Zápal plic se současnou populací bere jako běžné onemocnění, které se dá snadno vyléčit. Jenže ve skutečnosti jde o vážnou nemoc, která může způsobit hodně nepříjemných chvil i lidem na vrcholu sil. A u dětí nebo starých lidí může skončit i smrtí. Průběh a závažnost onemocnění jsou určeny především konkrétním typem mikroba, jeho schopností narušovat orgán, pronikat do něj, tvořit látky nepříznivě působící na celý organismus, vyvolat konkrétní obrannou reakci těla a dalšími faktory.
Příznaky
Zápalplic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila u mnoha pacientů smrtí. S objevem a masivním rozšířením antibiotik tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob, avšak neprávem.
Základní druhy infekčních zápalů plic se dělí podle toho, kde se dotyčný nakazil. Pokud v běžné komunitě, doma nebo v práci, pak jde o komunitní pneumonii. Pokud v nemocnici, jde o nosokomiální pneumonii. Pokud pacient získal zápalplic při umělé plicní ventilaci, mluvíme o ventilátorovém zápalu plic.
Zápalplic se dělí také podle původce. Rozeznáváme tak kupříkladu virový zápalplic způsobený virem chřipky nebo bakteriální zápalplic způsobený pneumokokem. Velmi závažné jsou zápaly plic u pacientů s poruchou imunity.
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Může se ovšem stát, že zápalplic nastoupí náhle. Zápalplic postihuje plicní sklípky. Sklípky se vyplňují zánětlivou tekutinou, která znesnadňuje nebo znemožňuje dýchání postiženou plící. Neléčený zápalplic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
Často se stává, že je přechozený zápalplic bez teplot, a tak se tomu nevěnuje pozornost. Právě to činí tuto nemoc nebezpečnou – člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty, může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoli nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě. Při těchto zdánlivě neškodných příznacích je nutná okamžitá návštěva u lékaře. Klinické projevy onemocnění jsou velmi chudé, ani lékař s fonendoskopem při vyšetření nezjistí zápalplic, ten se potvrdí pouze při RTG vyšetření.
Mezi příznaky přechozeného zápalu plic patří kašel, bolest na prsou, obtíže při dýchání, noční pocení. Diagnóza bývá stanovena zejména prostřednictvím RTG snímkování a kultivačního vyšetření sputa. K dispozici jsou také vakcíny zabraňující vzniku některých druhů zápalu plic. Důležitým faktorem je rovněž věk pacienta, jeho celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápalplic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba karcinomu plic závisí na specifikách rakovinných buněk, na jejich rozšíření v těle a pacientově celkovém stavu. Běžná léčba zahrnuje chirurgii, chemoterapii a radioterapii.
Chirurgický zákrok samotný má procento úmrtnosti okolo 4,4 %, v závislosti na pacientově funkci plic a dalších rizikových faktorech. Chirurgický zákrok u nemalobuněčného karcinomu plic omezený na jednu plíci do stadia IIIA. Ta je hodnocena pomocí zobrazovací metody (počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie). U pacienta však musí být přítomna dostatečná respirační rezerva, která dovolí plicím fungovat i po odstranění části tkáně. Procedura obsahuje resekci plic (odstranění části plicního laloku), segmentektomie (odstranění anatomického oddělení určitého plicního laloku), lobektomie (jeden lalok), bilobektomie (dva laloky) nebo pneumonektomie (celé plíce). U pacientů s adekvátní respirační rezervou je preferován výběr lobektomie, jež minimalizuje možnost místního opakování. Pokud pro ni nemá pacient dostatečně fungující plíce, může být provedena resekce plic. Radioaktivního jódu brachyterapii na okraji klínové excize může snížit opakování jako u lobektomie. Brachyterapie může omezit aktivním jódem na okrajích klínové excize možnost navrácení, jak je tomu u lobektomie. Videem asistovaná thorakoskopická operace VAT a VATS lobektomie dovolují minimální invazní zásah do karcinomu plic, jejíž výhodou je rychlejší uzdravení, kratší pobyt v nemocnici a minimalizace lékařských výdajů.
