Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolníchkončetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolníchkončetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolníchkončetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolníchkončetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolníchkončetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolníchkončetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolníchkončetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Doplňkovými léky jsou klasické léky na nemoci žil, jako jsou Glyvenol, Detralex, Anavenol, Cyclo 3 fort a podobně.
Nezbytnou a velmi důležitou součástí terapie je bandáž dolní končetiny. Používají se k ní pružná obinadla nebo kompresní punčochy. Důsledná bandáž usnadňuje návrat žilní krve k srdci, brání stagnaci krve, čímž urychluje obnovení průchodnosti žíly a brání rozvoji posttrombotického syndromu. V závislosti na lokalizaci trombózy je volena výška komprese, která musí být vždy 10 až 20 cm nad trombózou. Pokud tedy máte trombózu ve stehenní žíle, musíte si nohu bandážovat až do třísla. Když totiž bandáž sahá pouze do místa trombózy nebo i pod ní, dochází ke stagnaci krve, která podporuje obnovení trombózy. Ideální je dolní končetiny bandážovat trvale i po ukončení antikoagulační léčby, zvláště pokud u vás vznikl posttrombotický syndrom a končetiny vám pravidelně otékají.
Délka léčby je závislá na rozsahu sraženiny. Klid na lůžku se doporučuje pouze prvních 24 hodin a než se nasadí antikoagulační léčba, aby se snížilo riziko, že se sraženina utrhne a způsobí plicní embolii. Dále je vhodná nenáročná chůze s postupným obnovením běžného denního režimu. Také se doporučuje omezení dlouhého stání a sezení. Při delším sezení si nohy podkládejte. Pijte dostatek tekutin.
Antikoagulační léčba
Antikoagulační léčba slouží k ředění krve, které brání obnovení vzniku trombózy. Organismus má pak vlastní mechanismy vedoucí k rozpuštění sraženiny. Nejprve se k ředění krve používají nízkomolekulární hepariny, například Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují subkutánně do kožní řasy nejlépe na břiše jednou nebo dvakrát denně. Je nutné je píchat ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají takzvaná perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak musí pravidelně kontrolovat. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry (INR). Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0–3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále se užívají pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko nežádoucích krvácivých komplikací. Působení Warfarinu také ovlivňují některé léky – nesteroidní analgetika proti bolesti jako Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Diclofenak, Acylpyrin – proto se nesmí používat. Rovněž některé potraviny mohou ovlivnit hladinu INR, zvláště pak zelí, kapusta, papriky a mnoho dalších. Dříve se tedy při užívání Warfarinu dodržovala přísná dieta, dnes se doporučuje jíst pravidelně určité množství zeleniny, na které je člověk zvyklý, a vyhýbat se nějakým excesům. Podle toho se následně nastaví potřebná dávka Warfarinu.
Do léčebné praxe se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než Warfarin. Užívají se 1–2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupí účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kritéria k tomu, aby je mohl lékař nasadit, a dále doplatky.
Délka podávání antikoagulační léčby závisí na příčině trombózy, zda faktor vzniku již pominul, nebo ještě působí. Obvyklá léčba trvá 6–12 měsíců. Minimální doba antikoagulace u sekundární trombózy způsobené imobilizací například po operaci či při sádrové fixaci končetiny je 3 měsíce. Pokud je příčina neznámá, jedná se o takzvanou idiopatickou trombózu, která vyžaduje 6–12měsíční antikoagulaci. Léčba se prodlužuje u opakovaných trombóz, při onkologické léčbě nebo u komplikací v podobě plicní embolie. Osoby s vrozenou trombofilií bývají antikoagulovány alespoň 12 měsíců, někdy i trvale. Trvalou antikoagulaci rovněž vyžadují osoby s opakovanými flebotrombózami či plicními emboliemi.
