Pocit spáleného jazyka zažil snad každý. Vidíte své oblíbené jídlo, a tak se do něj s chutí pustíte… Ale ouvej, vaše nedočkavost způsobila, že jste ochutnali ještě příliš horké jídlo a vy teď máte ústa v jednom ohni. I když největší bolest po chvíli pomine, jazyk zůstane citlivý. Spálený jazyk je stejně bolestivý jako spálenina o sporák.
Štípání jazyka
Štípání jazyka může souviset s otravou těžkými kovy, epilepsií nebo mozkovou mrtvicí.
Příčiny
Otrava těžkými kovy: Příkladem může být otrava olovem a otrava rtutí. Průvodním příznakem je mimo jiné i štípání jazyka.
Epilepsie: Štípání jazyka může být součástí aury, což je stav předcházející epileptickému záchvatu. Aura je u každého jedince jiná a může kromě štípání jazyka zahrnovat velké množství dalších smyslových vjemů včetně čichových, zrakových a sluchových.
Mozková mrtvice: Mrtvice může způsobovat poruchy citlivosti jednotlivých částí těla včetně jazyka. Poruchy citlivosti mohou zahrnovat i štípání jazyka, které může být spojené s poruchami řeči, hybnosti nebo citlivosti dalších částí těla. Takový stav je okamžitým důvodem k návštěvě lékaře, a to i když popsané obtíže rychle vymizí. V takovém případě totiž může jít o situaci známou jako TIA (tranzitorní ischemická ataka), která může být následována rozsáhlou mozkovou mrtvicí.
Léčba
Léčba je vždy individuální, záleží na primárním onemocnění. Výše uvedené stavy jsou život ohrožující a vyžadují rychlý lékařský zásah.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Józa.
Neustále mokré dlaně, kapesníčky nebo ručník pořád při ruce, to je otrava. Taky nevypadá moc dobře, když si musíte utírat ruku, než ji někomu podáte. To všechno moc dobře znám. Naštěstí je to všechno pryč. Začal jsem používat Antipe a problém pomalu ustupoval. Dnes už je všechno v pořádku.
Jádra z meruněk obsahují látku amygdalin, která se po požití jader přeměňuje na kyanid. Otrava kyanidem může způsobit nevolnost, horečku, bolesti hlavy, nespavost, žízeň, letargii, nervozitu, bolesti kloubů a svalů a klesající krevní tlak. V extrémních případech je otrava fatální. Dávka 0,5–3,5 miligramů (mg) kyanidu na kilogram tělesné hmotnosti může být smrtelná. Bezpečná úroveň pro jednorázovou expozici je 20 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. To je 25krát méně než nahlášená nejnižší smrtelná dávka, dospělí tak mohou zkonzumovat pouze tři malá meruňková jádra (370 mg), aniž by překročili akutní referenční dávku. U batolat by se jednalo o množství 60 mg, což odpovídá asi polovině jednoho malého jádra meruněk.
V naší poradně s názvem 10 % SIRNÁ MAST - JE NĚJAK TOXICKÁ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den,
já a můj skoro 3 letý syn jsme dostali k přeléčení svrabu 10% sirnou mast, kterou mažeme 3 dny po 24 hodinách. Syn si však pořád cucá prsty, hlavně přes noc ze spaní a já se bojím - nemůže mu to nějak ublížit? V lékárně mi řekli, že by nemělo a doktorka, že to není dobrý, ale víc mi k tomu neřekla a já mám strach, aby to nemělo nějaké následky. Moc děkuji za odpověď.
PS : složení sulphuris praecipitati 20.0, ung. simplicis, vasellini ad 100
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte se bát, síra obsažená v sirné masti - označena jako Sulphur, nemá žádné závažné negativní účinky při náhodném pozření. Při olízání sirné masti hrozí jen nebezpečí průjmu, protože síra má mírné projímavé účinky. Žádná otrava a nebo poleptání zde nehrozí. Nic se nestane, když prsty nebudete natírat sirnou mastí. Bedlivě je kontrolujte, aby v nich nepřežíval svrab.
Jak se pozná otrava krve po bodnutí hmyzem? Po kousnutí hmyzem je třeba věnovat pozornost následujícím doprovodným příznakům:
průjem nebo zvracení;
vysoká horečka;
oběhové problémy nebo poruchy vědomí;
zimnice nebo celkový pocit nemoci;
silné zánětlivé reakce v místě vpichu.
Poslední věc, kterou je třeba si pamatovat, je, že zarudnutí a otok jsou součástí normální reakce na bodnutí hmyzem – nejsou vždy varovným signálem. Pokud jste celkově v pořádku a pouze místo štípnutí je mírně oteklé a červené, není třeba se obávat.
