Lidské tělo, stejně jako to zvířecí, je živnou půdou pro viry, bakterie, houby, prvoky, ale i pro několikametrové červy (například tasemnice). V důsledku masové migrace obyvatel se exotické infekce se stávají místními. Pod vlivem různých druhů stresů a nepříznivé ekologické situace se snižuje celková imunita lidstva. Infekční nemoci a paraziti mutují a jsou tak schopni ovládnout další oblasti a skupiny orgánů v našem těle.
Odčervení lidí
Nejčastějším domácím parazitem je prvok s latinským názvem Toxoplasma gondii, který způsobuje onemocnění s názvem toxoplazmóza, které patří mezi nejnebezpečnější. Přenašečem jsou naši domácí mazlíčci, a to kočky, v jejichž trusu se tento prvok vyskytuje ve formě takzvaných oocyst (může se ale vyskytovat ve formě tkáňových cyst v mase všech druhů zvířat). Pokud si po kontaktu s kočkou pečlivě neumyjeme ruce, může dojít k přenosu ústy. Nemoc je nebezpečná zejména pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV). Lidé, kteří jsou nakaženi parazitem Toxoplasma gondi, mohou snadněji onemocnět rakovinou krve či prostaty, hrozí jim častěji infarkt a sexuálně přenosné infekce. Toxoplazmóza se ve většině případů podobá chřipce, po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst (hlavně v nervové tkáni) někdy až do konce života, někdy několik měsíců. Nebezpečí při oslabení imunity spočívá v tom, že parazit ožije a projeví se například horečkou, zvětšením uzlin, poruchami vidění, křečemi. Při nákaze v těhotenství může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození plodu. Toto onemocnění se dá potvrdit pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance), kdy dojde k objevení abscesu v těle pacienta.
Jsou zde i další paraziti, kteří nejsou již tak nebezpeční, ale dostatečně nepříjemní. Jsou to roupi (Enterobius vermicularis) napadající hlavně děti (přenáší se nemytýma rukama a projevují se svěděním v konečníku). Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Onemocnění se projevuje únavou, často potřebou se vyprázdnit, bolestí břicha, průjmem, podrážděností, svěděním a kopřivkami. Ve stolici se začínají objevovat nejen oplozená vajíčka, ale i dospělí roupi. Pro postižené ženy představuje tento parazit riziko neplodnosti.
Na děti se zaměřují i škrkavky, které patří mezi hlístice (latinsky Nematoda). Žijí v tenkém střevě a nakazit se jimi můžete špatně omytou zeleninou. Hlístice je jednou z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů. Způsobuje nemoc známou pod názvem ascaridóza. Škrkavka může být dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení).
Na dospělé číhá při nedostatečně tepelně upraveném m
V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.
To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidského těla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.
Při přemnožení roztočů Demodex ve vlasových váčcích (odkud vyrůstají chlupy) dochází k vylysání okrsků kůže. Na nich se často objevuje zarudnutí kůže (erytém) a tvorba šupin. Postižená místa jsou ostře ohraničená, okraje ale mohou být i neostré. V mnoha případech dochází k sekundární bakteriální infekci s tvorbou pustul (puchýřků) a krust (strupů) a také k různě silnému svědění. Onemocnění se projevuje svěděním a zarudnutím kůže, vyrážkou, akné v dospělosti, zhruběním kůže, zvětšenými póry, rozšířenými žilkami, podrážděním oka, svěděním víčka, opakovanými záněty okraje víčka, vypadáváním řas, záněty spojivky, poruchou mazových žlázek víčka, zhoršeným viděním a syndromem suchého oka.
Také akné a růžovka jsou způsobeny přemnožením drobných roztočů z rodu Demodex. Na člověku většinou parazitují dva druhy, jeden přebývá v mazových a druhý v potních žlázách v kůži. Pouhým okem nejsou vidět, jsou průsvitní, viditelní pouze při zvětšení velmi silným zvětšovacím sklem (10x a více). Při denním světle se obvykle nepohybují. Důsledkem jejich pohybu může být hemžení, šimrání, někdy i drobné píchání až pocit provrtávání kůže. Mohou způsobovat vypadávání obočí, řas a vlasů a různé kožní nemoci, zdaleka nemusí jít výhradně o akné či růžovku (rosaceu).