Lokální trombolýza
Lokální trombolytická léčba spočívá v aplikaci látky rozpouštějící sraženinu přímo do místa vzniku cestou podkolenní žíly. Nejčastěji podávanou účinnou látkou je altepláza. Ta dokáže oproti konzervativní antikoagulační léčbě trombus účinněji rozpustit, ale léčba je rizikovější kvůli četným krvácivým komplikacím. Lokální trombolýza je určena pro rozsáhlé trombózy pánevních nebo podklíčkových žil mladších pacientů.
Chirurgická léčba
Chirurgická léčba je vyhrazena pro nemocné s rozsáhlou čerstvou trombózou, jestliže je kontraindikována lokální trombolýza nebo antikoagulační léčba. Krevní sraženina se odstraňuje pomocí speciálního katetru.
Kavální filtry
Kavální filtry jsou kovové struktury, které se dočasně nebo trvale umísťují do dolní duté žíly, kde představují mechanickou překážku pro průnik sraženiny do plic. Uplatňují se při vysokém riziku plicní embolie, když není možno podávat antikoagulační léčbu.
Po odléčení akutního stavu je nutné se chránit před rizikovými faktory, pokud to lze. To znamená vyhýbat se dlouhému stání, pravidelně cvičit s dolními končetinami a posilovat tak svalovou pumpu umožňující tok krve, při předepisování antikoncepce by pacientka měla lékaři oznámit jakýkoliv výskyt trombóz v rodině, po větších operacích se stahují nohy pacientů bandážemi a provádí se rehabilitace. Prevenci lze v některých situacích provádět i dlouhodobým podáváním určitých léků proti srážení krve.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolníchkončetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren, lymfatex). Informtatika jsou jistá "homeopatika", do kterých jsou nahrány frekvence vytěsňující tyto různé patogeny.
Další problémy diskutované v příspěvcích jsou samozřejmě způsobovány zase jistými parazity a jsou léčitelné (ne však většinou našimi jednostranně vzdělávanými lékaři, kteří svýmy neodbornými chemickými zásahy nemoc jen prohlubují).
Přeji lepší a spokojenější život
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Lymfostatický otok: Při poruše lymfatické drenáže intersticia se hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.
Může být buď primární:
nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách);
zánět;
parazit (vlasovci – Filaria);
trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
Nebo sekundární:
po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin (například pro nádor).
Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.
Zánětlivý otok: Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).
Příčiny: Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu. Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.
Žilní otok: Jde o otok při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.
Klinický obraz: Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi a varixy, poruchami pigmentace, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.
Příčiny: U akutních zejména flebotrombóza, u chronických zejména žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.
Ve svém příspěvku OTEKLÉ NOHY KOLEM KOTNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtech.
manzelka ma porad otekle nohy dole kolem kotniku hodne nevime si rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Gruntorádová.
Dobrý den....Mám osteroporozu....Nejvíce v okolí bederní páteře.....Zjištěno před 13.roky......Chdím na Ostropologické centrum......Asi 5.roků jsem brala Flosamax.....Nyní vysazen.....Tak dvakrát do roka zajdu na ortopedii na obstřik bederní páteře......na chvíli to pomůže......Součastný můj problém....Mravenčení,mražení v nohou dolní kočetiny....okolo kotníků.....nepatrný otok .....Nemám žádné křečové žíly viditelné.....nohy mám hladké..... celý život jsem pracovala jako prodavačka.....Tak jsem soustavně chodila po tvrdé dlažbě nebo betonu....na konci září jsem byla na turistickém zájezdě....BYLO TO VELMI NÁROČNÉ.....DOMŮ JSEM PŘIJELA S NAMOŽENÝMI PATAMI....A TOUTO BOLESTÍ.....DOLNÍCH KONČETIN.....Na neurologii se mě nechce.....Nemám odtamtud dobré zkušenosti.....dlouhá čekání...a prášky které vždy zhoršovaly můj zdravotní stav.....vždy jsem je musela vysadit.....V součastnosti beru prášky na vysoký tlak.....Ifimacombi 300 mg/12,5 mg...1 krát denně + Vasocardin ..50...2 krát denně......Prosím o radu jak tento problém vyřešit.....Popřípadě jaký lék volně prodejný mohu zakoupit.....Ps" Při pohybu,chůzi je vše v pořádku....Problém pouze v klidu.....Děkuji za radu.....
