Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

OZAŘOVÁNÍ KONEČNÍKU


Ozařování mozku

Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.

Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.

Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).

Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.

Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.

Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).

Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).

K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I k

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno

17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.

18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění

19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.


20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik

21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani

22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce

23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.

24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.


25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.

26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.

27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.

Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk

Zdroj: příběh Rakovina prostaty

Nežádoucí účinky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).

Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.

Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.

Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.

Příznaky metastáz do mozku a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potíže po ozařování hlavy a krku

Příběh

Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Hýža Ing.

Prodělal jsem ileocekální resekci.

Diagnoza :
M1: M82630 - adenom tubulovilózní - pravděpodobnost jistá
M2: M74008 - dysplazie těžká - pravděpodobnost jistá

Jsem pojištěncem zdravotní pojišťovny 211

Prosím o sdělení, jaký mám po nedávných změnách nárok na lázeňskou péči.

Děkuji !

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš Pazdera.

Dobrý den,
před 3 lety mě byl diagnostikován karcinom recta, poté stomie tenkého střeva a pak chemoterapie a ozařování,odstranění nádoru 07/2018
letos 3.5. byla ileostomie zanořena a nastaly problémy s vyprazdňováním a silným podrážděním konečníku, začal jsem jíst jen bezezbytkovou stravu a užívat probiotika.
Mám nárok na lázně (kde v ČR),tak abych měl individuální jídelníček a koupele konečníku?

Zdroj: příběh Lázně po operaci tenkého a tlustého střeva

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Zdroj: článek Nežádoucí účinky po ozařování

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ PRASKAJÍ ŽILKY V KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

při stolici mi praskají v konečníku žilky,a trochu krvácím.Toto se mi stává asi 3 krát do roku.Co mám dělat,abych tyto problémy neměla?
Děkuji Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Když se u vás objeví období krvácení z konečníku, tak do své stravy přidejte psilium. To vám zjemní stolici, která pak nebude tolik dráždit žilky v konečníku.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Proč praskají žilky v konečníku

Následky po ozařování pánve

Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.

Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.

Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.

V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Zdroj: článek Nežádoucí účinky po ozařování

Poradna

V naší poradně s názvem ZAPLÍSNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den. Již několik let trpím plísní v organizmu. Projevuje se zejména svěděním až pálením a řezáním v oblasti uvnitř a okolo konečníku, především ráno a po stolici. Mírná úlevy nastane po osprchování a omytí mýdlem, lépe toaletním. Dále žluto-hnědý povlak na jazyku, svědění chodidel (viz foto) a ostatní příznaky, spojené s plísní v těle - chronická únava, bolesti hlavy, atd.. Doktor urolog prozkoumal pod mikroskopem vzorek mého spermatu a diagnostikoval plíseň aspergillus. Léčba - přísná bezsacharidová strava, viz článek, Nystatin 2x2, koloidní stříbro, potravinové doplňky (zejména vitaminy), křemelina, podpůrné prostředky od ADVANCE nutraceutics (Candix, DetoxActive, Probio24..). Je pravda, že průběh vymírání kvasinek probíhal dle výše popsaného, velice se mi ulevilo.., ovšem po cca 2 měsících se veškeré příznaky vrátily a to v ještě horší podobě. Jedna známá mi poradila, že má problémy po koupání v bazénu, zvykla si vložit po koupání do vagíny tobolku se směsí laktobacilů, to ji pomáhá. Uvažuji o něčem podobném, bude mít podobný postup efekt v konečníku ? Tam jsou problémy nejmarkantnější ! Nebo použít česnek ? Nerad bych si ublížil.. A co zkusit "chytrou houbu - Pythium oligandrum"..? Asi také přímo do konečníku formou masti..., nebo si z prášku udělat sedací koupel..? A k tomu užívat doplňky na odkyselení organizmu..? Uvítám každou dobrou radu (pokud možno osvědčenou) na toto téma. Předem děkuji..!
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Vaše problémy budou nejspíše souviset s oslabeným imunitním systémem. Zkuste navštívit lékaře imunologa. Nejlepší by bylo, kdybyste získal doporučení v tomuto vyšetření od svého dosavadního lékaře, který dobře zná váš stav a může imunologovi lépe popsat, na co se má zaměřit. Existuje řada léků podporujících imunitu, které vám lékař imunolog může poskytnout. Lepší imunita vám pomůže lépe zvládat nové plísňové infekce a nedovolí jim rozvinout se.
Před tím, než si začnete zkusmo cokoliv strkat do konečníku, tak raději vyzkoušejte klystýr vlažnou vodou každý den. Rovněž si pokaždé omyjte konečník bezprostředně po vyprázdnění.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Zaplísnění

Co je to ozařování nádorů

Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.

