PĚSTOVÁNÍ KAKI Z PECKY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Pojem "cukrovka", vycházející z překladu latinského názvu diabetes melittus neboli úplavice cukrová, je v dnešní době bohužel velmi frekventované slovo. Jedná se o nemoc, která představuje jeden z největších zdravotních problémů nejen v České republice, ale i všude ve světě. Cukrovce II. typu bychom měli předcházet, a to především zdravým životním stylem.
Kaki podle Wikipedie
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Ve svém příspěvku PUCHROVITOST ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Spáčil.
Dobrý den, mám na zahradě starou švestku (její stáří odhaduji až na 70 let možná i více). Stále rodí a letos, znovu možná po 2 letech, se opět objevila deformace plodů, která asi odpovídá puchrovitosti švestek. Plody právě dozrávají, jsou poměrně velké ale často i z poloviny deformované, jako by zpuchřelé. Při rozpůlení se objeví dužnina zbarvená do červena v různé intenzitě, někdy jen červené žilky nebo i masivně celá dužnina kolem pecky. Přitom pecky jsou neporušené, jsou souměrně vyvinuté. Švestky jsou docela už velké, zralé, pěkně modré a poměrně sladké. Je mi líto je vyhodit a tak je i v tomto stavu konzumuju (jediný v rodině). Nevím, jestli dělám dobře z hlediska zdravotního a tak se zdvořile ptám, co s takovými švestkami dělat. Na slivovici je jich málo a o správnosti konzumace mám pochyby. Lze je použít bez rizika k jídlu nebo jen například na koláč ? Předem děkuji za radu a odpověď.
Jan Spáčil, Holešov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki lze také přidávat do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i kaki sušené. Plody kaki se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Plody by při nákupu neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
U konzumace musí být ovoce zralé, to znamená, že na něm nevidíte ani kousek zeleného a barva je sytě oranžová či v ideálním případě načervenalá. Dobrý plod, který se hodí k okamžité konzumaci, by měl být měkký. Bohužel to je největší problém v našich obchodech (z technických důvodů se téměř vždy dováží podtržené, nepříliš zralé ovoce, které "dochází" cestou) a také příčina, proč kaki mnoha lidem nechutná. Pokud budeme jíst nezralé ovoce, bude se nám zdát, že plod tomelu je nedobrý a trpký. Ale existuje na to jeden malý trik: Po příchodu domů ho odložte na nějaké teplejší místo a nechte ho dozrát. Dá se říci, že čím měkčí kaki, tím sladší, existují i milovníci skoro tekoucích plodů. Pokud se podaří koupit ovoce zralé, tak ho raději uchovávejte v lednici, docela rychle se kazí.
Jak kaki jíst? To záleží na vás. Nejklasičtějším způsobem, a z určitého hlediska i nejbezpečnějším, je, že si plod rozkrojíte anebo odloupnete část slupky a lžičkou vyjíte dužinu (v tomto případě se často doporučuje ji ještě jemně pokapat citronovou šťávou). Ale mnoho lidí jí kaki i se slupkou a normálně do něj koušou jako do jablíčka. V tomto případě je dobré zachovat jistou opatrnost a rozhodně ho musíte pořádně umýt (což u hodně měkkého kaki může být docela problém). Nikdy nevíte, čím bylo postřikováno. Čerstvé plody se hodí i do různých ovocných salátů.
Pojídání tomelu se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100 g kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Tomel se konzumuje čerstvý, sušený i proslazovaný.
Nadměrná konzumace málo zralých trpkých plodů může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Khaki, správně psáno kaki, je pro nás exotické oranžové ovoce, někdy se také říká koki (ovoce koki), což je chybná výslovnost.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená Diovo ovoce. Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno teprve v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu a svým tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar), přičemž dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie (Čína). Dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.[1]
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky:
karotenoidy – látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamin A, mají antioxidační vlastnosti, jež chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny;
vitamin C – kaki obsahuje 16 mg vitaminu C na 100 g, to znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu;
železo – po draslíku nejhojněji zastoupený minerál, kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kromě diabetu toto ovoce příznivě působí na:
střevní problémy – zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémie, viz obsah železa;
kardiovaskulární obtíže – kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání artérie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ PECKY OD MERUŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Krejčová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat do jaké míry je nebezpečné spolknutí pecky od meruňky. Potíže žádné zatím nemám.
