Téma: 

pankreas


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DIETA NA SLINIVKU

Nemocný pankreas

U onemocnění slinivky břišní (pankreatu) je potřeba si v první řadě uvědomit, že tento orgán má v lidském těle dvě funkce. Slinivka je tvořena dvěma odlišnými částmi. Zaprvé je to žláza s vnitřní sekrecí (její produkty jsou uvolňovány do krve). Tato část je tvořena Langerhansovými ostrůvky (skupiny zvláštních buněk pankreatu), které vytvářejí a produkují hormony (inzulín, glukagon, somatostatin). Hormony jsou pak uvolňovány a dále ovlivňují různé pochody v organismu.

Druhá část buněk tvoří žlázu s vnější sekrecí (její produkt – trávicí šťáva, je uvolňován do tenkého střeva). Tato část produkuje enzymy: trypsin (štěpící bílkoviny na aminokyseliny), amylázu (přeměňující sacharidy) a lipázu (přeměňující bílkoviny). Všechny tyto enzymy jsou produkovány v neaktivních formách (proenzymech), neaktivní formy (proenzymy) jsou aktivovány až pomocí dalších enzymů, které jsou přítomny ve dvanáctníku (duodenu), kam ústí vývod zevně sekretorické části slinivky (té, která produkuje trávicí šťávu). Tento mechanismus aktivace enzymů zajišťuje kontrolu nad tím, aby se enzymy neaktivovaly dříve, než je třeba, a nepoškodily tak slinivku nebo její vývod.

Zdroj: Dieta na slinivku
Zveřejněno dne: 14.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rakovina pankreas

ahojky naší dceři zjistili rakovinu slinivky loni v únoru po porodu. snaží se být silná, ale já jí to nevěřím.dá se tato forma rakoviny vyléčit?

Zdroj: diskuze Rakovina pankreas
Odesláno dne: 19.9.2016 uživatelem eva
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VNITŘNÍ ORGÁNY LIDSKÉHO TĚLA

Slinivka břišní

Slinivka břišní čili pankreas (z lat. pancreas) je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou slinnou žlázu a řadí se mezi orgány trávicí soustavy. Velikost lidského pankreatu je 12–16 cm a váha 60–90 g. Funkčně tato žláza splňuje kritéria žlázy s vnější i vnitřní sekrecí. Většina objemu tkáně pankreatu je určena k výrobě pankreatické šťávy (= enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny), jež je následně odváděna do dvanáctníku. Pouze 1,5 % objemu pankreatu tvoří buňky, které produkují neméně důležité hormony jako inzulín a glukagon, jež jsou secernovány do krve.

Zdroj: Vnitřní orgány lidského těla
Zveřejněno dne: 24.10.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: rakovina pankreas

Každé onemocnění je možné léčit. Když pak pacient k tomu ještě sám chce, tak to jde ještě lépe. Proto byste měla své dceři důvěřovat a podporovat ji v jejím přesvědčení, protože naděje umírá poslední. Když bude mít vaše dcera ve vás podporu, tak se ji to bude určitě lépe zvládat, než když jí nebudete věřit.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Rakovina pankreas
Odesláno dne: 20.9.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SLINIVKA BŘIŠNÍ

Anatomie slinivky břišní

U slinivky vás nejvíce zajímá její umístění v těle. Pankreas neboli slinivka břišní je malý, asi 25centimetrový nepárový orgán velikosti lidské dlaně. Váží asi 75 g a skládá se z tzv. hlavy, těla a ocasu. Je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Ač je jejich umístění v těle rozdílné, tak slinivka má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku, což je začátek tenkého střeva, kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní, a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Tato funkce je umožněna produkcí trávicích enzymů – trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, jenž je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulinu, ale i jiných hormonů, například glukagonu a somatostatinu. Inzulin je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Jeho nedostatek i nadbytek může způsobit vážný zdravotní stav i smrt pacienta. Tímto způsobem se slinivka zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla.