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný a většinou se snadno odliší od lymfedému. Hlavním problémem diferenciální diagnostiky je při chronické žilní nedostatečnosti rozlišení mezi lymfedémem a edémem.
Nežádoucí účinky léků
Nežádoucí účinky některých léků mají za následek mimo jiné i otoky dolníchkončetin.
Estrogen a testosteron
Hormonální léčba vede k tvorbě otoků dolníchkončetin.
Blokátory vápníkového kanálu
Otoky způsobují pouze lipofilní BKK – dihydropyridiny (amlodipin).
Steroidy, včetně androgenních a anabolických steroidů a kortikosteroidů
Steroidy mohou také způsobovat otoky dolníchkončetin.
Antidepresiva a inhibitory monoaminooxidázy (MAO)
Moderní antidepresiva a inhibitory monoaminooxidázy (MAO) ve většině případů otoky nezpůsobují.
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID)
U pacientů léčených NSAID byly hlášeny otoky a retence tekutin, je tedy třeba věnovat zvláštní pozornost a péči pacientům s poruchou srdeční, poruchou renálních funkcí, hypertenzí, starším pacientům a těm, kteří jsou léčeni diuretiky nebo přípravky, jež mohou významně poškodit funkci ledvin, dále pacientům, u nichž z jakéhokoliv důvodu dochází k úbytku extracelulární tekutiny, například před a po větších chirurgických výkonech. V těchto případech je nutné z bezpečnostních důvodů monitorování renálních funkcí. Po přerušení léčby následuje návrat do předléčebného období.
Diabetické léky
Z perorálních antidiabetik způsobují otoky například glitazony, nelze je tedy předepisovat osobám se srdečním selháním nebo anginou pectoris.
V naší poradně s názvem ZAVODNĚNÍ KOTNÍKU A NOUHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den.
Potřebuji taky poradit. Mám kotníky úplně oteklé i nohy pod kolenem.
A úplně mi trnou.Mám taky sedavou práci.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro otoky dolníchkončetin není podstatné, jestli je organismus zavodněn či nikoliv. Proto léky na odvodnění nemusí být správným řešením. Otokdolníchkončetin se nejčastěji vytvoří vlivem nedostatečné funkce odtoku krve zpět k srdci. Vzhledem k tomu, že krev nestoupá vzhůru tak, jak by měla, hromadí se v nejníže položených kotnících a lýtkách. Dlouhodobé sezení zhoršuje tyto projevy, protože krev musí protékat klikatě, tedy s ještě větším odporem, než vstoje. Co s tím? Zjistit zdravotní stav srdce a ledvin. Sama a hned si můžete pomoci tím, že začnete cvičit. Během jakékoliv pracovní pauzy udělejte toto nenamáhavé cvičení: 20 výponů na špičkách a 10 dřepů. Doma pak VŽDY odpočívejte s nohama výše než je zbytek těla! Kupte si kompresní punčochy a noste je při chůzi z a do práce. Masírujte si nohy - každý den provádějte lymfatickoi masáž. Ve volných dnech jezděte na kole, choďte a plavejte, abyste udržela v kondici svůj kardiovaslulární systém.
Otoky postihují především orgány s množstvím řídkého pojiva, málo pak parenchymatózní orgány. Edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina (pitting edema). Kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se řasí.
Příčinami otoků jsou patologické stavy, při nichž převažuje únik tekutiny do extravaskulárního prostoru nad jejím zpětným vstřebáváním do krve. Otoky mohou být následkem změny hydrostatického gradientu, změny osmotického gradientu (včetně blokády lymfatické drenáže), změny permeability kapilární stěny, či kombinací těchto tří mechanismů.
Samotný otok je úzce spjatý s jiným onemocněním, se kterým se tělo člověka v současné době vypořádává – je to jen vedlejší produkt. Klasický otok je možné vidět pouhým okem. Vznik otoku je zapříčiněn urychleným nahromaděním tekutiny, která se dostane mimo cévy. V horším případě mohou vzniknout otoky, které nejsou na první pohled viditelné.
