OZAŘOVÁNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN TŘÍSEL je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Rakovina jater může způsobit otok břicha. Může to být proto, že se játra zvětšují vlivem rostoucí rakoviny a způsobují otoky na pravé straně břicha. Nebo také proto, že rakovina (nebo cirhóza) zvyšuje tlak v játrech a způsobuje hromadění krve v cévách. To vytlačí tekutinu z žil do břicha a vzniká ascites.
Zvýšený tlak v žilách může způsobit jejich otoky, takže mohou být vidět pod kůží na břiše. Ascites se také může vyvinout, když játra nevytvářejí dostatek krevních bílkovin (albumin).
Průvodní příznaky oteklého břicha jsou nepohodlí nebo bolest a ztráta chuti k jídlu nebo pocit plnosti. Oteklá zvětšená játra mohou způsobit bolest v pravém rameni. Je to proto, že zvětšená játra stimulují nervy, které se spojují s nervy v rameni. Tomu se říká odkazovaná bolest.
Stádia rakoviny jater
Stádium rakoviny popisuje, kolik rakoviny je v těle. Pomáhá určit, jak závažná je rakovina a jak ji nejlépe léčit. Lékaři také používají stádium rakoviny, když mluví o statistikách přežití.
Stupně rakoviny jater se pohybují od stadia I (1) do IV (4). Zpravidla platí, že čím nižší číslo, tím méně se rakovina rozšířila. Vyšší číslo, jako je stadium IV, znamená, že se rakovina rozšířila více. Ačkoli je zkušenost s rakovinou u každého člověka jedinečná, rakoviny s podobnými stádii mívají podobný výhled a často se léčí v podstatě stejným způsobem.
K popsání stádia rakoviny jater existuje takzvaný TNM systém, který je založen na 3 klíčových informacích:
Rozsah (velikost) nádoru (T): Jak velká rakovina narostla? Je v játrech více než jeden nádor? Dosáhla rakovina blízkých struktur, jako jsou žíly v játrech?
Šíření do blízkých lymfatickýchuzlin (N): Rozšířila se rakovina do blízkých lymfatickýchuzlin?
Šíření metastázy do vzdálených míst (M): Rozšířila se rakovina do vzdálených lymfatickýchuzlin nebo vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce?
Níže popsaný systém je nejnovějším systémem platným od ledna 2018.
Stádium 1A
Jde o jediný nádor o velikosti do 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1a) a nerozšířil se do blízkých lymfatickýchuzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 1B
Jde o jediný nádor větší než 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1b). Rakovina se nerozšířila do blízkých lymfatickýchuzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 2
Buď jde o jeden nádor větší než 2 cm, který prorostl do krevních cév, nebo více než jeden nádor, ale žádný větší než 5 cm (T2). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatickýchuzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3A
Více než jeden nádor s alespoň jedním nádorem větším než 5 cm v průměru (T3). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatickýchuzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3B
Alespoň jeden nádor (jakékoli velikosti), který vyrostl do hlavní větve velké jaterní žíly (T4). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatickýchuzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 4A
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakýkoli T), který se rozšířil do blízkých lymfatickýchuzlin (N1), ale ne do vzdálených míst (M0).
Stádium 4B
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakékoli T). Nádor se mohl nebo nemusel rozšířit do blízkých lymfatickýchuzlin (jakékoli N). Rakovina se rozšířila do vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce (M1).
