Pekařskédroždí je živá kultura kvasinek Saccharomyces Cerevisiae a používá se ke kynutí chleba a dalšího pečiva. Kvasinky při pečení umírají a poskytují chlebu charakteristickou kvasnicovou chuť.
Nejběžnějším použitím droždí je pečení. Chléb vyrobený z mouky, vody a soli se po celém světě jí v různých tvarech a podobách. Ale pro získání dobře vykynutého chleba se vzdušnou střídkou, je všude nezbytná jedna stejná přísada: pekařskédroždí!
Při výrobě chleba v procesu kynutí droždí produkuje oxid uhličitý a působením enzymů mění fyzikální vlastnosti těsta. Kvasinky v něm obsažené fermentují cukry, které se přirozeně vyskytují v mouce zvané maltóza. Glukóza se pomocí droždí přeměňuje na oxid uhličitý (který dává chlebu objem a voštinový tvar střídky) a na alkohol (při pečení se odpařuje). Kvasinky také produkují aromatické sloučeniny, které přispívají k vůni a chuti chleba. Fermentace se při pečení aktivuje teplem a končí, když teplota dosáhne 50 °C.
Prášek do pečiva versus droždí
Kvasnice a prášek do pečiva by se neměly zaměňovat. Zatímco droždí je živý přírodní organismus, prášek do pečiva je chemické kypřící činidlo. Na rozdíl od prášku do pečiva a jedlé sody, kvasnice kynou těsto přirozeným biologickým procesem, jehož výsledkem je fermentace.
Čerstvé pekařskédroždí – vyrábí se obvykle ve tvaru kostiček světle béžové barvy, které se snadno drolí. Pro jejich správné použití je potřeba voda.
Instantní droždí – ani toto droždí není nic neobvyklého, jedná se vlastně o usušené čerstvé droždí. Výhodou je hlavně delší trvanlivost a to, že ho není nutné před přidáním do mouky znovu hydratovat. Jemné krystalky instantního droždí jsou baleny buď vakuově, nebo v ochranné atmosféře.
Tekuté droždí – tento druh se prodával až do roku 1825, kdy bylo poprvé představeno droždí lisované. Návrat k tomuto druhu droždí je reakcí na poptávku od průmyslových pekáren.
Granulované droždí – toto droždí najdeme v podobě drobných částeček, které jsou schopny snadno projít násypkami hnětacích zařízení. V průmyslových pekárnách je často mícháno s vodou za vzniku suspenze. Tu lze následně použít při automatickém dávkování surovin.
Aktivní sušené droždí – lze ho zakoupit ve formě drobných válečků nebo kuliček. Je odolné vůči teplu, díky čemuž je vyhledáváno především v regionech s klimaticky nepříznivými podmínkami.
Mražené droždí s nízkým obsahem vody – toto droždí je obvykle dostupné ve formě prášku a používá se většinou při přípravě nepředpečeného hluboce zmraženého pečiva.
V diskuzi INSTANTNÍ DROŽDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
bohužel nemohu radit z vlastní zkušenosti, instantní droždí nepoužívám vůbec. Ale z dostupných informací lze vyčíst, že 1 kostka čerstvého pekařského droždí NOLI o hmotnosti 42 g se používá na 1 kg mouky. U instantního droždí máte na obale uvedeno, jaké množství máte použít. U Dr. Oetkera je například prodáváno instantní droždí v sáčcích po 7 gramech. Výrobce uvádí, že toto množství se používá na 500 gramů mouky a je ekvivalentní cca k 25 gramům čerstvého droždí. Z čehož vyplývá, že jestliže dáváte kvasnice do kila mouky, tak potřebujete 2 sáčky instantního droždí, nebo jedny celé kvasnice. Máte-li jen ½ kg mouky, pak jen jeden sáček, nebo půl kostky čerstvého droždí.