Diagnóza demodikózy způsobené roztočem Demodex canis se podle pravidel stanoví mikroskopickým vyšetřením hlubokých kožních seškrabů. Tyto seškraby se provádějí pomocí čepele skalpelu, na kterou se pro lepší přilnutí získaného materiálu nanese kapka parafínového oleje. Bezprostředně po odběru se materiál přenese na podložní sklíčko, přikryje se krycím sklíčkem a vyšetří při 100násobném zvětšení.
Tito roztoči se u člověka vyskytují ve vlasových/mazových folikulech, hlavně v oblasti brady, nosu, čela a zad, často je nalézáme i v oblasti řas. Velmi nízký stupeň patogenity trudníků způsobuje, že převážná většina případů výskytu u lidí probíhá bez klinického projevu.
Při léčbě se doporučuje lokálně aplikovat různé olejové přípravky (například tea tree oil) a zinkovou mast s boraxem. V těžších případech i lokální insekticidy, antibiotika nebo antiparazitika. Účinný lék na demodex je Soolantra s obsahem ivermektinu. Soolantra je k dostání v lékárně jako 15 gramový krém a je na lékařský předpis s doplatkem 800 až 900 Kč. Používá se jednou denně nanesením na postižená místa. Léčba trvá až 3 a více měsíců. Pro domácí léčbu doporučujeme tento postup na léčení demodexu.
Nezbytnou součástí léčby je pravidelná pečlivá hygiena obličeje, včetně řas.
Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
parazit jako parazit, pro mě je to všechno verbeš, které se musíme zbavovat. Za mě vítězí jedině wurm-ex, protože s tím má skutečně jistotu, že se toho zbavím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta Drdová.
jj přesně. jen mě překvapuje, že ještě i v dnešní době musíme řešit podobné věci... škoda no. Bůh ale požehnej wurm-exu, který nás spasí! :-D
Parazit je organismus, který ke svému životu potřebuje jiného živého hostitele, kterého svým způsobem existence poškozuje. U člověka se setkáváme jak s ektoparazity (žijícími na povrchu těla), tak s endoparazity, kteří napadají trávicí trakt, krev, játra, plíce nebo nervový systém.
Mezi nejčastější lidské parazity v našich podmínkách patří roup dětský, škrkavky, tasemnice a prvoci. Globalizace, cestování, změny klimatu a kontakt se zvířaty vedou k nárůstu výskytu i dříve vzácných parazitárních onemocnění.
Giardie
Giardia intestinalis je střevní prvok způsobující giardiózu. Přenáší se kontaminovanou vodou, potravinami a špatnou hygienou rukou. Typické jsou průjmy, nadýmání, úbytek hmotnosti a poruchy vstřebávání živin.
Prevence zahrnuje převařování vody, důkladné mytí rukou a potravin. Podrobné schéma životního cyklu lze zobrazit zde: Giardia – obrázky.
Háďátka
Háďátko střevní (Strongyloides stercoralis) proniká do těla aktivně kůží. Onemocnění může být velmi závažné u osob s oslabenou imunitou. Typické jsou plicní obtíže, průjmy a kožní projevy.
Kapilárie
Kapilariózy u lidí jsou vzácné, ale mohou postihnout játra nebo tenké střevo. Nákaza probíhá zejména kontaminovanou vodou či nedostatečně tepelně upravenými potravinami.
Kryptosporidie
Kryptosporidióza se šíří fekálně-orální cestou a je odolná vůči běžným dezinfekcím. Ohrožuje především děti a imunokompromitované osoby. Typické jsou vodnaté průjmy a riziko dehydratace.
Leishmanie
Leishmanióza je přenášena bodavým hmyzem v tropických oblastech. Existuje kožní, slizniční i viscerální forma. Prevence spočívá v ochraně proti hmyzu. Ukázky kožních projevů: Leishmanióza – fotografie.