Zdroj: Slinivka břišní
Zveřejněno dne: 1.5.2014

PANKREAS

Anatomie

Pankreas má vzhled šedě růžové velké slinné žlázy se zevně patrnou kresbou lalůčků. Slinivka břišní je dlouhá 12–16 cm a její hmotnost je 60–90 g. Má protáhlý tvar a makroskopicky se dělí na 3 základní části, a to hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda).

Nachází se za žaludkem: táhne se po zadní stěně břišní od duodena (dvanácterníku) až ke slezině. Slinivka břišní patří mezi žlázy s vnitřní i vnější sekrecí a řadí se k trávicímu ústrojí.

Buňky pankreatu obsahují a vylučují definitivní enzymy a proenzymy: bílkoviny se štěpí díky trypsinogenu (trypsinu) a chymotrypsinogenu (chymotrypsinu), pro štěpení škrobů a cukrů (až na monosacharidy) produkuje pankreas amylázu a tuky jsou štěpeny prostřednictvím lipázy.

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

PODRÁŽDĚNÁ SLINIVKA

Pankreas divisum

Pankreas divisum je vrozená vývojová vada slinivky břišní, při níž dochází k tomu, že nejsou spojeny její určité části. Slinivka je dlouhý plochý orgán, který se nachází mezi žaludkem a páteří. Její důležitou funkcí je trávení potravy.

Příčiny

V mnoha případech je tato vada nepozorovatelná a nezpůsobuje žádné problémy. Příčiny této vývojové vady nejsou známy.

Příznaky

  • bolesti břicha, obvykle v jeho polovině, které mohou být citelné až v zádech;
  • otok břicha (distenze);
  • nevolnost nebo zvracení.

Zdroj: Podrážděná slinivka
Zveřejněno dne: 5.1.2014

KAKI A CUKROVKA

Kaki při cukrovce

Kaki diabetikům prospívá ze dvou důvodů:

  • Více než polovinu z 15 % sacharidů tvoří fruktóza, přírodní ovocný cukr, který diabetici, jejichž pankreas produkuje méně inzulinu, lépe snášejí a snáze vstřebávají.
  • Rozpustná rostlinná vláknina ve formě pektinu zpomaluje uvolňování cukrů ve střevech, čímž diabetiky chrání před prudkým nárůstem hladiny fruktózy a glukózy v krvi.

Zdroj: Kaki a cukrovka
Zveřejněno dne: 16.2.2018

PANKREAS

Hormony pankreatu

Endokrinní složka pankreatu produkuje peptidové hormony (inzulin, glukagon, somatostatin) a pankreatický polypeptid. Hormon somatostatin, který vytvářejí D-buňky pankreatu, inhibuje sekreci pankreatických enzymů.

Inzulin mimo jiné udržuje přiměřenou glykemii (hladina glukózy v krvi): jeho vylučování stoupá tehdy, když je na vzestupu hladina glukózy v krvi. Sekreci glukagonu naopak aktivuje pokles hladiny glukózy v krvi: po jeho vyplavení dochází k uvolnění jaterního glykogenu, což vede k opětovnému zvýšení hladiny glukózy v krvi. Somatostatin je hormon, který působí parakrinně (těsně ve svém okolí na vedlejší buňky), a to na tvorbu glukagonu a pankreatických enzymů produkovaných v exokrinní části (obojí inhibuje).

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

PANKREAS

Exokrinní funkce

Slinivka břišní má dvě hlavní funkce:

  1. Některé její buňky tvoří a do krve vypouštějí hormony (například inzulin), které jsou důležité pro náš metabolismus.
  2. Většina jejích buněk vytváří šťávu bohatou na trávicí enzymy (amyláza, lipáza, trypsin, chymotrypsin...), jež umožňují trávit tuky, bílkoviny i cukry. Trávicí šťáva se ze slinivky dostává trubicovitým vývodem do tenkého střeva, přičemž před vstupem do střeva se ještě „napojuje“ na žlučovod, a trávicí šťávy pankreatu tak vtékají do střeva společně se žlučí. To má pro trávení velký význam, jelikož trávicí enzymy se ve slinivce tvoří v neaktivní formě a aktivují se až po styku se žlučí.

