Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem DÖTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Umacena lenka.
Dobry den, precetla jsem si barveni a pripravu barvy z orechovych skorapek.
Nevim co je ..cerny orech.. znam jen orech normalni a take zda tato barva barvi 100% sedive vlasy. Jestli nekdo ma zkusenosti s touto barvou rada bych vedela podrobnosti.
Jsem po chemoterapiich asi 7 mesicu a dva po bioterapiich,
Nechci byt sediva a paruku nosim a uz me to dost obtezuje.Na normalni barvu nemam odvahu, abych si nezpusobila nejake problemy.
Dekuji moc za jakekoliv rady a poznatky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tahle barva ze skořápek bohužel šediny nezakryje. Dokáže zvýraznit původní tmavou barvu vlasů. Šediny zakryjete jen barvou s oxidačními činidly, kterou můžete koupit v drogérii. Po chemoterapii je celé tělo v jiném stavu než dříve a i u barvení vlasů hrozí vyšší riziko popálení nových vlasů nebo náhlá alergická reakce. Po chemoterapii je možné nové vlasy nabarvit, ale měl by to provést odborník - zkušená kadeřnice. Ta taky dá vlasům nový tvar a objem, který tolik potřebují. Doporučuji svěřit barvení vlasů po chemoterapii do rukou kadeřnice.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Představa veřejnosti o působení chemoterapie a ozařování je zkreslená. Ne každá léčba rakoviny nutně představuje celkové vypadání vlasů. Záleží na druhu onemocnění a zvoleném chemoterapeutiku včetně jeho dávkování. Jsou tedy pacienti, kteří dočasně přijdou o většinu vlasů, jsou však i pacienti, u kterých je úbytek vlasů tak nepatrný, že si ho okolí ani nevšimne. Vypadávání vlasů v důsledku podávání chemoterapie představuje pro pacienty jeden z nejvíce traumatických aspektů této léčby. O kštici přijde cca 65 % pacientů. Počet postižených pacientů a intenzita ztráty vlasů je variabilní a závisí na typu podávané chemoterapie a léčebném protokolu.
Chemoterapeutika lze z hlediska počtu pacientů postižených vypadáváním vlasů rozdělit do čtyř základních skupin:
> 80 % u vřeténkových jedů (například paclitaxel),
60–100 % u inhibitorů topoizomerázy (například doxorubicin),
> 60 % u alkylačních činidel (například cyklofosfamid),
10–50 % u antimetabolitů (například 5-fluorouracil plus leukovorin).
Terapie kombinovaná ze dvou či více látek mívá za následek větší procento postižených pacientů se závažnější alopecií ve srovnání s použitím pouze jednoho typu chemoterapie.
Vypadávání vlasů začíná typicky jeden až tři týdny po začátku aplikace chemoterapie. Ztráta vlasů je vratná a nový porost začíná rašit většinou s odstupem 3 až 6 měsíců. U některých pacientů má nový porost jinou barvu, případně strukturu. Vlasy mohou být kudrnatější než původně nebo rostou šedivé, dokud melanocyty ve vlasových folikulech nezačnou opět normálně pracovat. Uvedené změny však bývají dočasné. Vzácně může docházet k trvalé alopecii, a to za použití léčebných režimů obsahujících busulfan a cyklofosfamid po transplantaci kostní dřeně. Kromě toho jsou rizikovými faktory chronická reakce štěpu proti hostiteli, předcházející expozice rentgenovému záření a věk pacienta. Zatím nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zabránit vypadávání vlasů u pacientů po chemoterapii, pouze minoxidil byl s to zkrátit období bez vlasů. Použití minoxidilu nicméně neumožnilo zvrátit permanentní alopecii vyvolanou u pacientů léčených cyklofosfamidem a busulfanem.
Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmýří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku, vypadnutí a postupný růst. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.
Chemoterapie podávaná ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu může negativně zapůsobit i na vousy, obočí, řasy i ochlupení v podpaží a v oblasti genitálu.
Ve svém příspěvku VLASY PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Suchá.
