OZAŘOVÁNÍ UZLIN je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Rakovina jater může způsobit otok břicha. Může to být proto, že se játra zvětšují vlivem rostoucí rakoviny a způsobují otoky na pravé straně břicha. Nebo také proto, že rakovina (nebo cirhóza) zvyšuje tlak v játrech a způsobuje hromadění krve v cévách. To vytlačí tekutinu z žil do břicha a vzniká ascites.
Zvýšený tlak v žilách může způsobit jejich otoky, takže mohou být vidět pod kůží na břiše. Ascites se také může vyvinout, když játra nevytvářejí dostatek krevních bílkovin (albumin).
Průvodní příznaky oteklého břicha jsou nepohodlí nebo bolest a ztráta chuti k jídlu nebo pocit plnosti. Oteklá zvětšená játra mohou způsobit bolest v pravém rameni. Je to proto, že zvětšená játra stimulují nervy, které se spojují s nervy v rameni. Tomu se říká odkazovaná bolest.
Stádia rakoviny jater
Stádium rakoviny popisuje, kolik rakoviny je v těle. Pomáhá určit, jak závažná je rakovina a jak ji nejlépe léčit. Lékaři také používají stádium rakoviny, když mluví o statistikách přežití.
Stupně rakoviny jater se pohybují od stadia I (1) do IV (4). Zpravidla platí, že čím nižší číslo, tím méně se rakovina rozšířila. Vyšší číslo, jako je stadium IV, znamená, že se rakovina rozšířila více. Ačkoli je zkušenost s rakovinou u každého člověka jedinečná, rakoviny s podobnými stádii mívají podobný výhled a často se léčí v podstatě stejným způsobem.
K popsání stádia rakoviny jater existuje takzvaný TNM systém, který je založen na 3 klíčových informacích:
Rozsah (velikost) nádoru (T): Jak velká rakovina narostla? Je v játrech více než jeden nádor? Dosáhla rakovina blízkých struktur, jako jsou žíly v játrech?
Šíření do blízkých lymfatických uzlin (N): Rozšířila se rakovina do blízkých lymfatických uzlin?
Šíření metastázy do vzdálených míst (M): Rozšířila se rakovina do vzdálených lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce?
Níže popsaný systém je nejnovějším systémem platným od ledna 2018.
Stádium 1A
Jde o jediný nádor o velikosti do 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1a) a nerozšířil se do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 1B
Jde o jediný nádor větší než 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1b). Rakovina se nerozšířila do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 2
Buď jde o jeden nádor větší než 2 cm, který prorostl do krevních cév, nebo více než jeden nádor, ale žádný větší než 5 cm (T2). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3A
Více než jeden nádor s alespoň jedním nádorem větším než 5 cm v průměru (T3). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3B
Alespoň jeden nádor (jakékoli velikosti), který vyrostl do hlavní větve velké jaterní žíly (T4). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 4A
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakýkoli T), který se rozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N1), ale ne do vzdálených míst (M0).
Stádium 4B
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakékoli T). Nádor se mohl nebo nemusel rozšířit do blízkých lymfatických uzlin (jakékoli N). Rakovina se rozšířila do vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce (M1).
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatických uzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Zadrobilova.
Dobry den,prosim o informaci k lecbe miznich uzlin na krku.Rada bych vedela ,zda se podstupuje nejprve operace a po te ozarovani,nebo naopak.Dekuji Zadrobilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vždy záleží na konkrétní diagnóze. Spolehněte se, že lékař zvolí tu nejlepší metodu v dané situaci.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku ZJIŠŤOVÁNÍ DIAGNÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bubeníček.