Děkuji za odpověď.
Mgr. Eliška Krejčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pecka od meruňky může v zažívacím traktu podrzáždit tenké střevo a způsobit zranění v konečníku při defekaci. Bylo by vhodné bezprostředně po spolknutí sníst i větší množství nestravitelné vlákniny například kysaného zelí a celých 12 hodin pak zvýšeně pít. Kdyby se objevily neobvyklé křeče v břiše a podbřišku, tak neotálejte a informujte o této příhodě nejbližšího lékaře na ambulantní pohotovosti. U některých lidí působí meruňky nadýmání, které může vést také k bolestem v břiše, ale ty jsou podobné typickým větrům. Také si pohlídejte zachování pravidelné každodenní stolice. Pecka s největší pravděpodobností do 24 hodin vyjde z těla ven aniž byste o tom věděla.
Zralé kaki poznáte hlavně na omak - musí být měkké. Španělské odrůdy kaki jsou zralé a chutné tehdy, když se na nich objeví takzvané cukrové skvrny. Tyto tmavé skvrny na slupce nejsou na závadu, je to pouze vysrážená fruktóza.
Naopak kaki z jižní Afriky - Sharon Triumph - je sladké, i když je úplně tvrdé, a dokonce i nazelenalé.
Můžete se jíst kaki s černými skvrnami?
Tmavé skvrny v dužině kaki? Nebojte se – jsou neškodné a obvykle jsou způsobeny vysokou koncentrací cukrů.
Pokud máte cukrovku, tak si vyberte pevné kaki, které je jasně oranžové bez přílišného černého zabarvení. Trocha černého špinění je v pořádku, ale nevybírejte ty, které mají velké tmavé černé skvrny – černá bude i dužina uvnitř, a i když to není zdraví škodlivé, tak je to divné jíst ovoce s černými skvrnami uvnitř.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Kaki je zářivé, lesklé oranžové ovoce, které se svým tvarem podobá broskvi či rajčeti a sklízí se ručně ze stromů. Ve španělské Valencii se pěstuje odrůda Persimon Bouquet, která se nejvíce podobá kombinaci broskve a melounu s lehkou vůní vanilky.
Pěstování ovoce je známé od 7. století v Asii, především v Číně, Koreji a Japonsku. Do Evropy a dalších částí světa se kaki rozšířilo mezi 17. a 19. stoletím. Strom, na kterém toto ovoce roste, je hojně rozšířen na Pyrenejském poloostrově a za nejlepší odrůdu je považována takzvaná Rojo Brillante. Právě tato odrůda vynikajících vlastností se stala základem kaki Persimon Bouquet, které se pěstuje především ve Valencii, a to v oblasti nazvané Ribera del Xúquer, která tomuto ovoci propůjčila i ochrannou známku původu. Odtud putuje kaki Persimon Bouquet do celého světa. Můžete si ho vychutnat během podzimu - od poloviny října až do Vánoc.
Jeho velkou výhodou je pohodlná konzumace. Kaki Persimon Bouquet se snadno loupe a krájí. Díky sladké, pevné oranžové dužině bez peciček a jadérek je to skutečný poklad pro kuchyni. Můžete jej využít na mnoho způsobů: při přípravě salátů, omáček, hlavních jídel, dezertů i do zavařenin.
V naší poradně s názvem WARFARIN A OVOCE KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mertlová.
Můžu jíst ovoce Kaki, když užívám Warfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, i kaki. Pouze některé druhy zeleniny a ovoce musíte hlídat. Kaki patří do skupiny, kterou musíte hlídat. Kaki obsahuje relativně vysoké hladiny vitamínu K; středně velké ovoce (200 gramů) obsahuje téměř 30 procent denní potřeby. Pokud tedy sníte kaki, musíte ten den omezit jinou potravinu, kterou máte ve svém jídelníčku, která má vyšší obsah vitamínu K. Mezi potraviny s vysokým obsahem vitamínu K patří kapusta, zelí, ledový salát, okurky, rajčata, brokolice.