Absolvovala jsem 3 pondělky po sobě chemoterapii.Po té třetí mi začaly vypadávat vlasy.Chemoterapií budu absolvovat ještě více.Na rady zkušených pacientek jsem si nachala oholit hlavu,ale ne zcela dohola (prý je to lepší pro vlasové cibulky).Teď samozřejmě padají ty malé vlásky.Je to nepříjemné,ale s tím jsem počítala,nosím chladivý šáteček z prodejny paruk,ten vždycky vyklepu,abych nedělala nepořádak po bytě.Vadí mi jen svědění hlavy.Měla jsem vždy citlivou pokožku na hlavě,po barvení vlasů mě vždy svědila a byla začervenalá.Chtěla bych se poradit,zda neexistuje nějaký prostředek,kterým bych si hlavu občas natřela a který by trochu zamezil svědění.Asi by to taky chtělo nechat hlavu častěji "dýchat" úplně holou na vzduchu.Děkuji za každou zkušenost,kterou mi sdělíte.
Vím,že vlasy jsou to poslední co je důležité,zase narostou.Důležité je se vyléčit,čemuž musíme věřit.Psychika je důležitá.Ale dá to fušku.
P.S.Paruku mám už koupenou krásnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra Adamcová.
Dobrý den Jani, v první řadě Vám chci říct že Vám budu držet palce, ať vše dopadne dobře
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Krausová.
Jsem 2 roky po chemoterapii a rok po ozařován, a v této době mám velké bolesti
v levé noze v koleně, bolest vystřeluje do lýtka i kýčle. Je to právě levá strana,
na které bylo operováno prso. Může bolest vyskytující se v levé noze souviset
s onkologickou léčbou? Prosím o odpověď na výše uvedený email.
S pozdravem
Jaroslava Krausová
Vyškov
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nikola Klímová.
Dobrý den, jsem 3 měsíce po chemoterapii a 3 dny po ozařování a stále mě bolí v kříži a kolena i kyčle , tak neví jestli to je následkem onkologické léčby rakoviny prsu
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba nádoru se skládá z několika následujících postupů.
Chirurgická léčba: Je základní léčebnou metodou kolorektálního karcinomu. Velmi malé nádory tlustého střeva, které mají formu polypu, lze v některých případech dostatečně odstranit při kolonoskopii. Malé nádory v konečníku lze někdy odoperovat přístupem přes konečník, bez nutnosti operace přes břišní stěnu. U větších nádorů je cílem chirurgické léčby odstranění nádoru i s částí okolního zdravého střeva a s přilehlými lymfatickými uzlinami. Lymfatické uzliny jsou součástí imunitního systému organismu. Většinou je možné následně spojit zdravé části střeva nebo konečníku anastomózou, někdy je ale nutné provedení kolostomie, tedy vyvedení střeva břišní stěnou navenek. Pacient má pak připevněn ke stomii speciální sáček, ve kterém se shromažďuje stolice. V současné době jsou stomické pomůcky na velmi dobré úrovni a kolostomie tak ovlivňuje život pacienta v menší míře. Většinou se jedná o kolostomii dočasnou, která je nutná, aby se operovaná část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Po nějaké době je tato stomie menším chirurgickým zákrokem zrušena. V některých případech je však zapotřebí kolostomie trvalá. Trvalá kolostomie bývá obvykle nutná po odstranění nádorů konečníku, které jsou uloženy blízko řitního otvoru. Lokálně pokročilé onemocnění může někdy svým růstem úplně ucpat střevo. Pokud ještě nedošlo ke vzniku vzdálených metastází, je možné většinou tento nádor chirurgicky odstranit. Pokud již došlo ke vzniku metastází, není vždy chirurgické odstranění tohoto nádoru vhodné. K obnovení průchodnosti střeva je proto nad tímto ucpáním střevo vyvedeno kolostomií. Někdy je v takovém případě možné obnovení průchodnosti střeva zavedením takzvaného stentu. To je trubička, která je zavedena do nádoru střeva, takže vytvoří jakýsi tunel, kterým může střevní obsah znovu volně procházet, a není tak nutné provedení kolostomie.
Chirurgická léčba je téměř vždy doplněna chemoterapií.
