Antikoncepce patří mezi nejčastěji používané metody plánovaného rodičovství a v současnosti existuje široká škála možností, které se liší způsobem užívání, obsahem hormonů i délkou účinku. Správná volba antikoncepce závisí na zdravotním stavu, věku, životním stylu i osobních preferencích ženy.
V tomto článku se podrobně zaměříme na jednotlivé druhy antikoncepce, jejich základní principy fungování, výhody a nevýhody, aby bylo snazší se v nabídce orientovat a vybrat vhodnou metodu ve spolupráci s gynekologem.
Obecné rozdělení komerční antikoncepce
Tablety/pilulky
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
Radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
Celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
Subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Zaplaťte ji lázně sami. Zdravotní pojišťovna není cestovní kancelář, a když vám doktor řekl, že to neprojde, tak jinou možnost, než být samoplátce, stejně nemáte. Když si to sami zaplatíte, tak si můžete libovolně vybrat místo, dobu pobytu i procedury.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Dobrý den ,jsem po operacidělohy s odstraněním vaječníků . Operace byla provedena řezem v podbříšku a tak vyndána . Ráda bych dostala lázně . Ale paní doktorka na gynekologii mi řekla , že se na to lázně nevztahují . Děkuji za radu , jak postupovat .
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů.
V naší poradně s názvem ČEMU PROSPÍVÁ V TĚLE ŽELEZO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alča.
Mám 2 měsíce po odstranění dělohy z důvodů silného krvácení dlouhodobé které trvalo 10 dní.Ted jsem si koupila železo jelikož bych pořád jenom ležela a pospávala.Cítila jsem se pořád utahaná bez nálady.Léčím se také na hypertenzi a mám nedomykavost chlopně.Chtěla bych vědět zda jsem udělala dobře či ne,děkuji předem za vaše názory a rady.Alča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při větší ztrátě krve je železo prospěšné proti anémii - chudokrevnosti. Železo užívejte výlučně jen v doporučeném dávkování a jen po dobu, než se únava upraví do normálu. Informujte o tom také svého ošetřujícího lékaře, který vás má v péči po odstranění dělohy. Sdělte mu také o svých pocitech únavy, které mohou souviset s náhlou změnou v hormonech zaviněnou odejmutím dělohy.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné.
Ve svém příspěvku LEHKÉ ZMĚNY PO ODSTRANĚNÍ DELOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana 41let.
Dobrý den...prosím můžete mi někdo vysvětlit situaci ve které se právě nacházím..napíšu jen ve zkratce...jsem rok po odstranění dělohy a byla jsem na kontrole u svého dr.a vzal ster pro jistotu a výsledky ukázali ze se objevili lehké změny a žádají za půl roku znovu ster...teď má otázka?? Co to znamená ??? Doufala jsem ze výsledky budou v pořádku a bez žádných změn když se odstranila deloha. .a od února se cítím stále unavená a bolí me dolejsek i na te kontrole u svého dr.jsem měla vyšetření bolestivé. .předem děkuji za odpověď s pozdravem Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lydie.
Měla jsem podobné problémy - kompletní hysterektomie pro maligní lymfom a mám také syna s Asperger. syndromem, což je forma autismu.Poukaz na lázeňskou léčbu mi vystavila praktická lékařka na doporučení onkologa, protože jsem absolvovala chemoterapii, biologickou léčbu a ozařování 2010. Do dvou let od skončení léčby by se mělo nastoupit do lázní, aby léčba měla efekt. Tehdy trval pobyt 21 dnů, ale na místě jsem požádala o prodloužení a bez problémů mi vyhověli. Jsem přesvědčená, že na lázeškou léčbu má Vaše maminka rozhodně nárok, buď z onkologického nebo gynekologického hlediska. Dnes trvá pobyt v lázních 28 dnů. Nenechte se odbýt. Také jsem musela onkologa o doporučení žádat. S pozdravem Lydie
Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.
Děloha v těhotenství
Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.
