Rakovina dásně je velmi vzácné onemocnění. Pod pojmem rakovina dutiny ústní se skrývá několik různých onemocnění, která postihují častěji muže než ženy, přičemž ohrožení zásadně vzrůstá u silných kuřáků. Rizikovým faktorem je však i nadměrná konzumace tvrdého alkoholu. Příčinou onemocnění mohou být také dědičné faktory, takže při dřívějším výskytu nemoci v rodině byste měli být obezřetní.
Jak vypadá rakovina dásní
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní
Ve svém příspěvku PÁLENÍ ŠPIČKY JAZYKA,DÁSNÍ A RTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
Dobrý den, je to nejméně pět let, co mě začala pálit špička jazyka, je bez povlaku. Po nějaké době se přidalo pálení a zarudnutí dásní. Samozřejmě, že začal problém se stravou, téměř vše mě pálí. A při čištění zubů i tím nejjemnějším kartáčkem je děs. Návštěva lékařů: stomatologie, ORL, nulová pomoc. Teď se přidalo pálení i otok rtů a bolavé koutky úst. Užívám B komplex forte, ale žádné zlepšení. Obvodní lékařka mi předepsala zázračnou vodičku na afty, která jakoby znecitlivý dásně a mohu si alespoň vyčistit zuby, ale to není řešení.
Napadla mě myšlenka na potravinovou alergii, ale nevím jak zjistit na co, na koho a kam se obrátit.
Předem děkuji za radu.
Natálka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pálení a štípání jazyka je ve většině případů nepříjemné, ale ne nebezpečné a samo o sobě neznamená vážné onemocnění.
U velké části pacientů se jedná o funkční poruchu, podráždění sliznice nebo reakci nervového systému. Rizikové je především tehdy, pokud se obtíže postupně zhoršují, mění charakter nebo se přidávají další příznaky. V takovém případě je vhodné odborné vyšetření, nikoli dlouhodobé spoléhání na domácí řešení.
Proč mě pálí jazyk, i když vypadá úplně normálně?
Pálení jazyka může vznikat i tehdy, když je sliznice bez viditelného nálezu a působí zcela zdravě.
Ne vždy jde o zánět nebo infekci. Často se uplatňuje změněné nervové vnímání, hormonální vlivy nebo stres. Nervový systém pak reaguje přehnaně i na běžné podněty. Právě tento rozpor mezi pocitem a vzhledem bývá pro pacienty velmi zneklidňující, ale sám o sobě neznamená poškození jazyka.
Jak dlouho může pálení a štípání jazyka trvat?
Doba trvání pálení jazyka je velmi individuální a pohybuje se od několika dnů až po měsíce.
Krátkodobé obtíže často souvisejí s podrážděním sliznice, dietní chybou nebo stresem a mohou odeznít samy. Pokud pálení přetrvává týdny či měsíce, bývá častější funkční původ. Dlouhodobé obtíže vyžadují trpělivý a systematický přístup, nikoli rychlá a nárazová řešení.
Může pálení jazyka souviset se stresem nebo psychikou?
Ano, stres patří mezi nejčastější spouštěčepálení a štípání jazyka.
Dlouhodobá psychická zátěž zvyšuje citlivost nervového systému a může vést k tomu, že běžné vjemy jsou vnímány jako bolestivé nebo pálivé. Typické je kolísání obtíží během dne a jejich zhoršení večer. U těchto potíží hraje roli nejen fyzický stav sliznice, ale i celkové psychické přetížení.
Proč se pálení jazyka často zhoršuje večer nebo v noci?
Večer a v noci bývá pálení jazyka subjektivně výraznější, i když se objektivní stav nemění.
Roli hraje únava, snížené rozptýlení pozornosti a také stres nahromaděný během dne. U části lidí se přidává i reflux nebo sucho v ústech. Pokud je noční zhoršování pravidelné a výrazné, je vhodné tuto souvislost probrat s lékařem.
Může pálení jazyka souviset s nedostatkem vitamínů?
Nedostatek některých vitamínů může být významnou příčinoupálení a štípání jazyka.