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatickýchuzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatickýchuzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatickýchuzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatickýchuzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatickýchuzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
Ve svém příspěvku RAKOVINA LYMFATICKÝCH UZLIN -ÚPRAVA JÍDELNÍČKU A STRAVA PŘI TOMTO ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Dobrý den ,mám na Vás dotaz ,mám přítele kterému se vrátila po pěti letech rakovina lymfatickýchuzlin (IV.STUPEŇ A).Tento týden konečně byla zahájena jeho léčba .Čekají ho tři cykly chemoterapie a po té když bude vše v pořádku a najde se vhodný dárce tak přijde na řadu transplantace kostní dřeně (má tři bratry ,už byli na vyšetření minule ani jeden není vhodný dárce ).V listopadu mu byl odebrán i ten nejnižší stupeň invalidity ,že prý je v celkové remisi ,ale pracovat musel na plný úvazek --8 hodinový ,jelikož za tu almužnu co dostávají lidé v chráněných dílnách kterým stát dává nemalé peníze na zaměstnance ,ale oni pak dostanou za výkon hodný zdravého člověka minimální mzdu by jsme už bydleli pod mostem ,protože když zaplatíme bydlení -nájemné a energie tak nám zbyde stěží na obživu . Jídelníček jsme razantně změnili ,jíme více zeleniny -hlavně čerstvé ,domácí ,vyřadili jsme slaná jídla ,uzeniny , plísňové a zrající sýry . Nikde v literatuře jsem nic na toto téma nenašla .Prosím poraďte jak dál .Jinak je omezen pohybově , brzy se zadýchá ,takže není schopen nic dělat ,žádná fyzická námaha (hned je unavený ) a mnoho dalších činností musel omezit nebo úplně vynechat ze svého života (budu teď hodně upřímná -ani sexuální život už nemůže vykonávat ,po minulých chemoteraiích vše zničené a buňky nejspíš odumřelé -je to také jedna z příznaků tohoto onemocnění nebo její následek ?) .Děkuji za Vaši odpověď .Blažejová Jitka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina děložního čípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a představuje 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35. až 45. a mezi 60. až 65. rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin.
Příčiny
Příčiny rakoviny děložního čípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu. Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložního čípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.
Příznaky
Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže už často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postižení lymfatickýchuzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Prognóza
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost metastáz v lymfatickýchuzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou velikost podcenit. MRI dokáže identifikovat nádory od velikosti 1 cm a objektivně stanovit jeho velikost (objem); v případě vnějšího edému naopak skutečnou velikost spíše přeceňuje. Nepříznivými prognostickými faktory (faktory svědčícími pro horší průběh onemocnění) jsou invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stadium onemocnění, postižení lymfatickýchuzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku. Ve stadiu IA přežívá 5 let celkem 95 % pacientek, ve stadiu IIB už jen 73 % a při vzdálených metastázích je to pouze 20 %. Rozšíření nádoru a paraaortálních lymfatickýchuzlin snižuje dobu přežití na polovinu. Prognóza recidivujícího karcinomu je velmi variabilní, od 10 až po 70 %, podle způsob léčby a charakteru recidivy.
Léčba
Onemocnění je možné řešit konizací nebo jednoduchou hysterektomií. U vyšších stadií onemocnění (IB a IIA) se přistupuje k radikální hysterektomii s odstraněním dělohy, parametria a horní části pochvy, včetně parak
Ve svém příspěvku PAVOUČÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kobylka.
Dobrý den, obracím se na vás o radu. Je mi 75 let a loni v lednu jsem objevil 2 vpichy na vnitřní straně zápěstí. 2 měsíce mne zkoumali na interně, mé zjištění vpichů nebrali vážně a ruka stále otékala. na CT zjistili zduřeni lymfatickýchuzlin a poslali mne na onkologii. tam mi nechali provést biopsii s tvrzením že je to rakovina jsem prodělal 8 chemoterapií a po dalších 3 měsících mne poslali na ozařování. Příští týden jdu na vyšetření PEP/CT, Během této doby mi ruka stále otéká a přidružilo se otékání pravé nohy a pravého prsa.
Prosím o radu.
Václav Kobylka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosim ,uzlina o velikosti 1cm krat 2 mm je moc zvetsená?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zduřené lymfatické uzliny jsou známkou toho, že někde ve vašem těle není něco v pořádku. Zduření lymfatickýchuzlin se obvykle vyskytuje v důsledku infekce bakteriemi nebo viry. Vzácně jsou zduřené lymfatické uzliny způsobeny rakovinou. Některé zduřené lymfatické uzliny se vrátí do normálu, když se základní stav, jako je malá infekce, zlepší. Návštěva lékaře je na místě, pokud máte obavy nebo pokud máte oteklé lymfatické uzliny:
- bez zjevného důvodu;
- pokud pokračují ve zvětšování nebo jsou přítomny dva až čtyři týdny;
- při pohmatu cítíte uzliny tvrdé nebo gumové, nebo se nehýbou, když na ně tlačíte;
- jsou doprovázeny přetrvávající horečkou, nočním pocením nebo nevysvětlitelným úbytkem hmotnosti.
