Bolest paty při došlápnutí může být úporná a vleklá a může vás vyřadit z tréninku nebo značně znepříjemňovat chůzi v běžném životě. Příčin obtíží může být několik, buď jde o pouhé dočasné přetížení, zánět, dnu, anebo o patní ostruhy. Z pohledu čínské medicíny se v organismu člověka všechny orgány a buňky mezi sebou vzájemně ovlivňují a jsou propojeny s přírodou a vesmírem, takže příčina těchto bolestí může záležet i na těchto faktorech.
Bolest paty zespodu
Bolest paty zespodu může být způsobena zánětem vazivové struktury v chodidle, tedy takzvanou plantární fasciitidou. Zejména pokud jste v zaměstnání stále na nohou nebo běháte a často chodíte v nevhodné obuvi.
Příčiny
V podstatě jde o to, že klenbu nohy tvarují vazy, které degenerují buď vlivem stárnutí, nebo přetížení, a kdysi velmi pružná tkáň se stává opotřebením méně pružnou a zranitelnou. Nejčastější příčinou plantární fasciitidy je ovšem chybná struktura nohy. Například lidé, kteří mají problémy s klenbou – příliš ploché nohy nebo vysoké klenutí –, jsou náchylnější k rozvoji plantární fasciitidy. Nošení obuvi se špatně profilovanou plochou vložkou klade abnormální tlak na plantární fascie a může také vést k onemocnění. Rovněž obezita a špatné postavení svalů nohou (svalová dysbalance) mohou přispět k těmto potížím.
Lidé s plantární fasciitidou často popisují bolest jako ještě horší, když po dlouhou dobu sedí. Po několika minutách chůze se bolest snižuje, protože chůze vazivo mírně protáhne. V některých případech při pohybu zcela ustoupí, ale vrátí se opět poté, co dotyčný stráví dlouhou dobu na nohou. Skutečnou příčinu bolestí musí vždy prověřit ortoped, který vyloučí, že nejde o něco jiného.
Léčba
Léčba plantární fasciitidy začíná postupy, které můžete zahájit sami doma:
protahovací cviky – cvičení, které protáhne lýtkové svaly, pomáhá zmírnit bolest a pomůže uvolnit nepřiměřený tlak a stres na plantární fascie
nechodit naboso – chodit bez bot vyvíjí nepřiměřený tlak a stres na plantární fascie
ledový obklad – dávejte na patu po dobu 20 minut několikrát denně, pomáhá snížit zánět (umístěte tenký ručník mezi led a patu)
omezit aktivity a cvičení – snižte fyzickou aktivitu a nechte paty v klidu
upravte si boty – noste podpůrné boty, které mají dobrou podporu klenby a mírně zvednuté paty, to snižuje stres na plantární fascie
léky – krátkodobě využijte protizánětlivé léky, jako je ibuprofen, na snížení bolesti a zánětu a přípravky ke kompletní ochraně, výživě a regeneraci tkání (například Geladrink Fast)
podpatěnky – kupte si gelové podložky do patní části boty, které změkčí dopad, podpoří nohu a odlehčí laterální patní ostruhu
ortopedické vložky – vložky na míru předepsané ortopedem umístěte do bot, pomáhají napravit základní strukturální abnormality způsobující plantární fasciitidu
fyzikální terapie – cviky a další fyzikální terapie často poskytnou úlevu
Důležitá je prevence, budete muset udělat některé změny a pokračovat v prevenci i po ustoupení bolesti. Zejména nosit podpůrné boty, provádět strečink, toto je základ při dlouhodobé léčbě plantární fasciitidy. Účinně pomáhá klidová léčebná fáze s občasným mazáním Voltarenem a následně po zlepšení nasazení gelových podpatěnek do bot včetně těch na sport a běhání.
Bolest, která probíhá od paty až po prsty u nohou, bývá obvykle největší v ranních hodinách, bezprostředně po probuzení, kdy uděláte své první kroky. Takovéto onemocnění může být způsobeno vazivovými změnami, tedy takzvanou plantární fasciitidou, která je ukázkovým příkladem toho, že se z neřešené banality může vyklubat chronický problém.
Plantárnífasciitida zpravidla do jednoho roku sama zmizí bez jakékoliv péče. Většina lidí ovšem vyhledá lékařskou pomoc, protože je bolesti v noze začnou značně omezovat. Existuje více léčebných postupů, které jsou závislé na příčině, příznacích a závažnosti stavu pacienta. Ve většině případů se při léčbě plantární fasciitidy využívá protahovacích cvičení, ledování nohy, v závažnějších situacích se předepisují protizánětlivé léky, enzymoterapie – vyzkoušet můžete i tuto metodu v podobě polykání speciálních tabletek. Enzymoterapie dokáže tlumit bolest díky rozkladu látek, které bolest vyvolávají. Zároveň urychluje průběh hojení zánětu.
