OZAŘOVÁNÍ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Močové ústrojí je součástí vylučující soustavy lidského organismu. Jak již název napovídá, jeho funkcí je vylučování odpadních látek z těla. Tyto látky často obsahují různé viry, bakterie, ale i houby, které se mohou stát příčinou různých onemocnění. Nejobávanějším onemocněním je rakovina močového ústrojí.
Rakovina močovéhoměchýře
Nejčastějšími nádory močovéhoměchýře jsou nádory z přechodného epitelu, takzvaného urotelu. Morfologicky se jedná o papilokarcinomy. Předstupněm nádoru močovéhoměchýře je výskyt polypu v močovém měchýři. Častěji jsou postiženi muži a ročně je hlášeno asi 2 500 nádorů močovéhoměchýře.
Příznaky rakoviny močovéhoměchýře: krev v moči, potíže při močení, časté močení s malými porcemi moči, časté záněty močových cest.
Průběh rakoviny močovéhoměchýře: V počátcích onemocnění jsou obtíže pacienta minimální. Nejčastějším příznakem je výskyt krve v moči – hematurie. Celkové příznaky jako nechutenství, hubnutí a chudokrevnost jsou již projevem pokročilého stadia onemocnění. Pacienti pozorují příměs krve v moči, která je obvykle bezbolestná a opakuje se. Krev je patrná v celé porci moči, tedy není jen na začátku nebo na konci močení. U části pacientů může dojít až k tvorbě krevních sraženin v moči, které mohou ucpat močovou trubici. Pacient nemůže močit, má akutní bolesti v podbřišku se silným nutkáním na močení. Na nádorové onemocnění močovéhoměchýře může upozornit i laboratorní vyšetření moči, kdy příměs krve v moči není ještě pouhým okem viditelná. Výjimečně se onemocnění může projevit bolestmi v bederní krajině, které jsou vyvolány městnáním moči ve vývodném systému ledviny nad močovým měchýřem.
Léčba rakoviny močovéhoměchýře: Léčebný postup závisí na rozsahu postižení močovéhoměchýře, typu nádoru, věku pacienta a jeho fyzickém stavu. Základem je chirurgické odstranění nádoru, dále se uplatňuje radioterapie a chemoterapie. Malé povrchové nádory, které rostou dovnitř do močovéhoměchýře, se odstraňují pomocí operačního endoskopu (ohebná hadice s kamerou a malými operačními nástroji). Někdy se podává po operaci chemoterapie přímo do močovéhoměchýře. U pokročilých nádorů se odstraňuje část nebo celý močový měchýř. Urolog předtím s pacientem prodiskutuje možnosti náhrady močovéhoměchýře, například náhrada střevem, vyústění močovodů na povrch těla nebo vyústění močovodů do konečníku.
Radioterapie se používá v některých případech místo chirurgického zákroku. Může se použít i v kombinaci s chemoterapií. Její výhodou je ponechání močovéhoměchýře, který má zachovanou funkci rezervoáru moči. Komplikací ale může být takzvaná poradiační cystitida – zánět močovéhoměchýře po ozáření. V některých případech vede až k následnému svraštění měchýře a ztrátě jeho funkce. Úspěšnost radioterapie je nižší než u chirurgické léčby.
Kombinace radioterapie a chemoterapie se využívá ke zlepšení účinku záření pomocí některých cytostatik. Tuto léčbu lze zvážit u pacientů, u nichž z nějakého důvodu nelze provést radikální operaci. Chemoterapie se využívá buď před chirurgickým zákrokem ke zmenšení nádoru a zlepšení operovatelnosti, nebo po odstranění nádoru k likvidaci zbývající nádorových buněk. Aplikuje se do žíly. Výjimečně přímo do močovéhoměchýře.
V naší poradně s názvem NA CO JE DOBRÁ KYSELINA HYALURONOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sisi.
urolog nám nabídl injece (10x) kyseliny hyaluronové do močovéhoměchýře proti infekci e-colli, je to standartní postup?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina hyaluronová aplikovaná injekčně do močovéhoměchýře (Intravezikální léčba) pomáhá zmírňovat bolesti močovéhoměchýře a příznaků střádání intersticiální cystitidy/syndromu bolesti močovéhoměchýře. Můžete plně důvěřovat svému lékaři.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku ČASTÉ ZÁNĚTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina.
