Febrilní křeče jsou příležitostné, věkově vázané poruchy vědomí nebo křeče vyskytující se obvykle ve fázi infekčního onemocnění při horečce. Mechanismus vzniku febrilních křečí je stále nejasný. Febrilní křeče se vyskytují většinou na začátku febrilního onemocnění ve fázi vzestupu teploty.
V rámci následné léčby a prevence recidiv febrilních křečí je doporučována profylaxe diazepamem v dávce 0,7–0,9 mg/kg/d ve 3 dávkách cca á 8 hodin, a to pouze ve vážných případech. V úvodu se diazepam podává raději rektálně, neboť má rychlý nástup terapeutické hladiny. Profylaxe diazepamem je doporučena jen u dětí, kde je prevence recidiv febrilních křečí nezbytná, nebo v případech, kde je extrémní úzkost rodičů z dalšího záchvatu.
Zdroj: článek Febrilní křeče
Ve svém příspěvku POCENÍ HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pepa.
Zkuste na pocení Electro antiperspirant, mám doma a nedám na něj dopustit!!!
https://electroantiperspira…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Józa.
Neustále mokré dlaně, kapesníčky nebo ručník pořád při ruce, to je otrava. Taky nevypadá moc dobře, když si musíte utírat ruku, než ji někomu podáte. To všechno moc dobře znám. Naštěstí je to všechno pryč. Začal jsem používat Antipe a problém pomalu ustupoval. Dnes už je všechno v pořádku.
Zdroj: příběh Pocení hlavy
Štípání jazyka může souviset s otravou těžkými kovy, epilepsií nebo mozkovou mrtvicí.
Otrava těžkými kovy: Příkladem může být otrava olovem a otrava rtutí. Průvodním příznakem je mimo jiné i štípání jazyka.
Epilepsie: Štípání jazyka může být součástí aury, což je stav předcházející epileptickému záchvatu. Aura je u každého jedince jiná a může kromě štípání jazyka zahrnovat velké množství dalších smyslových vjemů včetně čichových, zrakových a sluchových.
Mozková mrtvice: Mrtvice může způsobovat poruchy citlivosti jednotlivých částí těla včetně jazyka. Poruchy citlivosti mohou zahrnovat i štípání jazyka, které může být spojené s poruchami řeči, hybnosti nebo citlivosti dalších částí těla. Takový stav je okamžitým důvodem k návštěvě lékaře, a to i když popsané obtíže rychle vymizí. V takovém případě totiž může jít o situaci známou jako TIA (tranzitorní ischemická ataka), která může být následována rozsáhlou mozkovou mrtvicí.
Léčba je vždy individuální, záleží na primárním onemocnění. Výše uvedené stavy jsou život ohrožující a vyžadují rychlý lékařský zásah.
Zdroj: článek Pocit spáleného jazyka
V naší poradně s názvem 10 % SIRNÁ MAST - JE NĚJAK TOXICKÁ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den,
já a můj skoro 3 letý syn jsme dostali k přeléčení svrabu 10% sirnou mast, kterou mažeme 3 dny po 24 hodinách. Syn si však pořád cucá prsty, hlavně přes noc ze spaní a já se bojím - nemůže mu to nějak ublížit? V lékárně mi řekli, že by nemělo a doktorka, že to není dobrý, ale víc mi k tomu neřekla a já mám strach, aby to nemělo nějaké následky. Moc děkuji za odpověď.