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

PANKREAS

Vhodné potraviny

Mezi nejdůležitější potraviny patří ovoce. I zde se však musí klást důraz na jeho celkovou úpravu. Ovoce by se mělo jíst syrové a rovněž je vhodné ho před konzumací zbavit slupek (například jablka, broskve nebo meruňky). Prospěšné jsou mimo jiné i čerstvé banány a zapomínat bychom neměli ani na citrusové plody, které je nejlepší konzumovat ve formě nápojů (vymačkanou šťávu ředíme vodou). Strava by měla být taktéž bohatá na bílkoviny. Ty získáme hlavně z nízkotučných mléčných výrobků, jež by měly též představovat základ stravy. Velmi dobrým zdrojem bílkovin jsou i vaječné bílky. Kromě nich by měl jídelníček obsahovat dostatečné množství bílého netučného masa (dokonale se hodí kuřecí i krůtí maso).

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

KDE BOLÍ SLINIVKA

Jak bolí chronický zánět slinivky

Většina lidí s chronickou pankreatitidou pociťuje bolest v horní části břicha, ale někteří pacienti nemají bolesti vůbec. Bolest se může šířit do zad, zhoršovat se při jídle nebo pití a přejít až v bolest konstantní. V některých případech může bolest se zhoršující se pankreatitidou odeznít, hlavně proto, že poškozený pankreas už dále neprodukuje trávicí enzymy.

Další symptomy chronické pankreatitidy:

  • nevolnost;
  • zvracení;
  • ztráta váhy;
  • průjem;
  • olejovitá stolice.

Lidé s chronickou pankreatitidou často hubnou, i když jsou jejich chuť a stravovací návyky normální. Ztráta váhy se objeví, protože slinivka neprodukuje dostatečné množství enzymů, které jsou třeba ke správnému trávení potravy, takže živiny nejsou normálně absorbovány. To může vést až k malnutrici (podvýživě).

Zdroj: Kde bolí slinivka
Zveřejněno dne: 8.2.2018

PANKREAS

Enzymy pankreatu

Hlavní funkcí exokrinní složky slinivky břišní je produkce pankreatické šťávy, která obsahuje pankreatickou lipázu pro štěpení tuků, pankreatickou alfa amylázu pro štěpení škrobu a proteázu (především trypsin, vylučován ve formě prekurzoru trypsinogenu) pro štěpení proteinů. Trypsinogen se aktivuje až v duodenu, a to za pomoci enzymu enteropeptidázy, jenž ho mění na trypsin (to jest aktivní forma). Důležitou součást pankreatické šťávy představují ionty HCO3-, které dodávají šťávě zásaditý charakter a současně neutralizují kyselou tráveninu ze žaludku, čímž přispívají k ochraně sliznic před působením kyselin a zajišťují prostředí vhodné pro trávení. Tvorba a sekrece pankreatické šťávy jsou řízeny hormonálně a autonomně. Cholecystokinin a parasympatikus podporují sekreci enzymů a hormon sekretin napomáhá vylučování bikarbonátového aniontu a vody.

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

KDE BOLÍ SLINIVKA

Slinivka břišní a její umístění

Slinivka břišní čili pankreas (z latinského pancreas) je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou slinnou žlázu a řadí se mezi orgány trávicí soustavy.

Anatomie

Slinivka břišní je 12-16 cm dlouhá laločnatá žláza uložená v břišní dutině pod bránicí, v těsné blízkosti žaludku, tenkého střeva a jater. Rozlišují se na ní tři hlavní části, a to hlava, tělo a ocas.

Funkce

Mezi její hlavní funkce patří tvorba slinivkové šťávy, která se významně podílí na štěpení potravy v tenkém střevě. Kromě toho je také zdrojem některých důležitých hormonů, které se zapojují do metabolismu cukrů. Celkově se tedy dá říci, že slinivka břišní je nesmírně důležitá pro lidský metabolismus, a pokud dojde k poruše její funkce v důsledku onemocnění, vždy se to projeví velmi závažnými komplikacemi.