Klinické rozlišení otoků:
generalizovaný otok;
lokální otok.
Patofyziologické rozdělení otoků:
venostatický otok – je buď generalizovaný u srdečního selhání, nebo lokální u žilních otoků (flebotrombóza, žilní insuficience);
hypalbuminotický otok – pouze generalizovaný, a to u jaterních či renálních otoků;
lymfostatický otok – pouze lokální;
toxický otok – pouze generalizovaný u jaterních otoků;
zánětlivý otok – pouze lokalizovaný u zánětů a sarkoidózy;
angioneurotický otok – pouze generalizovaný u alergií, angioedémů a defektu C1 proteinu.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Hezký den, chtěla bych poprosit o radu. Před cca 3 lety se u mě objevilo mravenčení horních a dolníchkončetin. Nevím co vše má spolu souvislost tak raději vypíšu vše na co si vzpomenu.
- bušení srdce
- výpadky dechu ( né úplné ale hodně špatně se mi dýchalo) nejvíce v autobuse a v uzavřených prostorech
- tiky v očním víčku
- cukání ve svalech různě na ruce na hýždích...
mravenčení končetin na rukou i nohou ( před rokem se mi občas stávalo menší citlivost v malíčku ) ale zřídka.
pocity chladu v horních i dolníchkončetinách. Nejvíce na ruce v které držím u PC myš po delší době na PC je ruka úplně ledová, ale není modrá.
v roce 2013 na jaře se objevilo vitiligo
leden 2011 bezproblémový porod.
Před cca měsícem jsem byla na vyšetření na neurologii. Dr mě poklepala kladívkem a řekla, že na mě nic zvláštního neschledává. Poslala mě na krev Borelioza + vápník vše v pořádku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět žil dolníchkončetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolníchkončetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolníchkončetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolníchkončetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem OTOK V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den ,
při sportu jsem silně narazil lícní kosti do soupeře :) , v bezvědomí jsem naštěstí nebyl ale bolest byla poměrně intenzivní , hned jsem pohmoždění ledoval sprejem , otok se mi posunul ke kořeni nosu a do horní půlky rtu . Postižené místo leduji a mažu nějakým Octo gelem , otok však ani po týdnu neustupuje . Je tento průběh v pořádku ? Děkuji za jakoukoliv radu .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otok sedmý den po nárazu je ještě normální. Je možné, že došlo k naštípnutí lícní kosti a to pak trvá dlouho, než se zahojí. Ledování je správné. Dobré je také postupně zařadit nebolestivé masáže postižené oblasti, abyste napomohl odtoku tekutiny, která způsobuje otok. Masáže provádějte vždy, když je postižené místo zahřáté, nikoli těsně po ledování. Ještě týden vydržte a pak se projeví znatelný proces hojení - zmizí hematom (modřina) a otok splaskne. Chcete-li mít jistotu, že je nehrozí žádná komplikace, tak navštivte svého praktického lékaře a nechte si provést ambulantní vyšetření.
Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.
Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolníchkončetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.
Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolníchkončetin a celé řadě komplikací.
Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolníchkončetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kole. Nohám prospívá i jejich sprchování střídavě teplou a studenou vodou, kdy studenou vodou by se mělo vždy i končit. Při sezení se doporučuje nedávat nohu přes nohu. A především ženy by se měly vyvarovat kombinované hormonální antikoncepce s estrogeny a kouření.
Další možností otoků je lymfatický systém, jenž kopíruje cévní systém, odvádí z prostoru mezi buňkami odpadní látky, ale i viry, bakterie a poškozené buňky. Když se průtok lymfy zhorší, dochází k hromadění odpadních látek i k zánětům nebo přestavbě vaziva. Samotné otoky tak mohou v tkáních vyvolat změny, které jsou nevratné. Dají se mírnit, ale ne vždy úspěšně. Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému poznáte tak, že kromě kotníků máte oteklé i prsty a nárty. Často se jedná o vrozenou vadu nebo poškození mízních cév (např. po prodělané infekci, traumatu, operaci), v krajních případech může nemoc způsobit až „sloní nohu“. Lymfedém poznáte tak, že když na něj zatlačíte, zůstane v místě důlek. V tomto případě zamiřte k lékaři, který doporučí vyšetření, vhodnou léčbu či lymfatické masáže.