Plody kaki se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Plody by při nákupu neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Pojídání tomelů se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitaminu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100 g kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Plody se konzumují čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace málo zralých, trpkých plodů může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže.[3][4] Taniny obsažené v plodech totiž spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se také přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábějí se šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i kaki sušené.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav Varmuža.
Já mám Kaki Čučupaku. Letos porvé zaplodilo po 3 letech 3 plody jen střední velikosti. Přezrálé mají být až fialové, já je sklidil 28. října jako žlutohnědé, (ještě byly listy, mohlo vydržet i dalších 14 dnů) a po týdnu jsme je ochutnali. Byly sladké. Druhý stromek Jan Koš mi odešel. Čučupaka je dosti odolná proti mrazům, -20 ji nevadí . Koupil jsem na Bambusáriu osobně na jihu Moravy. Pokouším se namnožit - uvidím příští rok.
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky.
Sacharidy: fruktóza, glukóza a sacharóza.
Pektin a rostlinný sliz: vláknina, látky zadržující cholesterol, ovlivňující vstřebávání cukrů, dokážou zmírňovat záněty.
Taniny: jsou to směsi fenolů, které mají silné adstringentní účinky.
Karotenoidy: jde o látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamín A. V současnosti jsou v centru pozornosti proto, že mají antioxidační vlastnosti, které chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny.
Vitamín C: kaki obsahuje 16 mg vitamínu C na 100 g. To znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitamínu.
Železo: je to po draslíku nejhojněji zastoupený minerál. Kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kaki pomáhá při:
cukrovce - i když je kaki sladké ovoce, diabetikům prospívá;
střevních problémech - zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémii - doplňuje železo;
kardiovaskulárních obtížích - kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání arterie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
Postup: Kaki zbavte stopky, podélně rozkrojte na polovinu a krájejte dál na měsíčky. Z jednoho většího kaki jich uděláte asi 12. Plátky parmské šunky rozkrojte na polovinu a můžete začít balit: kousek kaki a lístek šalvěje obalte proužkem šunky a zajistěte párátkem. Balíčky vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem a dejte do trouby vyhřáté na 180 °C. Pečte 10 minut, šunka se rozvoní, ovoce prohřeje a šalvěj vše doladí. Je to skvělá chuťovka na večírek.
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Postup: Cibulku si očistíme a nakrájíme na malé kostičky. Kaki omyjeme a nakrájíme nahrubo. V pánvi nebo v hrnci necháme rozpálit olej, na něj dáme zesklovatět cibulku, přidáme strouhaný zázvor a chvilku restujeme. Zasypeme cukrem, který necháme rozpustit a lehce zkaramelizovat. Zalejeme octem, necháme vyvařit, přidáme kaki, koření Garam masala, chilli a lehce osolíme, promícháme, zalejeme džusem a 20 minut vaříme. Ořechy (vhodné jsou pekanové či kešu) na sucho opražíme a vmícháme do odstavené kaki směsi. Můžeme dle chuti dosolit.
V naší poradně s názvem ČERNÉ MÝDLO NA PIGMENTOVÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Černé mýdlo s obsahem bambuckého másla pochází z Afriky a v originále se nazývá Dudu-Osun. Dudu-Osun je přírodní černé mýdlo vyrobené čistě z přírodních látek a bylin, vhodné i pro alergiky. Kromě toho, že černé mýdlo krásne voní, je i velmi příjemné na pokožce. Ose dudu znamená v jazyce Joruba doslova černé mýdlo. Černou barvu mu propůjčují pražené plantány (ovoce velice podobné zelenému banánu, ale s jinou chutí) a kakaové boby. Černé mýdlo voní jako červené africké dřevo, dále limetková šťáva a přírodní africký med, včechny tyto přísady jsou v černém mýdle obsaženy. Černé mýdlo Dudu-Osun je vhodné pro všechny typy pleti, nedráždí pokožku, naopak zmírňuje podráždění. Černé mýdlo hloubkově čistí pleť a nevysušuje nadměrně jako klasická mýdla. Černé mýdlo má antiseptické účinky. Černé mýdlo také účinně pomáhá při akné a zesvětluje pigmentové skvrny. Černé mýdlo výborně odstraňuje make-up! Černé mýdlo se k nám obvykle dováží z Nigérie. Černé mýdlo obsahuje: přírodní med, bambucké máslo (karité máslo), rudé africké dřevo (Baphia nitida), palmové pecky, popel ze slupek kakaových bobů, popel z palmových trsů, gel z Aloe vera, limetkovou šťávu, směs esenciálních olejů a vodu.