Obrázek

Zde můžete vidět, jak vypadá slinivka.

Zdroj: Kde bolí slinivka
Zveřejněno dne: 8.2.2018

JAK SE JÍ KAKI OVOCE

Kaki a těhotenská cukrovka

Kaki obsahuje 34 g sacharidů ve 100 g. I když je to sladké ovoce, diabetikům prospívá ze dvou důvodů:

  • více než polovinu z jeho 15 % sacharidů tvoří fruktóza, tedy přírodní ovocný cukr, který diabetici, jejichž pankreas produkuje méně inzulinu, lépe snášejí a snáze vstřebávají;
  • rozpustná rostlinná vláknina ve formě pektinu zpomaluje uvolňování cukrů ve střevech, čímž diabetiky chrání před prudkým nárůstem hladiny fruktózy a glukózy v krvi.

Mezi jeho účinky na zdraví dále patří:

  • Pomáhá snižovat špatný cholesterol v krvi.
  • Dodává energii a snižuje únavu.
  • Oddaluje stárnutí.
  • Podporuje vyprazdňování.
  • Pomáhá rozkládat tuky.
  • Posiluje naši imunitu.
  • Má vliv na metabolismus.
  • Těhotným dodává cenné látky, je vhodné i při kojení.
  • Je vhodný na stres a nervozitu.
  • Má dobrý vliv na kosti.
  • Podporuje nervovou soustavu.
  • Doporučuje se při potížích s ledvinami a játry.

Zdroj: Jak se jí kaki ovoce
Zveřejněno dne: 26.1.2018

LÉČBA SLINIVKY BŘIŠNÍ

Co je slinivka břišní a jaké jsou její funkce?

Pankreas neboli slinivka břišní je malý, nepárový orgán velikosti lidské dlaně (okolo 25 cm). Váží asi 75 g a skládá se z takzvané hlavy (caput), těla (corpus) a ocasu (cauda). Je uložena pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku (začátek tenkého střeva), kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní, a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Je to umožněno produkcí trávicích enzymů trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, který je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulínu (i jiných hormonů, například glukagonu a somatostatinu). Inzulín je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Nedostatek i nadbytek inzulínu může způsobit vážný zdravotní stav (kóma) i smrt pacienta. Tímto se slinivka břišní zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Její onemocnění způsobuje velký zdravotní problém a zásah do správného fungování organismu.

Zdroj: Léčba slinivky břišní
Zveřejněno dne: 30.10.2013

PANKREAS

Nevhodné potraviny

Nevhodnou stravou jsou všechna tučná jídla. Co se týče masa, konzumovat by se vůbec neměly pokrmy z bůčku, pečená husa či kachna, slanina a uzeniny. V těchto potravinách se nachází skutečně enormní množství tuku, který by mohl mít na naši slinivku skutečně katastrofální vliv. V souvislosti s nadbytkem tuku bychom měli dále vynechat majonézu a různé druhy ořechů (především vlašské a lískové). Při onemocnění slinivky nejsou vhodné ani luštěniny a určité druhy zeleniny (například brokolice), neboť pokrmy z nich připravené způsobují nadměrnou plynatost. K zakázaným potravinám se dále řadí všechny druhy kynutého pečiva, moučníků i sušenek. Rovněž by se měly eliminovat nezdravé sladké nápoje, kofein a samozřejmě alkohol.

Co se týče úpravy potravin, zakázáno je jakékoliv smažení (pokud přesto potřebujeme použít tuk, doporučuje se buď máslo, nebo olivový olej, a to v minimálním množství). Ideální je pečení, vaření v páře nebo běžné vaření v méně osolené vodě. Uvedené platí jak pro přípravu masa, tak pro přípravu zeleniny. Zelenina by totiž měla mít v této dietě své nezastupitelné místo. Nejvhodnější je podávat ji jako přílohu právě k masitým pokrmům. Jako přílohu lze využít i těstoviny, rýži nebo například brambory (pozor však na přílišné množství škrobu, které mohou obsahovat a který nemusí být pro naše tělo tolik prospěšný).

