Oligofruktóza je tradiční prebiotikum, které pomáhá snižovat váhu a energetický příjem u obézních osob beze změny životního stylu a stravování. Tento jev se vysvětluje snížením příjmu energie, který způsobí právě oligofruktóza, neboť ovlivňuje postpradiální krevní glukózu a uvolňování inzulinu.
V čem je obsažena
Inulin obsažený v potravinách je syntetizován na oligofruktózu. Inulin je jemný bílý prášek, chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže lidský organismus ho neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Enzymová hydrolýza inulinu přirozenými endoglykosidázami rostlin, takzvanou inulasou neboli β-1,2-fruktan fruktanohydrolázou, poskytuje oligofruktany.
Oligofruktóza je obsažena v níže uvedených potravinách.
Topinambur
Topinambur se především pěstuje pro využití hlíz jako suroviny na výrobu fruktózového sirobu. Kvůli příznivému poměru fruktózy a glukózy po hydrolýze inulinu se doporučuje zpracovávat hlízy od října do prosince. Chuť syrových hlíz je nevýrazná. Po přechodu prvních mrazíků se chuť dotváří a hlíza se stává specificky nasládlou. Syrové hlízy se využívají jako součást zeleninových salátů, lze je používat do polévek a dušených jídel. Hlízy se například mohou nastrouhané přidat v podílu cca 10 % ke strouhaným bramborům při přípravě bramboráků nebo brynzových halušek. Sušené plátky lze přidávat do přesnídávkových směsí se zvýšeným obsahem vlákniny nebo do výrobků typu müsli. Dále je možné topinambury využít na výrobu dřeně, která se používá v pekařství a cukrářství.
Zde můžete vidět cenu topinamburu.
Čekanka
Čekanka obecná je vytrvalá bylina s přímou lodyhou dosahující výšky až 120 cm, tuhou, obvykle větvenou, lysou nebo krátce štětinatě chlupatou. Přízemní listy tvoří růžici kracovitě peřenoklaných zubatých listů, lodyžní lístky jsou podlouhle kopinaté a slabě zubaté. Úbory mají 3 až 4 cm v průměru a jsou barvy modré, vzácněji růžové až bílé. Květní úbory mají jazykovitý tvar. Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny. Odtud také zřejmě vznikl český název rostliny. Kořen je válcovitě vřetenovitý, tuhý, jindy řepovitě ztlustlý a dužnatý. Plody jsou obvejcovité nažky bez chmýru s korunkou štětinek na horním konci. Pro pěstování čekanky se doporučují půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin, ne však půdy těžké a kamenité. V těžké půdě se kořen při sklizni láme, protože je křehký. V zemi tak zůstává 15–20 % hmoty kořene, a to má dva negativní důsledky. Kořen roní šťávu, což jednak zhoršuje jeho technologickou jakost a jednak ulomené kousky kořene obrážejí a zaplevelují pozemek v příštím roce. Čekanka je nenáročná na předplodinu. Optimální jsou obiloviny a brambory, ale není vhodné sít čekanku po kukuřici, slunečnici, hořčici a řepce. Výsev se doporučuje na konci dubna, kdy teplota půdy dosahuje asi 10 °C. Rostlina je citlivá na mrazíky. Výsevová vzdálenost se doporučuje 60–80 mm s n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Oligofruktóza
Poradna
V naší poradně s názvem ČAJ Z KOŘENE PAMPELIŠKY JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Rubášová.
Prosím o radu ohledně čaje s kořene pampelišky. Každý píše něco jiného. Zajímalo by mě co je správné zda vařit nebo louhovat a pak přivést do varu. Prosím o radu děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bylo prokázáno, že kořen pampelišky má antidiabetické účinky, zvýšuje sekreci inzulínu a citlivost, a snížuje hyperglykemické příhody. V jedné studii vědci zkoumali účinky prášku z kořene pampelišky na pacientech s diabetem a zjistili významné snížení hladiny ranní glukózy v krvi nalačno. V současnosti je nutný ještě další výzkum, ale účinky pampeliónového čaje na stabilizaci cukru v krvi jsou slibné.