V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.

Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.

V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku LAPAROSKOPICKÁ OPERACE PROLAPSU KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.

Dobrý den, mám prolaps konečníku, kdy mi kromě výhřezu, odchází z konečníku i hlen, což je velice obtěžující. Kromě toho se cca 20 let léčím s ulcerozní kolitidou, v současné době je v klidovém stádiu. Lékař mi navrhl operaci. Přes konečník nepřichází v úvahu, bude to tedy operace břichem. U mne by se mohla prý povést laparoskopicky.Jenom si chci ověřit, zda se opravdu zbavím potíží, hlavně toho hlenu. Jaká jsou možná další rizika spojená s operací, mohou se tvořit při tomto způsobu pištěle? Děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Laparoskopická operace prolapsu konečníku

Vedlejší účinky při ozařování

V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).

Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.

Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.

Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.

Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na někol

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Poradna

V naší poradně s názvem JAK POZNAT ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Kloboučníková.

Dobrý den, syna svědí zadeček, jak přijdu na to, že má roupy? Asi je jen tak neuvitím, že? Děkuji za radu.
S přáním příjemného dne
MK

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Svědění konečníku u dětí může mít různé příčiny. Roup dětský poznáte při prohlédnutí stolice. Pomocí lupy můžete v hovínku vidět malé bílé tenké červíky. Další běžnou příčinou svědění konečníku u dětí může být opruzení. To se většinou projeví změnou barvy v okolí konečníku. Pokud chcete mít jistotu oč se jedná, tak nejlepší bude návštěva dětského lékaře. Tam získáte přesné informace o příčině a dostanete pro syna i účinnou a rychlou léčbu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Jak poznat roupy

Jak probíhá ozařování mozku

Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).

Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Zdroj: článek Ozařování mozku

Příběh

Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.

lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.

Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou
ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.

Zdroj: příběh Vhodné lázně po ozařování rakoviny prostaty

Privátní gastroenterologické centrum

Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.

Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.

Metody – endoskopická vyšetření

Gastroskopie klasická

Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.

Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.

S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.

Gastroskopie transnasální

Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.

Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.

Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.

Kolonoskopie totální

Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec

Příběh

Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.

Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Přerušení ozařování

Vedlejší účinky ozařování

V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.

Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.

Zdroj: článek Ozařování mozku

Příběh

Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.

Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Po ozařování mám slano a hleny v ústech

Ozařování prsu

Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.

U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.

Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.

Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.

Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).

Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.

Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.

Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.

Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také bra

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Haragova.

Dobrý den,
mám zhobný novotvar příušní žlázy.
Momentálně prodělávám ozařování. mám ji 14dní .V puse mám hodně aftů a zdurělé mandle.Hodně to bolí . Zatím kloktám šalvej . Můžete mě prosím poradit ,co bych si mohla na to dát?
Moc děkuji s pozravem Haragová Jana

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Potíže po ozařování hlavy a krku

Zkušenosti s protonovou léčbou

Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.

Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.

U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Protonové centrum Praha

Poradna

V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.

Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. Poliklinika Karlovo náměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovo náměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha 2

Jak probíhá ozařování

Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Tři režimy ozařování:

  • Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
  • Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
  • Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.

Zdroj: článek Nežádoucí účinky po ozařování

Poradna

V naší poradně s názvem RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Drobná.

Dobrý den Otče Pleskači,

obracím se na Vás s prosbou o pomoc mému tchánovi. Před rokem a půl v lednu 2016 si našel bulku u zadku a když s ní šel k Dr., diagnostikoval mu rakovinu. Ozařovali a chemoterapie pomohla, dostal se z toho v červnu 2016. Bohužel v srpnu 2016 dostal mozkovou mrtvici, kterou přežil, mnoho si nepamatoval, ale myslím, že by byl časem dobrý. Ale bohužel v lednu 2017 se rakovina vrátila zpět. Byl na operaci, udělali mu vývod konečníku. Nyní je to ve stádiu, kdy má místo, kde měl bulku a ozařovali mu to, uplně do živého masa. Strašně ho tedy bolí a svědí. Dokonce mu oznámili, že má metastáze v tříslech a že kvůli slabým cévám (díky mrtvičce) mu nemůžou dát chemoterapii ani ozařování. Má velké bolesti. Jsme zoufalí!! Myslíte, že byste mu mohl nějak pomoci? Jsme Vám zavázáni.