Při zánětu močovéhoměchýře se mi nejvíc osvědčila tahle léčba: být v teple a v posteli ideálně celou dobu, pít hodně brusinkového čaje, klidně 2-3 litry, aby se tělo co nejdřív pročistilo a pak nějaký produkt vyloženě na zánět močovéhoměchýře - kupuju si už nějakou uroval manosa akut, ten mi při prvním zánětu poradila paní v lékárně, mě zabral a tak nemám potřebu zkoušet něco jiného. Jinak občas mě hooodně bolí podbřišek a i záda, tak si beru algifenové kapky a mám klid. Zkoušela jsem na břicho horký termofor, ale ten mi bohužel moc nepomáhal.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku JAK BRÁT FUROLIN? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Manžel dostal k užívání lék Furolin bez bližšího určení, v lékárně mi řekli, že ho má užívat 1 tabletu po 8 hodinách a hlavně po jídle! To nám dělá velké potíže - jednak jíme od 8 hodin ráno do 17 snídani, oběd i večeři a to se moc do intervalů léků nehodí. Sice by možná šlo v 8 snídat, možná i večeři v 16 (i když je to všechno jídlo během 8 hodin!), ale jak do toho zasunout 24,00 hodinu ??
Hledala jsem v návodu něco bližšího, ale tam NENÍ nic uvedeno a na internetu jsou jen problémy jiných!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata Nápravníková.
Dobrý den,
spoustu let mám v močovém měchýři ecoli vzhledem k tomu,že se jich nelze zbavit a vzhledem k tomu, že mi nečiní velké potíže urolog rozhodl mne neléčit. Občas mám, ale zánět močovéhoměchýře, tak jednou za 1 -2 roky. Tentokrát se mi vrátil zánět po 3 týdnech. Při prvních příznacích jsem v obou případech brala kapky ROWATINEX, nemoc se zklidní, ale nevyléčí, nakonec stejně musím brát Furolin. Přemýšlím jak zabránit tomu aby se ecoli usazovaly v močovém měchýři. Na trhu je spousta doplňků stravy, pomůže vůbec něco? Koupila jsem si Kanadské brusinky, které chci brát dlouhodobě, provádím cviky na posílení pánevního dna, mám naději na úspěch? Mám dotaz, jestli není něco odzkoušeného, také jak zlepšit kvalitu stěny močovéhoměchýře?
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA XORIMAX 250GR NA ZÁNĚT MOČOVÉHO MĚCHÝŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Košťál Jan.
Užívám Warfarin 3 mg,mohu užívat Xorimax 250 gr. na zánět močovéhoměchýře ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika Xorimax (Cefuroxim axetil) jsou k dispozici jen na lékařský předpis a lékař, který vám je předepsal, určitě zvážil rizika spojená se společným užíváním. Xorimax posiluje účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Možná budete potřebovat častější sledování INR po zahájení léčby Xorimaxem nebo vždy, když je léčba ukončena, a v případě potřeby je třeba provést odpovídající úpravy dávky Warfarinu. Pokud se u vás vyskytne neobvyklé krvácení nebo modřiny nebo pokud máte jiné příznaky krvácení, například závratě, měl byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Je důležité informovat lékaře o všech dalších lécích, které užíváte, včetně vitaminů a bylin. Nepřestávejte užívat žádné léky bez předchozího rozhovoru s lékařem.
VÝSTRAHA: Správné umístění jehly je nezbytné. Nesměřujte jehlu směrem dolů ke konečníku.
Postup:
Spusťte proceduru umístěním špičky zařízení dovnitř močovéhoměchýře. Otočte dávkovací zařízení o 90 stupňů (horizontálně) a přiveďte dřík zařízení ze spodiny uretry.
Při zachování rotace o 90 stupňů vtáhněte zaváděcí zařízení zpět do močové trubice a umístěte 1 cm zpět od hrdla močovéhoměchýře. Pokud dojde k léčbě v rozmezí 1 cm od hrdla močovéhoměchýře, pacient může mít krátkodobé dráždivé příznaky. Umístěte distální špičku dříku zaváděcího zařízení proti laterální stěně uretry.