Měňavky
Měňavka úplavičná způsobuje těžké průjmy a může napadat játra, plíce i mozek. Včasná diagnostika je klíčová, neléčené formy mohou být život ohrožující.
Mikrosporidie
Tyto parazity napadají zejména osoby s oslabenou imunitou. Mohou způsobit chronické průjmy, postižení očí nebo nervového systému.
Motolice
Motolice u člověka jsou vzácné, ale závažné. Motolice jaterní může vést k chronickému poškození jater a žlučových cest. Nákaza probíhá konzumací kontaminovaných vodních rostlin.
Schistosomóza
Onemocnění způsobené krevničkami je rozšířené v tropech. Infekce probíhá při koupání ve sladké vodě. Vede k poškození močového měchýře, střev i jater.
Plasmodia – malárie
Malárie je život ohrožující parazitární onemocnění přenášené komáry. Vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
Roupy
Roup dětský je nejčastější parazit u dětí. Projevuje se svěděním konečníku, neklidem a poruchami spánku. Léčba zahrnuje Vermox a přísná hygienická opatření.
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
Kočka má zarudlé ušní boltce, které ji bolí.
Často se v okolí uší škrábe.
Třepe hlavou.
Začíná se jí nadměrně tvořit drolivý ušní maz, který má hnědou až černou barvu.
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepří
Ve svém příspěvku ŽLUTÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Ahoj. Žlutá stolice může signalizovat přítomnost parazitů, hlavně, pokud je to žlutý hlen. U hlenu už není pochyb. Nečetla jsem celou diskuzi, jen píšu, co s určitostí vím. Žlutý hlen ´= nějaký parazit. Lékaři často (většinou, tak z 98%) neumí parazita diagnostikovat, najít ho. To umí přístroje jako je třeba Oberon nebo ještě lepší na tohle konkrétně Salvie. Ještě existuje Diakom, ale s tím nemám zkušenost, ale prý taky umí hodně.
tak zatím čau
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ma.ni..
Ano, to je pravda. Jediný přístroj,ktery nalezne parazity je SALVIA
Měchovec (Ancylostoma duodenale) je druh červa patřící do rodu Ancylostoma. Tento parazit žije v tenkém střevě hostitele. Vyskytuje se po celém světě, ale nejvíce na starém kontinentu v jižní Evropě, dále v severní Africe, v Indii a Číně. Méně často jej najdeme v Americe. Měchovec je malý válcovitý červ, šedobílé barvy. Na okraji své ústní dutiny má 2 plošky a na každé z nich jsou dva velké zuby. Může mít i pár drobných zubů uvnitř ústní dutiny. Sameček bývá menší než samička. Samička může naklást 10 až 30 tisíc vajíček během jednoho dne. Průměrně žije tento parazit asi jeden rok.
Příznaky
Larva se do těla dostává přes kůži a proniká do krevního oběhu. Jím pak putuje do plic, což nutí hostitele ke kašli. Po vykašlání a spolknutí hlenu se dostává do tenkého střeva, kde doroste v dospělého jedince produkujícího vajíčka, která odcházejí se stolicí.
Typickými příznaky při lehké infekci jsou bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu. Při těžké infekci dochází k nedostatku bílkovin, anémii z nedostatku železa, objevuje se suchá kůže, otoky, pocit nafouknutého břicha, otupělost, srdeční selhání.
Diagnostika
Diagnostika probíhá na základě průkazu vajíček ve stolici. Důležitá je prevence, tedy dostatečná hygiena.