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

BOLEST BŘICHA

Bolest břicha po jídle

Pokud souvisí vaše bolesti s jídlem, je nutné shromažďovat informace o jídle, ale i charakteru a místě bolestí. Jedině tak může lékař dojít k přesnějšímu závěru a navrhnout vhodnou léčbu. Vředy lze rozpoznat podle bolesti vznikající při jídle nebo krátce po něm a vyskytující se pod dolním okrajem hrudní kosti. Vznik vředů souvisí také se stresem, alkoholismem, kouřením, častým přísunem kofeinu, nepravidelnou a nevyváženou stravou, někdy za jejich vznik může i genetika. Při kyselém, kořeněném nebo smaženém jídle se bolesti stupňují, zatímco po konzumaci mléčných a zásaditých přípravků proti žaludečnímu překyselení mohou ustupovat. Obdobným projevem lze charakterizovat i žlučníková či slinivková onemocnění. Kolika žlučníku se objevuje po konzumaci tučných pokrmů, a to až v řádu několika hodin. V zažívacím traktu se totiž při dodání tuku vyplaví hormony, které podněcují žlučník k výdeji žluči. Ta je při trávení tuků nezbytná, avšak objeví-li se v cestě překážka (například v podobě kamene), zareaguje žlučník dalšími a dalšími stahy, které způsobují pacientovi silné bolesti a záchvat. Produkty slinivky břišní se na trávení podílejí prostřednictvím enzymů, činnost slinivky pak vyvolá přítomnost potraviny v žaludku a dvanáctníku. Pokud je však pankreas zasažen nádorem či zánětem, vzniká bolest po každém jídle, objevit se může i průjem. Pacienti popisují bolest jako ránu dýkou a krátkou úlevu přináší jen poloha na všech čtyřech.

Pokud máte bolesti břicha po jídle delší dobu, vyhledejte co nejdříve svého praktického doktora. Ten vás pak pravděpodobně pošle na oddělení chirurgie či gastroenterologie. Včasná diagnóza je nutná především u slinivkových chorob, kvůli bolestem však většinou pacienti návštěvu lékaře příliš neodkládají.

Zdroj: Bolest břicha
Zveřejněno dne: 18.10.2015

PANKREAS

Dietní recepty

Dietní recepty vycházející z diety číslo 4.

Špagety s kuřecím masem

Ingredience: 100 g kuřecích prsíček, 2 rajčata, rajský protlak, 50 g strouhaného eidamu, mletá sladká červená paprika, mletý kmín, petrželová nať, špagety.

Postup: Prsíčka nakrájíme na kostičky, okořeníme a dusíme je v trošce vody. Přidáme k nim na kostičky nakrájená rajčata. Až bude maso měkké, přidáme rajský protlak (2 plechovky) a petrželovou nať. Omáčka by neměla být příliš vodnatá. Omáčkou polijeme špagety a ty pak posypeme sýrem. Tento jednoduchý a chutný recept je určen pro 1 osobu, která musí dodržovat dietu číslo 4.

Zapečené těstoviny se špenátem

Ingredience: 300 g těstovin, 1 balení mraženého špenátu, 2 bílky, 100 g strouhaného eidamu (20 % tuku v sušině), sůl, máslo.

Postup: Těstoviny vaříme v osolené vodě (vaříme je kratší dobu než obvykle, aby nebyly úplně uvařené). Mezitím v hrnci rozpustíme špenát a necháme ho chvíli vařit. Lehce osolíme a můžeme přidat i trošku másla. Zapékací mísu vymažeme máslem a vložíme do ní vrstvu těstovin, vrstvu špenátu a vrstvu strouhaného sýru. Vrstvení ještě jednou zopakujeme. Poté vše zalijeme dvěma rozmíchanými bílky se solí (ne sníh) a nakonec posypeme sýrem. Pečeme v troubě asi 20 minut. Recept je určen pro 4 osoby.