Malobuněčný typ karcinomu plic je primárně léčen chemoterapií a ozařováním, protože u chirurgie nejsou vykázány dostatečné výsledky pro přežití. Primární chemoterapie je používána u metastáz při nemalobuněčném karcinomu plic. Kombinace těchto postupů záleží na typu tumoru. Nemalobuněčný typ karcinomu plic je často léčen pomocí cisplatinu nebo carboplatinu v kombinaci s gemcitabinem, paclitaxelem, docetaxelem, etoposidem nebo vinorelbinem. U malobuněčného karcinomu plic jsou nejběžnějšími přípravky cisplatin a etoposide. Stejně tak jsou používány kombinace carboplatinu, gemcitabinu, paclitaxelu, vinorelbinu, topotecan a irinotecan. V rozvinuté fázi malobuněčného karcinomu plic může být bezpečně kombinován celecoxib s etoposidem, tato „směs“ vykazuje zlepšení stavu.
Radioterapie je často prováděna společně s chemoterapií a může být použita v léčebném postupu u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří nejsou způsobilí pro operační zákrok. Tato forma vysoce intenzivní radioterapie se nazývá radikální radioterapie. Zjemněním této techniky je hyperfrakční akcelerovaná radioterapie (CHART), u níž jsou použity vysoké dávky radiace v krátké časové periodě. U případů malobuněčného karcinomu, jenž je potencionálně léčitelný, je ča
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Trnková.
Dnes mi ošetřující lékař na základě rentgenu plic diagnostikoval zápalplic.
Špatně se cítím od pátku v noci (zimnice, bolesti všech vnitřností). domnívala jsem se, že to bude viróza nebo chřipka. Bohužel tak tomu není. Pan doktor mi předepsal antibiotika Klacid 500. Dnes po 2 tabletách. Prní jsem vrazla v 10,45 po návratu z nemocnice. Protože mi teplota neklesala vzla jsem si v 13,30 Paralen 500. Teplota se stále drží kolem 39, a to i přesto, že jsem si udělala zábal nohou v octové vodě. Nyní mám teplotu 39,4. Co mám dělat? Můžou se vzít 2 Paraleny 500? děkuji za odpověď- Dana Trnková.
Prosím rychle, je mi opravdu zle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika budou plně účinná až po třetí dávce. To teprve bude docházet k ústupu zánětu a odeznívání bolestí. Paralen můžete vzít i dvě tablety 500 mg najednou, přičemž za 24 hodin nesmíte vzít více než 8 tablet. Z horečky nemějte strach, je to váš pomocník v boji proti zápalu. Vyšší tělesná teplota zabíjí cizorodé bakterie, které způsobují zápalplic. Do 40 °C se nemusíte o horečku starat. Nad 40°C volejte rychlou záchrannou pomoc na čísle 155. Existence této rychlé záchrany by vás měla uklidnit, protože nyní byste měla být v klidu, bez stresu ze zhoršení zdravotního stavu. Nejlépe byste měla usnout a hned jak se probudíte, tak vždy vypijte hrnek ovocného čaje oslazeného medem. Tešte se, že za pár dní bude líp.
Při zápalu plic vzniklá tekutina nebo hnis ucpávají část plic, což je překážkou vstupu kyslíku do organismu. Při zápalu plic je vždy přítomna infekce, to znamená, že není možné zápalplic dostat jen z nachlazení. Infekce je nejprve v horních cestách dýchacích, jak postupuje níž, projeví se jako zánět průdušek. Za určitých okolností infekce postoupí ještě níž, usadí se v plicích a způsobí zápalplic. Pokud infekce napadne i plicní obaly, projeví se bolestí hrudní stěny. Zápalplic se vždy projevuje suchým kašlem.