V naší poradně s názvem PARAZITI POD KŮŽÍ V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Svědění šourku mě trápí už asi rok.Nemám žádné projevy na kůži,takže kožní vyšetření je negativní a ani urolog,ani neurolog nenašel možnou příčinu.Svědění začalo asi před rokem v době,kdy jsem za pomocí Champixu přestával kouřit.Je fakt,že jsem kouřit přestal,ale svědění se zbavit nedokáži.Je možné,že by svědění mohlo mít původ tady??Nebo může být spouštěčem svědění plíseň uvnitř těla??Žlučník,žlučovody,játra,střeva a podobně??Připadá mi,jako by se varlata uvnitř šourku pohybovala a kůže se napínala a zase smršťovala a při tom probíhá to svěědění.Má někdo podobné zkušenosti??Dokáže mi někdo poradit??Svědění je opravdu hodně nepříjemné......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pohyb varlat a smršťování a natahování kůže šourku je normální jev a probíhá u každého muže. Je velmi nepravděpodobné, že by za svědění mohl nějaký parazit bez projevů jeho přítomnosti na kůži. Jsem přesvědčen, že Vaše svědění souvisí s kožní reakcí buď na kvasinky, plíseň nebo i na prací prášek. Doporučuji natřít svědivá místa tekutým pudrem s mentolem zejména před spaním a pak ráno po sprše. Zkuste to takto dělat nepřetržitě 7 dní a svědění by mělo přestat.
Svrab je infekční kožní onemocnění způsobené roztočem Sarcoptes scabiei, známým jako zákožka svrabová. Tento mikroskopický parazit se zavrtává do svrchních vrstev kůže, kde vytváří typické chodbičky a klade vajíčka. Organismus na jeho přítomnost reaguje silnou imunitní odpovědí.
Mezi nejčastější příznaky patří nesnesitelné svědění, které se výrazně zhoršuje v noci, dále pupínky, puchýřky, stroupky a zarudnutí kůže. Typická místa výskytu jsou meziprstí rukou, zápěstí, lokty, podpaží, třísla, genitálie a oblast kolem pupku.
Svrab je vysoce nakažlivý. Přenáší se především dlouhodobým kontaktem kůže na kůži, ale také prostřednictvím kontaminovaných textilií, jako je ložní prádlo, ručníky, oblečení nebo čalouněný nábytek.
V naší poradně s názvem BÍLÉ TEČKY VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona.
Dobry den..Prosim.o radu žiji v Anglii a ze zdravotnictvim tu nemam dobrou skušenost. Moje mala dcerka ma 2 a pul rok. Ma problem ze stolici od srpna mela zacpu. Neslo ji vubec na velkou stranu hodne u toho brečela az byla červena ve tvari.poskakovala z jedne strany na druhou. Doktor nam dal takove sacky na zmekčeni stolice jenze to moc nepomohlo.koupila sem ji v Čr glokosu.ktera ji trochu pomuze z mekčit stolici..Ted posledni 2 tydny ma prujem vodnaty. Strida se to ze zacpou. 2 dny je tomu co jsem si vsimla v plence bilich tecek nektere vypadaji jako kmin v byle barvy. Chci se vas zeptat jestli je to v poradku nebo neco vazneho...dekuji vam za vasi brskou odpoved z pozdravem leona.. (omluvte muj pravopis)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řešení vašeho problému není jednoduché.
Celé to může být zapříčiněno špatnou skladbou stravy, to v tom lepším případě. Dalším možným důvodem může být střevní parazit, kterým se mohla vaše holčička nakazit třeba na pískovišti nebo od domácích zvířat. V každém případě byste neměla úplně zavrhovat zdravotnictví a měla byste se svým dítětem docházet na pravidelné kontroly k dětskému lékaři. Myslím, že nejvíc své dceři prospějete, když její stav necháte zkontrolovat lékařem.
