OXALATY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Jestliže trpíte silnými bolestmi břicha, které vystřelují do dolní části zad, máte krev v moči a přetrvávající nutkání na močení, pak vězte, že tyto příznaky nasvědčují přítomnosti ledvinových kamenů. Močové kameny je možné odstranit medikamentózně, operací anebo také přírodní cestou.
Proč mám ledvinové kameny
Ledvinové kameny neboli konkrementy jsou pevné shluky připomínající krystaly, které se mohou tvořit kdekoliv v močových cestách, tedy v ledvinách, močovodech i močovém měchýři. Kameny vznikají vysrážením některých odpadních látek (soli, minerály), které jsou normálně v moči zcela rozpustné. Za některých okolností však krystalizují a vytváří již nerozpustné útvary, které jsou příčinou nepříjemných bolestí.
Nejčastějším původcem vzniku ledvinových kamenů je vápník, dále fosfor, uráty a oxaláty. Ke zvýšení koncentrace těchto látek v moči dochází nejčastěji při nedostatečném příjmu tekutin, kdy ledviny filtrují nižší objem sekundární moči, nebo při fyzické zátěži, či při pobytu v horku, kdy dochází ke zvýšenému vylučování vody pocením. Podle převládající složky kamenů se rozlišuje několik typů kamenů, které mohou mít i odlišné příčiny svého vzniku.
Nejčastější jsou ledvinové kameny vápenaté, jejichž příčinou je vysoká hladina vápníku v krvi, potažmo v moči. Důvodů pro tento stav může být několik: dehydratace, nadměrná konzumace některých minerálních vod, dědičná predispozice ke zvýšené absorpci vápníku ve střevech, porucha funkce příštítných tělísek či nadměrná konzumace některých surovin, které výrazně zvyšují vstřebávání vápníku do krve a jeho nadměrné vylučování močí (rafinované cukry, živočišné bílkoviny, šťavelany).
Další skupinou jsou kameny urátové, jejichž hlavní složkou je kyselina močová. Její vysoká koncentrace může být spojena s dehydratací organismu nebo dnou, nemocí vyznačující se vysokou hladinou kyseliny močové v krvi.
Běžným typem močových kamenů jsou kameny struvitové, které vznikají vysrážením fosforečnanu hořečnato-amonného při chronickém infekčním postižení urogenitálního traktu, a to hlavně u žen. Vzácné jsou kameny cystinové, které se tvoří při cystinurii, což je dědičná porucha metabolismu, při níž dochází k vylučování cystinu v krystalické podobě právě ledvinami.
Roli při vzniku močových kamenů hraje i pH moči, které nesmí být ani příliš vysoké, ani příliš nízké (zcela normální je pH 5,0–6,0). Rizikový je i nedostatek látek, které kamenotvorné látky rozpouštějí, jako například magnezium či kyselina citronová. Značný vliv na tvorbu vápenatých konkrementů mají také pohybové návyky; nedostatek pohybu (například sedavé zaměstnání) zvyšuje uvolňování vápníku z kostí a jeho následné vylučování ledvinami. Z tohoto důvodu je vysoké riziko vzniku ledvinových kamenů i u dlouhodobě imobilních pacientů.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červená řepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Třebaže citrony mají spoustu zdravotních výhod, je třeba mít na paměti několik věcí:
Citronová šťáva je kyselá a může narušit zubní sklovinu.
Citron může vyvolat pálení žáhy.
Citron je přírodní diuretikum.
Citronová kůra obsahuje oxaláty, které mohou vést k tvorbě ledvinových kamenů oxalátu vápenatého.
Pokud trpíte mírnými negativními vedlejšími účinky, omezte nebo se vyhněte konzumaci citronů a citronové šťávy a poraďte se se svým lékařem, zda nemáte například ledvinové kameny.
Užívání 1 000 miligramů vitaminu C po dobu šesti týdnů může pomoci snížit riziko komplikací diabetu typu 2 snížením hladiny cukru v krvi a hladin lipidů.
U lidí s diabetem může být potřeba suplementace vitaminem C vyšší.
Příjem vitaminu C v potravě může hrát ochrannou roli při vývoji diabetu 2. typu.
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
K léku Eliquis sibiřská čaga nebo betaglukan by nevadil?Mám ještě kromě tachykardie i onkologické onemocnění.Věřím ve spolupráci alt. mediciny a lékařské,funguje to.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis je skvělý lék na ředění krve, který nevyžaduje žádnou dietu. Podle dosavadních zjištění není problém ani při společném užívání sibiřské houby čaga a ani při užívání beta-glukanů. V zájmu každého pacienta, který užívá léky ovlivňující srážlivost krve, by mělo být ověření každé doplňkové léčby u lékaře laboratorním vyšetření krve. Proto i v tomto případě je nezbytné informovat lékaře a dohodnout se s ním na ověření účinků ve vašem konkrétním případě.
Mějte na paměti, že sibiřská houba čaga obsahuje extrémní množství oxalátů, které mohou vytvářet velké ledvinové kameny. Zmírnění těchto nežádoucích účinků se dá dosáhnout, když posílíte střevní mikroflóru pomocí probiotik. Probiotické kultury se živí oxaláty a ty pak nepřechází do ledvin. Během léčby antibiotiky vůbec nepoužívejte tuto sibiřskou houbu.