Chemoterapie: Při chemoterapii jsou používány k léčbě nádoru léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky. Tyto léky se nazývají cytostatika. Cytostatika jsou většinou aplikována infuzí do žíly a takto se dostávají přímo do krve. Krev je následně přenáší do celého těla, působí tedy na případné nádorové buňky v celém organismu, i mimo oblast původního nádoru. Existují i cytostatika ve formě tablet. Chemoterapie podávaná před operací se nazývá neoadjuvantní. Jejím cílem je zmenšení nádoru před další léčbou. Chemoterapie po úplném chirurgickém odstranění nádoru se nazývá adjuvantní (zajišťovací). Cílem adjuvantní chemoterapie je zničení zbývajících nádorových buněk, tedy prevence návratu onemocnění. Chemoterapií jsou léčeni i pacienti s pokročilým onemocněním a s
V naší poradně s názvem BRNĚNÍ PRSTŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Zedlová.
Dobrý den,
může mě někdo poradit jak vyléčit brnění a sníženou citlivost na prstech rukou a nohou po chemoterapii?
Nechci hned brát zase léky. Chtěla bych poradit nějakou mast, pokud má někdo s nějakou mastí dobrou zkušenost, prosím o radu.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brnění a snížená citlivost končetin souvisí s nervy, které vedou z páteře - míchy. Tyto nervy je třeba uvolnit vhodnými masážemi a speciálními tlaky po celé jejich dráze. S tímto nejlépe pomůže fyzioterapeut, který se zabývá dornovou metodou. Dornova metoda už mnohokrát v podobných případech pomohla. Fyzioterapie je lékem podobně jako masti nebo prášky. Zkuste to.
Naštěstí je ztráta vlasů u většiny lidí, kteří podstupují chemoterapii, dočasná. Jak dlouho trvá, než vlasy dorostou, se liší od člověka k člověku. Chloupky mohou začít znovu růst, i když stále podstupujete chemoterapii nebo hned po ukončení léčby. Mnoho lidí uvádí, že zaznamenávají růst vlasů přibližně čtyři až šest týdnů po ukončení léčby.
Když vlasy a chlupy dorostou, připravte se, že mohou mít jinou strukturu nebo možná i jinou barvu, než byla před zahájením léčby. Pokud jste například měli rovné vlasy, mohou vám znovu narůst kudrnaté. Někteří lidé také zjistí, že jim vlasy šednou a až po několika měsících se jim vrátí jejich přirozená barva.
Při opětovném růstu vlasů po chemoterapii používejte jemný šampon a kondicionér. Možná budete chtít barvit vlasy po chemoterapii, zvláště pokud vaše nové vlasy dostaly barvu, která se vám nelíbí. Prvních šest měsíců je třeba počkat s chemickými procesy, jako je trvalá nebo barvení vlasů, protože nové vlasy jsou stále křehké a pokožka hlavy je stále velmi citlivá. Poškození vlasů může také způsobit použití vysoušeče vlasů nebo kulmy/žehličky. Poraďte se se svým onkologem a dermatologem, aby vám na toto téma lépe poradili.
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata sklenářová.
Dobrý den., léčím se chemoterapii pro opakovany karcinom vajecniku( metastazy v brise). Lékař mi řekl, že nemám šanci na uzdravení. Že budu stále na chemoterapii, pokud to telo bude zvládat, nebo si rakovinne buňky na chemo nezvyknout, takže je nebude ničit. Začala jsem užívat tvaroh se lnenym olejem a semínka. Užívám ale tvaroh tučný, zde je psán nízkotučný. Pak jsem se chtěla zeptat, zda k teto diete mohu ješte brát alveo grepa ostatni akuňácké produkty, selen zinek minerály, vitamin c, cleans atd. A ještě beru imunobran, nevím , jestli toho už není moc. Imunobran je také přirodni, jsou to vlastně ýžové otruby na nositeli houby shitake. Prosím jestli máte někdo zkušenosti poraďte prosím. Pořád hledám nějaké alternativy , nechci se vzdát bez boje. Tvaroh pravidelně užívam třetí týden, ale do teď jsem nevěděla, že musím dodržovat tak přísnou dietu, takže žádné maso, žádné jiné oleje, ani olivový? Sladkostem a cukru se vyhýbám, použivám med. Jen prosím o upřesneni, jak je to s tím tukem .diky za každou radu renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tvaroh je třeba používat plnotučný, protože během diety se nejí nic jiného, takže tělo tuky dobře využije. Zkuste to dva týdny vydržet a nejíst nic jiného.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
Ve svém příspěvku BRNENÍ CHODIDEL PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mikolajková Věra.