POZNÁMKA: Optimální umístění pro parní léčbu je v hřebenu laterálního laloku. Ujistěte se, že dřík zařízení není v blízkosti vrcholu, protože to může vést k suboptimální úpravě.
POZNÁMKA: V některých případech může anatomie prostaty omezovat konec zaváděcího zařízení, aby se dostal do krčku močovéhoměchýře. Může to být způsobeno zvýšením hrdla močovéhoměchýře z centrální zóny hyperplazie nebo středního laloku. V těchto případech netlačte zařízení přes tkáně. Zajistěte, aby špička zaváděcího zařízení byla v blízkosti verum montanum a ošetřujte tkáň bočního laloku v blízkosti verum montanum. Posunujte zaváděcí zařízení v krocích po 1 cm směrem k hrdlu močovéhoměchýře, aby byla zajištěna následná léčba párou. To může uvolnit tkáň, což umožní zaváděcímu zařízení dosáhnout hrdla močovéhoměchýře. Pokud zaváděcí zařízení stále nemůže dosáhnout hrdla močovéhoměchýře, ošetřete oblast, která je blízká verum montanum.
Stabilizujte zaváděcí zařízení před vysunutím jehly a udržujte jej v klidu po celou dobu léčby.
Zatímco držíte spouštěcí tlačítko, pokračujte v zatažení tlačítka pro vysunutí jehly, dokud není jehla vysunuta.
Vizuálně ověřte, zda je jehla zcela zavedená do prostaty, a ujistěte se, že černá hloubková značka, která se nachází těsně u otvoru emitoru, není viditelná (žádná černá barva není viditelná).
VÝSTRAHA: Neprovádějte léčbu, dokud je černá hloubková značka na jehle po vysunutí jehly ještě viditelná. Pokud je značka stále ještě viditelná, zatlačte jehlu hlouběji do prostaty, až nebude nad objektivem viditelná černá značka. Pokud není možno správně dosáhnout správné polohy, pusťte asi na 4 sekundy páru, aby došlo k devaskularizaci místa, a pak jehlu zatlačte nahoru stisknutím tlačítka pro zatažení jehly. Přemístěte zaváděcí zařízení přibližně 1 cm od částečně ošetřeného místa a opakujte postup zavedení jehly.
Pomocí prstu přitáhněte tlačítko aktivace páry a podržte jej, abyste aktivovali páru, dokud není léčebný cyklus dokončen.
UPOZORNĚNÍ: Jakmile je jehla vysunuta, držte zaváděcí zařízení ve stabilní poloze. Pohyb zaváděcího zařízení může natáhnout tkáň a způsobit únik par do močové trubice, což může způsobit podráždění uretry.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Ledviny (latinsky: ren, nefros) jsou párový orgán fazolovitého tvaru o velikosti 12 x 6 x 3 cm. Jsou uloženy v tukovém obalu v bederní krajině. Zásobují je renální tepny, což jsou přímé větve břišní aorty s mohutnými renálními žílami připojenými na dolní dutou žílu. Filtrací krevní plazmy vylučují nadbytečnou vodu, soli a další odpadní látky z organismu. Denně vyloučí 1–1,5 l definitivní moči.
Vývodné cesty močové
Ledvinové kalichy mají nálevkovitý tvar, upínají se na vrcholcích dřeňových pyramid, kde ústí sběrací kanálky.
Ledvinové pánvičky vznikají spojením ledvinových kalichů, dosáhne-li náplň 2 ml, dochází k peristaltickým stahům stěny, tvořené jsou z hladké svaloviny, frekvence 1–5 stahů za minutu.
Močovody (uretery) jsou párové trubice cca 30 cm dlouhé, probíhající retroperitoneálním prostorem do pánve, kde šikmo prorážejí stěnu močovéhoměchýře.
