Oči jsou pro většinu lidí těmi nejdůležitějšími smyslovými orgány, protože člověku umožňují zkoumat, pozorovat i obdivovat vše kolem něj bez toho, aby se museli předmětů a lidí v okolí dotýkat. Oči umožňují lidem poznávat skutečnosti, které nejsou v bezprostřední blízkosti daného pozorovatele a umožňují mu tak širší záběr poznávání světa.
Nemoci sítnice oka
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv one
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
V naší poradně s názvem OTEKLÉ HORNÍ PRAVÉ VÍČKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květuše Rottová.
Dobrý den.Již delší dobu se potýkám s oteklým horním víčkem na pravém oku,levé neotýká. Už jsem to řešila s obvodním lékařem,očním,endokrinologem,ale žádný neví.Už nevím, co by jsem pro to měla udělat.Nejvíce se mi otok objeví po ránu a během dne zmizí. Otok nebolí, jen je to nepříjemné, hlavně na vzhled.Prosím, můžete mi poradit?? Děkuji a přeji krásný zbytek dne.K.Rottová Třebenice
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
No otoky kolem očí pomůže, když mírně odvodníte svůj organismus. Například je na to dobrá sauna. Sauna vás odvodní a zároveň rozproudí oběh lymfy, která se nyní zadržuje kolem oka a vytváří tam otok. Střídání tepla a chladu jsou opravdu účinné pomůcky na otoky.
Další pomocníci jsou bylinné obklady na oči a v neposlední řadě také snížení příjmu soli. Solení a slané jídlo podporují zadržování vody v těle, což zase způsobuje otoky.
Toto onemocnění je také známé pod označení retinitida. Zánět sítnice oka mohou způsobit viry i paraziti, nejčastější příčinou jsou ale bakterie. Člověk se může nakazit psí tasemnicí a tak pak může vyvolat i zánět sítnice. Pacientovi se infekce do sítnice může dostat krví ze zánětlivého ložiska v podstatě kdekoliv v těle. Pacientovi se může sítnice zanítit ale i po úrazu, nebo v případě, že je infekce do oka zanesena přímo (například: pacient si promne oko rukou). Zánět mohou způsobit také různé onemocnění jako zarděnky (ty je způsobí v případě, že jimi onemocněla těhotná žena v prvním trimestru, a tím došlo k poškození sítnice oka u embrya), HIV virus, tuberkulóza, chlamydie a další. Problém u zánětu sítnice je v tom, že když tělo léčí tuto infekci, tak zároveň imunitní buňky poškozují současně i buňky v sítnici, což může vést k poškozování (zhoršování) zraku. V mnoha případech není zánět sítnice osamocený a doprovází ho také zánět cévnatky, která sítnici zásobí krví.
- příznaky
V první fázi pacient si žádné problémy se zrakem neuvědomuje, postupně se ale začne jeho vidění zhoršovat. Obvykle pacienti se zánětem sítnice uvádějí rozmazané vidění a pohyblivé skvrny v zorném poli oka, zkalení sítnice, vznik světle žlutých ložisek na sítnice. Pro toto onemocnění je také typická vysoká citlivost na světlo a slzení.
- léčba
K léčbě zánětu sítnice oka obvykle lékař předepíše antibiotika, v závažnějších případech může předepsat i kortikoidy. Obvykle záleží na tom, co zánět způsobilo. Antibiotika se samozřejmě nepředepisují v případě, že onemocnění způsobily viry, v takovém případě se nasazují antivirotika.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO PÚSOBÍ ANTIBIOTIKA PO DOBRÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomi.
Antibiotický účinek léků proti bakteriální infekci se po ukončení léčby vytrácí po uplynutí dvojnásobné doby, která byla mezi dávkami.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hampl.
dobrý den,
prosím o radu, prodělal jsem covid 19, oboustranný zápal plic, hospitalizace v nemocnici, léčili mě amoksiklavem, Klacidem, Dexamedem,
ventolínem, po propuštění otoky kotníků, velké otoky stehen, patrné řídnutí
kostí dolních končetin, otoky berců, bolesti- dostal jsem na uvolnění biofenac - alergická reakce kožní vyrážka. Upozornil jsem v nemocnici primáře, že jsem v minulosti měl velkou alergickou reakci na antibiotika, myslím, že si ze mě udělal pokusného králíka.Můžete mi poradit, jak se můžu zbavit nepříjemných otoků. Děkuji Hampl
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zděnka Navrátilová.