Jestliže používáte instantní droždí, pak určitě víte, že záleží na výrobci, například droždí prodávané pod značkou Saf-instant se vyrábí v sáčcích o hmotnosti 10 gramů a dle návodu na obalu je určeno pro 1 kg mouky.
Když to tedy shrnu, nelze přesně určit přesný poměr mezi kvasnicemi čerstvými a instantními (množství se liší výrobce od výrobce), ale při pečení můžete vycházet z toho, že se obvykle používá 1 kostka čerstvého droždí na 1 kg mouky, takže když máte v receptu ½ kila mouky, pak použijte jen půl kostky, když 250 g mouky, pak jen cca ¼ kostky apod.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, děkuji Vám za odpověď. Většinou peču z 1/2 mouky a přidávám 1 sáček instantního droždí a nyní z Vašeho sdělení jsem pochopila, že mám dávat místo 1 sáčku 1/2 kostky droždí. Děkuji za radu, s pozdravem Jana
Instantní droždí se od čerstvého lisovaného liší ve způsobu použití. Z instantního droždí se nedá připravit kvásek, pouze se smíchá s ostatními ingrediencemi. Podstatný rozdíl je také v rychlosti kynutí. Instantní droždí kyne obecně déle než droždí čerstvé. Instantní droždí má ale delší trvanlivost, asi 18 měsíců, a dá se velmi dobře skladovat, má snadné, praktické použití a výsledek je téměř vždy zaručen. Dávkuje se v množství cca 1–2 % na množství mouky. Instantní droždí obsahuje sušené pekařskédroždí a emulgátor sorbitolmonosterat. E491 – monostearát sorbitolu, což je bílý prášek voskovité konzistence. Tato látka působí jako emulgátor a stabilizátor v instantních potravinách. Zdravotní rizika se vyskytují pouze při velmi vysokých dávkách této látky, nežádoucí účinky se u testovaných zvířat projevily změnou činnosti jater a ledvin, v běžném množství jde o substanci bez vedlejších účinků. Při použití vyšších dávek může působit jako alergen u citlivých osob. Této látce by se měli vyhýbat vegetariáni, neboť je pravděpodobné, že výchozí surovinou při její výrobě byl živočišný tuk.
V diskuzi DROŽDÍ JAKO LÉK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.
Dobry den, v jakem prosim mnozstvi je mozne cerstve drozdi denne konzumovat? Je to treba jedna cela kosticka? Lze se predavkovat apod.? Predem dekuji. Dan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucy.
Zdravim.A jaké droždí tedy mohu konzumovat před spaním a nebo na lačno ráno?
Co se týče jídla tak jsem zkoušela jíst syrové -klasicke kostkové v pomazance a příšerně mě to nadymalo i trochu pálení zaludku.To je také běžné?Jaké droždí zvolit aby nedošlo k zažívacím potížím?
Děkuji
Ingredience: 50 g droždí, 1 malá cibule, 60 ml mléka, špetka soli, 1 žloutek, 30 g másla, 20 g strouhanky
Technologický postup: Na tuku osmažíme oloupanou a nasekanou cibulku a přidáme droždí. Když se droždí rozpustí, začíná u okraje hnědnout a voní, zalijeme je mlékem a povaříme. Pak vmícháme žloutek, sůl a strouhanku. Pomazánku z droždí přendáme do nějaké misky a necháme vychladnout. Zdravou pomazánku z droždí mažeme na chleba.
V diskuzi INSTANTNÍ DROŽDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na poměr kvasnic TOLI za Instantní droždí. Kostka Toli je 42g... nahradí sáček instantního droždí nebo musím dát menší kousek z kostky? Děkuji předem za radu, s pozdravem Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V diskuzi DROŽDÍ PLEŤOVÁ MASKA NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Ahoj našla jsem bezva recept na pleťovou masku z droždí, tak vám sem píšu recept. Pleťová maska má dvě základní přísady, droždí a mléko, ale je možné použít místo mléka i vodu. V misce se smíchá půl kostky droždí s trochou mléka a pořádně se to rozmíchá. Po rozmíchání se to nanese na obličej, kde se nechá působit až do jejího zaschnutí. Potom je možné masku z pleti buď oloupat nebo smýt vlažnou vodou. Kvasnicová pleťová maska výborně čistí póry a zanechává pleť hladkou a hebkou na dotek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marketka64.
