krevního oběhu a způsobit tímto i smrt. Také zde se může dekubit spontánně zahojit, ale hojení trvá několik měsíců až let. Po zhojení vzniká atrofická jizva přiléhající na kost, která se může i po malé zátěži rozpadnout a umožnit tak vznik chronického dekubitu.
4. stupeň: Do čtvrtého stupně spadají nejtěžší případy proleženin, které sahají až na kost. Může docházet k infekčnímu zánětu kostí a kloubů. Bakteriologický stěr je proto nezbytný.
Tyto případy se nikdy samovolně nezhojí, proto je vždy nutné operační řešení.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,
opět vám děkuji za vaší odpověď..a prosím znovu o váš názor..jelikož už začínám mít obavy jestli je ten můj stav s uchem normálni a abych něco nezanedbala..v té moji již 9týdenní hysterii jsem v úterý znovu navštívila ORL po vyšetreni stále zalehlého ucha,tlumeného sluchu a autofonie (prostě hrozné potíže!!!)mi opět bylo řečeno že mám stale tekutinu za vpáčeným bubínkem a ať tomu dám ještě měsíc!!!neni to už přílis dlouho?..je možné že to může trvat tak dlouho aniž by se stav nezlepšoval??? bez nějakých pozdějších komplikací?!mám znovu užívat pouze Nasofan..2xdenně..vždy když si vecer lehnu tak mám uvnitř uší pocit staženého celého okoli a navíc jsem zjistila že mám i mírně nateklá oční víčka a vůbec mi netečou slzy z očí..jen se tak zavodni a začnou mě oči dost pálit..nemůžu mít ty slzné kanalky taky nějak ucpané?Rýma mi stále neteče ale pořád huhňám jako bych byla nastydlá..a to opravdu nejsem..na alergologii jsem objednaná na 17.2...co si o tom všem mám myslet už vážně nevím..vážně bych nerada něco zanedbala protože jsem na uši od mládi hodně citlivá a nikdy jsem s nima neměla žádné potíže proto nevím jak tohle vše řešit.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak ráda byste si přečetla, že vás to do zítra přejde, když vypijete jednu vzácnou medicínu. Ale bohužel nemůžu s takovou radou posloužit. Ze své vlastní zkušenosti vím, že tyto nepříjemnosti mohou trvat i 4 měsíce beze změny stavu, ať děláte co děláte. Potom se to srovnalo a vše se vrátilo do normálu. Měl jsem tu smůlu, že jsem prodělal celkem čtyři takové epizody a vždy to po několika měsících přešlo. Přesně jak píšete, pocit zahuhňání, který cítíte při každém promluvení. Jediné, co mohu poradit je, buďte trpělivá a věřte, že to jednoho dne přejde a vše se vrátí do normálu.
Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.
Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:
Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.
Ve svém příspěvku BOLEST KŮŽE NA HLAVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Zdravím, už 3 týdny mně bolí na pravé straně hlavy kůže pod vlasy. Je to velmi nepříjemné že mně současně pobolívá i za uchem. Poradíte co s tím. Děkuji Božena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Většina ušních infekcí, u kterých bývá i pocit pálení uší, se dá buď řešit domácí léčbou anebo léčbou s antibiotiky. Ovšem některé stavy, při kterých také dochází k pálení uší, tak vyžadují okamžitou lékařskou péči, protože mohou ukazovat na závažnou infekci kostí za uchem nebo třeba na prasklý ušní bubínek, což již není žádná banalita, kterou vyléčíme nastrouhaným bramborem. Ušní pálení může být také příznakem anafylaxe, život ohrožující alergická reakce (anafylaktický šok). Proto, máte-li pálení uší s těmito závažnými příznaky, nebo pokud máte společně s pálením uší i nějaké další závažné příznaky včetně otoku hrdla nebo obtížného dýchání, či vysokou horečku (vyšší než 38,3 stupňů Celsia), nebo když se s pálením uší objevuje také silná bolest celé hlavy, otok a zarudnutí kůže kolem ucha, nebo je-li bolest pulzující nebo se objevuje bolestivost kosti za uchem, tak neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc zavoláním na telefonní číslo 112. Lékařskou pomoc vyhledejte také, pokud máte nějaké další pálení uší, které vám působí obavy.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovy trubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Aterom za uchem je kožní cysta, která vzniká díky ucpání žlázek s mazem. Zjednodušeně řečeno, jedná se o cystu, jejíž obsah tvoří bělavá hmota, často nepříjemně zapáchající. Cysta sama o sobě není nebezpečná, nebezpečné jsou komplikace, které při ní mohou vzniknout, a to špatně se hojící vředy, abscesy nebo flegmona. Ve velmi vzácných případech se mohou mazové cysty zvrhnout do zhoubného nádoru a způsobit bazální nebo spinocelulární karcinom kůže.