Dobrý den,mám trhliny sítnice bez odchlípení,mám teď 2x zákrok laserem....můžu si prosím kapat uměle slzy? A kolik přibližně můžu vzít kg? Je někde nějaký návod co můžu a co ne? Bylo mi řečeno,klid,nenosím těžké,netlačit,ne Kasl ať,ne běhat a to vše.Proto moc prosím o odpověď,jsem z toho špatná...děkuji. S pozdravem. Zděnka Navrátilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rita.
Dobrý den, já jsem tuto operaci podstoupila před 2mi lety. A od té doby se mi vůbec nesrovnaly otoky a kruhy pod očima. Řešila jsem s doktorkou a podle ní vše v pořádku a zhojeno dobře. Tak jsem hledala možnost, jak se vypořádat s těmi fialovými kruhy. Narazila jsem na tohle https://ar-aesthetics.cz/es… a cítím se teď už lépe. Maskovala jsem dříve vrstvami make-up, ale nevypadalo to nic moc.
Ablatio corporis vitrei, také známé jako zadní odchlípení sklivce (PVD), je běžný stav, kdy se sklivec (čirá, rosolovitá látka, která vyplňuje prostor mezi čočkou a sítnicí) odděluje od sítnice. Je to přirozená součást stárnutí a ačkoli je to obecně neškodné, někdy může vést k natržení nebo odchlípení sítnice, které vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Jde o přirozený proces
PVD je normální jev, zejména u starších dospělých, a více než polovina lidí starších 65 let ho zažívá.
Příznaky
Mezi běžné příznaky patří muchničky (skvrny, tečky nebo čáry v zorném poli), záblesky světla (fotopsie) a někdy rozmazané vidění.
Riziko natržení nebo odchlípení sítnice
Zatímco většina PVD je benigních, tah sklivce za sítnici může někdy způsobit natržení nebo odchlípení.
Důležitost rychlé diagnózy
Pokud se u vás objeví náhlé nebo zhoršující se příznaky, jako je zvýšený výskyt zákalek, záblesky světla nebo Pokud se vám ve zraku objeví efekt jako od závěsu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Léčba
Léčba trhlin nebo odchlípení sítnice může zahrnovat laserovou operaci nebo složitější chirurgický zákrok k opětovnému připojení sítnice.
Zadní odchlípení sklivce (PVD)
Jaké jsou následky ablace zadní sklivcové membrány? S přibývajícím věkem se sklivec smršťuje a odtahuje od sítnice. Tento proces může způsobit, že sklivec táhne za sítnici, což může vést k jejímu natržení.
Trhliny v sítnici
Jde o malé praskliny v sítnici, které mohou být způsobeny odchlípnutím sklivce.
Odchlípení sítnice
Pokud se trhlina neléčí, tekutina může prosakovat pod sítnici a způsobit její odchlípení od zadní části oka.
Příznaky odchlípení sítnice
Náhlý nárůst zákalek, záblesky světla, rozmazané vidění nebo stín či efekt zavěšení v periferním vidění mohou být příznaky odchlípení sítnice.
Důležitost očního vyšetření
Pravidelná oční vyšetření, zejména s přibývajícím věkem, mohou pomoci včas odhalit PVD a potenciální trhliny sítnice.
Včasná léčba
Trhliny a odchlípení sítnice vyžadují rychlou léčbu, aby se zabránilo ztrátě zraku.
Shrnutí
I když je zadní odchlípení sklivce běžným a obvykle benigním stavem, je nezbytné si být vědom potenciálních komplikací a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví jakékoli náhlé nebo zhoršující se zrakové změny.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ RADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Ivičičová.
Chvála Kristu,prosím o radu jak používat lékařskou síru.Zda nasypat do ponožek nebo vložit něco nepropustného aby to přes ponožku neprášilo. Předem děkuji za odpovědˇ´a přeji krásný den.Anna Ivičičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Dobrý den. Mam 70 let. Už dlouhou dobu se léčim s očima. Mám ubytek sítnice. Kapu kapky na snížení tlaku. Beru tanakan,oculonorm. Ruzne přípravky s obsahem lutejnu. Stravují se zdravě.Přesto se mi zrak zhoršuje. Dokonce mám v očích mlhu. Prosím mohl byste mi poradit nějakou bylinku na posilnění sítnice. Děkují za odpověd.
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ - ZKUŠENOSTI S KLINIKOU HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana Humečková.
Zdravím, 17let mě trápí oči. Začínalo to pozvolna a se zhoršujícími se dioptriemi jsem se začala zajímat o možnosti jak se brýlí zbavit, jelikož to co na nose nosím jsou už pořádný popelníky a opravdu se mi to nelíbí. Proto bych se zde ráda optala, kde jste si nechali oči odoperovat? Zatím mám v hledáčku jen kliniku Horní Počernice, na kterou mě ségra lanaří,protože tam byla spokojená, ale ráda bych si poslechla i jiné názory. Předem dík.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míra.