Já jsem byla z článku o droždízdravi-hubnuti.cz/dr… fakt překvapená, a díky za tenhle recept. Určitě se bude hodit.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA DROŽDÍ A KVASINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Ráda peču a hlavně svůj domácí chléb. Teď jsem se dověděla, že mám přísný zákaz droždí. Mohu péct i ze žitného kvásku, který si sama zkvasím nebo by se dalo i ze zkvašené vody, třeba z ovoce, to všechno jde. Jak to prosím vypadá s puriny v těchto případech ? Chleba a rohlíky kupované jsou dovoleny a tam přece droždí je dost.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Droždí, když se používá na pečení, tak puriny moc neovlivní, protože ve zkonzumovaném finálním produktu ho je jen malé množství. Jiná situace je například drožďová pomazánka a nebo drožďové noky. U každé potraviny nebo jídla je potřeba zjistit hlavní složky a podle nich se pak orientovat v množství purinů. Droždí není hlavní složkou pečiva, tou je mouka.
Droždí se vyrábí průmyslově v drožďárnách. Samotná výroba začíná v laboratoři v malé zkumavce o objemu několika mililitrů, kde se postupně v několika fermentačních stupních získává požadované množství droždí. Po skončení fermentace se zbytky melasy a živin z růstového prostředí oddělí na separátorech, kde vznikne kvasničné mléko. Z tohoto mléka se dále odstraní část vody na vakuových filtrech a droždí se zabalí do požadovaných obalů.
V droždí, označovaném také jako kvasnice, jsou buňky kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinky), které ke svému rozmnožování potřebují prostředí obsahující cukr. Dnešní výroba droždí je většinou značně vzdálená původnímu pěstování kultur na obilném šrotu nebo kvasnicím, které se získávaly z pivovarských usazenin. Pivovarské usazeniny se pro kypření těsta začaly používat až v 17. století. Od počátku 20. století se jako živný substrát začala používat melasa – vedlejší produkt vznikající při zpracování cukrové řepy. Za přítomnosti kyslíku a přídavku živin kvasinkové buňky rychle rostou a množí se. Z malé zkumavky s buňkami kvasinek se v několika následných fermentačních stupních získává požadované množství droždí. Po skončení fermentace se zbytky melasy a živin z růstového prostředí oddělí na separátorech a tím se získá takzvané kvasničné mléko, ze kterého se následně odstraňuje část vody na vakuových filtrech. Při výrobě se mnohdy – pro zefektivnění celého procesu – používají chemické látky jako syntetický silikonový olej na odpěňování, kyselina sírová, fosforečnany, amoniak a jiné. Živé organismy obsažené v droždí mají schopnost přeměňovat přirozené cukry přítomné v mouce na alkohol a oxid uhličitý, který způsobuje kynutí těsta.
Pekařskédroždí je zdrojem celé řady živin a vitaminů. V prvé řadě vitaminů typu B, které se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě:
vitamin B1 (thiamin) – pozitivně ovlivňuje činnost srdeční a nervové soustavy;
vitamin B2 (riboflavin) – má vliv na zdravou pokožku, dobrý zrak a správné fungování trávicího ústrojí;
vitamin B3 (niacin) – pomáhá udržovat zdravou pokožku, příznivě ovlivňuje trávicí ústrojí a nervový systém.
Kromě vitaminů B obsahuje pekařskédroždí ještě bílkoviny (především aminokyseliny) a minerální látky (zvláště chrom).
Droždí pomáhá při:
nespavosti a depresích – niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek a „dobrou náladu“;
únavě – vitaminy typu B se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě a příznivě tím ovlivňují lidský organismus.