Bolest paty u dětí může být způsobena zánětem růstové ploténky paty. Růstové ploténky se nacházejí v oblastech metafýzy, tedy mezi koncovými epifýzami a střední částí (takzvanou diafýzou). Chrupavkové buňky (chondrocyty) v ploténce se neustále dělí a ploténka tak na epifyzární straně přirůstá. Jedná se o takzvaný intersticiální růst kosti. Na diafyzární straně je chrupavčitá tkáň ploténky stejným tempem odbourávána, respektive přeměňována na kostní tkáň. Proces růstu chrupavky a proces její přeměny na kost jsou v rovnováze, a tak ploténka zůstává stále stejně tlustá. V určité fázi se však celá růstová ploténka změní na kostní tkáň a celá kost tak přestane růst, patní kost pak roste rychleji než okolní svaly a vazy. Tato choroba je nejčastější ze všech příčin bolesti paty u dětí. Onemocnění se projevuje bolestí na zadní nebo spodní straně paty. Je znatelný zánět a citlivost, bolest při chůzi, ztuhlost kotníku. Symptomy jsou horší s aktivitou. Často postihují obě nohy ve stejnou dobu. Léčba je zaměřena na posílení a protahovací cvičení, odpočinek, protetika, léky. Příznaky obvykle ustanou do dvou měsíců.
Ve svém příspěvku TROLKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Jeřábek.
Dobrý den,
obávám se, že mi po umrtvení zubu ve spodní čelisti, byl (zastupujícím lékařem) injekcí napíchnutý trojklanný nerv. Po odeznívání umrtvení (asi třetí den) mi stále pobolívala čelist, někde pod levým uchem. Nelepšilo se to a začal jsem pozorovat, že nemohu naplno otevřít ústa (MAXIMÁLNĚ 2,5 CM). Hodně to bolí a ještě horší je to při kousání! Nemohu otevřít ústa a dělá mi velké potíže vůbec něco sníst, jak to bolí. Můj lékař mi radí cvičit prsty ruky roztahování čelistí. Mně to ale nejde, hodně to bolí. Nemohu normálně jíst.
Prosím, poraďte, co mám dělat?
Rozhodně nechci obcházet svého dobrého doktora a plně mu důvěřuji, ale chtěl bych slyšet názor i jiného odborníka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavla.
Zdravím, mám to samé. Co s tím? Prosíííím.....ATB či lék na uvolnění svalu.Děkuji moc moc moc....pomáhám chiropraxí a diagnostikou zlomenin ostatním a teď jsem sama v bolestech. Pomůže mi prosím někdo či poradí. Děkuji P.
Růstové ploténky se nacházejí v oblastech metafýzy, tedy mezi koncovými epifýzami a střední částí (takzvanou diafýzou). Chrupavkové buňky (chondrocyty) v ploténce se neustále dělí a ploténka tak na epifyzární straně přirůstá. Jedná se o takzvaný intersticiální růst kosti. Na diafyzární straně je chrupavčitá tkáň ploténky stejným tempem odbourávána, respektive přeměňována na kostní tkáň. Proces růstu chrupavky a proces její přeměny na kost jsou v rovnováze, a tak ploténka zůstává stále stejně tlustá. V určité fázi se však celá růstová ploténka změní na kostní tkáň a celá kost tak přestane růst. Tato choroba je nejčastější ze všech příčin bolesti paty u dětí.
Příčiny: Patní kost roste rychleji než okolní svaly a vazy.
Příznaky: Bolest v patě obvykle na zadní nebo spodní straně paty. Zánět a citlivost, bolest při chůzi, ztuhlost kotníku. Symptomy jsou horší s aktivitou. Často postihují obě nohy ve stejnou dobu.
Léčba: Posílení a protahovací cvičení, odpočinek, protetika, léky. Příznaky obvykle ustanou do dvou měsíců.
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.