V naší poradně s názvem JE BAKTERIÁLNÍ ZÁPAL PLIC NAKAŽLIVÝ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Pavlů.
Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápalplic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bakteriální zápalplic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.
Kašel je u dítěte tak běžný projev nemoci, že mu někdy ani nevěnujeme patřičnou pozornost. Zápalplic u dítěte vzniká šířením infekce z horních cest dýchacích. Jeho výskyt i u jinak zdravých dětí je celkem častý (každý rok jím onemocní cca 2,5 % dětí ročně). Úmrtnost na zápalplic je velmi malá, ale stoupá u rizikových pacientů, jako jsou děti s poruchami imunitního systému, s chronickým plicním onemocněním, vrozenými srdečními vadami či děti původně nedonošené. Zápalplic se začíná projevovat poměrně rychle. Hlavním symptomem je kašel, který může být tak záchvatovitý, že se z něj dítě může i pozvracet. Dalšími příznaky jsou horečka, zrychlené či namáhavé dýchání a u malých kojenců i porucha sání. Starší děti si mohou stěžovat na bolest na hrudníku či v rameni, na bolest břicha a bolest hlavy. U menšího procenta pacientů ale nemusí příznaky probíhat vůbec extrémně a nemoc může připomínat spíše chřipku.
Příznaky onemocnění u dětí:
kašel, zprvu může být mírný, menší než při zánětu průdušek;
planoucí tváře;
výdechová dušnost;
únava a noční pocení;
teploty;
někdy jen zvýšené, zrychlené dýchání.
Hlavní část léčby spočívá v nasazení antibiotik. Kromě nich je také volena léčba pro ulehčení od příznaků nemoci – jsou tedy předepisovány léky proti horečce, nitrožilní infúze pro zavodnění a výživu, či kyslík v případě velkých dýchacích problémů. Obvyklá doba antibiotické léčby je 7–10 dní, ale v těžších případech se může vyšplhat až na 14 dní. V každém případě okamžitě navštivte s dítětem pediatra. Po zápalu plic je důležitá rekonvalescence. Její délka by měla být určena dle závažnosti průběhu nemoci. Neměla by být kratší než 14 dní, u těžších případů je vhodné alespoň 6 týdnů.
Akutní bronchitida a zápalplic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápalplic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápalplic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápalplic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
Zápalplic je definován jako akutní zánětlivé onemocnění, které postihuje zejména plicní alveoly, plicní intersticium a respirační bronchioly. Onemocnění však může probíhat i plíživě, s dráždivým či produktivním kašlem, bez teploty. Nebezpečí představuje zejména pro malé děti a pacienty důchodového věku, osoby s oslabenou imunitou a ty, kteří zároveň trpí dalšími vážnými nemocemi. Řada pacientů prodělá infekci bez vyhledání lékařské pomoci, jelikož nemají teploty a jsou téměř bez příznaků. Virový zápalplic se může projevovat obdobnými příznaky jako bakteriální zápalplic, zpravidla však není přítomna teplota.
Ve svém příspěvku PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápalplic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOZEFINKA.
Letos jsem prodělala komplikovaný zápalplic (leden, únor) , už 9 měsicu trpim bolesti .ŽE zrůsti nebolí kdo to řekl?Já mám prsa č.6 -1.prso ,asi 2kg váha.Tak vám řeknu na toto páni doktoři asi zaponěli. Co mám dělát ?Kdo mi pomuže?LEKAŘI SI MNĚ POSÍLAJÍ PLICNÍ K NEUROLOGOVÍ /že to jsou záda -NEJSOU /NEUROLOG K PLISNÍMU NEBO TO MÁM OD DOBY ZÁPALU PLÍC.DĚKUJI ZA POMOC .
Karcinom plic, obecně známý jako rakovina plic, je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny, vedoucí ke smrti u mužů. Celosvětově je zodpovědná za smrt 1,3 milionů mužů a žen ročně. Nejběžnějšími příznaky jsou dechová nedostatečnost, kašel (včetně vykašlávání krve) a ztráta váhy.