Močový měchýř (vesica urinaria) je dutý svalový orgán měnící tvar podle náplně. U obou pohlaví je uložen za sponou stydkou, plní se postupně, moč se zde hromadí před vyprázdněním. Zpětnému přetékání moči do močovodů brání svalovina stěny močovéhoměchýře, která obaluje koncové úseky ureterů a svým stahem brání návratu moči. Náplň močovéhoměchýře je cca 150 ml a toto množství vyvolává nucení na močení. 200 ml značí vyklenutí močovéhoměchýře nad sponu, které je možno palpačně vyšetřit. Při 350–400 ml dochází k vyprázdnění, obvykle nepřesahuje objem 500 ml, ale i za normálních podmínek může dosáhnout až 700 ml.
Močová trubice (uretra) – začíná ve dnu močovéhoměchýře, část svaloviny dna močovéhoměchýře přechází i na uretru a vytváří zde vnitřní svěrač močové trubice. Vyprazdňování močovéhoměchýře je reflexní děj, který řídí mozková kůra, centrum je uloženo v bederní míše. Zevní svěrač uretry je ovládán vůlí – odlišná u ženy a muže:
ženy: délka 3–4 cm, rovná, vyšší náchylnost na záněty močových cest;
muži: délka 18–22 cm, esovitě prohnutá; kromě odvodu moči slouží i jako pohlavní vývodní cesta, která odvádí sperma.
Ve svém příspěvku JAK DÁLE V ŽIVOTĚ PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malja.
Absolvoval jsem v prosinci 2011 radikální odstranění celé žlázy předstojné včetně semenných váčků.Před operací jsem absolvoval 2x biopsii,odběr vzorků ,jelikož se mi neustále zvyšovala hĺadina PSA,rozhodl jsem se po předchozím pohovoru s primářem urologiie na tento zákrok.I když jsem byl upozorněn,že mohu mít následné problémy a to úniku moči,impotence,nepočítal jsem ,že se dostanu do této kategorie.Po roce z hlediska PSA není téměř žádný problém,což je zhlediska života asi to hlavní.Mám ale pořád mírný únik moči při různých sportovních ,společenských a pracovních aktivitách,tudíž pořád používám absorční vložky.Pro zlepšení funkce močového svěrače,jak mi bylo doporučeno pravidelně čvičím ,jsem aktívní ,snažím se maximálně zadržovat moč a jiné,,je fakt ,že se to podstatně zlepšilo,ale používání zhlediska své hygieny je nutné.Horší situace ale nastala po této operaci a to že nedosáhnu potřebné erekce pro sexuální styk .Nezabírají pořádně ani předepsané léky na podporu erekce,není to pro sexuální styk.Po doporučení pravidelně provádím masáže penisu ,popřípadě i s erotickým podtextem,i když dosahuji pravidelně orgasmu,erekce je maximálně na 60%
,místo sperma mi z penisu vystřikuje směs z močovéhoměchýře.Poraďte mi,moc se mi líbí ženy i když je mi 66 let.Děkuji za Vaše případné rady a návrhy . Malja
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladislav.
Taky mi vzali prostatu, už před 10 lety. A taky jsem měl únik moči a ochablou erekci. Cvičil jsem svěrač kegelovým cvičením asi tři roky a dneska už s tím problém nemám. Stejně tak s erekcí, téměř každý den jsem trénoval :-). S orgasmem to po operaci už nikdy nebylo jako před tím, sperma žádné a kvalita ztopoření taky nic moc. Od operace se ale erekce už o trochu zlepšila. V sexu jsem si našel jiné varianty, pomáhám si jazykem, prsty, ale i umělým penisem s vibrátorem. Sex po operaci dostal úplně jiné rozměry a neřekl bych, že by byly horší.