Červená řepa obsahuje hodně kyseliny šťavelové a proto byste se jí měli vyhnout, pokud držíte dietu s nízkým obsahem oxalátů. Oxaláty jsou soli kyseliny šťavelové. U některých lidí může konzumace potravin s vysokým obsahem oxalátů způsobit ledvinové kameny, zvláště pokud se jí ve velkém množství.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Vápník je velký minerál a není tak snadné jej rozložit ve střevech při trávení. Množství vápníku uvedené na štítku s nutričními údaji potravinářského produktu je mírou vápníku v potravině, ale ne nutně množstvím, které tělo absorbuje. Množství, které tělo skutečně vstřebá a využije, se nazývá „biologická dostupnost vápníku“. Některé potraviny mají vyšší biologickou dostupnost vápníku než jiné.
Například mléčné potraviny mají biologickou dostupnost asi 30% absorpce, takže pokud potravinový štítek na mléce uvádí 300 mg vápníku na šálek, tělo ho vstřebá a využije asi 100 mg. Rostlinné potraviny, jako je listová zelenina, obsahují celkově méně vápníku, ale mají vyšší biologickou dostupnost než mléčné výrobky. Například brukev čínská (čínské zelí) obsahuje asi 160 mg vápníku na 1 list, ale má vyšší biologickou dostupnost 50 %, takže se vstřebá asi 80 mg. Proto konzumace 1 listu čínského zelí má téměř tolik biologicky dostupného vápníku jako 1 šálek mléka. Pomerančový džus obohacený vápníkem a tofu s obsahem vápníku mají podobné celkové množství vápníku a biologickou dostupnost jako mléko, zatímco mandle mají o něco nižší celkový vápník a biologickou dostupnost přibližně 20 %. To může být užitečná informace pro ty, kteří nemohou jíst mléčné výrobky nebo dodržují veganskou dietu.
Nevýhodou některých rostlinných potravin je, že obsahují přirozeně se vyskytující rostlinné látky, někdy označované jako „antinutrienty“. Příkladem antinutričních látek jsou oxaláty a fytáty, které se vážou na vápník a snižují jeho biologickou dostupnost. Špenát obsahuje nejvíce vápníku ze všech listových zelenin – 260 mg vápníku na 1 hrnek nasekaných listů, ale má také vysoký obsah oxalátů, což snižuje biologickou dostupnost, takže tělo může využít pouze 5 %, neboli asi 13 mg vápníku. Nevyhýbejte se špenátu, který obsahuje další cenné živiny, ale nespoléhejte se na špenát jako na významný zdroj vápníku, protože většinu z něj tělo nevstřebá. Můžete si také naplánovat jídlo tak, abyste nejedli potraviny „vázající vápník“, jako je špenát, ve stejném jídle jako potraviny bohaté na vápník nebo s doplňky vápníku.
Pokud skenujete štítky na potravinách, abyste dosáhli konkrétního denního množství vápníku, zaměřte se i nadále na doporučené denní dávky stanovené pro vaši věkovou skupinu a pohlaví. Mějte také na paměti, že přesné množství vápníku absorbovaného v těle se bude u jednotlivců lišit v závislosti na jejich metabolismu a na tom, jaké další potraviny se konzumují ve stejném jídle. Obecně platí, že konzumace různých potravin bohatých na vápník může pomoci kompenzovat malé ztráty.
Aby se snížily nežádoucí účinky přetížení železem/hemochromatózy a zabránilo se dlouhodobému poškození orgánů, je nejlepší jíst potraviny s relativně nízkým obsahem železa.
Dobrou zprávou je, že dodržování hemochromatické diety neznamená vyloučení všech zdrojů železa. Rostlinné zdroje potravy, které obsahují železo, mají formu železa zvanou nehemové železo, zatímco živočišné zdroje železa jsou známé jako hemové železo. Nehemové železo se nevstřebává tak snadno jako hemové železo. Není tedy vždy nutné vyhýbat se zelenině s vysokým obsahem železa. Vejce, obilí a luštěniny obsahují také nehemové železo a mohou se konzumovat s menším rizikem hemochromatózy.
Ovoce a zelenina
Zelená listová zelenina a pestrobarevné ovoce jsou plné antioxidantů, které inhibují produkci volných radikálů. Ačkoli je špenát známý pro svůj obsah železa, obsahuje oxaláty, které zhoršují vstřebávání nehemového železa. Mezi další zdroje oxalátů patří kapusta, rebarbora a jahody.
Bobule, švestky, třešně, jablka, artyčoky, čekanka a červená cibule obsahují polyfenoly, u kterých bylo prokázáno, že inhibují vstřebávání hemového železa. Navíc ovoce a zelenina obsahují nehemové železo, které se špatně vstřebává.
Libové bílkoviny
Libové bílkoviny, jako je kuřecí maso, krůtí, maso z tresky, makrela a losos, mají nižší obsah železa než červené maso a měly by být středem zájmu při zařazování zdrojů hemových bílkovin do stravy.
Luštěniny, obiloviny, ořechy, semena a fazole
Celá zrna, luštěniny, semena, fazole a některé ořechy obsahují fytáty nebo kyselinu fytovou, které mohou snížit vstřebávání železa. Mají také vysoký obsah vlákniny, která zhoršuje vstřebávání nehemového železa.
Vejce
Fosvitin, fosfoprotein ve vejcích, se váže na železo a pomáhá omezovat množství železa, které tělo absorbuje.
Čaj
Pijáci čaje konzumují organickou sloučeninu zvanou tanin, která se běžně vyskytuje v čaji. Podle studie z roku 2017 publikované v Current Developments in Nutrition [1] může konzumace čaje zhoršit biologickou dostupnost železa.
Mléčné potraviny
Mléčné výrobky jako mléko, sýr a jogurt jsou špatným zdrojem železa. Navíc mohou snížit vstřebávání železa v pilulkách a jídlech užívaných současně.