Pokud karcinom roste v dýchacích cestách, může blokovat průtok vzduchu a způsobovat dýchavičnost. Tento stav může vést k hromadění sekretů za překážkou a vyústit v zápalplic. Mnoho plicních nádorů je bohatě zásobováno krví. Povrch nádoru může být křehký a vést ke krvácení do dýchacích cest. Krev může být následně vykašlávána. V závislosti na druhu tumoru, tzv. paraneoplastickém syndromu, může tento stav na počátku přitahovat pozornost k nemoci. U karcinomu plic mohou být těmito fenomény Lambert-Eatonův myastenický syndrom (svalová slabost kvůli autoimunitnímu onemocnění), hypercalcemie nebo nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tumor v horní části plic (apex), známý jako Pancoastův syndrom, může zasáhnout lokální část sympatikového nervového systému, vedoucímu ke změnám v pocení a k problémům očního svalu (kombinace známá jako Hornův syndrom), stejně tak se může projevit svalová únava v rukou v důsledku invaze do brachial plexus. Mnoho příznaků karcinomu plic (bolest kostí, únava a ztráta váhy) je nespecifických; u starých lidí mohou být spojovány s komordibitou. U mnoha pacientů se karcinom rozšířil z místa původu jinam, než vyhledali pomoc lékaře. Běžnými místy metastázy jsou mozek, kosti, nadledviny, kontralaterální (opačná) plíce, játra, perikard a ledviny. Okolo 10 % lidí s karcinomem plic nemá symptomy diagnostikovány; tyto nádory jsou náhodně nalezeny až při rutinní prohlídce pod rentgenem.
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den, jiz 5 den kaslu uplne suchy kasel, teplota max 37.boli prudusky-plice? Covid19- 2krat negativni. (pritel byl pozitivni, tak proto testovali i mne) Beru stoptussin. Ztizene dycham. Jak pokracovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě by v tomto případě byla vhodná prohlídka u lékaře, který může udělat rentgen plic a poslechnout dýchání, což obé napomůže k volbě správné léčby a brzkému uzdravení.
Sama si můžete pomoci tím, že vyměníte Stoptussin za ACC Long a aplikujte ho vždy ráno a odpoledne. Večer už nepoužívejte. Tím se ztekutí hlen a půjde dobře ven z plic, čímž se vyčistí plíce a zlepší se dýchání.
Zápalplic je infekční zánětlivé onemocnění plic způsobené bakteriemi, viry nebo plísněmi. Zánět, který může postihnout jednu nebo obě plíce, vede k nahromadění tekutiny v infikované oblasti plic. Dochází ke snížení průtoku krve tímto úsekem a tím pádem i k poklesu hladiny kyslíku v krvi. Větší riziko představuje snížení hladiny kyslíku pro starší, nemocné anebo oslabené pacienty. Starší lidé jsou ohroženi pneumonií a jejími komplikacemi v momentě, kdy je jejich imunitní systém oslaben. Nákaza se může přenášet kapénkovou infekcí (vzduchem) nebo kontaktem rukou. U starších jedinců tak může vést zápalplic k život ohrožujícím komplikacím:
hypotenze (nízký krevní tlak), která může být i příčinou kolapsu a ztráty vědomí, nebo ledvinné selhání, ke kterému dochází při nízkém průtoku krve ledvinami a které může vést i k nevratnému poškození funkce ledvin;
nebo může dojít k bakteriémii, to znamená, že bakterie, které proniknou do krve, mohou následně infikovat i další orgány;
dále k pleuritidě (zánětu pohrudnice) a empyému, tyto problémy vznikají, když se zánětlivý výpotek také infikuje;
k respiračnímu selhání (ARDS) – k němu dochází u plíce těžce poškozené zánětem (léčba vyžaduje připojení k dýchacímu přístroji a podávání kyslíku);
k meningitidě – zánětu mozkových blan, ke kterému dojde, jestliže infekce napadne mozkové obaly.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobry den,mám oboustrany zapal plic,od 22.12 kdy mi na něj přišli,a dnes jsem jak sjem vstanul kašlal jako vždy ale tentokrát se mi v hlenu objevila krev a to celkem dost..je to vážné ?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem ROZEDMA PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, je při rozedmě plic vhodná parní sauna? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje studie, https://www.nzip.cz/clanek/… která uvádí, že sauna, i ta parní, zlepšuje funkci plic zvýšením vitální kapacity a objemu ventilace při nuceném výdechu. Rozedma plic (plicní emfyzém) je chronické onemocnění plic, které je způsobeno trvalým poškozením či úplným zánikem přepážek uvnitř plicních sklípků. Plicní emfyzém se projevuje zejména dušností a obtížemi s vydechováním, což postupně vede k hromadění vzduchu v plicích. S ohledem na výsledky studie by parní sauna mohla zlepšit bilanci mezi nádechem a výdechem, ale záleží na subjektivních pocitech člověka s rozedmou.