Recept na tento léčivý čaj vyžaduje pražený kořen pampelišky. Kořeny nejdříve důkladně umyjte, nakrájejte na kousky nebo rozdrťte paličkou a poté pečte v troubě 2 hodiny na 200°C. Po vychladnutí to uložte do uzavíratelné nádoby. Když si z toho budete chtít udělat čaj, tak dejte 1 až 2 lžičky do hrnku s horkou vodou a nechte 10 minut odstát. Pražený kořen pampelišky skladujte ve vzduchotěsné nádobě mimo přímé sluneční světlo.
Nepoužívejte pokud jste nemocná s ledvinami, nebo užíváte léky na tlak a odvodnění a také pokud užíváte lithium.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Alternativní léčba rakoviny
Kořen pampelišky
Kořen smetanky, to je také velký pomocník pro tělo. Účinné látky, které se nacházejí v listech, najdeme v ještě větší míře právě v kořeni. Jejich účinky ocení určitě žlučníkáři a lidé s horším trávením vůbec, poněvadž dané látky podporují produkci žluči a celkově mají příznivý vliv na trávení. Kořen se používá i k léčení zánětlivých onemocnění žaludku. Mezi další úžasné vlastnosti kořene smetanky patří schopnost detoxikace. Tady by měli zbystřit všichni kuřáci, konzumenti alkoholu či uživatelé drog. Pampeliška totiž pomáhá zbavovat tělo jedů a toxinů, jež se v nás usazují při zmíněných aktivitách. Je to to pravé pohlazení pro „čističky‟ našeho těla, tedy pro játra a ledviny. A nejen pro ně, ale také pro slinivku břišní, protože pampeliška snižuje hladinu krevního cukru. Taktéž snižuje cholesterol v krvi a krevní tlak. Nesmíme zapomenout ani na pomoc při nemocech kloubů, například při revmatismu a dně. Sběr a zpracování kořene jsou časově trochu náročnější, než je tomu u listů, avšak vynaložená energie se vám několikanásobně vrátí zpět. Kořen smetanky (Taraxaci radix) se sbírá buď před rozkvětem byliny, což je v březnu nebo v dubnu, nebo na konci vegetačního období, to jest v srpnu a v září. Po důkladném omytí a okapání se kořen suší umělým teplem do teploty 50 °C. Správně usušený pampeliškový kořen má na lomu bílou barvu, láme se s praskotem, je bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen snadno zplesniví a je ohebný. Usušené kořeny by se měly zabalit do pevných papírových nebo polypropylenových obalů a uchovávat na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí. Poté se kořen rozemele a ze vzniklé směsi se připravuje čaj.
Zdroj: článek Pampeliška lékařská
Poradna
V naší poradně s názvem KOŘEN PAMPELIŠKY PROTI RAKOVINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava.
Je vhodné užívat kořen pampelišky, při rakoně prostaty, když je nasazena hormonální léčba? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V roce 2019 samostatná studie zjistila, že kořen pampelišky a extrakt z citronové trávy mohou zvýšit účinnost chemoterapie při zabíjení buněk rakoviny prostaty u myší, ale studie se nezabývala tím, zda byly účinné při zastavení recidivy nádorů.
Lidské klinické studie extraktu z kořene pampelišky jako léčby rakoviny byly schváleny, ale nepodařilo se jim získat dostatek pacientů, aby byly tyto účinky potvrzeny i u lidí.
Píšete o hormonální léčbě, která snižuje množství mužského pohlavního hormonu testosteron. Kořen pampelišky nijak neovlivňuje hladiny testosteronu. Z tohoto pohledu by neměl být problém při společném užívání. Doporučuji konzultovat doplňkovou léčbu s lékařem, aby mohl sledovat případné negativní dopady na probíhající léčbu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Kořen pampelišky proti rakovině