Nejčastěji se jedná o vitamin B12, kyselinu listovou nebo železo. Problémem ale nemusí být jen nízký příjem, ale i zhoršené vstřebávání. Samotné užívání doplňků stravy bez vyšetření nemusí vést k úlevě, pokud se neřeší skutečná příčina.
Pomůže mi užívání vitamínů na pálení jazyka?
Vitamíny pomohou pouze tehdy, pokud je prokázán jejich nedostatek.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem KOLIK ZAPLATÍM ZA VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Franz.
Jsem pojištěný u VZP . Musím zaplatit za vytržení zubu ? Děkuji Franz .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud je vytržení zubu nezbytné pro udržení nebo zlepšení vašeho zdravotního stavu, tak pak celý zákrok uhradí vaše zdravotní pojišťovna včetně anestezie (injekce proti bolesti).
Více než tři čtvrtiny dospělých ve věku nad 35 let trpí parodontózou. Většina lidí s onemocněním dásní trpí méně závažnou formou – zánětem dásní. Pokud lidé nedbají na řádnou ústní hygienu, dochází k množení bakterií v ústech a k tvorbě plaku na zubech. Tyto bakterie následně způsobují zánět dásní, což vede k podrážděným, oteklým nebo krvácivým dásním. Mnoho lidí se zánětem dásní nemá bolesti. Pokud jste zjistili zánět dásní včas, můžete ho sami vyléčit správnou ústní hygienou. Ale jestliže se zánět neléčí, může dojít až k vypadnutí zubu. Pokud máte následující příznaky, ihned vyhledejte lékařskou pomoc (i když nezažíváte nepříjemné pocity).
Změny způsobu, jakým do sebe zapadají zuby při kousání, nebo problémy se snímatelnou zubní náhradou.
Tvorba hlubokých kapes mezi zuby a dásněmi.
Dochází ke krvácení dásní během a po čištění zubů.
Volné nebo posunuté zuby.
Přetrvávání zápachu z úst nebo nepříjemná chuť v ústech.
Ustupování dásní.
Červené, oteklé nebo podrážděné dásně.
Při zánětu dásní může dojít k rozvoji parodontózy, což je stav, ve kterém mohou být dásně a kosti držící zuby ohroženy. Bakterie na zubech uvolňují toxické látky, které škodí dásním a přispívají k nákaze. Infekce a zánět jsou výsledkem napadení bakterií, která snižuje funkci dásně a kosti v čelisti. Můžete zaznamenat oteklé, bolestivé dásně, které krvácejí. Pokud se neléčí, dochází ke zmiňované parodontóze a ke ztrátě zubů. Video, na kterém jsou vidět onemocnění dásní, je vidět tady onemocnění dásní video.
Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou se zvyšuje výskyt i u žen. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Příznaky
Rakovina dásní se projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastáze se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Léčba rakoviny dásní je převážně chirurgická. Vzhledem k často pozdní diagnostice onemocnění bývá nutno operovat i přilehlé tkáně, na které se již onemocnění rozšířilo, a pacient navíc absolvuje ozařování. Pozdní stadia rakoviny dásní bývají obtížně léčitelná.
Prognóza
Zhruba polovina pacientů s rakovinou dásní se dožívá více než pěti let od léčby této choroby. U karcinomu v oblasti za stoličkami je pětileté přežití obvyklé jen u čtvrtiny nemocných.
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Linhard.
Dobry den.Nemam zdravotni pojisteni pouze zdravotni kartu Evropske Unie z Nemecka AOK:Chci se zeptat kolik stoji vytrzeniZubu.Jsem tady v Cechach na prechodne adrese.Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoduché vytržení zubu stojí 1000 Kč. Komplikované vytržení stojí 2 až 8 tisíc. Pokud očekáváte komplikace, tak doporučuji před zákrokem uzavřít krátkodobé zdravotní pojištění pro cizince. Podrobnosti jsou zde https://www.vzp.cz/pojisten…
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem CO DNES DOSTANEME U ZUBAŘE ZDARMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Dobrý večer.
Prosím,byly jsme s moji zubařkou domluveny,až začne dotyčný zub,na kterém mám korunku bolet,musí už jít ven,je tam dlouhodobý váček,který nedělal problémy,až nyní začal pobolívat.Najednou mně volala,že mně ho trhat nebude ona,ale pošle mě k chirurgovi,který si účtuje 2500kč.Jsem důchodkyně a nedávno jsem za zbytečný úkon zaplatila 7500kč.Mohu si částku za vytržení zubu nechat proplatit pojišťovnou?