Na kliniku v Horních Počernicích jsem šel kvůli tomu, že jsem špatně viděl, doktorka mi řekla, že mám zánět oční sítnice a že tento problém musíme co nejdříve vyřešit jinak by se mohlo stát, že o vidění přijdu. Jsem rád za tak pečlivou doktorku, že se mi pověnovala a oči mi dala zase do kupy.
vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku);
nedostatek vitamínu B1 (únava, nechutenství, zácpa, hubnutí, deprese, podrážděnost, nesoustředění, bolest a úbytek svalů, brnění končetin, otoky nohou, bušení srdce až tachykardie, poruchy nervů);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
zánět povrchových a hlubokých žil (zarudnutí a bolest žíly, bolestivé otoky, viditelné zarudlé žíly postižené končetiny);
nedostatečným vstřebáváním bílkovin se mění jejich množství v krvi a tím dochází k vylévání tekutiny do tkání: porucha vstřebávání živin (chronický průjem s nevstřebanými zbytky, objemná stolice, hubnutí, nedostatek vitamínu a minerálů), celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
snížená funkce štítné žlázy nezpůsobuje obezitu, ale pouze nárůst hmotnosti, a to především zadržováním vody (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draslik.
2 měsíce léčím prasklou sítnici 2 2mesice léčím primář .a 2operace a nebude nepřilepíl se sítnice musí olej tel vědět šlo to olej jak operován čočku šlo léčit.dekuji pozdravem Draslík.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sítnice je vrstva tkáně, která se nachází v zadní části oka. Tato část oka snímá světlo a posílá obraz do mozku. V centru této nervové tkáně je skvrna. Sítnice poskytuje ostré centrální vidění, potřebné pro čtení, řízení a vidění jemných detailů. Poškození sítnice může mít vliv na zrak, a některá poškození mohou být tak závažná, že způsobí slepotu. Příklady poruch sítnice jsou následující:
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami. Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
V naší poradně s názvem VLIV ALKOHOLU NA TĚLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, co může znamenat opakovaná silná bolest nohy, spíš lýtko a kotník, velmi často po požití velkého množství alkoholu? Mohou to být ledviny? Jedná se o 45 letého muže, který má s alkoholem problém....
S pozdravem a díky Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdyby to bylo od ledvin, tak bude bolest lýtka doprovázena ještě otoky DK. Pokud otoky nejsou, tak to může být cévní onemocnění, například varixy. Doporučuji omezit pití alkoholu a na bolest nohou zkusit lék Mobivenal micro nebo Diohes a masáže koňskou mastí. Určitě by bylo vhodné provést celkové vyšetření na magnetické rezonanci popřípadě CT, aby se rychle našla příčina bolesti a mohla se včas léčit. Takže neodkládat návštěvu lékaře.
Po operaci odchlípnuté sítnice oka obvykle zůstává pacient nějakou dobu pod dohledem v nemocnici, ale ani po návratu domů není možné, aby se okamžitě zapojil do pracovního procesu, je třeba klidový režim i po dobu několika měsíců.
I po operaci oka postiženého makulární degenerací je nutné strávit nějaký čas v nemocnici pod dohledem, obvykle pacienta navíc čeká trávení tohoto času v poloze na břiše, či v předklonu s pohledem dolů. I doma je poté nutné zachovat po nějakou dobu klidový režim.
V některých případech je ale u těchto chorob možné provést daný zákrok ambulantně pod lokální anestezií, využívají se k tomu prostředky vnitřní tamponády, které pomáhají k tomu, aby se sítnice správně zahojila při odchlípení sítnice a při edému. Lékař k zákroku může využít expanzní plyn, nebo silikonový olej. Expanzní plyn se vstřebává postupně asi měsíc, po celou dobu ale brání správnému vidění. Silikonový olej se vstřebat nedokáže a je nutné ho z oka po půl roce vypustit. V rámci pooperačního režimu si musí pacient pravidelně kapat oční kapky, udržovat tělo v poloze, kterou mu stanoví lékař a rozhodně nechodit do zakouřeného a prašného prostředí, ani do bazénu a sauny.
V naší poradně s názvem OTOKY TRHÁNI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.nouzecka.