Výskyt otoků může být i v těhotenství. Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zejména v druhé polovině těhotenství zadržovat větší množství tekutin a zvýšením hmotnosti a tlaku bříška dochází k rozvoji křečových žil. V tomto období je dobré dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou a chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné. Oteklým nohám se pak výrazně uleví.
Mějte na paměti, že otoky kolem kotníků mohou být jedním z projevů vysokého krevního tlaku nebo bradykardie (pomalého srdečního tepu). Otoky tak mohou být varovným příznakem selhávání čerpací práce srdce. I proto je důležité problém nepodceňovat a okamžitě vyhledat odborníka.
Nesprávně pracující vnitřní orgány mohou mimo jiné také způsobovat otoky dolníchkončetin. Nejčastěji jsou na vině ledviny, které, pokud nepracují správně, zadržují v těle tekutiny. Stejně tak dochází k zadržování soli. Pokud nepracují játra, přestanou tvořit bílkovinu, která drží tekutinu v cévách a ta pak uniká do okolních tkání a způsobuje otok. Může se ale také jednat o otoky z jiných příčin, proto vždycky při otékání nohou navštivte lékaře.
Ve svém příspěvku OTOK NA TVÁŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika.
Již přes rok mám ve spodní části tváře otok. Během jednoho až dvou měsíců se otok zvětšuje, zčervená a na dotek teplý.Po zčervenání zmizí, ale otok zůstává neustále.Byla jsem na vyšetření u zabaře, ORL, CT mozku, kožní, rentgen plic na podezření sarkoidosy - vše v pořádku.Léčím se již 15 let na vlasatobuněčnou leukémii (září 2015 kontrola - v pořádku).Kdo má nějaké zkušenosti, prosím napište.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera Anna Manek.
Dobry vecer,
Muzete mi prosim napsat zda jste s otokem na tvari na neco prisla? Mam stejne problemy uz druhy rok a posledni mesice se to zhorsuje. Dodnes na nic neprisli.
Dekuji za odpoved.
Příčin otoků tváře bez bolesti je celá řada, patří mezi ně:
Alergický otok – je zapříčiněn zvýšenou propustností stěny vlásečnic. V extrémních případech může vyvolat otok celého těla a dýchacích cest.
Otoky v těhotenství – bývají poměrně časté, objevují se převážně kolem kotníků, ale mohou postihovat ruce, obličej i celé tělo.
Idiopatický otok – jeho příčina není objasněna. Nejčastěji bývají postiženy ženy. Projevuje se generalizovaným edémem, otokem končetin, prstů nebo očních víček. Může být závislý na fázi menstruačního cyklu.
Další – premenstruační otok, otok při poruchách výživy, otoky jako reakce na podání určitých léků, otok mozku, otoky po rozsáhlých popáleninách.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolníchkončetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami. Otoky dolníchkončetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Otok je způsoben místní poruchou krevního oběhu, což má za následek, že se tekutina hromadí mezi buňkami. Otoky lze rozdělit na dvě hlavní skupiny, a to na místní a celkové.
Místní otok se nachází v určité části těla: otok kotníků, oka, mozku, otok při zánětech zubu a podobně.
Celkový neboli generalizovaný otok postihuje více částí těla a jeho příčina je spíše systémového původu: onemocnění srdce, ledvin, alergická reakce; většinou je bez bolesti.