PS : složení sulphuris praecipitati 20.0, ung. simplicis, vasellini ad 100
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte se bát, síra obsažená v sirné masti - označena jako Sulphur, nemá žádné závažné negativní účinky při náhodném pozření. Při olízání sirné masti hrozí jen nebezpečí průjmu, protože síra má mírné projímavé účinky. Žádná otrava a nebo poleptání zde nehrozí. Nic se nestane, když prsty nebudete natírat sirnou mastí. Bedlivě je kontrolujte, aby v nich nepřežíval svrab.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Svrab
Jádra z meruněk obsahují látku amygdalin, která se po požití jader přeměňuje na kyanid. Otrava kyanidem může způsobit nevolnost, horečku, bolesti hlavy, nespavost, žízeň, letargii, nervozitu, bolesti kloubů a svalů a klesající krevní tlak. V extrémních případech je otrava fatální. Dávka 0,5–3,5 miligramů (mg) kyanidu na kilogram tělesné hmotnosti může být smrtelná. Bezpečná úroveň pro jednorázovou expozici je 20 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. To je 25krát méně než nahlášená nejnižší smrtelná dávka, dospělí tak mohou zkonzumovat pouze tři malá meruňková jádra (370 mg), aniž by překročili akutní referenční dávku. U batolat by se jednalo o množství 60 mg, což odpovídá asi polovině jednoho malého jádra meruněk.
Zdroj: článek Pecky z meruněk
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Řepova.
Dobrý den manžel má všechny nehty na rukou růžové . Nevím od kdy všimla jsem si toho az dnes .Jestli mi můžete říct jestli to není nic špatného moc děkuji Repova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbarvení nehtů do červena může být příznakem různých potíží, některých i nebezpečných. Mezi ně patří možné krvácení do mozku, srdeční choroba, vysoký krevní tlak, onemocnění plic, mrtvice, otrava oxidem uhelnatým. Nejlepší řešení pro rozpoznání příčiny nového zbarvení nehtů bude návštěva praktického lékaře. Ten může rychle provést některé testy, které napomohou k vyjasnění.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Nemoci nehtů na rukou
Jak se pozná otrava krve po bodnutí hmyzem? Po kousnutí hmyzem je třeba věnovat pozornost následujícím doprovodným příznakům:
Poslední věc, kterou je třeba si pamatovat, je, že zarudnutí a otok jsou součástí normální reakce na bodnutí hmyzem – nejsou vždy varovným signálem. Pokud jste celkově v pořádku a pouze místo štípnutí je mírně oteklé a červené, není třeba se obávat.
Červená čára směřující od rány směrem k srdci je známkou otravy krve - tento předpoklad je široce zastávaný. Není to však úplně správné: červená čára označuje zánět lymfatických cév (lymfangitida). Lymfatické cévy mají podobnou stavbu jako cévy – na rozdíl od posledně jmenovaných však nejsou odpovědné za transport krve, ale za odstraňování tekutiny z tkáně.
Lymfatické cévy jsou umístěny blízko povrchu těla, proto je zánět v této oblasti zvenčí vidět jako červená čára.
Jedná se o lokální zánět, nikoliv otravu krve. Přesto by měl být tento příznak lékařsky objasněn; protože stejně jako všechny ostatní záněty může zánět mízních cév vést k otravě krve. Lymfangitida se obvykle léčí antibiotiky.
Zdroj: článek Jak se pozná otrava krve po bodnutí hmyzem
Ve svém příspěvku HŘEBÍČEK - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Našla jsem informaci, že hřebíčkem se lze předávkovat, ale nikde není uvedeno, jaká je tedy rozumná míra použití. Kolik je tedy moc - kusů hřebíčků denně nebo množství oleje apod.. Je to očividně dost podstatná informace.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Česílko.
Nebezpečná není otrava eugenolem, ale tlumení srážlivosti krve, které může při !!! dennodením !!! nadměrném užívání (odhaduji 5ks?). Akumulací účinku vést po (opět odhadem ca.2 měs.) vést až k samovolnému krvácení - což je např. v případě očních cévek velmi nebezpečné, ale pokud užíváte ca.3-5ks denně a po 14 dnech si dáte na 4-5 dnů pauzu nemělo by to být nebezpečné. alespoň pro mě je to o.k. už 3tím rokem, ale také můžu mít jen kvalitnější vlásečnice, či lépe srážlivou krev :-)))) - Takže ? Zkoušejte, snad nebudete "vyjímkou potvrzující pravidlo" :-)))
Zdroj: příběh Hřebíček - nežádoucí účinky
Otrava léky (odborně intoxikace) vzniká tehdy, když se do organismu dostane množství léčiv, které tělo nedokáže bezpečně zpracovat. Může jít o náhodné předávkování, chybu v užívání, kombinaci více přípravků nebo o úmyslné sebepoškození. Průběh je vždy nepředvídatelný a závisí na mnoha faktorech, včetně zdravotního stavu člověka.
