Poranění hlavy jsou zvláště u dětí poměrně častá. Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku. Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo s procházkami po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek a podobně. Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.
Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.
Typickým představitelem povrchního poranění je boule vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí (viz výše v článku).
Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení, či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.
Nikdy poranění hlavy, i sebemenší, nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele a podobně) postačí ve většině případů domácí ošetření. V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice, nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je například výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky a jiných) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu.
Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného. V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí. V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.
Boule na hlavě u dětí mohou vzniknout i jako nádorové onemocnění.
Ve svém příspěvku MÁM NEUROPATII - MÁM NÁROK NA PRŮKAZKU ZTP? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Rusinová.
Byla mi zjištěná neuropatie v noze. Mám problémy při chození - zakopávám. Mám nárok na průkaz ZTP?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alžběta Fialová.
Dobrý den, jsem po infarktu , 5 minut zástava srdce, po 5 letech mozková příhoda, zůstaly následky , neustálé pády, několikrát zlámané ruce po pádech , PR zlomenina zápěstí, LR zlomenina předloktí, rozdrcené rameno, do dnes 6 šroubů a titanová tyč až po loket , PN zlomené oba kotníky , operace , otevřený úraz PN hlezno , rána až na kost ! Bojím se chodit sama ven! Pouze s doprovodem ! A před 3 roky zjištěna neuropatie dolních končetin ! Zažádala jsem o kartu ZTP žádost byla zamítnuta !! ??
Některé domácí léky na závratě snižují dopad Menierovy choroby. Zde je několik typů na závratě:
Pokud máte pocit závratě, tak si sedněte nebo lehněte. Během projevů závratě se vyhněte věcem, které zhoršují příznaky, jako je náhlý pohyb, jasné světlo, sledování televize nebo čtení.
Odpočívejte během a po závratích. Nespěchejte s návratem k běžným aktivitám.
Buďte si vědomi možnosti ztráty rovnováhy. Pády vedou k vážným zraněním. Během noci používejte vhodné osvětlení. Pro lepší stabilitu se doporučuje chůze s holí, zejména u lidí, kteří trpí chronickými potížemi s rovnováhou.
Pokud pozorujete časté příčiny závratí, vyhněte se řízení auta a obsluze těžkých strojů, protože by mohlo dojít k nehodě nebo ke zranění.
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
Špatné podmínky vývoje v prenatálním i postnatálním období, průběh samotného porodu, traumatické prožitky v kojeneckém a dětském období (pády z postýlky, kočárku, při učení se chůzi, nadměrném třesení s kočárkem, agresivní hry rodičů s dětmi, při nichž může docházet k rotačnímu křupání v obratlích, žebrech, což může následně způsobit aktivaci patologického růstu v nich), u školní mládeže jednostranné přetěžování školními brašnami a batohy a ve třídě pak statická fixovaná poloha při dlouhotrvajícím sezení v lavicích. A to jsme se v našem výčtu zaměřili pouze na ty nejznámější případy.
Nezapomínejme na to, že provádět prevenci je vhodné pouze u zdravých dětí, které mají nevelkou asymetrii (nesouměrnost) páteře.
Nízký krevní tlak se může objevit v těhotenství, buďto na samém počátku, či na jeho konci. Na počátku těhotenství je nízký krevní tlak způsoben novou úpravou krevního oběhu, kdy krev proudí i do placenty vyživující plod. Oběhový systém těhotné se tak musí přizpůsobit novým okolnostem a nové úpravě oběhu, a to může někdy vést ke snížení krevního tlaku, k čemuž dochází u těhotných žen na konci těhotenství většinou v poloze na zádech z důvodu útlaku dolní duté žíly těžkou dělohou. Proto se tento stav nazývá syndrom dolní duté žíly. Útlakem této velké žíly, která přivádí neokysličenou krev z dolní poloviny těla, se snižuje návrat krve k srdci a tím se snižuje i krevní tlak.