Červená čára po kousnutí hmyzem: je to otrava krve?
Červená čára směřující od rány směrem k srdci je známkou otravy krve - tento předpoklad je široce zastávaný. Není to však úplně správné: červená čára označuje zánět lymfatických cév (lymfangitida). Lymfatické cévy mají podobnou stavbu jako cévy – na rozdíl od posledně jmenovaných však nejsou odpovědné za transport krve, ale za odstraňování tekutiny z tkáně.
Lymfatické cévy jsou umístěny blízko povrchu těla, proto je zánět v této oblasti zvenčí vidět jako červená čára.
Jedná se o lokální zánět, nikoliv otravu krve. Přesto by měl být tento příznak lékařsky objasněn; protože stejně jako všechny ostatní záněty může zánět mízních cév vést k otravě krve. Lymfangitida se obvykle léčí antibiotiky.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Řepova.
Dobrý den manžel má všechny nehty na rukou růžové . Nevím od kdy všimla jsem si toho az dnes .Jestli mi můžete říct jestli to není nic špatného moc děkuji Repova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbarvení nehtů do červena může být příznakem různých potíží, některých i nebezpečných. Mezi ně patří možné krvácení do mozku, srdeční choroba, vysoký krevní tlak, onemocnění plic, mrtvice, otrava oxidem uhelnatým. Nejlepší řešení pro rozpoznání příčiny nového zbarvení nehtů bude návštěva praktického lékaře. Ten může rychle provést některé testy, které napomohou k vyjasnění.
Otrava léky (odborně intoxikace) vzniká tehdy, když se do organismu dostane množství léčiv, které tělo nedokáže bezpečně zpracovat. Může jít o náhodné předávkování, chybu v užívání, kombinaci více přípravků nebo o úmyslné sebepoškození. Průběh je vždy nepředvídatelný a závisí na mnoha faktorech, včetně zdravotního stavu člověka.
Ve svém příspěvku HŘEBÍČEK - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Našla jsem informaci, že hřebíčkem se lze předávkovat, ale nikde není uvedeno, jaká je tedy rozumná míra použití. Kolik je tedy moc - kusů hřebíčků denně nebo množství oleje apod.. Je to očividně dost podstatná informace.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Česílko.
Nebezpečná není otrava eugenolem, ale tlumení srážlivosti krve, které může při !!! dennodením !!! nadměrném užívání (odhaduji 5ks?). Akumulací účinku vést po (opět odhadem ca.2 měs.) vést až k samovolnému krvácení - což je např. v případě očních cévek velmi nebezpečné, ale pokud užíváte ca.3-5ks denně a po 14 dnech si dáte na 4-5 dnů pauzu nemělo by to být nebezpečné. alespoň pro mě je to o.k. už 3tím rokem, ale také můžu mít jen kvalitnější vlásečnice, či lépe srážlivou krev :-)))) - Takže ? Zkoušejte, snad nebudete "vyjímkou potvrzující pravidlo" :-)))
Lék Xanax obsahuje účinnou látku Alprazolam, zaujímá zvláštní místo mezi benzodiazepiny, protože kromě spolehlivého anxiolytického účinku při generalizované úzkosti, působí i na obsese a fobie, ve vysokých dávkách i na deprese. Je návykový, ale dá se dobře užívat i půl až tři čtvrtě roku 3×1 mg s následným pohodlným postupným vysazením.
Rozdíl mezi Xanaxem a Lexaurinem je v účinné látce a v indikacích. Nejedná se o totožné přípravky.
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užívali v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Účinky přípravku Lexaurin a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Než začnete současně s přípravkem Lexaurin užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se s lékařem. Léky účinkující na centrální nervový systém (neuroleptika, antidepresiva, ostatní anxiolytika, hypnotika, analgetika, anestetika, sedativní antihistaminika) mohou zvyšovat zklidňující účinek přípravku Lexaurin, proto při současném užívání těchto léků je třeba opatrnosti.
V naší poradně s názvem OTRAVA LÉKY NA SPANÍ A ANTIDEPRESIVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Horák.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak nebezpečné je předávkování lékem Trittico 150 mg a zda se může pacient z tohoto léku otrávit a při jak velké dávce? Předem Vám moc děkuji za odpovědi a přeji pěkný zbytek dne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se předávkování týče, tak Trazodon (Trittico) se zdá být relativně bezpečnější než jiná antidepresiva nižší generace, zejména pokud je užíván jako jediný přípravek. Úmrtí jsou vzácná a i po požití dávek 6 000–9 200 mg (60 tablet Trittico 150 mg) byla hlášena neobvyklá zotavení. V jedné zprávě bylo 9 z 294 případů předávkování fatální a všech devět pacientů také užívalo jiné látky tlumící centrální nervový systém (CNS). Pokud dojde k předávkování trazodonem, měli by lékaři pečlivě sledovat nízký krevní tlak, což je potenciálně nejzávažnější toxický účinek.