Treska se sýrem

Ingredience: 150 g tresky, 50 g nastrouhaného tvrdého sýru (do 30 % tuku v sušině), 1 citron, sůl, kmín, brambory, máslo.

Postup: Pokud máme tresku chlazenou, omyjeme ji, pokud mraženou, tak ji necháme chvíli „odpočinout“ při pokojové teplotě a pak ji omyjeme. V obou případech tresku následně osušíme. Rybu umístíme na plech s pečicím papírem, pokapeme ji šťávou z citronu, trošku osolíme a okmínujeme. Následně tresku hustě posypeme sýrem. Vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme 15–20 minut. Hotovou rybu podáváme s brambory a máslem. Recept je určen pro 1 osobu.

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

SLINIVKA BŘIŠNÍ

Příznaky zánětu slinivky břišní

Zánět slinivky břišní (pankreatitida) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.

Akutní zánět slinivky břišní je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. V 50 % je příčinou dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % se jedná o nekrotizující zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky je velmi častý, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen. Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), jež pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, jež se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest – například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy (pankreatolit­hiasa).

U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo levém podžebří, mohou se ale objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, je dezorientován a vyskytují se poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících se případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).

Chronické formy jsou doprovázeny bolestí přicházející nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. To způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).

Zdroj: Slinivka břišní
Zveřejněno dne: 1.5.2014

ANATOMIE BŘIŠNÍ DUTINY

Uložení orgánů v dutině břišní

Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:

  • peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
  • retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)

V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).

Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.

Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:

  • malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
  • velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy

Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.

Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva

Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha

Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.

Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.

Části žaludku:

  • česlo (kardie)
  • fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
  • tělo (corpus) a zakřivení
  • vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval

Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.

Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.

Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.

Anatomicky se dělí na 3 oddíly:

  • dvanáctník
  • lačník
  • kyčelník

Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.

Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.

Části tlustého střeva:

  • slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
  • vzestupný tračník (colon ascendens)
  • příčný tračník (colon transversum)
  • sestupný tračník (colon descendens)
  • esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
  • konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.

Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.

Části jater:

  • pravý lalok (lobus dexter)
  • levý lalok (lobus sinister)
  • jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
  • tepny a vrátnicové žíly
  • místo výstupu žlučových vývodů

Cévní zásobení jater:

  • jaterní tepna (a. hepatica)
  • portální žíla (v. portae)

Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.

Části slinivky: hlava, tělo, ocas

Činnost slinivky:

  • vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
  • zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)

Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.

Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.

Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.

Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.

Velké cévy a jiné orgány v dutině břišní:

  • aorta a její odstupy (a. mesenterica)
  • dolní dutá žíla
  • pánevní tepny a žíly
  • mízní cévy a uzliny

Zdroj: Anatomie břišní dutiny
Zveřejněno dne: 12.5.2016

PANKREAS

Pomocná vyšetření u onemocnění slinivky břišní

Laboratorní metody: Z laboratorních metod je užitečné stanovení aktivity enzymů (amylázy, lipázy) v krevním séru. Zvýšení aktivity enzymů nad trojnásobek normy svědčí o akutním zánětu slinivky. Nálezy však nejsou zcela specifické. Vždy se rutinně provádějí krevní testy (krevní obraz) a jaterní testy a též se zjišťují další biochemické parametry krevního séra (močoviny, krevního cukru, minerálů), navíc se při pankreatitidě vyšetřuje sérová hladinu vápníku, takzvaný C-reaktivní protein (specifická bílkovina séra vypovídající o závažnosti zánětu slinivky) a takzvaná acidobazická rovnováha (pH – poměr kyselin a zásad ve vnitřním prostředí).