Zdroj: článek Otrava léky: varovné příznaky, rizika a jak včas pomoci (prevence
V naší poradně s názvem OTRAVA LÉKY NA SPANÍ A ANTIDEPRESIVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Horák.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak nebezpečné je předávkování lékem Trittico 150 mg a zda se může pacient z tohoto léku otrávit a při jak velké dávce? Předem Vám moc děkuji za odpovědi a přeji pěkný zbytek dne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se předávkování týče, tak Trazodon (Trittico) se zdá být relativně bezpečnější než jiná antidepresiva nižší generace, zejména pokud je užíván jako jediný přípravek. Úmrtí jsou vzácná a i po požití dávek 6 000–9 200 mg (60 tablet Trittico 150 mg) byla hlášena neobvyklá zotavení. V jedné zprávě bylo 9 z 294 případů předávkování fatální a všech devět pacientů také užívalo jiné látky tlumící centrální nervový systém (CNS). Pokud dojde k předávkování trazodonem, měli by lékaři pečlivě sledovat nízký krevní tlak, což je potenciálně nejzávažnější toxický účinek.
Pro Trazodon neexistuje žádné specifické antidotum. Řízení předávkování by proto mělo být symptomatické a podpůrné. Každá osoba podezřelá z předávkování by měla být co nejdříve vyšetřena v nemocnici. Aktivní uhlí a vynucená diuréza pomocí léků na odvodnění mohou být užitečné při usnadnění eliminace léčiva. Bylo prokázáno, že výplach žaludku není užitečný, pokud není proveden během první hodiny po příjmu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Otrava léky na spaní a antidepresivy
Chlorpromazin je látka patřící do skupiny fenothiazinů. Kromě vazby na dopaminové receptory má chlorpromazin významný antiadrenergní a mírný periferní anticholinergní účinek, mírné, ganglia blokující antihistaminové a antiserotoninergní účinky. Proto – podobně jako u jiných fenothiazinů – vykazuje chlorpromazin také četné farmakologické účinky: má účinky sympatolytické, parasympatolytické, trankvilizační, centrální (narkotické, analgetické, myorelaxační), myorelaxaci potencující, hypotermické, antihistaminové, antiserotoninergní, antiemetické, nikotinolytické, antagonistické vůči dopaminu, lokálně anestetické, antihypertenzní a spasmolytické.
Injekční roztok Plegomazin je určen výhradně k intramuskulárnímu podání.
Parenterální podání je odůvodněno, jestliže je nutný rychlý nástup účinku nebo stav pacienta nedovoluje perorální léčbu. Doporučená dávka je 1 ampulka (5 ml) intramuskulárně, hluboko do musculus gluteus. Jakmile je to možné, doporučuje se přechod na perorální lékovou formu.
Dospělí: průměrná denní dávka je třikrát denně 25 mg; u těžších psychiatrických onemocnění je denní dávka třikrát denně 100–200 mg.
Děti: průměrná denní dávka je třikrát až čtyřikrát 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti nebo 60 mg/m2 plochy povrchu těla. Je třeba pacienty monitorovat kvůli riziku hypotenze. Maximální denní dávka u dětí ve věku 1–5 let by neměla přesáhnout 40 mg a u dětí ve věku 6–12 let 75 mg. U dětí do 1 roku je možné použít pouze při život ohrožujících stavech.
Starší pacienti: U těchto pacientů se doporučuje snížit velikost dávky na jednu třetinu až polovinu obvyklé denní dávky u dospělých.
Pacienti s poruchou renálních funkcí: u pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování.
Pacienti s poruchou jaterních funkcí: u těchto pacientů je třeba zvážit snížení dávky.
Inkompatibility: alkalické prostředí, soli těžkých kovů.
Symptomy předávkování: parkinsonismus, křeče a bezvědomí.