Také je vhodné ode dneška za tři měsíce absolvovat test na HIV.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem OTEKLÉ KLOUBY PRSTŮ NA RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den, nejsem si jistá, jestli můj problém patří vůbec do této kategorie, ale zkusím se informovat.Je mi
40 let a často mně nenatékají pouze samotné prsty na rukou,nýbrž celé dlaně.(z horní strany)Vypadají,jakoby se narukovaly. Při zmáčknutí jednoho místa, zůstane po vztlaku důlek a okolí doteku je ihned po stlačení bílé. Po chvíli se zbarví zase do normálu. Ruce mě nebolí, občas ale,při zkrčení do pěsti cítím jistý tlak a dělá mi problém zcela je pokrčit. Pokud jsou dny, které jsou oteklé více, nejde vlastně ani vidět,klouby, pokud jsou pěsti sevřeny.
Je mi jasné že nejlepší bude navštívit lékaře, ale můžete-li mi alespoň zkusit poradit,o co by se mohlo jednat,budu moc ráda. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lymfedém je otok způsobený nahromaděním lymfatické tekutiny. Tento stav je nejčastější u žen, kterým byly během léčby rakoviny odstraněny nebo poškozeny lymfatické uzliny. Pokud se vás rakovina prsu a odstranění lymfatickýchuzlin z podpaží netýká, můžete se také narodit s primárním lymfedémem. I když neexistuje žádný lék na lymfedém, lymfatická drenážní masáž a snížení příjmu soli může pomoci snížit otoky a zabránit hromadění tekutin v rukou. Váš lékař vám předepíše rehabilitace, v rámci kterých můžete absolvovat profesionální a bezpečnou lymfodrenáž celých paží. Jak taková masáž vypadá, se můžete podívat v následujícím videu: https://youtu.be/Fv3Zre7XXHI
Nejčastějším důvodem lymfatické obstrukce je odstranění nebo zvětšení lymfatickýchuzlin.
Mezi další příčiny lymfatické obstrukce patří:
Infekce parazity: V tropech je nejčastější příčinou lymfedému infekce červem vlasovcem mízním, který ucpává lymfatické uzliny. Nemoc se nazývá filariáza.
Zranění: Léčba nebo i samotné zranění někdy mohou poškodit drenážní systém do té míry, že se zablokuje tok lymfy a vznikne lymfedém.
Radiační terapie: Záření může způsobit zjizvení a zánět lymfatickýchuzlin nebo lymfatických cév.
Kožní infekce: Například kožní infekce celulitida, která je častější u obézních lidí. Zachycená tekutina poskytuje úrodnou půdu pro choroboplodné zárodky a i sebemenší poranění paže nebo nohy může být vstupním bodem pro infekci. Postižená kůže vypadá oteklá a červená a je typicky bolestivá a teplá na dotek. Váš lékař vám může předepsat antibiotika, abyste je měli po ruce, abyste je mohli okamžitě začít užívat.
Chirurgická operace: Při rakovinové chirurgii se často odstraňují lymfatické uzliny, aby se zjistilo, zda se nemoc rozšířila. To však ne vždy vede k lymfedému.
Nádory: Pokud rakovinné buňky zablokují lymfatické cévy, může dojít k lymfedému. Například nádor rostoucí v blízkosti lymfatické uzliny nebo lymfatické cévy by se mohl tak zvětšit, až by začal blokovat tok lymfatické tekutiny.
Častou příčinou lymfedému je odstranění prsu (mastektomie) a lymfatické tkáně v podpaží pro léčbu rakoviny prsu. To u některých lidí způsobuje lymfedém paže, protože lymfatická drenáž paže prochází podpaží (axilou). Většina chirurgů nyní používá techniku zvanou odběr vzorků sentinelových lymfatickýchuzlin ke snížení rizika lymfedému po operaci rakoviny prsu. Tato technika však není vždy vhodná a účinná.
Vzácné formy lymfedému, které jsou přítomné od narození (vrozené), mohou být důsledkem problémů ve vývoji lymfatických cév.
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Zadrobilova.
Dobry den,prosim o informaci k lecbe miznich uzlin na krku.Rada bych vedela ,zda se podstupuje nejprve operace a po te ozarovani,nebo naopak.Dekuji Zadrobilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vždy záleží na konkrétní diagnóze. Spolehněte se, že lékař zvolí tu nejlepší metodu v dané situaci.
Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
Ve svém příspěvku ZJIŠŤOVÁNÍ DIAGNÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bubeníček.