Děkuji za info.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubu (vytržení) je úkon plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění včetně anestezie. To znamená, že pacient za to nic neplatí. Vytržení zubu na účet pojišťovny provádějí všechny zubní chirurgické ambulance ve všech státních nebo krajských nemocnicích. Zavolejte si do nejbližší nemocnice a objednejte se na tento úkon tam.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem OTOK PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana lukešová.
Dobrý večer,jsem 14 dní po vytržení 6 zubu a následně hned vložení zubního inplantátu.
Stále mám na vnitřní straně tváře tvrdý nebolestivý otok. je to v pořádku? Mám ještě počkat, nebo navštívit zubního lékaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tvrdý nebolestivý otok bude zřejmě souviset s přirozenou reakcí vašeho těla na cizí těleso v tkáni. Nepřítomnost bolesti svědčí o nízkém riziku komplikací, ale vzhledem k tomu, že se jedná o zákrok s vysokou cenou, tak bude nejlepší, když do průběhu své rekonvalescence více zapojíte ošetřujícího stomatologa, který od vás inkasoval penízky. Kontaktujte ho a objednejte si akutní prohlídku.
Zánět dásní obvykle předchází parodontóze (onemocnění dásní). Ne všechny záněty dásní však vedou k parodontóze. V rané fázi zánětu se bakterie přemění v plak, který prohlubuje zánět a způsobuje časté krvácení během čištění zubů. Dásně jsou podrážděné, ale zuby prozatím stále drží pevně v důlku. V této fázi nedochází k žádnému poškození dásně ani k nevratnému poškození zubů. Pokud však zánět není léčen, přejde do další fáze, a to do parodontózy. U jedinců s parodontózou dochází ke stažení dásně ze zubu. Tyto malé mezery mezi zuby a dásní se pak plní nečistotami a mohou dáseň dále poškozovat. Imunitní systém bojuje s bakteriemi, které se přeměnily na plak a šíří se a rostou i pod dásní. Toxiny nebo jedy produkované bakteriemi plaku začnou poškozovat kosti a pojivové tkáně, které drží zuby na jejich místě. S postupem nemoci dochází k prohloubení kapes, dásně a kosti jsou poničeny. V tomto případě dochází k uvolňování zubů až k jejich ztrátě. Onemocnění dásní je nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých.
V naší poradně s názvem DOBRY DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den chtěla bych se zeptat ják.se mužů zbavit zubniho kamene a jak mám zpevnit dásně zubarka mi nechce ani poradit jakou mám pouzivat zubní pastu já pouzivam pastu kolejí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubní kámen je velice odolná usazenina, kterou ze zubů jen tak nějakou pastou nedostanete. Na to je třeba silnější zbraň v podobě ultrazvuku. Ultrazvukový čistič doslova rozbije zubní kámen a ten se pak lehce odlepí od zubní skloviny. Ultrazvukové odstranění zubního kamene provádí kterákoliv zubní hygienistka. Zubní hygienu nejdete běžně v zubních ordinacích ve větších městech. Zákrok trvá přibližně hodinu a zoubky potom máte, jak když vám právě narostly. Domácími prostředky, jako jedlá soda, sůl s citronem nebo dokonce peroxid vodíku také trochu vybělíte zuby, ale především narušíte i okolní sklovinu, která kámen nemá a zdevastujete okolní tkáně dásní. Potom sice máte o něco bělejší zuby, ale s obnaženými krčky, což není vůbec příjemné a vzniká z toho parodontóza nebo zánět dásní.
Zpevnění dásní můžete provést jednak pečlivým a pravidelným čištěním mezizubních prostor! To se provádí buď dentální nití a nebo lépe kartáčkem na mezizubní prostory. Dásně dále zpevňuje zubní pasta, která obsahuje laktát hliníku, například zubní pasta Lacalut.