Pokleslá děloha
Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Jak dlouho trvá laparoskopická operace tlustého střeva?
Laparoskopická operace tlustého střeva obvykle trvá několik hodin v závislosti na rozsahu zákroku.
Délka operace se liší podle typu onemocnění, rozsahu resekce a anatomických poměrů pacienta. Jednodušší výkony mohou trvat kratší dobu, zatímco složitější zákroky vyžadují více času. Samotná délka operace však nemusí vypovídat o její náročnosti ani o průběhu rekonvalescence.
Je laparoskopická operace tlustého střeva bezpečná?
Ano, laparoskopická operace tlustého střeva je považována za bezpečný a běžně používaný výkon.
Při správné indikaci má nižší riziko komplikací než otevřená operace a umožňuje rychlejší návrat k pohybu. Přesto se jedná o velkou břišní operaci, která nese určitá rizika. Bezpečnost zákroku závisí na zkušenosti pracoviště, zdravotním stavu pacienta a dodržování pooperačních doporučení.
Jak moc bolí břicho po laparoskopické operaci tlustého střeva?
Bolest po laparoskopické operaci tlustého střeva je obvykle mírná až střední.
Většina pacientů popisuje tahavou nebo tlakové nepohodlí spíše než ostrou bolest. Bolest bývá nejvýraznější v prvních dnech a postupně ustupuje. Díky moderní analgetické léčbě je většinou dobře zvládnutelná a neměla by bránit v časné mobilizaci.
Jak dlouho budu po operaci v nemocnici?
Délka hospitalizace po laparoskopické operaci tlustého střeva bývá kratší než u otevřeného výkonu.
Nejčastěji se pohybuje v řádu několika dní. Propuštění závisí na návratu střevní činnosti, zvládnutí bolesti a celkovém stavu pacienta. Při nekomplikovaném průběhu je možné relativně rychlé propuštění do domácí péče.
Kdy budu moci po operaci znovu jíst?
Strava se po laparoskopické operaci tlustého střeva obnovuje postupně.
Zpočátku se začíná tekutinami a lehce stravitelnou stravou. Jakmile se obnoví střevní činnost, jídelníček se rozšiřuje. Rychlost návratu k běžné stravě je individuální a závisí na toleranci pacienta i typu zákroku.
Je normální mít po operaci nafouklé břicho?
Ano, nafouklé břicho je po laparoskopické operaci tlustého střeva velmi časté.
Vzniká kombinací operačního plynu a dočasného zpomalení střev. Pocit tlaku a plynatost jsou běžné a většinou se upravují během několika dní. Pohyb a postupné rozchození střev pomáhají tento stav zmírnit.
Kdy se mohu vrátit do práce po laparoskopické operaci tlustého střeva?
Návrat do práce závisí na typu zaměstnání a průběhu rekonvalescence.
U sedavé práce je návrat možný obvykle během několika týdnů, zatímco fyzicky náročná práce vyžaduje delší rekonvalescenci. Rozhodující je celkový stav pacienta a doporučení ošetřujícího lékaře.
V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: https://www.youtube.com/res…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: https://www.prozdravi.cz/ge…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.
Existuje mnoho věcí, které můžete udělat před operací, které vám pomohou, aby vaše tělo bylo silnější, a vy jste se pak mohli rychleji uzdravit.
Kegelovo cvičení před i po operací prostaty
Před operací prostaty je ten správný čas začít cvičit Kegelovo cvičení, které vám po operaci pomůže získat zpět kontrolu nad svým močením. Kogelovo cvičení před i po operaci prostaty přispívá k posílení svalů pánevního dna. Tyto svaly ovládají močový měchýř a konečník a pomáhají regulovat proud moči. Kegelovo cvičení není nijak namáhavé a jde ho cvičit při každém močení během dne. Když při močení cítíte, že proud moči je silný, tak se snažte močení co nejrychleji zastavit, tím že zatnete svaly pánevního dna. Takto si přerušte každé své močení alespoň třikrát. Svaly, které při zastavení moči používáte, si dobře zapamatujte a naučte se je ovládat i když nemočíte. Cílem je, dokázat tyto svaly plně zatnout v sedě nebo v leže i bez močení. Takové zatínání provádějte vždy, když si na to vzpomenete během dne, tak často, jak jen to půjde. Dělejte to skutečně kdykoliv a často, nikdo z okolí na vás nepozná, že toto cvičení provádíte. Někteří muži, aby na to cvičení nezapomněli, tak si s oblibou nechávají vzkazy nalepené na ledničce nebo v koupelně. Kegelovo cvičení provádějte pravidelně několik týdnů po operaci prostaty.