Nejmenší organismy na Zemi představují bakterie. Jsou to jednobuněčné organismy, čili jejich tělo tvoří pouze jedna jediná buňka. Viry jsou ještě mnohem menší. Dosahují polovinu až tisícinu velikosti nejmenších bakterií. Ani jeden virus není prospěšný zdraví. Všechny způsobují nemoci včetně rýmy. Virus je parazit, který se nemůže sám rozmnožovat. Proto vnikne do zdravé buňky člověka, použije materiál této buňky na svou reprodukci a tím ji zničí. Viry se rozmnožují velmi rychle. Za ideálních podmínek se virus může dělit každých dvacet minut, což znamená, že za čtyřiadvacet hodin může mít jeden virus šestnásťmiliónové potomstvo. Proto když zápasíte s virovou infekcí, a o tu při rýmě jde, čas bohužel není na vaší straně. Virus se při infekci stává součástí lidské buňky. Proto se velmi těžko hledá lék, který by ho usmrtil, a přitom nezabil hostitelskou buňku. Situaci ještě ztěžuje fakt, že viry mají velké nadání rychle se měnit. To obrazně znamená, že lék, který by byl proti viru účinný dnes, by mu zítra už třeba neublížil. Z těchto důvodů je cílená léčba virových infekcí velkým problémem, proto je lepší spolehnout se při boji s viry na vlastní obranyschopnost. Efektivní léčba rýmy není známa, proto je třeba se zaměřit na její prevenci.
Svědění varlat může mít celou řadu příčin, od neškodných až po infekční onemocnění vyžadující léčbu. Rozlišit jednotlivé příčiny je důležité nejen kvůli úlevě od obtíží, ale i kvůli prevenci komplikací.
Tinea cruris
Tinea cruris patří mezi nejčastější příčiny svědění varlat. Jedná se o plísňové onemocnění, které se daří v teplém a vlhkém prostředí. Často postihuje sportovce, osoby se zvýšeným pocením nebo muže nosící těsné syntetické prádlo.
Typickými příznaky jsou intenzivní svědění rozkroku, zarudnutí, šupinatění a ostře ohraničená vyrážka, která se šíří z třísel na vnitřní strany stehen. K léčbě se používají antimykotické krémy nebo spreje. Pokud volně prodejné přípravky nezabírají, je nutné vyšetření dermatologem.
Kvasinková infekce
Kvasinková infekce je způsobena především Candida albicans. U mužů se může objevit po užívání antibiotik, při oslabené imunitě nebo po pohlavním styku s infikovanou partnerkou.
Projevuje se svěděním kůže varlat, pálením, zarudnutím a někdy bělavým povlakem. Léčba zahrnuje lokální antimykotika, v těžších případech i perorální léčbu.
Kontaktní dermatitida
Kontaktní dermatitida vzniká jako reakce na dráždivé nebo alergizující látky. Často jde o reakci na prací prášky, aviváže, sprchové gely, mýdla nebo parfemované intimní přípravky.
Projevuje se svěděním varlat, zarudnutím a vyrážkou. Základem léčby je odstranění vyvolávající látky a zklidnění pokožky pomocí vhodných krémů.
Veš muňka
Veš muňka (filcky) je parazit, který se živí lidskou krví a nejčastěji postihuje oblast genitálií. Přenáší se především pohlavním stykem, ale i prostřednictvím kontaminovaného prádla nebo ložního povlečení.
Typické je silné svědění šourku, drobné ranky po štípnutí a někdy i viditelné parazity nebo hnidy. Léčba spočívá v použití speciálních antiparazitárních přípravků a důsledné hygieně.
Svrab
Svrab je parazitární onemocnění způsobené zákožkou svrabovou. Ta vyhledává teplá místa kůže, mezi která patří i genitálie. Svědění je velmi intenzivní, zejména v noci.
Kromě svědění se objevují drobné pupínky, stroupky a chodbičky v kůži. Léčba vyžaduje speciální antiparazitární přípravky a současné ošetření všech osob v domácnosti.
Další příčiny
Ekzém – chronické zánětlivé onemocnění kůže
Psoriáza – lupénka s postižením genitální oblasti
Kandidóza – přemnožení kvasinek
Extramamární Pagetova choroba – vzácné, ale závažné onemocnění
Ve svém příspěvku KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Jedná se o parazita, který žije v nehtovém lůžku. Vytváří si chodbičku hlouběji do lůžka nehtu. Někdy se podaří, pokud se nehet nestříhá a nechává odrůst, parazit totiž postupuje pokud má kyslík, ale když je nehet delší, tak se jej občas podaří odstřihnout s nehtem. Také s tímto bojuji už roky, ale nedaří se mne na jednom nehtu té potvory zbavit, a mladí doktoři vůbec tohle neznají (nevyčítám, jen konstatuji) takže stále pátrám po nějaké chemii a nebo zmínce, jak se ta bestie jmenuje a jak na ni. Pavel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kulová.