Nevím jestli dělám dobře ,určitě ne ,ale nemohu jinak.Po pročtení odborných názorů na problém nemoci mízních uzlin jsem se ujistil,jak špatně léčili mojí manželku!Ano zjistili zánět ,močový plicní a ještě další diagnoźy,aby po 6týdnech konstatovali problém mízních uzlin ,několik dnů respektive 14 se odhodlávali odebrat vzorek,celkem pozdě vše jsem monitoroval.Zásadní bylo ,když přišla k praktickému lékaři,kde sdělila problémy s úbytkem na váze a nechutenstvím,odpověď doktorky,alespoň zhubnete,nedej bože ,že by na manželku fyzicky sáhla a zjistila naběhlou,ano nebolestivou míz.uzlinu,jako zjistili po dlouhém utrpení manželky až v nemocnici v Motole,bohužel ,pozdě ,poněvadž manželka zemřela.Jistě ,možná by zemřela i tak,ale pokud jsem si věci pečlivě pročítal nic z těch postupů lékařů na mělníce nebylo ,jak je zde popisováno o dalším raději pomlčím.Je mně smutno nad způsobem,jakým byla manželka léčena,nic s tím nenadělám bylo jí 65 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.
Příčiny
Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).
Projevy
Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatickýchuzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatickýchuzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.
Diagnostika
Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto měl být příslušnému lékaři beze studu ukázán. Skoro určitě to rakovina nebude, ale jistota je jistota – a navíc se tak mohou odhalit mnohá jiná onemocnění (tvrdý vřed u syfilidy, condylomata accuminata a podobně). Nádor se při lékařových pochybách definitivně
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem PROSBA O PORADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vajsarová Lidmila.
Manžel onemocněl rakovinou lymf. uzlin.Má za sebou chemoteraie a ozařování. Krátce po této léčbě se opět objevily boule na krku. Je možné se pokusit o léčbu v protonovém centru.Ještě prosím o info, zda je léčba ambulantní nebo se zůstává v centru. Děkuji moc . Vajsarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokusit se můžete. Léčba v Protonovém centru v Praze je velmi drahá a proro se budete muset dohodnout se zdravotní pojišťovnou, jestli vám něco přispěje. Délka hospitalizace záleží na reakci organismu. Jde zatím o nejlepší možnou léčbu nádorových onemocnění na světě, tak se o to určitě pokuste.
Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatickýchuzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.
Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).
Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc Vás prosím o radu. Taťka 63 let má rakovinu prostaty. Bohužel ve stadiu T3b N1 M0, PSA 18,2, středně diferencovaný karcinom. Nyní má 3 měsíce hormonální léčbu. PSA kleslo na 0,57. Je v dobré kondici a nemá jiné zdravotní potíže. Vysoké PSA bylo zjištěno náhodně z krve. Prosím o radu jak pomoci. Operace mu nebyla nabídnuta z důvodu napadení uzlin. Nyní by mě podstoupit ozařování v protonovém centru s dále užívat hormonální léčbu. Myslíte, že je to dobrá volba.
Je zde šance na vyléčení? Případně jak dlouhé může být prodloužení života?
Předem Vám moc děkuji za Vaši odpověď a Váš čas.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Michaela F.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den,
byla mi diagnostikována rakovina prostaty ,a proto bych se Vás rád zeptal ,jak proběhla léčba ozařováním v PTC Vašeho taťky.
Byl jsem v PTC Na Bulovce na MR vyšetření,kde mi lékař sdělil ,že bych měl podstoupit 21 dávek ozařováním vzhledem k velikosti prostaty.
Děkuji Petr A.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem KOUPELE V HYPERMANGANU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Dobrý den,
používám hypermangan na opruzeniny v tříslech a chtěl bych se zeptat, jak jej správně dávkovat, protože v oblasti třísel nic cítit není a ještě jsem se ani nepopálil.
1. den použití jsem si jej nasypal do koupele, aby byl roztok růžový (byl jsem několikrát lékárníkem upozorněn, že se mohu popálit) a po několika minutách voda byla opět čirá, jako kdybych hypermangan nepoužil.
2. den jsem dal vyšší dávku, kde voda byla spíše fialová a po několika minutách připomínala vodu ze zarezlého vodního řádu.