Kdy byste měli zavolat svého zubního lékaře, nebo vyhledat zubní pohotovost:
bolest neustupuje i přes nasazenou léčbu.
trpíte extrémní bolestí po vytrženízubu, mohl se totiž u vás projevit „suchý zásuvkový syndrom“ (prázdné místo po zubu bylo zasaženo působením vzduchu).
bolest je spojena s otoky dásní nebo obličeje. Důležitým příznakem infekce zubních onemocnění je horečka, ale zubní kaz nezpůsobuje horečku. Příznaky tedy signalizují infekci dásně nebo čelistní kosti. Tyto záněty vyžadují léčbu pomocí antibiotik, případně chirurgický zákrok (odvodnění). Je-li tento postup doporučen, provádí se uvnitř zubu (endodontická) drenáž kořenového kanálku.
vyskytují-li se po úrazu rozdrcené nebo poškozené zuby. Není-li to spojeno se závažnějším zraněním, stačí navštívit jen zubaře, ale co nejdříve.
čelist bolí pokaždé, když otevřete ústa, což může signalizovat poranění nebo zanícení čelistního kloubu. Tato situace obvykle nastává při úrazu, ale i při jedení něčeho, co je příliš velké.
bolí „zuby moudrosti“ (zadní stoličky) a objeví se zánět dásní kolem korunky zubu. Bolest často zasahuje čelist a ucho.
Trauma, bolest na hrudi, srdeční onemocnění nebo vyrážka se mohou projevit bolestí zubů. Níže uvedené symptomy by vás měly přimět k vyhledání pohotovosti.
Vysoká horečka nebo zimnice.
Zranění hlavy nebo obličeje způsobující bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení nebo jiné příznaky, které se týkají zranění úst či obličeje.
Vyrážka na obličeji.
Bolesti čelisti spojené s bolestí na hrudi. U lidí s onemocněním srdce nebo diabetem se může infarkt nebo angina pectoris projevit bolestí čelisti. Pokud je bolest čelisti nebo zubů navíc spojena se závratí, pocením nebo dušností, měli byste lékaře kontaktovat okamžitě.
Potíže s polykáním, nadměrná bolest nebo krvácení z dásní. Může to být způsobeno oslabeným imunitním systémem, cukrovkou nebo steroidy. Infekce zubů a dásní u lidí s těmito příznaky vyžaduje účinnější léčbu.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neléčené infekce v ústech mohou být i příčinou velmi vážných zdravotních komplikací, jako je infarkt nebo mozková mrtvice. Péčí o zuby můžeme ovlivnit zdraví celého našeho těla do větší míry, než jsme si možná dosud mysleli. Pokud není ošetřen zubní kaz, bakterie se z něj šíří dále do kořenového systému zubu a následně do okolí kořenového hrotu. Tak vzniká zubní váček. Nějakou dobu může imunitní systém zánět zvládat a pacient o zánětu nemusí vědět. To ale neznamená, že se bakterie a jejich produkty nešíří do organismu. Při jakémkoliv oslabení imunitního systému se zánět aktivuje, začne bolet a může se začít šířit do okolí. Váček je zánět, se kterým organismus musí bojovat, nehledě na možné komplikace se zánětem spojené. Proto je nutné jej léčit a nepřehlížet ho. Pokud je stav zánětu tak velký, že jej nelze léčit, nastupuje extrakce zubu, tedy jeho vytržení. A to je nevratný úkon, takže se každý zubní lékař snaží takto postižený zub zachránit.
Mnoho pacientů se domnívá, že váček na dásni vzniká v důsledku špatných zubů kvůli horší imunitě, nebo dokonce z dědičných, tedy genetických důvodů. Příčina je přitom úplně někde jinde. Tak jako u mnoha dalších problémů v dutině ústní, tak i v tomto případě je původcem vzniku váčku na dásni infekce. Tato infekce se většinou šíří ze zubu. Nejlepší prevencí je dodržování pravidelné a kvalitní ústní hygieny. Je proto důležité odstraňovat zubní plak, který umožňuje růst bakterií. Proto si čistěte zuby dvakrát denně a používejte mezizubní kartáčky. Je zcela nevhodné, aby vám zůstávaly kousky potravy v mezizubních prostorách. Důležitá je i kvalitní a pestrá strava, abyste netrpěli nedostatkem vitamínů. Všechny tyto faktory mohou vést nejenom k oslabení samotných zubů, ale i dásní. Oslabené dásně je pak snadné poranit tvrdšími částmi potravy. Od poraněné dásně není daleko ke vzniku váčku na dásni. Eliminovat byste měli i konzumaci sladkostí a různých slazených nápojů. Kouření a přemíra alkoholu také patří mezi negativní vlivy.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pálení jazyka a běžné spouštěče v každodenním životě
U velké části lidí se pálení nebo štípání jazyka objevuje nebo zhoršuje v návaznosti na konkrétní každodenní situace. Tyto spouštěče bývají opakované, ale často si je člověk dlouho nespojí s obtížemi.