Drž se a dál s chutí pěkně sexuj, když to máš rád.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ PROSTATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
karel: dobrý den ,měl bych na Vás DOTAZ ,...Trpím ,problém zvětšené prostaty ,ted bych Vám Napsal moje onemocnění ,mám bolesti v podbříšku ,bolesti nejsou tvalé ,ale narazové ,časté močení ve dne i v noci ,chodím již několok let na vyšetření na urologické vyšetření ,problémy přetrvavaji již 5 let ,posledí dobou se onemocnění zhoršilo ,podrobil jsem se vyšetřeni systematické biopsie prostaty vysledky budou známi ve čtvrtek ,chtěl bych vědet ,jak se takové onemocnění léčí ,v připadě ,čeho je nutno se vyvarovat ,aby nedocházelo ,k těmto problémum ,můj věk je 56 Let,v připadě doporučení k provedení operace ,jako by měla tato operace být provedena metodou ,děkuji za informaci ,pacient Karel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejprve je potřeba počkat na výsledky vyšetření z biopsie. Podle nich se prokáže důvod zbytnění prostaty. Pokud bude nutné provést odstranění prostaty, tak nejšetrnější provedení je laparoskopicky nejlépe pomocí robota. Někdy je ale odstranění komplikované a je třeba ho provést klasickým řezem v podbřišku, což ovšem neznamená významně horší podmínky. Lepší provedení této operace můžete dostat ve velkých - krajských městech.
Pokud by biopsie nepřinesla jasné příčiny Vašich komplikací, tak je vhodné provést levnější sono močovéhoměchýře, ale lépe magnetickou rezonanci, která přesně ukáže tvar vyústění močového a dokáže odhalit důvody bolestí.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močovéhoměchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
V naší poradně s názvem VELKÝ ÚNIK MOČI OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Je mě 72 roků a už asi 3 roky se trápím s únikem moči,je to stále horší.Nyní už je velké množství moči,které nezvládám.Navíc mám stálé opakování zánětu močových cest,bakterie ecoli,letos už 6x antibiotika.Lékař nenavrhuje žádnou razanní akci.Cystoskopie moč.měchýře dopadla dobře.Pokleslý moč.měchýř mám.Kdo mě poradí jestli si říct o operaci,jestli by pomohla a jak je to těžká operace v mém věku:Jsem docela akční na svůj věk,nemám problémy se srdcem atd.snad bych to zvládla,věřte,že mě to hodně komplikuje život.V noci jdu i 7x na malou.Nevyspím se atd.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Víte, tělo se během života opotřebovává stejně jako vodovodní baterie. Jen si vzpomeňte, kolik jste jich za svůj život už nechala vyměnit. Podobná situace je i s vaším svěračem u močovéhoměchýře. Patrně zde došlo k nevratným změnám, které nedovolují jeho pevné sevření a při větším naplnění měchýře propouští moč. Bohužel močový svěrač vyměnit ještě nedokážeme. Takže se budete muset snažit o nápravu trochu sama. Za prvé je třeba posílit svaly svěrače zadržováním moči při močení, takové to kegelovo cvičení. Pak také bude vhodné posílit svaly pánevního dna a břišní svaly. To vás naučí na rehabilitaci, kterou dostanete zdarma, respektive pojišťovna ji za vás zaplatí. No a okamžitá pomoc při úniku moči jsou jednoznačně pleny pro dospělé. Bez jakýchkoliv předsudků do nich běžte. Nikdo nic nepozná, vy se v klidu vyspíte a uleví se vám. Na plenách není nic špatného. Nosí je i přední sportovci, aby se nezdržovali močením. Pleny pro dospělé mají vysokou absorpční schopnost a okamžitě pohltí veškerou tekutinu a pokožka je tak stále v suchu, i po vymočení. Postupně se sžijte s novými funkcemi svého těla. Čím dříve se s tím smíříte, tak tím rychleji budete zpět svůj původní život.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.
lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.
Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.
Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekce střevních bakterií je zdaleka nejčastější příčinou zánětu močovéhoměchýře, zvláště u žen, které mají velmi krátkou močovou trubici. Normálně je moč sterilní, což znamená, že neobsahuje žádné mikroorganismy, jako jsou bakterie. Bakterie se mohou objevit v močovém měchýři bez jakýchkoli příznaků, zejména u starších pacientů. Výskyt bakterií v močovém měchýři může být způsoben několika faktory, například nedostatečným vyprazdňováním, které vede ke stagnaci moči a následné infekci. Další příčinou mohou být některé léky (antidepresiva), imobilita, abnormální kontrola močovéhoměchýře a zácpa. I malá kapka, kterou po sobě zanecháte, může obsahovat bakterie, je tedy nutné dodržovat zásady, které jsou uvedeny níže.