Nejdůležitějšími symptomy jsou tonicko-klonické křeče, výrazná hypotenze, útlum centrální nervové soustavy, který může progredovat do kómatu. Dalšími znaky jsou změny EKG, ventrikulární arytmie a hypotermie.
Léčba předávkování: symptomatická léčba s průběžným sledováním respiračních a srdečních funkcí (riziko prodloužení QT intervalu), dokud se pacientův stav nezlepší.
Neexistuje specifické antidotum. K léčbě těžké hypotenze se doporučují plazmaexpandery.
Kromě toho se doporučuje monitorování vitálních funkcí a podpůrná léčba odpovídající výsledkům monitorování. Epileptické záchvaty lze léčit diazepamem, arytmie antiarytmiky. Nedoporučuje se podávat adrenalin.
Zdroj: článek Plegomazin
Diazepam nesmí být kombinován s alkoholem a jinými návykovými látkami, negativně ovlivňuje pozornost, a tak by neměla být po jeho požití řízena motorová vozidla. Přípravek by neměly užívat těhotné a kojící ženy a malé děti. V žádném případě by neměl být Diazepam užíván dlouhodobě, protože na něm může vzniknout závislost. Efektivní je Diazepam u depresí, protože ho můžeme nasadit na krátké překlenovací období, než začnou působit antidepresiva. Antidepresiva mohou být užívaná dlouhodobě, ale jejich účinek nastupuje s opožděním několika týdnů od zahájení jejich pravidelného užívání.
Diazepamem se lze předávkovat, protože je ale toxická dávka poměrně vysoká, prakticky vždy jde o sebevražedný úmysl. Útlum aktivity CNS dosáhne takového stupně, že dojde i k útlumu dechového centra a otrávený se udusí ve spánku. K účinné látce diazepam existuje antidotum (protijed) flumazenil.
Diazepam lze použít jako specifické antidotum při otravě některými stimulujícími látkami, jako například strychninem.
Zdroj: článek Diazepam a jeho účinky
Droga účinkuje na centrální nervový systém. Benzodiazepiny v mozku zesilují účinek sloučeniny GABA, která má tlumivý efekt na přenos vzruchů mezi nervovými buňkami. To vysvětluje celkový tlumicí účinek těchto léků. Diazepam působí sedativně, uspává, uklidňuje a účinkuje proti úzkosti, jelikož má anxiolytický efekt. Lze ho tedy využít nárazově jako lék na spaní a lék proti úzkosti, rozčilení a při záchvatu panické poruchy. Zcela speciální indikací pro podání Diazepamu je delirium tremens a podobné abstinenční projevy související s vysazením alkoholu u chronických alkoholiků. Nitrožilně nebo ve formě čípku se Diazepam podává ke zklidnění epileptického záchvatu a efekt má i u svalových křečí jiného původu (například při hyperventilaci).
Diazepam se distribuuje ve formě tablet, čípků i roztoků pro injekční nebo rektální podání. Vzhledem k tomu, že je Diazepam poměrně často užívaným lékem, vyrábí jej jako generikum celá řada firem pod vlastními obchodními názvy. Vedle původního Valia firmy Hoffmann-La Roche tak existuje například Diazepam-Biotica (Biotica) nebo Diazepam-Slovakofarma (Zentiva).
Zdroj: článek Diazepam a jeho účinky
Omeprazol je inhibitor protonové pumpy používaný při poruchách trávení: žaludečních vředech, gastroezofageálním refluxu, gastrointestinálním refluxu, dyspepsii, laryngofaryngeálním refluxu a Zollinger-Ellisonově syndromu.
Blokádou protonové pumpy lze dosáhnout téměř úplného potlačení sekrece kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Jedná se většinou o biologicky neaktivní substance (prekurzor), které se v organismu přeměňují na aktivní formu. Tyto látky jsou nestabilní v kyselém prostředí, proto je u nich důležitá acidorezistentní úprava lékové formy. Inhibitory protonové pumpy se metabolizují především prostřednictvím CYP2C19 (eventuálně CYP3A), tudíž je možná například interakce s warfarinem, diazepamem, fenytoinem a dalšími léčivy. Inhibitory protonové pumpy také zhoršují resorpci vitamínu B12 a ketokonazolu, dále zvyšují resorpci digoxinu. U všech účinných látek této skupiny jsou nežádoucí účinky podobné. Jedná se hlavně o poruchy trávení, únavu, závratě. Důležité je neopomenout možnost těžké poruchy sluchu a vidění u parenterálního podání těchto léčiv, proto by se měly touto cestou podat spíše ve formě krátkodobé infuze.