Pálení jazyka po jídle
Po jídle se může pálení zesílit zejména po konzumaci kořeněných, kyselých nebo velmi horkých pokrmů. Sliznice jazyka je citlivější a reaguje výrazněji na běžné dráždivé podněty.
Pálení jazyka po alkoholu nebo kávě
Alkohol i káva mohou vysušovat sliznici a zvyšovat její citlivost. U některých lidí se pálení objevuje krátce po konzumaci, u jiných až s odstupem několika hodin.
Pálení jazyka po zubní pastě nebo ústní vodě
Některé zubní pasty a ústní vody obsahují látky, které mohou sliznici dráždit. Pálení se pak objevuje zejména po čištění zubů nebo je výraznější večer.
Pálení jazyka při stresu, únavě a večer
Stres a psychická zátěž mohou zvyšovat vnímání nepříjemných podnětů. Typické je zhoršení obtíží večer nebo v noci, kdy se pozornost více soustředí na tělesné pocity.
Hormonální změny
Hormonální výkyvy, například v období menopauzy, mohou ovlivnit citlivost sliznic a přispívat k pálení jazyka i bez zjevného nálezu.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na nás obracíte, když nerozumíte doktorské řeči a chcete lidštější výklad svého zdravotního stavu. Na fotografii jste poslala zprávu z gastroskopie, která vám byla provedena, aby se zjistil stav žaludku po dříve prodělaných žaludečních vředech a také příčina klidně probíhajícího zánětu dvanáctníku. Epizoda se žaludečními vředy pro vás skončila dobře - žádné aktivní vředy na stěně žaludku nemáte. Zbyly vám tam pouze jizvy, které se za ten čas již překryly zdravým povrchem - epitelem. To znamená, že žaludek po vředech funguje správně.
Ze zprávy také vyplývá, že máte již delší dobu zánět na dvanáctníku, který se nedaří zcela vyléčit. Pro volbu další léčby byly odebrány dva vzorky sliznice žaludku a čeká se, až co řekne laboratoř.
Další věc, která u vás nefunguje, je vstupní svěrač na žaludku, tak zvaná inkompetence kardie. Je to vstupní svěrač v místě, kde do žaludku ústí jícen. Problém je, že svěrač není schopen se zcela pevně uzavřít a dochází tak k vytékání kyselého obsahu žaludku do jícnu, kde se tím leptá jeho sliznice. Díky tomu máte na jícnu tak zvané refluxní změny, ale vše je zhojené a v klidu. Aktuálně tedy nemáte bolesti, ale může vás občas pálit žáha. Právě na pálení žáhy byste se měla soustředit. Aby k němu nedocházelo, můžete do značné míry ovlivnit stravou a některými dalšími opatřeními:
- Udržujte si zdravou váhu.
- Přestaňte kouřit.
- Přizvedněte si matraci tak, abyste spala v mírném polosedu.
- Začněte spánek na levé straně.
- Po jídle si nelehejte.
- Jídlo jezte pomalu a důkladně žvýkejte.
- Objevte potraviny a nápoje, které u vás vyvolávají pálení žáhy a vyřaďte je.
- Nenoste příliš upnuté nebo těsné oblečení v oblasti trupu.
Současná medicína má velmi účinné řešení, o kterém byste měla vážně uvažovat. Nazývá se fundoplikace žaludku a jde o chirurgický zákrok, při kterém se z kousíčku žaludku vytvoří manžeta kolem dolní části jícnu, a ta pak zastoupí funkci svěrače. Když po operaci nebudete polykat velké kusy nebo velké množství potravy najednou, tak vám to může po dlouhou dobu vyřešit problém s pálením žáhy.