Jsem tři roky po chemoterapii a stále mne brní chodidla.Pomohlo vám někomu něco na to?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý den, také jsem 3roky po chemo a brní mě nohy hlavně v noci a nemohu usnout. Dost mi pomáhá hořčík, denně si rozpustím 1 tabletu a dost se to zlepšilo a k tomu 1 tablety B komplex forte. Někomu to podle lékařů nikdy nepřestane, ale mě to hodně pomohlo. Mějte se hezky Alena Fiedlerová
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt
V naší poradně s názvem PROSIM K DO ME PORADI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
chodim na chemoterapii a a zacali me padat vlasy tak jsem to nechala astrihat ale udelali se me na hlave pupinky ktere svrby mam paruku nemuze to delat paruka poratte co mam delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pupínky na hlavě může způsobovat paruka, ale zároveň to může být průvodním jevem chemoterapie. Paruku můžete preventivně desinfikovat pomocí isopropylalkoholu ve spreji, který se aplikuje na vnitřní stranu paruky a nechá se působit do vypaření. Když pupínky budou souviset s chemoterapií, tak se budete muset obrátit na lékaře, který Vám chemoterapii aplikuje, popřípadě se můžete obrátit na kožního lékaře.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
V naší poradně s názvem PROSIM POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
dobry den chtela jsem se zeptat jezdim na chemoterapii po 14 dnech a vypadaly me vlasy uz me to zase roste musim to nechat zase oholit chemoterapii mam az do unora to me budou padat porat vlasy co delat kdyz se me v paruce poti hlava a dela me to zle prosim poratte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyzkoušejte šátky na hlavu. Tady jsou vidět fotografie, jak se dají šátky na hlavě upravit: https://www.google.cz/searc…
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
V naší poradně s názvem PROSIM POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
dobry den chodim na chemoterapii a vypadali me vlasy ale jeste mam jit 4 po 14 dnech a to mam mit sylnejsi davky nebyva me zle jsem jen druhy den unavena je to tak v poradku ze me neni zle ale chtela jsem se zeptat jak me vypadaly vlasy a tet uz me rostou mam tam takovy chmiri to jsou vlasy musim to nechat jeste vyholit nebo uz to muzu nechat ze uz me padat nebudou
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmíří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku - vypadnutí. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
V naší poradně s názvem VYPADAVANI VLASU PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra 23 let.
Dobry vecer, chtela jsem se vas zeptat. Jsem 11 dní po chemoterapii,byla celkem silná, 4-denní. Mám dlouhe vlasy a zadna chemoterapie me uz neceka. Kdyz si prohrabnu vlasy zacinaji padat, pokazde kdyz vlasy procesu rukama. Myslite ze uz je mam oholit? jeste jich mam celkem dost. Jen se bojim,abych je neoholila predcasne,oni pak zacly rust a pak zase vypadaly. Jak rikam uz me zadna chemoterapie neceka. Dekuji za odpoved.Krasny vecer.:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nechte tomu volný průběh. Zatím můžete vlasy jen trochu zkrátit, aby nebyly tak těžké a vydržely na hlavě co nejdéle. Nelamte si s tím příliš hlavu.
Chemoterapie je název pro léčbu zhoubného nádoru pomocí léků, které se nazývají cytostatika. Tyto léky ničí nádorové buňky, ale zároveň poškozují i některé zdravé buňky. Z toho pak vyplývají mnohé nežádoucí účinky, které chemoterapii doprovázejí. Protože některá cytostatika účinkují lépe v kombinacích, skládá se chemoterapie často z několika léků, a to podle toho, který orgán nebo oblast jsou postižené. Léčba chemoterapií je velmi účinná, a pokud nedokáže pacienta vyléčit, může mu pomoci žít déle s lepší kvalitou života. O tom, jaká cytostatika bude pacient dostávat, rozhodne pouze odborný lékař na základě výsledků diagnostiky a celkového zdravotního stavu pacienta. Lékař také rozhodne dle druhu nádoru a jeho rozšíření v organismu, v jakých cyklech bude pacient chemoterapii dostávat. Její podávání může být buď každodenní, nebo jednou týdně, či jednou měsíčně. Během této léčby je obvyklá třítýdenní přestávka, aby měl organismus možnost vytvářet v orgánech a tkáních nové zdravé buňky. Léčba chemoterapií ve většině případů trvá 3 měsíce, ale někdy může celkově trvat až 3 roky. Odborný lékař však dokáže odhadnout, jak dlouho se bude chemoterapie podávat. Pokud má během léčby pacient jakékoliv potíže, je důležité je včas sdělit ošetřujícímu lékaři, protože na tom záleží úspěch léčby. Pokud se pacient během léčby bude cítit dobře a jeho zdravotní stav bude dobrý, může pokračovat i ve svém zaměstnání. Jestliže je lék podáván formou infuze, lze jeho podávání posunout na odpolední hodiny.