Zdroj: článek Rizika při užívání Omeprazolu
I když je diazepam pro psy a kočky bezpečný, nikdy by neměl být podáván lehkovážně bez předpisu od veterináře. Většina komplikací s diazepamem u psů a koček vzniká z předávkování, alergických reakcí a komplikací způsobených již existujícími stavy.
Zdroj: článek Diazepam dávkování u psa
Ve veterinární medicíně lze diazepam předepisovat psům, kočkám, plazům, ovcím, koním a kozám. Pro jednotlivé druhy zvířat je možné změnit formu léku pro perorální, intravenózní nebo rektální podání.
Diazepam se u psů a koček nejčastěji používá jako sedativum, svalový relaxant, antikonvulzivum nebo lék proti úzkosti.
Diazepam lze také použít k léčbě problémů s chováním, jako je agresivita, nadměrná péče, značkování močí a šok způsobený hlasitými zvuky. Při léčbě psů kvůli agresi může diazepam způsobit i opačný výsledek, který naopak způsobí zesílení než potlačení agresivního chování.
Diazepam se u psů a koček také používá pro léčbu a prevenci křečí při epileptických záchvatech. Psi léčeni diazepamem si na něj rychle vyvinou toleranci, a proto se nepoužívá k trvalé léčbě záchvatů.
Diazepam se běžně podává koním pro uklidnění před chirurgickými zákroky. U dospělých koní může být diazepam často spárován s jiným lékem, aby se dosáhlo potřebné úrovně sedace.
Diazepam také může být podáván koním jako antikonvulzivum, ať už samostatně nebo jako součást kombinace jiných léků. Může také pomoci s chováním při ustájení stažených hřebců.
Zdroj: článek Diazepam dávkování u psa
Tato část článku byla odborně rozšířena a aktualizována s ohledem na současné lékařské poznatky. Původní informace byly zachovány, ale doplněny o kontext, souvislosti a praktická doporučení.
Brnění jazyka může být součástí tzv. epileptické aury, tedy varovné fáze před samotným záchvatem. Aura má individuální charakter a může zahrnovat smyslové vjemy, změny chuti, čichové halucinace nebo právě mravenčení jazyka a rtů. Tento příznak je typický zejména pro ložiskové epilepsie vycházející z temporálních oblastí mozku.
Pokud se brnění jazyka objevuje opakovaně ve stejném kontextu a je následováno poruchou vědomí, je nutné neurologické vyšetření včetně EEG. Léčba spočívá v dlouhodobém užívání antiepileptik dle typu záchvatů.
Náhle vzniklé brnění jazyka, zejména v kombinaci s poruchou řeči, poklesem koutku úst, slabostí končetin nebo poruchou koordinace, může být příznakem cévní mozkové příhody nebo její přechodné formy – TIA. Tyto stavy jsou život ohrožující a vyžadují okamžitý zásah.
Forenzní analýza potvrzuje, že i krátkodobé odeznění příznaků neznamená bezpečí. TIA často předchází rozsáhlé mozkové mrtvici. Každý takový stav je indikací k okamžnému volání záchranné služby.
U roztroušené sklerózy patří poruchy citlivosti mezi časté první projevy. Mravenčení jazyka, rtů nebo obličeje vzniká v důsledku demyelinizace nervových drah v centrálním nervovém systému. Příznaky mohou kolísat, spontánně odeznívat nebo se zhoršovat.
Diagnostika zahrnuje magnetickou rezonanci mozku a míchy, neurologické vyšetření a laboratorní testy. Včasná léčba dokáže zpomalit progresi onemocnění a zmírnit neurologické projevy.