Děkuji mockrát Alena Drobná,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pouze naděje a dobrá mysl dokáží vašemu panu tchánovi prodloužit život. Snažte se mu být na blízku a dělejte s ním a nebo před ním činnosti, které ho baví. Vytvořte mu prostředí, které mu zlepší náladu. Přijměte jeho situaci jako boží vůli. Jeho život se ubírá trasou, kterou mu vytyčil Bůh a proti tomu lékaři moc nezmůžou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Rakovina

Vedlejší účinky ozařování krku

Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.

Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.

Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.

Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.

Zdroj: článek Potíže po ozařování hlavy a krku

Příběh

Ve svém příspěvku NÁRŮSTEK NA KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

dobrý den...měl bych dotaz.
posledni týden pociťuju jaký si tlak přimo v konečniku ne na okraji ,kde jsem objevil 2 pupínky "boláky" na 100% sem si asi jistý že se nejedna o akné..sice je tomu podobné ale už od pohledu má pupínek fialové zbarveni a po drobném zmačknutí mění barvu do modra...zatím to neni nějak moc nepřijemne ani bolestive ale mam strach co bude časem...zarověň jse stydím s tím jít k lekaři tak to zkoušim nejdřive touto cestou..předem děkuji za odpověď..děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempirek.

Čau, tohle vypadá jako hemoroid a ten se sám nevyléčí. Je třeba jít za praktickým lékařem a požádat ho o doporučení ke specialistovi. Když to zanedbáš, tak situace se zhorší a může dojít k bolestivým zánětům. A ty bývají velice nepříjemné.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nárůstek na konečníku

Mast na svědění konečníku

DOXIPROCT 1 X 30 GM mast

Přípravek Doxiproct rektální mast je určen k léčbě vnitřních i zevních hemoroidů, svědění konečníku, ekzému konečníku a okolí, zánětu žlázek a papil konečníku (cryptitis, papillitis), povrchních trhlin (fissur) při řitním otvoru. V těchto výše uvedených případech si může pacient aplikovat přípravek Doxiproct sám. V případě, že potíže přetrvávají déle než 5 dní nebo se v průběhu léčby zhoršují, je třeba se poradit s lékařem. Při vzniku náhlých prudkých bolestí nebo výraznějšího krvácení je nutno neprodleně vyhledat lékaře. U náhlého ucpání hemoroidů krevní sraženinu (thrombosis), léčby před a po operativním odstranění hemoroidů (hemorrhoidectomia) je možné užívat přípravek Doxiproct až po poradě s lékařem.

Přípravek Doxiproct je určen pro dospělé pacienty a jde o volně prodejný lék.

Charakteristika: Dobesilan vápenatý svým působením na stěny kapilár upravuje jejich fyziologické funkce, zvýšenou propustnost a sníženou odolnost a zasahuje současně v různých úrovních do zánětlivého procesu. Působí také proti tvorbě krevních sraženin v žilách (antitrombotická účinnost). Hydrochlorid lidokainu působí místní znecitlivění a tím přispívá k odstranění bolesti. Spolupůsobení obou těchto složek umožňuje základní léčbu hemoroidů. Doxiproct omezuje průběh zánětlivého procesu, krvácení, mokvání a způsobuje rychlý ústup nepříjemných příznaků spojených se zánětem v oblasti konečníku, jako je bolest, pálení, svědění, pocity tlaku a napětí.

Složení – účinné látky: calcii dobesilas monohydricus 40 mg (4%), lidocaini hydrochloridum monohydricum 20 mg v 1 g masti.

Složení – pomocné látky: polysorbát 80, propyl-gallát, butylhydroxyanisol, kyselina citronová, makrogol 300, makrogol 1540, makrogol 4000, cetylalkohol, propylenglykol.

Kontraindikace: Přípravek Doxiproct se nesmí užívat při přecitlivělosti na některou složku přípravku. Přípravek Doxiproct není určen dětem.