Nevím jestli dělám dobře ,určitě ne ,ale nemohu jinak.Po pročtení odborných názorů na problém nemoci mízních uzlin jsem se ujistil,jak špatně léčili mojí manželku!Ano zjistili zánět ,močový plicní a ještě další diagnoźy,aby po 6týdnech konstatovali problém mízních uzlin ,několik dnů respektive 14 se odhodlávali odebrat vzorek,celkem pozdě vše jsem monitoroval.Zásadní bylo ,když přišla k praktickému lékaři,kde sdělila problémy s úbytkem na váze a nechutenstvím,odpověď doktorky,alespoň zhubnete,nedej bože ,že by na manželku fyzicky sáhla a zjistila naběhlou,ano nebolestivou míz.uzlinu,jako zjistili po dlouhém utrpení manželky až v nemocnici v Motole,bohužel ,pozdě ,poněvadž manželka zemřela.Jistě ,možná by zemřela i tak,ale pokud jsem si věci pečlivě pročítal nic z těch postupů lékařů na mělníce nebylo ,jak je zde popisováno o dalším raději pomlčím.Je mně smutno nad způsobem,jakým byla manželka léčena,nic s tím nenadělám bylo jí 65 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
Ve svém příspěvku RAKOVINA LYMFATICKÝCH UZLIN -ÚPRAVA JÍDELNÍČKU A STRAVA PŘI TOMTO ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Dobrý den ,mám na Vás dotaz ,mám přítele kterému se vrátila po pěti letech rakovina lymfatických uzlin (IV.STUPEŇ A).Tento týden konečně byla zahájena jeho léčba .Čekají ho tři cykly chemoterapie a po té když bude vše v pořádku a najde se vhodný dárce tak přijde na řadu transplantace kostní dřeně (má tři bratry ,už byli na vyšetření minule ani jeden není vhodný dárce ).V listopadu mu byl odebrán i ten nejnižší stupeň invalidity ,že prý je v celkové remisi ,ale pracovat musel na plný úvazek --8 hodinový ,jelikož za tu almužnu co dostávají lidé v chráněných dílnách kterým stát dává nemalé peníze na zaměstnance ,ale oni pak dostanou za výkon hodný zdravého člověka minimální mzdu by jsme už bydleli pod mostem ,protože když zaplatíme bydlení -nájemné a energie tak nám zbyde stěží na obživu . Jídelníček jsme razantně změnili ,jíme více zeleniny -hlavně čerstvé ,domácí ,vyřadili jsme slaná jídla ,uzeniny , plísňové a zrající sýry . Nikde v literatuře jsem nic na toto téma nenašla .Prosím poraďte jak dál .Jinak je omezen pohybově , brzy se zadýchá ,takže není schopen nic dělat ,žádná fyzická námaha (hned je unavený ) a mnoho dalších činností musel omezit nebo úplně vynechat ze svého života (budu teď hodně upřímná -ani sexuální život už nemůže vykonávat ,po minulých chemoteraiích vše zničené a buňky nejspíš odumřelé -je to také jedna z příznaků tohoto onemocnění nebo její následek ?) .Děkuji za Vaši odpověď .Blažejová Jitka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem PROSBA O PORADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vajsarová Lidmila.
Manžel onemocněl rakovinou lymf. uzlin.Má za sebou chemoteraie a ozařování. Krátce po této léčbě se opět objevily boule na krku. Je možné se pokusit o léčbu v protonovém centru.Ještě prosím o info, zda je léčba ambulantní nebo se zůstává v centru. Děkuji moc . Vajsarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokusit se můžete. Léčba v Protonovém centru v Praze je velmi drahá a proro se budete muset dohodnout se zdravotní pojišťovnou, jestli vám něco přispěje. Délka hospitalizace záleží na reakci organismu. Jde zatím o nejlepší možnou léčbu nádorových onemocnění na světě, tak se o to určitě pokuste.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc Vás prosím o radu. Taťka 63 let má rakovinu prostaty. Bohužel ve stadiu T3b N1 M0, PSA 18,2, středně diferencovaný karcinom. Nyní má 3 měsíce hormonální léčbu. PSA kleslo na 0,57. Je v dobré kondici a nemá jiné zdravotní potíže. Vysoké PSA bylo zjištěno náhodně z krve. Prosím o radu jak pomoci. Operace mu nebyla nabídnuta z důvodu napadení uzlin. Nyní by mě podstoupit ozařování v protonovém centru s dále užívat hormonální léčbu. Myslíte, že je to dobrá volba.
Je zde šance na vyléčení? Případně jak dlouhé může být prodloužení života?
Předem Vám moc děkuji za Vaši odpověď a Váš čas.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Michaela F.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den,
byla mi diagnostikována rakovina prostaty ,a proto bych se Vás rád zeptal ,jak proběhla léčba ozařováním v PTC Vašeho taťky.
Byl jsem v PTC Na Bulovce na MR vyšetření,kde mi lékař sdělil ,že bych měl podstoupit 21 dávek ozařováním vzhledem k velikosti prostaty.
Děkuji Petr A.
Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatických uzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.
Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).
Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.
Ve svém příspěvku PAVOUČÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kobylka.
Dobrý den, obracím se na vás o radu. Je mi 75 let a loni v lednu jsem objevil 2 vpichy na vnitřní straně zápěstí. 2 měsíce mne zkoumali na interně, mé zjištění vpichů nebrali vážně a ruka stále otékala. na CT zjistili zduřeni lymfatických uzlin a poslali mne na onkologii. tam mi nechali provést biopsii s tvrzením že je to rakovina jsem prodělal 8 chemoterapií a po dalších 3 měsících mne poslali na ozařování. Příští týden jdu na vyšetření PEP/CT, Během této doby mi ruka stále otéká a přidružilo se otékání pravé nohy a pravého prsa.