Pane Pavle,dobrý den,děkuji za odpověď.Uplynul skoro rok od mého dotazu na skvrnu na velkém palci na noze,která mě trochu vylekala.Nikdo jiný na můj dotaz nereagoval.Po nějakém čase, vlivem jiných událostí jsem na tento problém zapomněla.Až teď mi jej Vaše odpověď opět připomenula.A... skvrna zmizela ani nevím kdy a jak.Teď jenom doufám,že je to definitívně.
S pozdravem K.A.
Trichomoniáza patří mezi časté onemocnění převážně pohlavních orgánů. Výjimečně u žen může tato choroba infikovat močovou trubici, konečník a z pochvy se může dostat až do dělohy. Původcem trichomoniázy je bičenka poševní (Trichomonas vaginalis), pohyblivý prvok se čtyřmi bičíky. Nemoc je nepříjemná především pro ženy, u nichž je primárním místem infekce vagína. Vyvolává zde svědivý a hnisavý vaginální výtok. Mužům způsobuje uretritidu, to znamená zánět močové trubice, která však obvykle bývá doprovázena jen velmi mírnými nebo žádnými příznaky. Komplikací u neléčené chronické infekce však může být zánět prostaty a semenných váčků. Přenáší se výhradně sexuálním stykem. Jiný přenos z člověka na člověka je spíše teoretickou záležitostí, ale stejně jako u jiných pohlavně přenosných chorob jej vyloučit nelze (například prostřednictvím společně používaného vlhkého ručníku, žínky a podobně). Mimo tělo přežívá parazit maximálně několik hodin. Trichomoniáza usnadňuje vniknutí HIV infekce do těla člověka. V případě těhotenství může infekce vyvolat předčasný porod a bývá příčinou nízké porodní váhy novorozence. Pokud nakazí muž ženu trichomoniázou, je velmi pravděpodobné, že není jeho jediná partnerka.
Ve svém příspěvku JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Psa mám venku v kotci. Vlezl mu tam ježek. Pes ježka zadávil a ten mu za odměnu předal své blechy. Psa vyvážím do lesa autem. Tím jsem si zablešil nejprve auto, a posléze celý dům. Nejdříve jsem se o odblešení snažil sám. 12 litrů Bio Kill (cca 2500 Kč), téměř litr frontline ( 2000 Kč), asi dvacet sprejů proti lezoucímu hmyzu (1500 Kč), každodenní vysávání bytu a praní ložního prádla, několikrát denně sprchování a převlékání. Odblešení psa (nový obojek Foresto - 700 Kč, dvě tablety proti blechám 2x 400Kč, spálení staré a stavba nové psí boudy a opakovaný postřik kotce). Asi po měsíci jsem hodil ručník do ringu a zavolal deratizátora. První ošetření celého domu 9 000 Kč a čekám na druhé, doufám že poslední. Teprve po zásahu deratizátora byl poznat výsledek boje. Mohl jsem se konečně vyspat. Do nedávna úsměvná scéna z filmu na Na samotě u lesa, "... to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou... ", už pro mne není úsměvná. Bilance do současnosti 16,5 tisíce + 9 tisíc za příští zásah deratizátora. K tomu si připočítejte elektřinu ( dvě až tři pračky denně po dobu téměř dvou měsíců). Cena jednoho zakouslého ježka se blíží čtyřiceti tisícům. Ne, blecha pro mne není úsměvný parazit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Onemocnění je parazitární infekcí, kterou vyvolává červ jménem Enterobius (synonymum Oxyuris) vermicularis. Žije v tenkém i tlustém střevě člověka. Onemocnění je výhradně lidské a nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Je to nejčastější původce střevních parazitárních chorob u nás. Parazit je bělavé barvy, má vřetenovitý tvar a dosahuje u dospělého samečka velikosti 2–5 mm, u samiček až 8–13 mm. Dospělci přežívají ve střevě tím, že se přichycují na výstelku střeva (sliznici) speciálními přísavkami. Oplodněné samičky, naplněné vajíčky (obsahují jich 10 tisíc a víc), cestují směrem ven z těla přes konečník k řitnímu otvoru, kde na kůži v jeho okolí svá vajíčka uloží. Vajíčka totiž potřebují k dozrání přítomnost kyslíku, který ve střevech není. Samičky pak umírají a ve stolici jsou vidět jako malé bílé částečky. K nákaze dochází požitím vajíček roupů. Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází k takzvané autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká začarovaný kruh. K nákaze může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní prádlo, mohou se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby. Z vajíček se ve střevě vylíhnou larvy, z nichž se vyvinou dospělí jednici schopní klást vajíčka.