Černé mýdlo lze koupit v internetových obchodech. Zde je seznam všech obchodů, kde se dá koupit černé mýdlo a je zde i jeho cena. https://www.zbozi.cz/?q=dud…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kaki, šťáva z jednoho pomeranče, 1 čajová lžička perníkového koření (kdo nemá rád, může použít jen skořici), 120 g bílého jogurtu (do 3 % tuku), 1 polévková lžíce medu nebo jakéhokoli sirupu (agávový, javorový), 100-150 ml studené vody nebo minerálky bez příchutě (množství volíme dle vlastních požadavků na hustotu nápoje)
Postup: Kaki omyjte, oloupejte a nakrájejte na kousky. Vymačkejte šťávu z jednoho pomeranče. Do vysoké nádoby dejte kousky kaki, pomerančovou šťávu, jogurt, med, koření a rozmixujte tyčovým mixérem. Po rozmixování do hladké konzistence přidejte studenou vodu tak, aby vám hustota nápoje vyhovovala. Smoothie dejte vychladit a servírujte posypané perníkovým kořením.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5 až 8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Termín khaki pochází z hindského slova, které znamená: zemitá, prašná. Jedná se o barvu, která se používá zejména pro maskování, a to nejčastěji v armádě. Poprvé byla použita roku 1848 v Indii. Vzniká mísením zelené a hnědé barvy.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím všechny "alchymisty".
Snažím se letos vyrábět různé olejíčky, kapky a krémy, mám nasušeno spoustu meruňkových pecek a ráda bych vyrobila olej z jejich jader. Prosím, podělí se někdo o svůj recept? Hledám na internetu ... a nenacházím. Děkuji předem. Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Ingredience: 130 g ovesných vloček, 120 g bílého jogurtu (okolo 3 % tuku na 100 g), 80 g sušených brusinek (nebo rozinky, švestky, meruňky), 3 vejce, 1 zralý banán, 30 g másla či Flory, 350 g kaki, 1 lžíce medu, skořice
Postup: Vločky umeleme (můžeme v mixéru) na mouku a nasypeme do misky. Poté dáme do mixéru tři vejce a banán, též rozmixujeme. Vmícháme do vločkové mouky, přidáme bílý jogurt a nakonec vmícháme brusinky nebo jiné sušené ovoce. Na pánvi rozpustíme 30 g másla a přidáme lžičku medu a lžičku skořice. Chvilku prohřejeme, až začne směs hnědnout, přidáme na tenké plátky pokrájené kaki a důkladně promícháme. Koláčovou formu vymažeme řepkovým olejem, případně máslem či Florou, vlijeme na dno kaki směs a na ní navrstvíme těsto. Pěkně uhladíme a pečeme na 180-200 °C cca 25 minut. Poté vyklopíme na talíř. Koláč chutná skvěle teplý i studený. Ideální je ho kombinovat s Řeckým jogurtem Milko nebo bílým jogurtem Skyr Natur.
Tip: Sušené švestky obsahují pektin, který navozuje pocit sytosti, zpomaluje vstřebávání cukrů a zároveň je skvělou prevencí proti zácpě.
Hodnoty:
celý: 6 960 kJ, 43 g bílkovin, 240 g sacharidů (z toho 82 g cukru), 52 g tuku, 30 g vlákniny
1/10: 696 kJ 4,3 g bílkovin, 24 g sacharidů (8,2 g cukru), 5,2 g tuku, 3 g vlákniny
Postup: Na pánvi rozpustíme máslo, přisypeme strouhanku, za stálého míchání ji asi 3 minuty osmažíme dozlatova a odstavíme z ohně. Těsto rozdělíme na dvě poloviny, každou rozválíme na pomoučeném válu na obdélníkový plát a na těsto rozprostřeme osmahnutou strouhanku.