Byla mě operována uzdička a pravá pulka dásně.Bolí to i když to bylo provedeno25.10.Otok se zvětšuje.Mám dělat výplachy a ledovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co máte dělat po operaci dásně vám může nejlépe říci váš ošetřující lékař, protože zná váš stav a okolnosti kolem vašeho problému v ústech. Ledování je na otoky dobré. K udržení zdravého hojení se doporučují výplachy pomocí odvaru z heřmánku. Zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a průběžně s ním konzultujte svůj stav na pravidelných kontrolách.
Otoky kotníků znamenají nadměrné shromažďování tekutiny uvnitř měkkých tkání. Kromě otoků kotníků se mohou objevovat také další příznaky, jako je pocit těžkých nohou, křeče do lýtek, celková únava kotníků, mravenčení nebo svědění, objevuje se také bolest kotníku. Vždy záleží na tom, o jak rozsáhlý otok se jedná. Otoky se objevují spíše u dospělých, u dětí jen výjimečně.
Možné příčiny otoků kotníků:
Vymknutý kotník – natažení vazů v kotníku. Často vzniká při špatném došlapu. Otoky vznikají i při zlomenině kotníku.
Žilní nedostatečnost – jedná se o nedostatečnost žilního systému. Řadíme sem nejen křečové žíly, ale i bércové vředy.
Dlouhé stání – krátkodobé otoky se mohou objevit po dlouhém stání, u někoho také po velmi dlouhém sezení.
Nadměrný příjem soli – někdy jsou otoky kotníků způsobeny nadměrnou konzumací soli.
Hormony – viníkem jsou často i hormonální změny během menstruace a těhotenství.
Potíže s ledvinami – otoky mohou někdy značit problémy s ledvinami (přečtete si náš článek o onemocněních ledvin).
Vysoký krevní tlak – nadměrný tlak krve může také způsobovat otoky.
Lymfedém – jedná se o hromadění lymfy, což je způsobeno špatně fungujícím lymfatickým systémem.
Žilní trombóza – vytvoření krevních sraženin v dolních končetinách.
Onemocnění jater – například jaterní cirhóza.
Špatná funkce štítné žlázy – přečtěte si náš článek o štítné žláze a jejích příznacích.
Diuretika – použití diuretik rovněž může způsobit otékání kotníků.
Nejprve je nutné přijít na příčinu otékání kotníku, teprve pak může být zahájena léčba, která se tedy může hodně lišit podle samotné příčiny. Určitě ale pomáhá omezit solení. Vyhýbejte se také dlouhému stání a dlouhému sezení. Dělejte průběžné zdravotní přestávky. Dávejte nohy do vyvýšených poloh. Pomáhá rovněž pravidelná chůze, tedy pokud je to možné. Jako podpůrná léčba je vhodná konzumace přírodních produktů, jako je například právě Ginkgo biloba.
Ve svém příspěvku VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek.
je mi 76 let dlouhodobe se lecim na vysoky tlak jiz druhym rokem se citim velmi unaven bolest stehennich a lytkovych svalu otoky nohou dusnost voda na plicich obcasna tupa bolest na hrudi zrejme nedostatecna srdecni cinnost hlavbe neustale sucho v ustech celkova unava celeho tela vyzaduje nekolikrat denne ulehnout shrnuti otoky slabost spatne dychani unava pri chuzi neustale sucho v usech o cem to svedci dekuji preji prijemny den
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vaky pod očima jsou více či méně výrazné otoky dolních víček. Často se jedná o změny v tukové tkáni dolních víček. Váčky mohou vznikat přes lymfatické kožní ochabnutí nebo kožní proliferaci, která je způsobená vzácným onemocněním kůže. Mohou také souviset s otoky horních víček. Krevní otoky očí mohou být způsobené lymfatickým přetížením nebo tukovou tkání kolem očí. V podstatě, by se měly rozlišovat akutní a chronické otoky očí nebo dlouhotrvající otoky. Akutní oční otoky mají často jednoduché příčiny, které lze rychle napravit. Mezi akutní oční otoky patří alergie, cizí těleso nebo oční infekce. Tyto příčiny odstraní oftalmolog. Zejména chronicky oteklá víčka mohou vzniknout z podobných důvodů, závisí na nadbytečné tukové tkáni kolem očí a oční slabosti. Zde je pak nutná dlouhodobá léčba.
V naší poradně s názvem SVEDIVA KUZE OBLIČEJE SVEDIVE OTOKY NA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Scukova.
Svediva část obličeje s otoky na čele
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste na to použít Claritine. To je lék na zklidnění alergie a je k dostání v lékárně bez předpisu. Pokud chcete zjistit příčinu, tak budete muset na vyšetření ke kožnímu lékaři.
Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.
Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.
Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.
Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kol
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