Prosím o radu.
Václav Kobylka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Enyy.
Dobry den, přítel prodělal před 13 lety IV. Stadium . 11 let se snažil s manželkou o miminko , ale spermiogram byl 2 krát negativní.rozvedl se ... Já miminko nechci, tak bych se chtěla zeptat, jestli tento stav spermiogramu je neměnný, a nemusíme se chránit.moc dekuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze takto s určitostí říci, že váš přítel bude po zbytek života neplodný. Svojí trvalou neplodnost si musí váš přítel ověřit u svého ošetřujícího lékaře, u kterého si nechal dělat spermiogram. Není vyloučeno, že může dojít k oplodnění v době vaší ovulace jen jednou spermií, která zrovna bude schopna pohybu.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
Ve svém příspěvku PRICINY RAKOVINY MISTNICH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Janoušková.
Dobrý den již dva dny mám hodně napuchle a zhnisale mandle,na levé straně je modrý flek,jako modřinka.V poslední době jsem nebyla vůbec nemocná, přišlo to úplně zničeno nic.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.
Příčiny
Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).
Projevy
Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatických uzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatických uzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.
Diagnostika
Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto měl být příslušnému lékaři beze studu ukázán. Skoro určitě to rakovina nebude, ale jistota je jistota – a navíc se tak mohou odhalit mnohá jiná onemocnění (tvrdý vřed u syfilidy, condylomata accuminata a podobně). Nádor se při lékařových pochybách definitivně
V naší poradně s názvem RAKOVINA TŘÍSLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Nový.
Jak se rakovina třísla projevuje.děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V třísle se může vyvinout rakovina mízních uzlin, tak zvaný Hodgkingův syndrom. Mezi hlavní příznaky patří hrudky pod kůží, což je zvětšená lymfatická uzlina. Obvykle to nepřekáží, ale po pití alkoholu může být toto místo bolestivé. Hrudka se může časem zvětšovat, nebo se mohou objevovat nové hrudky poblíž nebo dokonce v jiných částech těla.
I jiné rakoviny mohou také způsobit oteklé lymfatické uzliny. Pokud máte zvětšenou lymfatickou uzlinu, zejména pokud jste v nedávné době neměli infekci, je nejlepší navštívit lékaře, aby byla příčina nalezena a léčena, pokud to bude potřeba.
Někteří lidé mají tzv. Příznaky B, kam patří:
Horečka (která může trvat několik týdnů) bez infekce
Mokré noční pocení
Ztráta hmotnosti bez vysvětlení (nejméně 10% vaší tělesné hmotnosti po dobu 6 měsíců)
Tyto příznaky jsou důležitou součástí diagnostiky a určují výhled do budoucna.
Obecné (nespecifické) příznaky
Svědění kůže
Pocit únavy (únava)
Ztráta chuti k jídlu
Někdy jediným příznakem může být pocit únavy po celou dobu.
Prsa jsou citlivý orgán a procházejí během života ženy různými změnami, které jsou podmíněny hormony. Jedná se zejména o období puberty, šestinedělí, během kojení a v přechodu.
Jedním z nejhorších onemocnění je karcinom prsu (rakovina). V České republice je každý rok diagnostikováno více než 4 600 nových onemocnění a více než 2 000 žen na jeho následky umírá. Rakovina prsu je tak nejčastější příčinou úmrtí českých žen ve věkové kategorii 20–54 let. Česká republika se připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening. Ženy nad 45 let mají možnost absolvovat mamografické vyšetření, jež může tuto chorobu odhalit již v časném stadiu, kdy je relativně jednoduše a s velkou pravděpodobností na celkové uzdravení léčitelná.
Prognóza onemocnění je závislá na stadiu onemocnění. I objemné nádory prsu, které nemají postiženy svodné uzliny, mají pětileté přežití 82 %. Při postižení svodných lymfatických uzlin v axile, pětileté přežití významně klesá (nádor do 5 cm a postižení do tří uzlin jen 73 %, postižení více než tří uzlin dokonce pouze 45 %). Pacientky s metastatickou chorobou mají medián přežití 24 měsíců. Existují operace částečně zachovávající prs s operačním odstraněním uzlin na straně operovaného prsu. Bývají vždy doplněny radioterapií. Jednou z výhod této léčby je estetický efekt. Ablace prsu znamená odstranění celého prsu a lymfatických uzlin v podpaží. Podle operačního nálezu se rozhoduje o vhodnosti dalšího léčebného postupu. U počátečních stadií nemusí být absolvována následná radioterapie. Velmi důležitá je pooperační péče.
Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.
Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:
Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.