Otok vzniká na úrovni krevních kapilár neboli vlásečnic. To jsou drobné cévy spojující tepny přivádějící krev tkáním s žilami, které ji odvádějí zpět k srdci. Přes stěnu vlásečnic se do tkání dostává kyslík, voda a živiny a následně se odvádí odkysličená krev a odpadní látky. Část tekutiny je z tkání odváděna pomocí lymfatických cév. Edémy mohou vznikat při zvýšení krevního tlaku ve vlásečnici, poruše odtoku tekutiny z tkáně nebo zvýšením propustnosti stěny vlásečnice.
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolníchkončetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy si polyneuropatii přineseme do života vlastní genetickou výbavou, podobně jako třeba leidenckou mutaci. To pak vůbec nezáleží na dodržování zásad zdravého životního stylu a neuropatie propukne tak jako tak. V kombinaci s leidenskou mutací zde vyvstává možnost řešení projevů polyneuropatie úpravou dávkování antikoagulačních léků, které určitě užíváte na ředění krve. Domluvte se na tom se svým kardiologem. Také by bylo vhodné být v péči neurologa, který bude kontrolovat změny v projevech neuropatie a určí i následnou léčbu.
Generalizované otoky mohou být venostatické, hypalbuminotické, toxické a angioneurotické. Klinicky se rozlišují otoky kardiální, renální, jaterní, hypalbuminemické, alergické, otoky při preeklampsii a nepravý otok typu myxedému.
Kardiální otok: Jde o venostatický edém, jehož příčinou je selhávání srdce jako pumpy. Následkem je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry. Vzroste tak filtrace vody z kapiláry do tkáně a klesne zpětná resorpce. Tekutina uniká do intersticia tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají. Snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody.
Klinický obraz: U pravostranného srdečního selhání je základním projevem vznik perimaleolárních symetrických otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru. Dále zvýšená náplň krčních žil až s pulzací, hepatojugulární reflux, hepatomegalie, splenomegalie a ascites. U levostranného srdečního selhávání je to pak edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární).
Diagnostika: Základem je ECHO. Změny jsou viditelné i na RTG (plicní edém) či EKG.
Jaterní otok: Jaterní otoky kombinují dva mechanismy: toxický a hypalbuminemický. Základem je stáza krve v portálním systému, do níž pronikají gramnegativní střevní bakterie, které běžně bývají eliminovány v játrech. Stázou se otevírají portokavální anastomózy, kterými se gramnegativní bakterie dostávají do systémového oběhu. Tato endotoxémie způsobí zvýšenou tvorbu oxidu dusnatého, jenž působí v periferii vazodilatačně. Následkem je otok, snížení cirkulujícího objemu krve a aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron. Poškozená syntetická funkce jater zároveň zapříčiňuje hypalbuminémii a pokles onkotického tlaku.
Příčina: Nejčastější příčinou je jaterní cirhóza jako následek etylismu.
Renální otok: Ten může být způsoben dvěma mechanismy: retencí sodíku a vody (oligurie/anurie) a hypalbuminémií (proteinurie).
Diagnostika: V diagnostice je kromě biochemického vyšetření důležitá sonografie ledvin.
Otoky u preeklampsie: Jde o uvolnění angiogenních faktorů z placenty následkem placentární hypoxie. Následkem je systémová endoteliální dysfunkce. Otoky zhoršuje proteinurie.
Polékové otoky: Jde o nežádoucí účinek léků. Časté jsou například otoky u blokátorů kalciových kanálů.
Cyklické otoky: Premenstruálně se u některých žen vyskytují otoky, jejichž etiologie však není známá.
Nepravý otok typu myxedému: Jde o otok připomínající stav u velmi pokročilé hypotyreózy. Nejedná se o hromadění samotné tekutiny v intersticiu, ale i o hromadění mukopolysacharidu.
Klinický obraz: Myxedém je na rozdíl od pravých otoků tvrdý. Klinický obraz doplňuje únava, somnolence a pomalý, huhňavý hlas. U hypotyreózy je těžká bradykardie. Je nutné dát pozor na srdeční zástavu.
Ve svém příspěvku OPERACE ARTEROSKLEROZY DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sasínková Jiřina.