Podle zprávy vám byl předepsán lék Controloc, který redukuje epizody pálení žáhy, ale nelze ho takto používat dlouhodobě po zbytek života.
Proč je pro vás důležité omezit pálení žáhy?
Ze zprávy je zřejmé, že problémový svěrač, kvůli kterému vás pálí žáha, je u vás natolik oslaben, že vám nemohlo být ani zcela uděláno vyšetření řasení vnitřní stěny žaludku. K tomuto vyšetření je totiž potřeba žaludek nafouknout přes tu černou hadici, co jste měla v ústech. Ale to u vás nešlo, protože během nafukování všechen vzduch unikal kolem volného svěrače do jícnu a ven krkáním. Jícen máte jen jeden a když si ho necháte propálit žaludeční kyselinou, tak nebudete moci normálně jíst ústy. Pálení žáhy sice samo o sobě rakovinu nezpůsobuje, ale pokud se objevuje po dlouhou dobu, může to vést k dalším změnám ve výstelce jícnu a to zvyšuje riziko rakoviny, jako je Barrettův jícen.
To je vše, co se dá s
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytrženízubu
Bílý povlak po vytrženízubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytrženízubu
Zánět po vytrženízubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Otoky tváře souvisí s bolestí zubů, respektive přesněji s takzvanými kolemčelistními záněty. Otoky se objevují po extrakci zubu nebo jako komplikace po extrakci osmiček. Osmičky jsou pozůstatkem z dob, kdy se člověk živil syrovou stravou, semínky, syrovým masem a podobně a zuby moudrosti zvětšovaly žvýkací, respektive rozmělňovací plochu. Poté, co člověk začal upravovat stravu tepelně, tudíž byla snadněji rozmělnitelná, docházelo postupně k redukci dolní čelisti. Zmenšil se tah žvýkacích svalů a osmičky již nebyly zapotřebí. Jejich zachování však byl chytrý tah přírody, jelikož kvůli nedostatečné zubní hygieně byly často poslední nadějí. Kdysi bylo totiž běžné, že lidem kolem dvacátého věku života často zbývalo jen pár posledních druhých zubů. Nové stoličky tak pomáhaly ke zpracování potravy ještě dalších několik let. V současné době však zuby moudrosti pozbyly svou funkci. Moderní člověk má ve dvaceti letech většinou kompletní druhý chrup, a navíc v důsledku vývoje lidstva došlo ke zmenšení čelisti. Osmičky tak ztratily prostor, který je právě nejčastějším původcem všech problémů s těmito zuby.
Jen pro zajímavost: název zubu moudrosti vznikl pravděpodobně kvůli tomu, že se objevuje mnohem později než ostatní zuby – většinou mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem života. Tedy v letech, kdy by většina lidí měla již určité moudrosti dosáhnout.
Náročnost vytržení zubu moudrosti se liší individuálně podle pacientů. Pokud je zub kompletně prořezaný, dá se trhání osmiček přirovnat k běžné extrakci ostatních zubů. V ostatních případech, kdy je zub stále ukrytý v dásni, se provádí takzvaná chirurgická extrakce. Během ní lékař prořízne dáseň, odstraní nepatrné množství čelistní kosti, zub vyjme a ránu zašije několika stehy. Důležité je, že chirurgický zákrok probíhá v lokální anestezii, a je tedy stejně tak jako ostatní zákroky bezbolestný. Pokud je zákrok časově náročný nebo komplikovaný, ošetření může probíhat v analgosedaci. Ta pacienta zcela uklidní, odbourá u něj strach. Charakteristickým projevem je otok po vytrženízubu moudrosti. V těchto případech je vhodné na oteklá místa přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zhruba po dvou hodinách, kdy odezní lokální anestezie, může pacient po extrakci pocítit bolest. Tu je možné ztlumit analgetiky a studenými obklady. Ošetřené místo je pak nutné nechat co nejvíce v klidu. Pokud by bolesti a jiné komplikace po extrakci osmiček přetrvávaly i šestý den po ošetření, je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Více informací o otoku tváře si můžete přečíst zde.