Strava před operací prostaty
Dobrý nápad je používat vhodné potraviny několik týdnů před operací, aby se vaše tělo stalo silnější tím, že jíte zdravější stravu. Jezte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo a obiloviny. Nezapomeňte také na sklenici mléka denně, dále jezte nízkotučný sýr, jogurt, maso, drůbež a ryby. Když jíte maso, tak si vyberte vždy libové a tuk kolem okrajů okrájejte. Konzumace stravy s těmito potravinami pomůže tělu se lépe zotavit po operaci. Co nejvíce omezte příjem tuků, cukrů, alkoholu a soli, protože přebytek těchto elementů ve stravě není dobrý pro vaše tělo. Potraviny, které jsou bohaté na železo a vitamín C, posílí krvetvorbu, díky tomu budete mít před operací hodně zdravé a silné krve. Pokud budete jíst hodně potravin, které obsahují hodně železa a vitaminu C, tak si lépe udržíte správný krevní obraz. Pokud máte špatný krevní obraz, tak se můžete cítit unavení a to před operaci není dobré. Špatný krevní obraz se u vás může také objevit v případě, že jste v nedávné době darovali svou krev. Proto je důležité před operací prostaty jíst dostatek potravin s vysokým obsahem železa a vitamínu C, aby vaše krev byla před operací zdravá a silná.
Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.
lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.
Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.
Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.
Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.
Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.
Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.
Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.
Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.
Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.
Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.
Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.
chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Haragova.
Dobrý den,
mám zhobný novotvar příušní žlázy.
Momentálně prodělávám ozařování. mám ji 14dní .V puse mám hodně aftů a zdurělé mandle.Hodně to bolí . Zatím kloktám šalvej . Můžete mě prosím poradit ,co bych si mohla na to dát?
Moc děkuji s pozravem Haragová Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mohu jet do lázní krátce po odstranění štítné žlázy?
Krátce po odstranění štítné žlázy lázně většinou vhodné nejsou, protože organismus se teprve adaptuje na hormonální změny a zátěž by mohla stav zhoršit.
V prvních týdnech po operaci dochází k nastavování hormonální substituce a tělo reaguje citlivě na změny režimu. Předčasný lázeňský pobyt může vést k výraznější únavě, bušení srdce nebo psychické nepohodě. Bez stabilizovaných hormonů není možné správně odhadnout reakci organismu na teplo a procedury. Bezpečnější je lázně odložit a nejprve se zaměřit na klidový režim a ambulantní péči.
Jak dlouho po operaci štítné žlázy je vhodné jet do lázní?
Vhodná doba pro lázně po odstranění štítné žlázy se liší, ale obvykle se pohybuje v řádu několika měsíců po stabilizaci léčby.
Rozhodující není počet týdnů od operace, ale dlouhodobě stabilní hormonální stav a předvídatelné reakce těla. U některých pacientů to může být tři měsíce, u jiných až půl roku. Příliš brzký nástup zvyšuje riziko zhoršení obtíží, zatímco správně načasované lázně mohou podpořit rekonvalescenci a psychickou pohodu.
Jsou lázně vhodné i po totální tyreoidektomii?
Lázně mohou být vhodné i po totální tyreoidektomii, ale pouze při stabilní hormonální substituci a dobré toleranci běžné zátěže.