Kaki oloupeme, přepůlíme a nakrájíme na kostičky. Promícháme je se skořicovým cukrem, rozinkami a ořechy a případně ještě přisladíme. Směs rozdělíme na připravená rozválená těsta se strouhankou tak, aby kaki nesahalo úplně do krajů - na každé straně by měl zbýt volný pruh těsta široký alespoň 2 cm. Těsto i s náplní opatrně zavineme, okraje stiskneme k sobě a ohneme dolů.
Záviny přeneseme na plech vyložený papírem na pečení, potřeme je na vrchu rozšlehaným vejcem, vložíme je do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme asi 20 minut dozlatova.
Tip: Každou porci štrúdlu můžete při podávání doplnit kopečkem šlehačky a posypat ho troškou moučkového cukru.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Kamčo, díky moc za obě možnosti získávání meruňkového oleje. Jeden rozhodně vyzkouším. Zatím musím vyloupat pecky a sušit jádra :-). Už jsem se smiřovala s tím, že když jsem to nenašla na internetu, naložím sekaná jádra do jiného, za studena lisovaného oleje. Díky moc a ať se všechno daří. Dana
Kaki churma je velmi dobrým zdrojem vitamínu A, obsahuje také vitamín C a samozřejmě v něm najdeme i vlákninu, kterou náš trávicí systém potřebuje pro správné fungování. Má relativně vysoký obsah sacharidů. Také zde můžeme najít různé antioxidanty, které působí v organismu jako prevence proti rakovině. Výtažky z této rostliny se dokonce používají ve farmaceutickém průmyslu, kde jsou součástí některých léků omezujících rozvoj leukémie. Pravidelná konzumace ovoce snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A zajímavostí je i fakt, že v tradiční čínské medicíně se využívá nejen léčivá síla ovoce, ale také jeho listí - to u nás bohužel de facto není dostupné. Listové odvary by měly snižovat tlak a srážlivost krve a obklady se používají na podrážděnou pokožku nebo hadí kousnutí.
Kaki obsahuje tyto vitamíny a stopové prvky: vitamín C, betakaroten, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan. Dále vlákninu, fenoly, lykopen a jiné.
Ve svém příspěvku PECKY Z MERUNĚK HUNZŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Adamus.
Kmen Hunzů v severním Pákistánu, má meruňky jako podstatnou část stravy.
Ovšem to musí být nějaký odolný poddruh meruňky, když roste v takových výškách Karákoramu a v takovém množství, že to suší na zimu.
Ty naše jsou málo odolné na chlad.
Vím, že existují nějaké vyšlechtěné, ale já bych se zajímal o ty originální, od Hunzů.
Dají se někde sehnat ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 100 g špaldové mouky, 100 g jemně mletých ovesných vloček, 60 g třtinového cukru, 1 vejce, 50 g másla, špetka prášku do pečiva
Ingredience na tvarohovou náplň: 200 g polotučného tvarohu (může být i plnotučný), 1 polévková lžíce vanilkového cukru, 2 oloupané a na kousky pokrájené kaki, 1 lžíce třtinového cukru
Postup: V míse smíchejte mouku s ovesnými vločkami, cukrem, vejcem, máslem a práškem do pečiva. Vytvořte lepkavé těsto, které namačkejte po obvodu do plechu na pečení muffinů. Takto připravené muffiny dejte do předehřáté trouby na 180 °C cca 10 minut. Jakmile muffiny zezlátnou, vyndejte je z trouby a nechte vychladnout.
Během pečení si vytvořte náplň. V míse smíchejte tvaroh a vanilkový cukr. Poté v kastrůlku poduste kousky kaki smíchané s třtinovým cukrem. Nakonec naplňte upečené muffiny tvarohovou náplní a ozdobte kousky kaki.
Postup: Oloupané kaki rozmačkáme a nalijeme do šejkru s rozdrceným ledem. Přidáme bílý a tmavý rum, ananasovou a citronovou šťávu a grenadinu a důkladně protřepeme. Hotový koktejl nalijeme do sklenice. Můžeme ozdobit půlměsíčkem kaki.