Pro Trazodon neexistuje žádné specifické antidotum. Řízení předávkování by proto mělo být symptomatické a podpůrné. Každá osoba podezřelá z předávkování by měla být co nejdříve vyšetřena v nemocnici. Aktivní uhlí a vynucená diuréza pomocí léků na odvodnění mohou být užitečné při usnadnění eliminace léčiva. Bylo prokázáno, že výplach žaludku není užitečný, pokud není proveden během první hodiny po příjmu.
Přípravek Lexaurin v nízké dávce snižuje duševní napětí a úzkost. Vyšší dávky způsobují svalové uvolnění a psychické zklidnění, což je velmi důležité při léčbě vážných neurotických (duševní poruchy mírného stupně) a psychosomatických onemocnění (duševní a tělesné onemocnění ve vzájemném vztahu).
Lexaurin je indikován:
při úzkosti, napětí, podrážděnosti, poruchách spánku;
při funkčních poruchách srdce a cévního systému, dýchacího, zažívacího a močopohlavního ústrojí způsobených stresem, úzkostí a napětím;
při psychosomatických poruchách, jako jsou bolesti hlavy nebo onemocnění kůže psychického původu;
při úzkosti a napětí doprovázejících vleklá organická onemocnění,
při abstinenčním syndromu (příznaky po vysazení alkoholu u závislých osob).
Léčivou látkou je bromazepamum. Přípravek je určen pouze pro dospělé.
Rozdíl mezi Xanaxem a Leuxaurinem je v účinné látce a v indikacích. Nejedná se o totožné přípravky.
Tato část článku byla odborně rozšířena a aktualizována s ohledem na současné lékařské poznatky. Původní informace byly zachovány, ale doplněny o kontext, souvislosti a praktická doporučení.
Epilepsie
Brnění jazyka může být součástí tzv. epileptické aury, tedy varovné fáze před samotným záchvatem. Aura má individuální charakter a může zahrnovat smyslové vjemy, změny chuti, čichové halucinace nebo právě mravenčení jazyka a rtů. Tento příznak je typický zejména pro ložiskové epilepsie vycházející z temporálních oblastí mozku.
Pokud se brnění jazyka objevuje opakovaně ve stejném kontextu a je následováno poruchou vědomí, je nutné neurologické vyšetření včetně EEG. Léčba spočívá v dlouhodobém užívání antiepileptik dle typu záchvatů.
Mozkové příhody
Náhle vzniklé brnění jazyka, zejména v kombinaci s poruchou řeči, poklesem koutku úst, slabostí končetin nebo poruchou koordinace, může být příznakem cévní mozkové příhody nebo její přechodné formy – TIA. Tyto stavy jsou život ohrožující a vyžadují okamžitý zásah.
Forenzní analýza potvrzuje, že i krátkodobé odeznění příznaků neznamená bezpečí. TIA často předchází rozsáhlé mozkové mrtvici. Každý takový stav je indikací k okamžnému volání záchranné služby.
Roztroušená skleróza
U roztroušené sklerózy patří poruchy citlivosti mezi časté první projevy. Mravenčení jazyka, rtů nebo obličeje vzniká v důsledku demyelinizace nervových drah v centrálním nervovém systému. Příznaky mohou kolísat, spontánně odeznívat nebo se zhoršovat.
Diagnostika zahrnuje magnetickou rezonanci mozku a míchy, neurologické vyšetření a laboratorní testy. Včasná léčba dokáže zpomalit progresi onemocnění a zmírnit neurologické projevy.
Minerálový rozvrat
Minerálový rozvrat patří mezi časté a někdy podceňované příčiny brnění jazyka. Nejčastěji se jedná o nízkou hladinu vápníku, hořčíku nebo poruchy hladin draslíku. Tyto změny mohou vzniknout při průjmech, zvracení, užívání diuretik nebo při hormonálních poruchách.
Typické je, že se brnění jazyka objevuje společně s křečemi svalů, bušením srdce nebo únavou. Léčba spočívá v úpravě minerálové rovnováhy a řešení základní příčiny.
Snížená funkce štítné žlázy
Hypotyreóza může vést k poruchám periferních nervů a tím i k brnění jazyka. Pacienti často popisují i suchost v ústech, otok jazyka, zpomalení řeči a celkovou únavu.