Především na začátku těhotenství může matka trpět symptomy spojenými s nízkým krevním tlakem. To se projevuje slabostí, únavou, bolestí hlavy, závratěmi, mžitky před očima až mdlobami. Těhotná žena je tak ohrožena pády, kdy hrozí poškození jak těla matky, ale i plodu. Pokud by došlo k poruše až odtržení placenty od vnitřku dělohy, hrozil by potrat plodu a krvácení matky, ohrožující ji bezprostředně na životě. Při syndromu dolní duté žíly se dostavují pocity slabosti, zrychlení srdeční frekvence, pocity na zvracení, mdloby až ztráta vědomí. Nízký krevní tlak v těhotenství je spojen s pocitem slabosti a především pak se závratěmi a ztrátou vědomí. To vede k pádům a následným různě závažným úrazům. V důsledku pádu může dojít k přímému poranění plodu či k tzv. abrupci placenty, tedy jejímu odtržení od děložní stěny. To vede ve všech případech ke smrti plodu.
Prevence znamená předcházení nemoci či určitému chorobnému stavu. V případě prevence nízkého krevního tlaku v těhotenství se doporučuje dostatečný přísun tekutin a pomalá vertikalizace, tedy vstávání ze sedu či lehu. V případě dlouhého stání je vhodné drobné přešlapování dolními končetinami, jelikož se tak zlepší návrat krve do pravé poloviny srdce. Rovněž se doporučují sprchy se střídáním studené a teplé vody.
Vnitřní ucho představuje soubor orgánů zodpovědných za přeměnu vibrací ve vzduchu do signálů, které přecházejí přímo do mozku a následně jsou zpracovány ve formě zvuku. Také obsahuje orgány, které jsou odpovědné za koordinaci, rovnováhu těla a pohyb.
Periferní vestibulární vertigo neboli periferní vestibulární syndrom vzniká jako porucha vzájemné rovnováhy vestibulárních aparátů. Vestibulární systém je zodpovědný za udržování rovnováhy, proto při jeho narušení vzniká takzvané vertigo neboli závrať. Vestibulární aparát je ukryt v labyrintu vnitřního ucha a patří mezi smyslové orgány. Periferní vestibulární syndrom paří mezi nejčastější poruchy vestibulárního systému. Druhým typem je centrální vestibulární syndrom.
Příčinou vestibulárního syndromu je porucha vestibulární dráhy, kde bývá narušen jeden z nervů, který ji tvoří. Nerv může být poškozen mnoha patologickými procesy, například bakteriemi, zánětem nebo hlukem. Výjimkou není ani růst nádoru v oblasti zadní jámy lebeční.
Hlavním příznakem periferního vestibulárního syndromu je závrať, obvykle rotačního charakteru. Dalším projevem je takzvaný nystagmus neboli kmitavé pohyby očních bulbů. Závratě mohou být doprovázeny pády na postiženou stranu. Poškozen bývá také sluch.
Diagnostika se stanovuje na základě Hautanovy zkoušky. Pacient při ní sedí se zavřenýma očima, ruce má předpažené. Na straně poškozeného labyrintu bude docházet k výchylce ruky směrem do strany.
Léčba periferního vestibulárního vertiga se odvíjí od příčiny onemocnění. Pokud je původcem bakterie, předepíše lékař antibiotika. V případě nádoru je nezbytná operace.
Jedná se o hypotenzi, která může být spojena se způsoby léčby rakoviny:
chemoterapie;
biologická léčba.
Tlak 90/60
Pokud je krevní tlak kolem 90/60 mm Hg a menší, většinou se diagnostikuje nízký krevní tlak (nebo také hypotenze). Komplikací mohou být jednak problémy s orgány, které jsou citlivé na špatné prokrvení (proto je nutné silnou dlouhodobou hypotenzi léčebně řešit). Neméně nebezpečnou komplikací mohou být úrazy způsobené pády při motání se či omdlévání. Také je potřeba při zjištění hypotenze zkontrolovat srdce, neboť jednou z příčin hypotenze může být jeho špatná funkce (nemá sílu, aby při jednom stahu vyslalo dostatek krve).