Toaletní hygiena
Je nutná zejména pro ženy a dívky, protože mají kratší močovou trubici než muži, a je relativně blízko u řitního otvoru (konečníku). Ženy a dívky musí utírat moč zepředu dozadu, směrem ke konečníku, ne obráceně, aby se zabránilo přenesení bakterií do močové trubice.
Vrozená deformita v močovém systému
V případě opakovaných infekcí močového ústrojí, zejména u chlapců, musí být postižená osoba pečlivě kontrolována, aby se neobjevila deformita někde v močovém systému, která by bránila vyprazdňování močovéhoměchýře.
Lidé s katétrem
Pacienti s katétrem mohou mít bakterie v močovém měchýři, ale obvykle se u nich neobjeví žádné příznaky. Během výměny katétru může dojít k malým změnám (poškození plochy), což může zvýšit nebezpečí zánětu močovéhoměchýře (cystitidu), případně krevní infekce.
Muži se zvětšenou prostatou
Zvětšená prostata u starších mužů brání močovému měchýři dokonale se vyprázdnit. Další problémy, jako je prostatitida (infekce v prostatě) a uretritida (infekce v močové trubici), mohou vést k podobným příznakům i u mladších mužů.
Těhotné ženy
Pokud mají těhotné ženy bakterie v moči, měla by být jejich moč kultivována dvakrát, bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají příznaky. Pokud jsou potvrzeny tytéž kmeny bakterií, měly by být léčeny, hrozí jim totiž infekce ledvin.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Haragova.
Dobrý den,
mám zhobný novotvar příušní žlázy.
Momentálně prodělávám ozařování. mám ji 14dní .V puse mám hodně aftů a zdurělé mandle.Hodně to bolí . Zatím kloktám šalvej . Můžete mě prosím poradit ,co bych si mohla na to dát?
Moc děkuji s pozravem Haragová Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pocit stále plného močovéhoměchýře je průvodním znakem těchto onemocnění:
Zánět močovéhoměchýře: Pokud máme zánět močovéhoměchýře, pociťujeme neustálé nucení močit. Jenže právě tento úkon se může stávat velmi bolestivým a nepříjemným a v moči se může objevit i krev. Za vše v tomto případě mohou bakterie a sami to nevyřešíme. Je třeba vyhledat lékaře, který po diagnostikování tohoto onemocnění předepíše pacientovi léky – obvykle antibiotika. K tomu je třeba hodně pít a po nějakém čase se potíže zmírní a pak zmizí.
Zvětšená prostata: U mužů se mohou problémy s močením objevit v důsledku zbytnění prostaty. Nejen že kvůli tomu musejí výrazně častěji chodit na toaletu, ale močový měchýř se nikdy zcela nevyprázdní – a právě proto vzápětí musejí jít zase. Tento stav se dá medikamenty léčit a nemusí být trvalým, ale je třeba dávat pozor, protože problémy může způsobovat i nádor na prostatě, což už je velmi vážné onemocnění.
Syndrom hyperaktivního močovéhoměchýře: Důvodem častého nutkání močit je i takzvaný syndrom hyperaktivního močovéhoměchýře. Tímto problémem podle posledních průzkumů trpí nebo někdy trpěla až pětina lidí a do 60 let věku trápí hlavně ženy. Projevuje se tak, že nemocný chodí nejen často močit, ale pociťuje obvykle velmi silné nutkání močit a toaletu musí vyhledat do několika vteřin, jinak moč neudrží. Jasným příznakem je i močení několikrát během noci – a často se s tímto problémem pojí i inkontinence neboli samovolný únik moči. Pacienti kvůli tomuto onemocnění mají obvykle problémy v rodině i v práci. Ale dá se léčit.
Zánět ledvin: Často močit chodíme i v případě, že nás trápí zánět ledvin. Ten se kromě toho projevuje i bolestmi v oblasti beder, nevolností, teplotou a také zavodňováním těla, protože ledviny nefungují, jak mají. Zde je třeba urychleně vyhledat lékaře a zánět vyléčit, protože by mohl mít nedozírné následky. A jen díky vyléčení ustanou všechny potíže.
Cukrovka: Časté močení může značit i onemocnění cukrovkou. Pacient má v takovém případě neustálý pocit žízně, a tak hodně pije a následně hodně močí. Cukrovka má však i řadu jiných, výraznějších příznaků, podle kterých ji lékaři snadno určí.