Minerálový rozvrat patří mezi časté a někdy podceňované příčiny brnění jazyka. Nejčastěji se jedná o nízkou hladinu vápníku, hořčíku nebo poruchy hladin draslíku. Tyto změny mohou vzniknout při průjmech, zvracení, užívání diuretik nebo při hormonálních poruchách.
Typické je, že se brnění jazyka objevuje společně s křečemi svalů, bušením srdce nebo únavou. Léčba spočívá v úpravě minerálové rovnováhy a řešení základní příčiny.
Hypotyreóza může vést k poruchám periferních nervů a tím i k brnění jazyka. Pacienti často popisují i suchost v ústech, otok jazyka, zpomalení řeči a celkovou únavu.
Diagnóza je stanovena na základě krevních testů (TSH, fT4). Správně nastavená hormonální substituce obvykle vede k ústupu obtíží.
Chronická nebo akutní otrava těžkými kovy, jako je olovo či rtuť, může způsobovat neurologické symptomy včetně brnění jazyka, kovové chuti v ústech a poruch citlivosti končetin.
Tento stav je vzácný, ale je
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Brnění jazyka
Hlavní nevýhodou paracetamolu je jeho nepříznivé působení na jaterní tkáň, odborně hepatotoxicita. V běžných doporučených dávkách se nic neděje, ovšem otrava větší dávkou paracetamolu může způsobit závažné poškození jaterní tkáně a akutní selhání jater. Tento neblahý efekt paracetamolu se výrazně zvyšuje při požití alkoholu, proto by nemocní neměli v žádném případě paracetamol s alkoholem kombinovat. Kromě toho by neměly být léky s paracetamolem nadužívány lidmi s již nemocnými játry, například s cirhózou. V běžných dávkách se může objevit i alergická kožní reakce. Jeho antidotem (protijedem) je acetylcystein, který ovšem neprochází přes placentární bariéru. Toto je důležité v případě předávkování, kdy dochází k selhání jater u matky i plodu. Acetylcystein se nemůže dostat k játrům plodu a chránit je. Otrava způsobená předávkováním paracetamolem je jednou z nejčastějších příčin akutního selhání jater. Pacient do několika dnů umírá a zachránit ho lze pouze rychlou transplantací jater.
Zdroj: článek Léky obsahující paracetamol
Otrava jídlem vzniká po požití kontaminované nebo zkažené potravy. Typickými příznaky jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a někdy horečka.
Zvratky mohou mít zelenou, žlutou nebo čirou barvu. Ve většině případů postačí domácí léčba – dostatečná hydratace, klidový režim, případně živočišné uhlí nebo probiotika. Pokud se stav nelepší nebo se objeví krev ve zvratcích, je nutné vyhledat lékaře.
Zdroj: článek Zvracení zelené vody
Je třeba pozorovat místo kousnutí a reakci těla na kousnutí po kousnutí hmyzem. Silná reakce na bodnutí může ukazovat buď na alergii, nebo otravu krve – obojí by mělo být okamžitě lékařsky ošetřeno.
Naštěstí je otrava krve po bodnutí vosou nebo jiným hmyzem velmi vzácná – obvykle stačí bodnutí zchladit, dokud se příznaky jako bolest a svědění samy nezlepší.
Zdroj: článek Jak se pozná otrava krve po bodnutí hmyzem
Vzhledem k tomu, že většina hmyzu může bodnout několikrát, může se stát, že dříve nasbírané zárodky zůstanou na žihadle a přenesou se na další oběť.
Například vosa, která předtím bodla prase, které se válelo v hlíně. Pokud vosa bodne znovu, tentokrát do lidí, může dojít k sepsi. Dochází k tomu tehdy, když na žihadle přežijí bakterie v dostatečném počtu, aby se vám zavrtaly pod kůži do vašeho masa a rozmnožily se a rozšířily se tam.
Vzhledem k tomu, že tyto bakterie lidský organismus nezná, může dojít k přetížení vlastní obranyschopnosti těla a k jejímu selhání.
Zdroj: článek Jak se pozná otrava krve po bodnutí hmyzem