Čerstvé pekařskédroždí jsou živé kvasinky schopné způsobit kynutí těst. Čerstvé pekařskédroždí obsahuje vodu. Lisuje se do tvaru kostiček, má světle béžovou barvu, lasturový lom, je hebké, snadno se drobí a příjemně voní. Skladuje se v lednici při teplotě udané výrobcem, ale maximálně do 10 °C. Optimální teplota je 5 °C.
Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě jemných kuliček krystalků. Tento typ droždí se může při pokojové teplotě skladovat až 24 měsíců.
Pivovarské kvasinky (pivovarské kvasnice, pivní droždí) jsou pouze jiné kmeny stejného druhu droždí, jejichž princip kvašení je stejný – tvorba oxidu uhličitého a alkoholu ze sacharidů (cukrů). Pivovarské kvasinky jsou známé především v sušené formě jako jedlé droždí, které nezpůsobuje kvašení a je zdrojem látek důležitých pro organismus. V současné době se doporučuje jimi i dochucovat pokrmy.
V diskuzi PO MIN 40 LETECH MARNÉ LÉČBY AKNÉ JSEM OBJEVILA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Seniorka a junioři.
Za socialismu, když se ještě o akné moc nevědělo, mně lékařka doporučila droždí, později Pangamin. Oboje mé akné zapouzdřilo, jakoby pod kůží ztvrdlo, zůstaly velké tvrdé méně bolestivé bouličky, a to byl konec. Vůbec se akné neléčilo. Takže je jistě pravdou, jak zde někde je uvedeno, že vit. B6 a B12 v droždí podporuje akné. Pozor, B6+B12 je mnoha potravinách. Musíme číst etikety na potravinách.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušené droždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušené droždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušené droždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda. Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí neboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
Droždí (neboli potravinářské kvasinky) je bohatým zdrojem bílkovin, volných aminokyselin, vitamínů skupiny B, stopových prvků (jako je železo a jód), enzymů, minerálních (vápník, fosfor, hořčík, draslík, chrom a sodík) a dalších látek, které jsou důležité pro správné fungování našeho organismu, a zároveň látek, které většina z nás nepřijímá v dostatečném množství. Z tohoto důvodu má konzumace droždí velký přínos pro naše zdraví. A jelikož droždí neobsahuje lepek, mohou ho konzumovat také ti, kteří trpí celiakií. Konzumaci droždí bychom se naopak měli vyvarovat v případě, že trpíme kvasinkovou infekcí.
Droždí je především bohatým zdrojem vitamínů skupiny B. Thiamin (vitamín B1) je nepostradatelný především pro srdeční a nervovou činnost. Riboflavin (vitamín B2) a niacin (vitamín B3) jsou doslova elixírem pro naši pokožku, nervy a správné trávení.
Všechny druhy vitamínu B se mimo jiné podílejí na uvolňování energie ze sacharidů, čímž příznivě ovlivňují lidský organismus. Trápí-li vás nespavost či únava, droždí vám může pomoci, jelikož niacin a vitamín B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek.
Ingredience: 1 balení čerstvého droždí, 1 cibule, 30 g sádla, 150 g mrkve, 100 g petržele, 80 g celeru, sůl
Technologický postup: Cibuli oloupeme a nadrobno nakrájíme. Na pánvi rozehřejeme sádlo a pokrájenou cibuli na něm osmahneme. K osmahlé cibulce přidáme droždí a pražíme společně, až se na pánvi vytvoří škraloup. Mezitím do polévkového hrnce nalijeme studenou vodu a osmahlé droždí s cibulkou do ní vmícháme. Směs uvedeme do varu. Podle chuti přisolíme. Mrkev, petržel a celer očistíme, omyjeme a nakrájíme na menší kostičky. Vložíme do vroucí polévky a vaříme pod pokličkou na mírném ohni asi 30 minut, dokud není zelenina zcela měkká. Hotovou polévku můžeme podle chuti opepřit.