V naší poradně s názvem PROSIM POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobry den chtela bych se zeptat chodim na chemoterapii a zacali me bolet zuby chodim k zubarce uz me leci delsi dobu zub a porat to nemam v poratku a tet me zacali bolet dalsi zuby akyz jsem to rekla zubarce tak me stim nic nedela muze to byt po ty chemoterapii a co mam delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chemoterapie může mít negativní vliv na zubní sklovinu a zvyšuje také riziko dlouhodobých problémů se zuby. Pokud nejste spokojená s výkonem svého zubního lékaře, tak jej zkuste změnit.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Léčba karcinomu plic závisí na specifikách rakovinných buněk, na jejich rozšíření v těle a pacientově celkovém stavu. Běžná léčba zahrnuje chirurgii, chemoterapii a radioterapii.
Chirurgický zákrok samotný má procento úmrtnosti okolo 4,4 %, v závislosti na pacientově funkci plic a dalších rizikových faktorech. Chirurgický zákrok u nemalobuněčného karcinomu plic omezený na jednu plíci do stadia IIIA. Ta je hodnocena pomocí zobrazovací metody (počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie). U pacienta však musí být přítomna dostatečná respirační rezerva, která dovolí plicím fungovat i po odstranění části tkáně. Procedura obsahuje resekci plic (odstranění části plicního laloku), segmentektomie (odstranění anatomického oddělení určitého plicního laloku), lobektomie (jeden lalok), bilobektomie (dva laloky) nebo pneumonektomie (celé plíce). U pacientů s adekvátní respirační rezervou je preferován výběr lobektomie, jež minimalizuje možnost místního opakování. Pokud pro ni nemá pacient dostatečně fungující plíce, může být provedena resekce plic. Radioaktivního jódu brachyterapii na okraji klínové excize může snížit opakování jako u lobektomie. Brachyterapie může omezit aktivním jódem na okrajích klínové excize možnost navrácení, jak je tomu u lobektomie. Videem asistovaná thorakoskopická operace VAT a VATS lobektomie dovolují minimální invazní zásah do karcinomu plic, jejíž výhodou je rychlejší uzdravení, kratší pobyt v nemocnici a minimalizace lékařských výdajů.
Malobuněčný typ karcinomu plic je primárně léčen chemoterapií a ozařováním, protože u chirurgie nejsou vykázány dostatečné výsledky pro přežití. Primární chemoterapie je používána u metastáz při nemalobuněčném karcinomu plic. Kombinace těchto postupů záleží na typu tumoru. Nemalobuněčný typ karcinomu plic je často léčen pomocí cisplatinu nebo carboplatinu v kombinaci s gemcitabinem, paclitaxelem, docetaxelem, etoposidem nebo vinorelbinem. U malobuněčného karcinomu plic jsou nejběžnějšími přípravky cisplatin a etoposide. Stejně tak jsou používány kombinace carboplatinu, gemcitabinu, paclitaxelu, vinorelbinu, topotecan a irinotecan. V rozvinuté fázi malobuněčného karcinomu plic může být bezpečně kombinován celecoxib s etoposidem, tato „směs“ vykazuje zlepšení stavu.
Radioterapie je často prováděna společně s chemoterapií a může být použita v léčebném postupu u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří nejsou způsobilí pro operační zákrok. Tato forma vysoce intenzivní radioterapie se nazývá radikální radioterapie. Zjemněním této techniky je hyperfrakční akcelerovaná radioterapie (CHART), u níž jsou použity vysoké dávky radiace v krátké časové periodě. U případů malobuněčného karcinomu, jenž je potencionálně léčitelný, je ča