Zobrazovací metody: Ze zobrazovacích metod patří k základním a všeobecně dostupným vyšetřením ultrasonografie (ultrazvuk). Vyšetření může ukázat zvětšení slinivky, její neostré obrysy, tekutinu v okolí slinivky či v dutině břišní, rozšíření žlučovodu, případně i pankreatického vývodu. Ke standardním vyšetřením u onemocnění slinivky břišní se řadí i počítačová tomografie (CT), jež prokáže rozsah zánětlivého postižení slinivky včetně přítomnosti ložisek odumřelé tkáně (takzvaných nekróz). Názvem endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) se pak označuje zobrazení žlučových cest a pankreatického vývodu za pomoci kontrastní látky, které se provádí v rámci endoskopického vyšetření dvanácterníku a které určuje příčinu problémů či lokalizuje překážku ve vývodech (například kamínek ve žlučovodu, jenž způsobuje takzvanou biliární pankreatitidu). V rámci vyšetření lze provést léčebný výkon zvaný papilotomie, což je protětí svěrače v koncové části žlučovodu v místě takzvané papily (vyústění žlučovodu do dvanácterníku). Tím se uvolní přetlak ve žlučovodech i v pankreatickém vývodu.

Pacient s akutní pankreatitidou musí být hospitalizován v nemocnici. Nesmí přijímat potravu ústy (to ostatně většinou ani nechce), dostává léky proti bolesti a velké množství tekutin do žíly. Výživa se mu podává buď hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva (enterální výživa), nebo přímo do žíly (parenterální výživa). Kdyby totiž člověk přijímal potravu ústy, zvýšila by se tvorba trávicích šťáv ve slinivce a stav nemocného by se zhoršil. V případě těžkého průběhu onemocnění a vzniku nekróz nastupují chirurgové, kteří provedou operaci slinivky a odstraní její odumřelé části. Úmrtnost při těžké akutní pankreatitidě je přes všechnu lékařskou péči velmi vysoká. Někdy se na léčbě podílí i internista, konkrétně gastroenterolog s ERCP. Tato diagnostická a léčebná metoda se uplatňuje u pankreatitidy tehdy, když je potřeba odstranit žlučový kámen ucpávající společný vývod žlučových cest a pankreatu. Nicméně na použití ERCP není jednoznačný názor, protože tato metoda pacienta zatěžuje a může zhoršit průběh pankreatitidy. A jak již bylo uvedeno, ERCP vyšetření prováděné z jakýchkoliv jiných důvodů může (i když nikoliv běžně) akutní pankreatitidu dokonce vyvolat.

Riziko vzniku zánětu slinivky břišní lze snížit vhodnou životosprávou s rozumným, nebo lépe žádným příjmem alkoholu. Z hlediska možného zánětu slinivky je rizikovější, když člověk vypije velké množství alkoholu jednorázově, proto by se právě těchto excesů v pití měl vyvarovat. Na druhou stranu si ale neodpustím varování před dlouhodobým (nenárazovým) příjmem alkoholu. Ten sice nevede k akutní pankreatitidě, může však podnítit nebezpečnou cirhózu jater. Jestliže se při pravidelném vyšetření krve u praktického lékaře objeví zvýšená hodnota tuků, měl by se tento stav řešit. Stejně tak by se měly léčit žaludeční vředy, a to nejen kvůli možnosti vzniku akutní pankreatitidy, ale i pro ostatní komplikace.

Základem symptomatické léčby je dieta s omezením tuků, zákaz alkoholu a podávání enzymů, které u zdravého člověka produkuje slinivka břišní (tyto enzymy obsahuje například lék Pancreolan).

Stadia pankreatické diety:

  • I. stadium – nic per os (ústně), nasazena je parenterální výživa.
  • II. stadium – přecházíme na něj asi po 3. dnu prvního stadia. Podáváme čaj, sacharidové potraviny, zejména hlenové polévky (viz obrázek Příprava odvaru z vloček), odvar z rýže nebo ovesných vloček, vodovou bramborovou kaši, starší pečivo, mrkvové pyré. Ke konci stadia můžeme přidat netučné mléko a jemné omáčky. Strava má kašovitou konzistenci a je bez koření.
  • III. stadium – přecházíme na něj 12. až 15. den po akutním stavu. Podáváme piškoty, jemné těstoviny, banány, ovocné šťávy, mrkev, petržel, cuketu, netučný tvaroh, mleté maso (kuřecí či telecí), ryby. Ke konci stadia zkoušíme přidat 5 g čerstvého másla do hotových pokrmů. Strava má stále kašovitou konzistenci a je bez koření.
  • IV. stadium – začíná 3. týden od hladovky. Přecházíme na dietu číslo 4, což je dieta s omezením tuků.