Nezbytné je také připomenout, že součástí saunování je i následné ochlazení chladnou vodou, které zpočátku může být trochu nepříjemné, ale po třetím opakování nepříjemné pocity mizí.
Na základě dat, poskytnutých National Cancer Institute, je střední věk indikování karcinomu plic 70 let a střední věk úmrtí na karcinom plic je 71 let. Celosvětově je karcinom plic nejběžnější jak ve výskytu, tak i v úmrtnosti (1,35 milionů nových případů ročně a 1,18 milionů úmrtí), se svým nejvyšším výskytem v Evropě a Severní Americe. Segment populace, v němž se nejčastěji vyskytne karcinom plic, je u lidí nad 40 let, kteří kouří. Karcinom plic je druhou nejčastější formou rakoviny ve většině západních zemí, jež vede k úmrtí. V souvislosti s úmrtností u mužů, která začala za posledních 20 let neustále klesat, ženská úmrtnost v poslední dekádě stále vzrůstala a v současnosti se stabilizuje. Mezi celoživotními nekuřáky se muži dožívají vyššího věku – standardizovanou měrou úmrtí na karcinom plic než u žen.
Ne všechny případy karcinomu plic jsou kvůli kouření, avšak role pasivního kouření neustále narůstá a byla zjištěna jako rizikový faktor karcinomu plic – dochází k politickým zásahům vedoucím ke snížení nežádoucího vystavování nekuřáků tabákovému kouři od kuřáků. Emise z automobilů, továren a tepelných elektráren jsou také potencionálním rizikem. Výskyt karcinomu plic (podle zemí) inverzně koreluje se slunečním zářením a vystavením UVB zářením. Jedním z možných vysvětlení jsou preventivní účinky vitamínu D (který je vytvářen v kůži po vystavení se slunečnímu záření).
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Rakovina plic je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny vedoucí ke smrti u mužů. Délka přežití je u ní dost nízká. Jen asi 10 % nemocných přežívá pět let po stanovení diagnózy, jeden rok přežívá asi 30 %. To ukazuje na poměrně malé možnosti léčby. Karcinomy plic vznikají z buněk slizniční výstelky průdušek, jejich mikroskopický obraz je ale různý. Rozlišují se čtyři hlavní typy, z nichž je nejnebezpečnější tzv. malobuněčný karcinom plic. Tímto typem nádoru trpí zhruba 20 % mužů a 27 % žen. Průměrná délka přežití je menší než jeden rok. Je to dáno mimo jiné tím, že jednak dojde k rozpoznání nádoru obvykle pozdě a jednak jeho mimořádně agresivním růstem.