Takže nevím, zda ho používám správně nebo ne. Protože v oblasti třísel nic necítím při koupeli, že by to desinfikovalo a je ta koupel podobná, jako kdybych jej tam neměl.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Hypermangan normálně reaguje tak, že zbarví vodu do fialova. Čím větší koncentrace hypermanganu, tím tmavší fialová barva. Při moc fialovém roztoku skutečně hrozí popálení. Po chvíli, co je roztok na vzduchu, tak reaguje s atmosférickým kyslíkem a mění barvu z fialové na hnědou. Nepíšete jestli vám to nějak pomáhá léčit opruzeniny. Na opruzeniny je vhodné použít isopropylalkohol 60 - 99%, kterým se pokožka potře. Po vyprchání se hned aplikuje mast na opruzeniny s obsahem zinku. Mast se běžně prodává v oddělení s plenami. Takto se opruzenin zbavíte do tří dnů. Pak na postižených místech preventivně 2 krát do týdne provádějte desinfekci pokožky pomocí isopropylalkoholu. A budete mít pokoj. Isopropylalkohol 99% volně koupíte v lékárně za pár korun. Zředit ho můžete vodou.
Prsa jsou citlivý orgán a procházejí během života ženy různými změnami, které jsou podmíněny hormony. Jedná se zejména o období puberty, šestinedělí, během kojení a v přechodu.
Jedním z nejhorších onemocnění je karcinom prsu (rakovina). V České republice je každý rok diagnostikováno více než 4 600 nových onemocnění a více než 2 000 žen na jeho následky umírá. Rakovina prsu je tak nejčastější příčinou úmrtí českých žen ve věkové kategorii 20–54 let. Česká republika se připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening. Ženy nad 45 let mají možnost absolvovat mamografické vyšetření, jež může tuto chorobu odhalit již v časném stadiu, kdy je relativně jednoduše a s velkou pravděpodobností na celkové uzdravení léčitelná.
Prognóza onemocnění je závislá na stadiu onemocnění. I objemné nádory prsu, které nemají postiženy svodné uzliny, mají pětileté přežití 82 %. Při postižení svodných lymfatickýchuzlin v axile, pětileté přežití významně klesá (nádor do 5 cm a postižení do tří uzlin jen 73 %, postižení více než tří uzlin dokonce pouze 45 %). Pacientky s metastatickou chorobou mají medián přežití 24 měsíců. Existují operace částečně zachovávající prs s operačním odstraněním uzlin na straně operovaného prsu. Bývají vždy doplněny radioterapií. Jednou z výhod této léčby je estetický efekt. Ablace prsu znamená odstranění celého prsu a lymfatickýchuzlin v podpaží. Podle operačního nálezu se rozhoduje o vhodnosti dalšího léčebného postupu. U počátečních stadií nemusí být absolvována následná radioterapie. Velmi důležitá je pooperační péče.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNI VARLAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomaš.
můžete mi prosim napsat na muj email. jak jste stim problémem nakonec dopadnul? mam ten samy problém téměř už rok.začalo to po lečbě plisnove infekce na tříslech-tose vylečilo pomoci tablet PROKANAZOL. ale svěděni na třislecha va pytliku zustalo a nemužu se toho zbavit. děkuji tomaš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě nejrychlejší způsob, jak se svědění zbavit, je vyšetření u kožního lékaře a zvolení účinné léčby. Sám můžete vyzkoušet rady, které u některých lidí tyto problémy pomohly vyřešit. Vyzkoušejte jednou denně natřít celou oblast isopropylalkoholem (volně prodejný v lékárně) a na noc zaprášit dětským zásypem. Taktéž nechte celou oblast opalovat sluníčkem. Experimentujte se spodním prádlem, zkuste slipy, které oddělují šourek od třísel (vidět jsou například zde: https://andrew-christian.he… ) Alternativně můžete zkusit natřít oblast třísel a šourku mastí Flucinar nebo Kalciovou mastí (vše volně prodejné v lékárně).
Lymfatická obstrukce známá také jako sloní nemoc nebo lidové označována jako sloní noha, je ucpání lymfatických cév, které odvádějí tekutinu z tkání v celém těle a umožňují imunitním buňkám cestovat tam, kde jsou potřeba. Lymfatická obstrukce může způsobit lymfedém, což znamená otok v důsledku zablokování lymfatických cest.
Lymfatický systém je síť cév, které rozvádějí lymfatické tekutiny bohaté na bílkoviny po celém těle. Je to součást imunitního systému. Lymfatické uzliny fungují jako filtry a obsahují buňky, které bojují s infekcí a rakovinou.
Lymfatická tekutina je tlačena přes lymfatické cévy svalovými kontrakcemi, které vznikají při pohybu, při vykonávání běžných denních úkonů a také pomocí malých pump ve stěně lymfatických cév. Lymfedém nastává, když lymfatické cévy nejsou schopny adekvátně odvádět lymfatickou tekutinu, obvykle z paže nebo nohy.