Tlak 100/60
Tato hodnota pro někoho může být nízká, pro jiného člověka normální. Vše záleží na individuálním stavu jedince.
Pití alkoholu při léčbě lékem Tezeo má střední riziko komplikací.
Při užívání tohoto léku je nejlepší omezit příjem alkoholu. Alkohol může zvýšit riziko nízkého krevního tlaku a závratí. Pokud krevní tlak klesne příliš nízko, můžete pociťovat závratě nebo mdloby, v některých případech se mohou objevit pády nebo mdloby. Neřiďte ani neobsluhujte stroje ani neprovádějte jiné nebezpečné úkoly, pokud jste spolu s tímto lékem pili alkohol.
Můžu užívat Tezeo 40 s alkoholem?
Není prokázána žádná přímá interakce s lékem Tezeo a alkoholem. Alkohol však může navodit pocity a účinky jako jsou závratě, mdloby, točení hlavy nebo bolest hlavy a lék Tezeo je může zesilovat. Proto se doporučuje vyhnout se konzumaci alkoholu s přípravkem Tezeo 40.
Je to reakce baroreceptoru, který se nachází na krkavici. Tento mechanismus slouží k akutní regulaci krevního tlaku. Jedná se o autonomní reflex, je zprostředkován baroreceptory a autonomním nervovým systémem.
U některých lidí se karotický sinus stává přecitlivělý, což může způsobit pokles krevního tlaku nebo zpomalení srdeční frekvence, když je masírován. To může mít za následek závratě, pády nebo mdloby.
Rok 2025 je pro lidi narozené ve znamení Štíra rokem transformace a příležitostí. Zatímco Saturnův tranzit přináší určité výzvy, Jupiterův vliv zajišťuje okamžiky pokroku a růstu.
Láska a vztahy
Vaše vztahy letos zaznamenají významné změny. Saturnova přítomnost v 7. domě až do března přináší příležitosti k opětovnému spojení s minulými partnery nebo posílení stávajících vazeb.
Kariéra a finance
Váš profesní život bude mít v roce 2025 vzestupy a pády. Po květnu, kdy se Jupiter přestěhuje do 8. domu, se finanční plánování stává zásadním.
Zdraví
Zdraví zůstává letos citlivou oblastí. Se Saturnem v 8. domě od března mohou nastat menší zdravotní problémy nebo problémy související se stresem.
Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.
Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.
Příznaky základního třesu:
mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
roztřesený hlas;
kývání hlavou;
záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
záškuby zhoršující pohyb;
třes;
problémy s rovnováhou.
Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.
Příznaky Parkinsonovy choroby:
svalová ztuhlost;
záškuby (samovolné pohyby);
zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se
Rizika užívání této drogy jsou spojena s obtížností odhadu množství účinné látky v aplikované dávce. To platí zejména pro užití kouřením, kdy účinky nastupují rychleji, jsou silnější a trvají kratší dobu než při orálním užití. Při aplikaci vysokých dávek jsou hlavním nebezpečím úrazy vyplývající ze zhoršené pohybové koordinace (dopravní nehody, pády z výšek a podobně). Proto je vhodné, aby při aplikaci byla vedle užívajícího ještě další střízlivá osoba, schopná v případě nevolnosti nebo problému včas zasáhnout a pomoci. Je znám zatím pouze jeden případ, kdy užití šalvěje vyvolalo dlouhotrvající psychózu. Účinná látka salvinorin A podle některých zdrojů není návyková, novější studie však ji jako návykovou uvádí. 22. dubna 2011 byl zákonem č. 106/2011 Sb. zařazen salvinorin A do přílohy č. 4 zákona o návykových látkách (167/1998 Sb.). V současné době je tedy v České republice ilegální jak držení látek obsahujících salvinorin A (suché listy, extrakty), tak i pěstování samotné šalvěje divotvorné.