Mám 64 let,160 cm měřím a 70 kg vážím / nadváha /.Poslední 2 roky mě bolí při chůzi i v klidu
nohy / lýtka,nárty,kotníky... / Ještě mám příčně plochou nohu, vložky nosím
Po vyšetření mě byla určena diagnoza arteroskleroza dolníchkončetin. Pan doktor mě doporučil operaci.Zatím užívám claudienne 100 mg.
Rozhodla jsem se na operaci jít, ale pro mě je důležité znát všechny okolnosti např. jak dlouho
operace trvá jak probíhá a pooperaci pobyt v nemocnici je jak dlouho
Omlouvám se za dotaz, ale když budu vědět do čeho jdu tak budu mnohem klidnější.
,
Mnohokrát děkuji za pochopení
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Sasínková.
Jak probíhá /zhruba / operace ucpaných cév dolníchkončetin a s jakými výsledky
Vhodnou doplňkovou metodou léčby a prevence opětovného propuknutí hluboké žilní trombózy jsou pravidelné procházky, při nichž by pacient neměl zapomínat na nošení kompresních punčoch. Pravidelné procházky jsou nejen dobrou prevencí onemocnění, ale také pomáhají zabránit vzniku komplikací, jako je například posttrombotický syndrom.
Zvednutí dolníchkončetin
Zvednutí dolníchkončetin při odpočinku vsedě je další vhodnou doplňkovou metodou léčby hluboké žilní trombózy. Dochází totiž ke snížení tlaku v žilách lýtka a k omezení rozlévání krve v samotném lýtku (což snižuje bolestivost a otok). Je potřeba zajistit, aby vaše chodidlo bylo výš než kyčel. Jedině tak se zlepší odtok krve z lýtka. Ideální je podložit si patu polštářem nebo jiným vhodným předmětem. Pokud je to možné, zkuste si zvednout dolní část postele (tam, kde spočívají vaše chodidla a lýtka) tak, aby chodidlo bylo výše než kyčel.
Při vlastním vyšetření lékař prohlédne a prohmatá postiženou končetinu. Přitom si všímá zarudnutí a případných dalších známek zánětu. Důležitými příznaky jsou otok a bolestivost. K porovnání obvodů postižené a zdravé končetiny může lékař použít metr. K vyšetřování patří i některé zvláštní hmaty se zatínáním svalů při ohýbání plosky nohy. Zvýšená bolestivost ukazuje na hluboký zánět. V případě povrchového zánětu (tromboflebitidy) obvykle ke stanovení diagnózy stačí jen anamnéza, pohled a prohmatání končetiny. Při podezření na hluboký zánět (flebotrombózu) provede lékař ještě některá další vyšetření. Patří k nim odběr a laboratorní vyšetření krve, které má stanovit množství faktorů přítomných při srážení krve. Určuje se zejména koncentrace D-dimeru. Při jeho negativitě (tedy nezvýšeném množství) lze akutní trombózu s největší pravděpodobností vyloučit. Dalším cenným vyšetřením je ultrazvukové zobrazení žilního systému, takzvané sono. Sono žil dolníchkončetin je dopplerovské vyšetření, které ukáže případné změny v proudění krve v žilách.
Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté.
Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá.
Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko.
Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.
Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.
Jak již bylo popsáno víše, otoku může mít různé příčiny, například z cévních příčin, ucpaná céva může být závažný stav, což by bylo vhodné konzultovat s lékařem, v tomto případě vzniká otok kotníku bez úrazu. Nebo otok jedné nohy vznikl jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).
Příčiny
Příčin může být celá řada od ploché nohy až po vyhřezlou meziobratlovou ploténku. Doporučuje se ortopedické, cévní či neurologické vyšetření, které určí další postup. Ledvinný původ u zcela ohraničeného a jednostranného otoku je velmi nepravděpodobný. Je-li nárůst otoku vlivem alkoholu, který má jednak vasodilatační účinky a jednak zvyšuje objem krevního řečiště, dochází v obou případech k přesunu tekutin z cév do podkoží a ovlivňuje to i hladina kyseliny močové.