Diagnóza je stanovena na základě krevních testů (TSH, fT4). Správně nastavená hormonální substituce obvykle vede k ústupu obtíží.
Otrava těžkými kovy
Chronická nebo akutní otrava těžkými kovy, jako je olovo či rtuť, může způsobovat neurologické symptomy včetně brnění jazyka, kovové chuti v ústech a poruch citlivosti končetin.
Hlavní nevýhodou paracetamolu je jeho nepříznivé působení na jaterní tkáň, odborně hepatotoxicita. V běžných doporučených dávkách se nic neděje, ovšem otrava větší dávkou paracetamolu může způsobit závažné poškození jaterní tkáně a akutní selhání jater. Tento neblahý efekt paracetamolu se výrazně zvyšuje při požití alkoholu, proto by nemocní neměli v žádném případě paracetamol s alkoholem kombinovat. Kromě toho by neměly být léky s paracetamolem nadužívány lidmi s již nemocnými játry, například s cirhózou. V běžných dávkách se může objevit i alergická kožní reakce. Jeho antidotem (protijedem) je acetylcystein, který ovšem neprochází přes placentární bariéru. Toto je důležité v případě předávkování, kdy dochází k selhání jater u matky i plodu. Acetylcystein se nemůže dostat k játrům plodu a chránit je. Otrava způsobená předávkováním paracetamolem je jednou z nejčastějších příčin akutního selhání jater. Pacient do několika dnů umírá a zachránit ho lze pouze rychlou transplantací jater.
Otrava jídlem vzniká po požití kontaminované nebo zkažené potravy. Typickými příznaky jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a někdy horečka.
Zvratky mohou mít zelenou, žlutou nebo čirou barvu. Ve většině případů postačí domácí léčba – dostatečná hydratace, klidový režim, případně živočišné uhlí nebo probiotika. Pokud se stav nelepší nebo se objeví krev ve zvratcích, je nutné vyhledat lékaře.
Je třeba pozorovat místo kousnutí a reakci těla na kousnutí po kousnutí hmyzem. Silná reakce na bodnutí může ukazovat buď na alergii, nebo otravu krve – obojí by mělo být okamžitě lékařsky ošetřeno.
Naštěstí je otrava krve po bodnutí vosou nebo jiným hmyzem velmi vzácná – obvykle stačí bodnutí zchladit, dokud se příznaky jako bolest a svědění samy nezlepší.
Vzhledem k tomu, že většina hmyzu může bodnout několikrát, může se stát, že dříve nasbírané zárodky zůstanou na žihadle a přenesou se na další oběť.
Například vosa, která předtím bodla prase, které se válelo v hlíně. Pokud vosa bodne znovu, tentokrát do lidí, může dojít k sepsi. Dochází k tomu tehdy, když na žihadle přežijí bakterie v dostatečném počtu, aby se vám zavrtaly pod kůži do vašeho masa a rozmnožily se a rozšířily se tam.
Vzhledem k tomu, že tyto bakterie lidský organismus nezná, může dojít k přetížení vlastní obranyschopnosti těla a k jejímu selhání.
Otrava se projeví nevolností, zvracením, bolestmi břicha, podchlazením, bolestmi hlavy, nespavostí, závratěmi, poruchou vědomí. Může dojít k bezvědomí, někdy i náhlému. Postižení mají nízký tlak, může u nich nastat zástava dechu, otok plic a mozku.
Intoxikace paracetamolem
1. fáze
pocení;
nechutenství;
ospalost;
nevolnost pocit na zvracení a zvracení.
2. fáze
dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení, tato fáze obvykle končí po 24–48 hodinách od požití.
3. fáze
opětovné zhoršení celkového klinického stavu, příznaky shodné s projevy jako v 1. fázi;
bolesti břicha v pravém podžebří;
někdy i bolesti v bedrech;
snížení produkce moči.
4. fáze
nastává 5–10 dní po požití;
stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin;
žluté zabarvení kůže (ikterus);
zmatenost;
letargie;
spavost;
kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí;
kóma;
krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu;
Nejčastější příčinou bakteriální infekce je otrava krve. Možné jsou ale i jiné patogeny. Dalším důvodem otravy krve po bodnutí hmyzem je například plíseň. Hmyz je někdy takovými plísněmi doslova obrostlý. A dokonce i na žihadlu je tato plíseň přítomna. Může také dělat přesně to samé jako bakterie: pomocí žihadla vnikne do masa a poté se rozšíří po celém těle.