U všech výše uvedených problémů je léčba jasná. Je nutné vyhledat lékaře, nalézt příčiny častého nutkání na močení a tyto příčiny odstranit. Pak je vše zase v pořádku.
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.
Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. Poliklinika Karlovo náměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovo náměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.
Přítomnost leukocytů v moči je častým nálezem u karcinomů močových cest nebo genitálií. Pokud již máte rakovinu a vaše hladiny jsou náhodou zvýšené, váš lékař bude pravděpodobně nadále kontrolovat hladiny leukocytů v moči jako způsob sledování progrese onemocnění a také reakce vašeho těla na léčbu.
Rakovina močových cest
Nádory horních močových cest jsou poměrně vzácné. Když moč obsahuje vysoké procento škodlivých chemikálií, rakovina může růst v ledvinách nebo močovodech. Nejběžnější ze všech nádorů horních močových cest jsou ty, které se nacházejí v ledvinné pánvičce a ledvinných kalichách. Rakovina močovodů tvoří asi čtvrtinu všech rakovin horních močových cest.
Nádory ledvinných kalichů, ledvinné pánvičky a močovodů začínají ve vrstvě tkáně, která vystýlá močový měchýř a horní močové cesty, zvané urotel. Rakovina, která začíná v urotelu, se nazývá uroteliální (nebo přechodná buněčná) rakovina. Toto je také nejběžnější typ rakoviny nalezený v močovém měchýři. Protože mnoho orgánů v močovém systému sdílí společné buňky, rakoviny nalezené v těchto orgánech často vypadají a působí podobně.
Urotel je zvláštní tím, že bobtná a zmenšuje se, aby protlačil moč močovými cestami. Protože je v přímém kontaktu s močí, je tato výstelka vystavena chemikáliím (karcinogenům), které ledviny odfiltrují z krve. Tyto chemikálie mohou způsobit, že se buňky změní a vymknou kontrole jako rakovina.
Vzhledem k tomu, že močový měchýř ukládá moč, může být vystaven většímu riziku rakoviny než jiné části horního traktu. Jeho buňky jsou vystaveny škodlivým látkám delší dobu. Rakovina močovéhoměchýře je jednou z nejčastějších malignit močových cest. Karcinom močovéhoměchýře tvoří 7 % všech maligních nádorů u mužů a 4 % u žen, přičemž většinu tvoří muži starší 60 let. Devadesát pět procent těchto nádorů jsou karcinomy z přechodných buněk, zbytek tvoří směs spinocelulárního karcinomu, adenoskvamózního karcinomu a vzácného sarkomu. Sedmdesát procent karcinomů z přechodných buněk močovéhoměchýře jsou povrchové, papilární nádory. Pouze 5 % pacientů s takovými nádory zemře na své onemocnění do 5 let po diagnóze, i když u 50 % se vyvine jiný nádor močovéhoměchýře, obvykle stejného povrchového typu nízkého stupně. Mnoho z těchto pacientů podstupuje kontrolní cystoskopii v 3-6měsíčních intervalech. Zbývajících 30 % nádorů močovéhoměchýře je invazivních. Tito pacienti jsou léčeni chirurgickým zákrokem, chemoterapií nebo kombinací obou.
Rakovina genitálií
Genitální rakoviny zahrnují rakovinu vulvy, pochvy, děložního čípku, dělohy a vaječníků u žen a rakovinu penisu a varlat u mužů.
Základem je včasná diagnóza, proto je důležité, aby u sebe lidé dokázali rozpoznat příznaky rakoviny močovéhoměchýře a mohli tak zavčasu vyhledat lékařskou péči. Jelikož jsou možnosti léčby u pokročilé rakoviny močovéhoměchýře omezené, míra přežití u tohoto onemocnění zůstává nízká. Po posledních 30 letech, kdy nebyly v léčbě metastatického nádoru močovéhoměchýře učiněny žádné objevy, představuje novou možnost léčby u pacientů s metastatickým karcinomem močovéhoměchýře protinádorová imunoterapie, která využívá přirozené schopnosti organismu bojovat s nádorovými buňkami.