Pacienti po totálním odstranění štítné žlázy jsou plně závislí na dodávaných hormonech. Jakékoli kolísání dávky se proto projeví výrazněji. Pokud je léčba dobře nastavena a pacient se cítí stabilní, lázeňský pobyt může pomoci s návratem kondice a psychickým zklidněním. Bez této stability je ale riziko přínosu nízké.
Může lázeňský pobyt zhoršit únavu po odstranění štítné žlázy?
Ano, lázeňský pobyt může únavu zhoršit, pokud je zahájen v nevhodnou dobu nebo obsahuje příliš náročné procedury.
Únava po operaci štítné žlázy bývá často spojena s hormonální nerovnováhou. Lázně představují zátěž, která může únavu prohloubit, pokud tělo není připravené. Častou chybou je přecenění vlastních sil. Při správném načasování však může dojít k postupnému zlepšení. Klíčem je individuální přístup a úprava programu.
Jsou termální koupele a horké procedury po operaci bezpečné?
Termální koupele a horké procedury po odstranění štítné žlázy vyžadují zvýšenou opatrnost a nejsou vhodné pro každého pacienta.
Teplo zatěžuje kardiovaskulární a nervový systém. Pacienti po tyreoidektomii často hůře snášejí přehřátí. Horké koupele mohou vyvolat slabost, závratě nebo bušení srdce. Pokud jsou vůbec zařazeny, měly by být krátké a s nižší teplotou. Při negativní reakci je nutné je vynechat.
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.
Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. Poliklinika Karlovo náměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovo náměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
Stejně jako po operaci i po běžném fotonovém ozařování se u pacientů vyskytuje riziko, že se u nich objeví problémy s dosažením a udržením erekce. U běžného ozařování se jedná až o 40 % pacientů. Trvalá impotence – potíže s udržením erekce jako následek běžného ozařování – je pro pacienty výrazně psychicky vyčerpávající situace. Z pohledu mužů jde o jednu z nejobávanějších věcí, která může v jejich životě nastat v oblasti sexuálního a partnerského života. Běžné fotonové ozařování způsobuje u pacientů bolest v ozařované oblasti až v 30 % případů. Kromě bolesti se vyskytují další komplikace, jako je výrazné pálení při močení, zeslabení močového proudu, časté nucení na stolici, případně i průjem a bolesti břicha. To je způsobeno dávkou fotonového záření, které kromě samotného nádoru zasáhlo ještě okolí nádoru, tedy orgány dutiny břišní nebo konečník. Běžná léčba trvá u fotonového ozařování průměrně 33 dní a je často provázena únavou a nevolností.
Dlouhodobá inkontinence (únik moči) postihuje až 30 % operovaných mužů. Nekontrolovaný únik moči je pro pacienty stresující, společensky zatěžující a značně je znevýhodňuje při snaze zařadit se po léčbě zpět do aktivního života, ať už se jedná o návrat do zaměstnání nebo do společenského života.
Po operaci musí až 30 % operovaných mužů navíc podstoupit pooperační ozáření. Hlavním důvodem je většinou to, že nemohlo být odstraněno celé nádorové ložisko nebo že hrozilo riziko bezprostředního návratu onemocnění. Jestliže je pacient nucen podstoupit ještě pooperační ozáření, přidávají se k riziku komplikací způsobených operací ještě rizika nežádoucích účinků a komplikací spojených s ozařováním.
Po operaci rakoviny prostaty dochází až u 10 % pacientů k návratu rakoviny (relapsu). Návrat onemocnění je vždy závažný problém. V tomto případě je nutné přistoupit k jiné léčbě. Pacientům je doporučena hormonální terapie nebo ozařování. Další léčba s sebou samozřejmě přináší další případná rizika a komplikace.
Po běžném ozařování se návrat rakoviny prostaty vyskytuje až u 8 % pacientů, a to po několika letech od terapie. I v tomto případě je situaci nutné řešit jiným způsobem léčby. Využívá se například hormonální terapie nebo operace. Každá další léčba je zdrojem možných rizik a komplikací.