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016

PANKREAS

Pankreatitida

Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.

Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:

Žlučové kameny

Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.

Alkohol

Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).

Poranění slinivky při úrazu břicha

K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.

Vysoká hladina tuků v krvi

Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.

Vysoká hladina vápníku v krvi

Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.

Některé léky

Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.

Příušnice

Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.

Žaludeční vředy

Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.

ERCP

Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými cestami), může tkáň slinivky nechtěně podráždit a „odstartovat“ tak záchvat pankreatitidy. Paradoxně za jistých okolností představuje ERCP i jednu z možností léčby zánětu slinivky. ERCP je zkratka složitého názvu, a sice endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie. ERCP vyšetření spočívá v tom, že se ústy přes jícen a žaludek zasune do tenkého střeva hadicový přístroj s kamerou. V tenkém střevě najde lékař (pomocí obrazu z kamery umístěné na endoskopu) vývod pankreatu a žlučovodu do střeva a do tohoto vývodu poté zasune prostřednictvím endoskopu speciální tenký vodič. Vodič následně může vypustit do žlučových cest a do slinivky kontrastní látku pro jejich znázornění nebo může odstranit žlučové kameny ze žlučovodu.

Projevy akutní pankreatitidy bývají dramatické. Klasickým příznakem je prudká bolest břicha v oblasti nadbřišku, která se v pásu šíří do boků, dále nevolnost a zvracení. Alespoň na krátkou dobu způsobí bolest zástavu střevní peristaltiky (pohyby střev) za rozvoje takzvaného neurogenního paralytického ileu. U těžších případů nastane při akutní pankreatitidě těžký šokový stav, kdy se vlivem zánětlivého procesu zvýší propustnost cév a krevní tekutina se začne dostávat mimo cévy do okolí slinivky a do dutiny břišní. Nedostatek tekutiny v cévách se projeví snížením krevního tlaku, zrychlením srdeční činnosti a zrychlením dýchání, zblednutím, zástavou odtoku moči, poruchami vědomí a v konečné fázi selháním krevního oběhu a smrtí.

Komplikací zánětu může být vznik nekróz (oblasti mrtvých buněk) ve slinivce nebo proniknutí bakterií do poškozené slinivky a vznik nebezpečné infekce. Oba stavy ohrožují život pacienta. Dlouhodobější komplikací akutní pankreatitidy (pokud ji pacient přežije) může být postupné zhoršování funkcí slinivky břišní způsobené dlouhodobým odumíráním jejích buněk. Tělo začne mít nedostatek trávicích enzymů a přestane účinně trávit potravu. To se projeví jednak objemnými mastnými stolicemi plnými nenatráveného tuku, jednak hubnutím. Tento stav se označuje jako chronický zánět slinivky břišní (chronická pankreatitida). Při zničení většiny buněk slinivky poklesne i tvorba inzulinu a nastává stav podobný cukrovce 1. typu. Chronický zánět slinivky břišní se diskutuje jako rizikový faktor v souvislosti se vznikem rakoviny slinivky břišní.

Podezření na akutní zánět slinivky může mít lékař při prudkých bolestech břicha pacienta. Zjistí-li se navíc, že má pacient dlouhodobé problémy se žlučovými kameny nebo u něj v nedávné době došlo k nějakému alkoholovému excesu, podezření to může zvýšit. Akutní pankreatitidu lze spolehlivěji určit pomocí rozboru krve, kdy mají některé trávicí enzymy slinivky (amyláza, lipáza) zvýšené hladiny. Pro zobrazení poměrů v oblasti slinivky se používá ultrazvuk nebo počítačová tomografie (CT).

Zdroj: Pankreas
Zveřejněno dne: 30.7.2016