Infekce virem, jako je HIV, je na jednu stranu teoreticky možná, ale z různých důvodů extrémně nepravděpodobná. Důvodem je například to, že viry nejsou přítomny na vnější straně komára, ale jsou spíše uzavřené uvnitř komárů. Další důvod souvisí s množstvím viru, které by se teoreticky mohlo dostat do těla v případě bodnutí hmyzem. Riziko může být u osoby, kterou hmyz předtím kousl, a která má velmi vysokou virovou nálož - hladinu viru v krvi - typicky u neléčených pacientů, kteří o tom nevědí. Ale i to je vysoce nepravděpodobné.
Předávkování léky může způsobit selhání jater, poškození ledvin, poruchy srdečního rytmu, bezvědomí nebo trvalé neurologické následky. I v případech, kdy člověk přežije, mohou zůstat doživotní zdravotní komplikace. Zvlášť riziková je kombinace léků s alkoholem nebo s jinými návykovými látkami.
Oko funguje stejně jako fotoaparát. Světelné paprsky procházejí do oka rohovkou, komorovou vodou, což je transparentní tekutina v přední části oka, dále zornicí, až se dostanou do čočky. Čočka láme světelné paprsky a koncentruje je na určité místo na sítnici v zadní části oka. Ze zadní části oka obraz prochází sítnicovými buňkami do zrakového nervu a následně do zadní části mozku, která danou informaci zpracuje.
Pokud však postupným nahromaděním bílkovin dojde v čočce k zákalu, světlo nemůže pronikat dále do oka a nastává ztráta vidění. Nové buňky čočky se tvoří na vnější straně objektivu oka a stlačují starší buňky do středu čočky, což pak vede k rozvoji šedého zákalu.
Vznik šedého zákalu
Souvisí s věkem, je důsledkem stárnutí buněk.
Vrozený šedý zákal – může vzniknout během těhotenství nebo v průběhu vývinu dítěte, je způsoben infekcí, zraněním nebo špatným vývojem – miminko se již narodí se šedým zákalem.
Sekundární šedý zákal se vyvíjí v důsledku jiných onemocnění, jako je například cukrovka. Také může být způsoben toxickými látkami, některými léky (kortikosteroidy nebo diuretika), dále ultrafialovým nebo slunečním zářením.
Traumatický šedý zákal se vytvoří po poranění oka.
Mezi další faktory, které mohou zvýšit riziko vzniku šedého zákalu, patří kouř z cigaret, znečištění ovzduší a otrava alkoholem.
Existuje mnoho typů epilepsie, ale všechny mají společné to, že vyvolávají záchvaty. Nejen z tohoto důvodů bývá těžké je rozlišit, u každého jedince se totiž mohou projevovat z různých příčin a různou formou.
Některé specifické typy epilepsie:
Dětská benigní fokální epilepsie způsobující ztuhlost a trhavost svalů po celém těle. Tento druh epilepsie se vyskytuje zejména v noci.
Dětská a juvenilní epilepsie s absencemi způsobující zírání do prázdna, částečné ochrnutí oka a mírné svalové záškuby.
Infantilní spasmy způsobující svalové křeče, které ovlivňují hlavu, trup a končetiny. Infantilní spasmy se obvykle objevují do 6 měsíců od narození.
Juvenilní myoklonická epilepsie je příčinou škubání v ramenou nebo pažích.
Lennox-Gaastautův syndrom způsobující časté a různé záchvaty. Tento syndrom vede k pádům během záchvatů a způsobuje různá poranění.
Epilepsie temporálního laloku (nejběžnější typ u dospělých) vyvolává samovolný pohyb rtů, tření rukou, citové nebo myšlenkové poruchy a halucinace zvukové, pachové či chuťové.
Epilepsie není druh mentálního postižení nebo duševní nemoci. Několik forem dětské epilepsie je spojeno s podprůměrnou inteligencí, problémy s fyzickým a duševním rozvojem. Ale sama epilepsie tyto problémy nezpůsobuje. Záchvaty vypadají často děsivě nebo absurdně, ale nedělají z člověka blázna nebo násilníka.
Ne každý, kdo dostane záchvat, trpí epilepsií. Záchvaty mohou být vyvolány z mnoha jiných příčin (otrava, horečka, mdloby, opilost nebo drogové odnětí). Rovněž záchvaty vyskytující se v době vzniku onemocnění, zranění nebo nemoci nesouvisejí s epilepsií. Pokud se záchvaty vyskytují opakovaně (chronicky) a vyskytují se týden, měsíc či rok po úrazu nebo nemoci, došlo pravděpodobně v důsledku stavu k epilepsii.