Nežádoucí účinky: Přípravek Doxiproct je většinou dobře snášen. Výjimečně se může objevit přechodné slabé pálení nebo bolest v místě použití. Při výskytu nežádoucích účinků a případných dalších neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem o dalším postupu. Může vzniknout i místní alergická reakce, která může být doprovázena horečkou. V těchto případech je nutno léčbu přerušit a vyhledat lékaře.

Interakce: Žádné klinicky významné interakce nebyly dosud zjištěny. O vhodno

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Svědění konečníku

Příběh

Ve svém příspěvku ZŮSTÁVÁ V KONEČNÍKU STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Hejlová.

Dobrý den, chtěla jsem poprosit o radu, delší dobu mě trápí ´častá stolice, která je střídavá a všimla jsem si při sprchování, že mi v konečníku zůstává stolice!!! Děkuji za odpověd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marketa.

Dobry den dcera ma problem je ji 7 a ma vetcne umazany kalhotky nekdy i stolici .Necítí,kdyz to jde ven:-( dekuji za odpoved p. Černá

Zdroj: příběh Zůstává v konečníku stolice

Příčiny svědění konečníku

Nedodržování osobní hygieny po toaletě je typickou příčinou svědění konečníku. Po odchodu stolice je vhodné se nejen otřít toaletním papírem, ale i osprchovat vlažnou vodou. Paradoxně nadměrná hygiena v této oblasti může způsobit vysušení okolí konečníku a vyústit ve stejné obtíže, nebo naopak špatná hygiena může podpořit kvasinky v okolí konečníku, které způsobují nepříjemné svědění.

Další příčinou jsou paraziti, především roupi. Roupi jsou typické u dětí, ovšem ani dospělým se nevyhýbají. Nákaza roupy je klasickou „infekcí špinavých rukou“. Samička roupů sídlí ve střevě, v noci vylézá až ke konečníku a tam klade vajíčka. Člověk se škrábe, tím se mu mohou vajíčka dostat na prsty a nakonec z rukou do dutiny ústní, nebo se opět jako nemoc špinavých rukou přenesou do trávicího traktu jiného jedince. Po nálezu vajíček se podává protiparazitární lék Pyrvinium, který roupy hubí.

Onemocnění hemoroidy se také projevuje svěděním konečníku. Kromě toho je typickým příznakem nález čerstvé krve na toaletním papíře. Hemoroidy se léčí buď konzervativně sedacími koupelemi, mastmi a léky, nebo se pomocí speciálního přístroje podvážou a následně odumřou. Více najdete v příslušném článku.

Řitní trhlina je poranění zadní stěny konečníku, které vzniká při jejím nadměrném roztažení. Kromě svědění a pálení se projevuje zejména krvácením a bolestmi při odchodu stolice. Léčí se buď konzervativně pomocí sedacích koupelí a mastmi nebo chirurgickým zákrokem.

Častější svědění konečníku u lidí trpících cukrovkou spočívá v jejich zhoršené imunitě a následnými častými kvasinkovými infekcemi konečníku. Podobné obtíže mají pacienti s AIDS.

Zdroj: článek Svědění konečníku u dospělých

Jaká poradna lékaře se zabývá krvácením z konečníku

Lékařský obor zabývající se onemocněním konečníku, neoperační léčbou a operacemi hemoroidů (často nesprávně nazývané hemeroidy), trhlin v konečníku, píštělí a zánětů konečníku se nazývá proktologie. Mezi nejčastější potíže pacientů patří svědění konečníku, pálení konečníku, krvácení z konečníku nebo krev ve stolici. Dalšími častými projevy onemocnění konečníku mohou být bolestivé výstupky a trhlinky v konečníku nebo bolesti při vyprazdňování stolice (takzvané potíže s defekací). Nejfrekventovanějšími onemocněními způsobujícími tyto problémy jsou řitní trhliny a hemoroidy. Naprostá většina těchto potíží je řešitelná ambulantně. Po úvodním pohovoru a základním vyšetření je naplánována takzvaná proktoskopie (anoskopie) a posléze navržen i způsob léčby. Léčba může být chirurgická i nechirurgická. Většinou se jedná o kombinaci obou těchto metod.

Zdroj: článek Krvácení z konečníku

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Nina Vinšová


ozařování karlovo náměstí praha
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
potíže po ozařování hlavy a krku
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.