V naší poradně s názvem PARAZIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobry den,
Rada bych se zeptala, pred tydnem jsem jedla Steak, ktery nebyl propeceny, tedy krvavy Steak. Maso bylo dost prorostle, pri rezani z nej koukalo neco jako nit - chtela jsem se to prohlednout, dotkla jsem se nozem, schovalo se to.jelikoz to nebylo Doma, nemohla jem se nejak rypat v taliri, kdyz jem se zeptala, vyvetleni bylo to je vazivo. byla jem strasne unavena a nechtela jsem se tim dal zabyvat. od toho dne mam ale potize, prvni dny velmi tezky zaludek, od te doby vetry, silny zapach. je mozne ze jem e nakazila nejakym parazitem? co muzu delat?
dekuji
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S největší pravděpodobností to bylo skutečně vazivo. Parazit nejdříve v těle roste a teprve až po delší době činí potíže. Ve vašem případě doporučuji den dva nejíst žádné maso a nadýmání by mělo zmizet.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), což je roztoč řádu Acarina, podřádu Astigmata a čeledi Sarcoptidae. Zákožka, která má velikost asi 300–500 mikrometrů, je obligátním lidským parazitem (obligátní parazit znamená, že je schopna napadnout pouze člověka). Zákožka pak v pokožce člověka vytváří chodbičky (přesně řečeno tvoří je v poslední vrstvě kůže, která se označuje jako vrstva rohová – stratum corneum). V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4–6 týdnů a v průměru naklade 40–50 vajíček, jen z desetiny se ale za dalších 14 dní vyvinou dospělí jedinci. Pro zákožku je charakteristické to, že je mimo organismus člověka velice citlivá na vyschnutí a vlhko. Při pokojové teplotě není schopna pohybu a umírá do tří dnů. Pokud vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, zahyne do 10 minut.
Jak poznáte, že váš potomek má skutečně vši? Podívejte se do vlasů a možná na nepříjemného parazita rovnou narazíte. Děti také bývají neklidné, ospalé, nepozorné a často se drbou na hlavě. Na pokožce hlavy se mohou objevit boláky a rozedřená místa. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání. Způsobuje ho prolézání vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Pouhým pohledem, případně pomocí lupy můžete veš ve vlasech najít ve třech stadiích – dospělá veš, její vajíčka (hnidy) a larvy (nymfy). Veš je zhruba 2 až 4 milimetry dlouhý parazit, hnidy jsou hnědá vajíčka těsně přiléhající k vlasům. Vši je kladou blízko k pokožce hlavy. Pokud už máte diagnózu pedikulóza, jak zavšivení lékaři říkají, stanovenu, nezbývá než začít s odstraňováním hmyzu. Zavšivená hlava totiž není v žádném případě jen otázkou krásy. Jestliže si budete hlavu, která svědí, drbat, hrozí, že si ji rozškrábete a do ranek zanesete další infekci. Člověk, který má ve vlasech vši, může mít dokonce zvětšené mízní uzliny na krku a v týlu.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Svědění hlavy může postihnout i dítě. Pravděpodobně bude způsobeno vší dětskou. Nejvíce se tento převážně dětský parazit šíří v kolektivech. Vši vznikají nepřiměřenou hygienou. Na vlasech se při jejich výskytu objevují bělavé hnidy.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