Příznaky a projevy rakoviny plic: kašel, změna kašle na „dráždivý“, časté je vykašlávání hlenů s příměsí krve, dušnost, dýchavičnost (dyspnoe), může být přítomen chrapot (dysfonie), sípání, vykašlávání nebo chrlení krve (hemoptýza, hemoptoe) – může a nemusí být přítomno v pokročilých stadiích, bolesti na hrudníku, v oblasti břicha nebo bolesti kostí (v případě metastázování nádorů do kostí), případně jinde lokalizované bolesti, váhová nestabilita, nechutenství – úbytek na váze za poměrně krátkou dobu, a to necíleně, bez držení jakýchkoli diet, otoky horních končetin a hlavy (u tzv. syndromu horní duté žíly), paličkovité prsty (nespecifický příznak), mohou být přítomné potíže s polykáním – dysfagie (v případě útlaku jícnu nádorem, který je v jeho blízkosti), vzácně tzv. Pancoastův syndrom (pokles víčka, zúžení zornice, „zapadlé oko“ – endoftalmus), únava, celková slabost.
Vedle častých onemocnění plic, jakými jsou například astma, zápalplic, zánět průdušek, rozedma či nádory plic, se vyskytují i choroby, o kterých nemá široká veřejnost takové povědomí, ačkoli jsou mnohdy i závažnější než zmiňované nemoci. Fibróza plicní je zmnožení vaziva okolo plicních sklípků, což může podstatně narušit funkci plic. Vzniká obvykle následkem alveolitidi, k níž může vést řada příčin, například alergické stavy, vlivy léků, systémové poruchy pojiva, následky záření. Někdy je příčina neznámá. Plicní fibróza narušuje funkci plic, u níž není známa příčina. Etiopatogeneticky se předpokládá poškození pneumocytů I. typu neznámým agens s následnou reaktivní fibroprodukcí, aktivací cytokinů, zánětem s poškozením alveolokapilární membrány. Akutně probíhající forma se špatnou prognózou se označuje jako Hammanův-Richův syndrom, většinou je průběh chronický.
Diagnosticky se uplatňuje bronchoalveolární laváž, důležitá je biopsie. Léčebně se podávají kortikoidy, imunosupresiva, je důležitá péče o oxygenaci. Možností je transplantace plic.
Léčba plicní fibrózy není jednoduchá. V první řadě je nutné okamžitě přestat kouřit, pokud tak pacient ještě neučinil. Základem léčby jsou léky potlačující zánět (nejčastěji kortikoidy) a chybnou imunitní odpověď (imunosupresiva). Podávají se často v různé kombinaci, takže pacient užívá více léků najednou. Pokud je léčba účinná (to znamená, že dojde ke zpomalení rozvoje onemocnění), pokračuje se v terapii cca 2 roky. Současně, pokud se zná faktor, který plicní fibrózu vyvolal, například kontakt s určitou látkou z okolního prostředí, je nutné se tomuto kontaktu dlouhodobě vyvarovat. Léčba však může být i doživotní. Pokud nic z léků nezabírá a onemocnění dojde do stadia, kdy již plíce nejsou schopny správně fungovat, přichází na řadu takzvaná domácí oxygenoterapie, při které pacient inhaluje kyslík nejméně 16 hodin denně (v průběhu spánku nepřetržitě). U pacientů v terminálním stadiu plicní fibrózy, kdy plíce začínají selhávat, se přistupuje k transplantaci plic – nemocný je podroben mnoha testům a zařazen na čekací listinu. Transplantace plic jsou ale velmi náročné operace, které nemusí vždy končit šťastně. V současnosti se však vědci snaží nalézt další účinné léky, které by mnohým pacientům přinesly novou naději.
Ve svém příspěvku METASTAZY V KOSTECH A RAKOVINA PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina Stavařova.
Dobrý den, mám dotaz chci se zeptat můj taťka ma metastázy v kostech a k tomu rakovinu na plicích .K tomu od plic mu to šlo až k pánvi a do nohy nemůže ani na to postavit mam o něho strach ze může můj taťka umřít...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Herold.
Dva týdny po očkování Prevenar 13 jsem onemocněl zápalem plic, který jsem dosud nikdy neměl. Je to následek očkování ?
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