Když lymfatická tekutina dlouho neodtéká, vzniká elefantiáza, což je nemoc, která je charakterizována ztluštěním kůže a podkoží jako následek ucpání lymfatických cév a uzlin. Toto ucpání může být způsobeno několika faktory mezi které patří infekce vlasovcem mízním (filariáza). Další příčinou elefantiázy může být podokonióza nebo odstranění či ucpání mízních uzlin. Při ucpání dojde ke zvětšení té části těla, kde je mízní céva ucpána. Typickým příkladem je např. sloní noha, nebo obří paže.
Mezi faktory, které mohou zvýšit riziko rozvoje lymfedému, patří:
V naší poradně s názvem OTOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
mám oteklý nárt a jsem 7 týdnů po výměně kolenního kloubu???Proč mi nárt otéká, děkuji za odpověď. .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při operaci kolene došlo k poškození (přerušení) lymfatických cest a lymfa se Vám nyní hromadí v okolí kotníku. Je potřeba provádět několikrát denně lymfatické masáže od chodidla přes kotník až ke stehnu a také je vhodné nějaký čas trvale nosit kompresní punčochy. Při tomto postupu se za čas vše znovu obnoví a ustanou i otoky. V každém případě zůstaňte pod dohledem svého ortopeda a konzultujte s ním svůj stav.
Ryor Lymfodren je čaj, jehož účinky se projeví nejen na zdraví, kvalitě pleti a vnitřním stavu organismu, ale také na zlepšení funkce lymfatického systému. Působení čaje Lymfodren je zaměřeno na dokonalé pročištění lymfatického systému, hlavně zlepšení funkce sleziny, která je řídicím orgánem tělesného imunitního systému. Kromě bylin určených na čištění a detoxikaci organismu je v čaji i květ ibišku a citronella, které působí i jako chuťové korigens a dodávají čaji vynikající lahodnou chuť.
Složení:
ibišek květ – čistí a detoxikuje celý organismus, působí jako antisklerotikum a celkově zlepšuje oběh krve a lymfy, chuťové korigens
pampeliška list – účinná při otocích lymfatickýchuzlin a zvětšeních sleziny
vřes květ – pomáhá při čištění krve a lymfy, zlepšuje činnost sleziny, odstraňuje otoky a zduření
měsíček květ – hojí vnitřní rány a záněty, pomáhá v prevenci rakoviny lymfatickýchuzlin
jetel luční květ – imunostimulans, účinný při otocích lymfatickýchuzlin
třapatka květ – imunostimulans, podporuje lymfatický systém
pýr oddenek – pročišťuje velice důkladně celý organismus (včetně lymfy)
citronella – chuťové korigens
Příprava: 1 čajovou lžičku čaje přelít 250 ml vroucí vody, přikrýt a nechat vyluhovat 15 minut. Čaj pít teplý 1–2x denně. Kúru provádět 2x ročně, vždy po dobu 6 týdnů.
Doporučení: Omezit příjem tučného mléka a mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku. Jíst syrovou zeleninu, především celer, petržel, mrkev, kedlubny, zelí a jiné. Pravidelně konzumovat jablka (zlepšují stav krve a lymfy). Po dobu kúry omezit namáhavou fyzickou činnost (při velkém zatížení znečištění v uzlinách narůstá). Dbát na pravidelnou stolici, při potížích užívat vlákninu.
Ve svém příspěvku RŮŽE JE NAKAŽLIVÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Strnadová.
Nejsem si zcela jistá, zda mám opravdu růži. Po druhé injekci proti kovidu jsem se necítila moc dobře. Od 25 let trpím špatnou funkcí lymfatických cév (více na levé noze). Růži předcházel pád na zem (místo na židli jsem si sedla do prázdna) Asi po 14 dnech bolestí mi začala růžovět pravá noha. Jezdila jsem na injekce antibiotik a asi za 5 dní (v době píchání antibiotik) mi začala růžovět druhá noha a tak jsem nakonec skončila na infekčním odd. v nemocnici. Dostávala jsem infuze, ale bez efektu. Lékaři se neshodovali v postupu léčby a tak jsem si vynutila propuštění z nemocnice. Nohy mám stále teď už skoro fialové. Dále polykám antibiotika, můj muž mi maže nohy Beligentem a koupe v Cytealu, bandáž mi však moc dobře nedělá. Nakonec musím zdůraznit, že má teplota je stále 36,3.
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