Léčba
Otoky nohou se obvykle léčí lokálně analgetiky (gely- Ibalgin, Dolgit apod.), studenými obklady, klidem (neznamená to ovšem celodenní ležení na lůžku, ale obecně nepřetěžovat končetinu, nenosit těžká břemena, nechodit na dlouhé vzdálenosti). Přes noc otok většinou "oplaskne" (přece jen je více času noha v horizontální poloze), a přes den (zvláště v tomto horkém počasí) se otok postupně opět objevuje. Na léčbu otoků je vhodná lokální léčba, například 3 x denně Reparil gel, který velmi dobře snižuje otoky a regeneruje cévní systém.
Otok mozku je závažný stav, který ohrožuje pacienta na životě. Může totiž způsobit kompresi (utlačení) mozkového kmene mozkovými strukturami, které se protlačí přes tentorium cerebelli nebo foramen magnum.
Příčiny: Otok mozku může být způsoben více příčinami. Patří mezi ně nedostatek energie při cévní mozkové příhodě (mrtvici) – cytotoxický edém. Dále mozkové nádory, abscesy, krvácení a také otrava olovem (vazogenní otok). Dalším důvodem (často opomíjeným) je rychlé snížení hladiny cukru v krvi, močoviny, koncentrace sodíku (sodíkových iontů) – pak jde o takzvaný intersticiální mozkový edém. Příčinou může být i stáza likvoru (při obstrukci likvorových cest).
Příznaky:
městnavá papila (vyklenutí papily sítnice v místě vstupu zrakového nervu);
bolesti hlavy;
nevolnost;
zvracení;
závratě;
zpomalení srdeční frekvence;
zvýšení krevního tlaku;
náhle vzniklé šilhání;
později kvantitativní porucha vědomí (až kóma).
Léčba: Otok mozku je zvládnutelný jen lékařskou péčí. Postupy jsou různé. V první řadě se lékaři snaží snížit nitrolební tlak, například infuzním podáním roztoku manitolu, v některých případech i chirurgickým zákrokem.
Místo, kde vás vosa bodla, nejdříve důkladně prohlédněte. Místo vpichu bude opravdu velmi bolestivé, mírně zarudlé, svědivé a objeví se mírný nebo rozsáhlejší otok. Pokud v místě vpichu zůstalo žihadlo, vezměte pinzetu a opatrně jej z rány odstraňte.
Místo po štípnutí vosou omyjte pod tekoucí studenou vodou. Větší otok po vosím bodnutí je velmi dobré chladit vodou, namočeným plátnem nebo kapesníkem, ale i kostkami ledu.
Pokud je otok větší a bolest, svědění a podráždění i nadále přetrvávají, na postižené místo lze nanést antihistaminikum, například Fenistil gel.
Doporučuje se podávat také vnitřně tablety Zirtecu, Zodacu nebo Claritinu v podobě antihistaminik.
Na žihadlo pomáhá cibule, a to zejména v případě, že se objeví nepříjemný otok. Plátky cibule přiložte na místo bodnutí a nechte působit minimálně 15 minut. Z cibule se uvolní šťáva, která pronikne až do podrážděné kůže a zbaví vás otoku a velmi nepříjemného svědění.
Na otok po štípnutí vosou pomáhá i obklad z čistého alkoholu, tedy lékárenský zředěný líh, ale klidně zkuste i čistý destilát, který najdete doma ve spíži. Vezměte si kapesník, polijte ho trochu přichystaným destilátem a přiložte na poraněné místo. Nechte alkohol působit alespoň po dobu 30 minut.
Stejně jako ošetření alkoholem funguje i léty prověřený ocet. Nalijte jej na kapesník a nechte půl hodiny působit v místě bodnutí.
Ránu můžete údajně ošetřit i banánem. Spařte banán nejprve nad horkou párou, pak jej oloupejte a počkejte, až vychladne. Pomocí vidličky jej následně rozmačkejte na hustou kašičku. Tu pak rozetřete na postižené místo, otok by měl během chvíle splasknout.