Plantární fascie je silný pás tkáně na chodidle nohy. Velmi častou příčinou bolesti paty je právě její poškození. Namáháním a přetěžováním totiž často dochází k zánětu plantární fascie.
Příčiny: Namáhání, nošení vysokých podpatků, nevhodná obuv, deformity nohou a obezita.
Příznaky: Bolest a citlivost pod patou, která je horší po odpočinku. Bolest se objevuje, pokud stojíte na špičkách nebo jdete po schodech. Objevuje se také po běhu a baletu.
Komplikace: Tvorba deformace patní kosti.
Léčba: Odpočinek, cvičení, injekce, protetika a občas chirurgie.
Běháte, sportujete a dostaví se bolest či pálení plosky. Sundáte tenisky, lehce promasírujete a následuje úleva. Ráno se probudíte, a jakmile spustíte nohy z postele, obtíže se dostaví znovu. Říkáte si: Co se děje? Příčin vzniku těchto nepříjemností může být hned několik. Mezi nejčastější onemocnění chodidel patří plantárnífasciitida. Jedná se o zánět silného vazivového pruhu na plosce nohy, který se táhne od paty a upíná se podél celého chodidla až k prstům. Při nadměrném přetížení může docházet k dráždění nebo až k zánětu úponu vazu. Dlouhodobé přetěžování nohy má za následek i vznik patní ostruhy, kostěného výrůstku na vnitřní straně paty, méně často na spodním úponu Achillovy šlachy. Bolestivá není samotná patní ostruha, ale měkké tkáně v okolí, které ostruha dráždí.
Další příčinou může být Mortonova neuralgie, která se projevuje mravenčením až bolestí v místech mezi 2. a 3. prstem, někdy i 3. a 4. prstem. Obvykle najdeme pod těmito prsty i otlak svalového bříška, který je na pohmat citlivý. Osoby s tímto postižením mívají často delší druhý prst než palec a spadlou příčnou klenbu. Díky tomuto postavení nohy dochází k útlaku nervu a bolesti v chodidle, někdy s vystřelováním pod prsty. Potíže se zhoršují při chůzi a delším stání.
S termínem plochá noha jste si již také určitě setkali. Podélná a příčná klenba je při větší zátěži (například dlouhodobé stání) vystavena silám, které mají tendenci klenbu snížit a nohu oploštit. Klenbu nám drží ve správné funkci vazy nohy spolu se svaly a umí udržet klenbu při pohybu. Proto je také tendence k poklesu klenby větší při únavě zúčastněných svalů. Plochonoží často doprovází deformita prstů (takzvané kladívkovité prsty), vbočený palec (hallux vagus), různé otlaky a „kuří oka“.
V přetížených svalech (a tedy i na chodidle) můžeme vyhmatat bolestivé trigger points (malé svalové uzlíky nacházející se v přetíženém svalu). Vyskytují se zde často i plísně, které mohou signalizovat problémy s imunitou nebo různá svalová mikrotraumata.
Plantar fascia je šlacha, která spojuje patní kost a prsty. Její zánět je nejčastější příčinou bolesti v chodidle. A jak poznat zánět šlach? Jednoduše, zánět se vyznačuje ostrou bolestí nejčastěji v oblasti paty, která se projevuje při prvních ranních krocích po probuzení. Bolest po několika minutách chůze odezní a pata během dne stráveného na nohách prakticky nebolí. V průběhu dne se plantárnífasciitida objeví při delší době strávené sezením a následné chůzi. Toto onemocnění obecně postihuje běžce a osoby s nadváhou. Jeho příčinou je nadměrné zatížení chodidla.
Stres je popisován jako negativní emoční stav způsobený nepříjemným zážitkem. Všichni cítíme stres v důsledku určitých událostí v našem životě. Stres může být krátkodobý nebo dlouhodobý. V každém případě je důležité přesně určit příčinu úzkosti.
Stres ovlivňuje nejen psychickou kondici, ale také fyzické zdraví. Může mít za následek vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu, nespavost, zatnuté nebo zúžené svaly a sníženou flexibilitu a také bolesti v nohou.
Stresové hormony
Když jste ve stresu, způsobuje to, že krev cirkuluje pryč od vašich nohou. Stres produkuje hormony, jako je adrenalin a kortizol, které mění funkci vašeho oběhového a dýchacího systému, svalů a imunologické funkce.
Pocit ztuhlosti a mravenčení v nohou
To způsobuje ztuhlost a/nebo mravenčení nohou. Nedostatek flexibility v dolních končetinách způsobuje napjaté svaly a slabou flexibilitu, což může přispět k rozvoji problémů, jako je plantárnífasciitida a Achillova tendonitida. Neléčený stres může zhoršit příznaky kteréhokoli z těchto již existujících stavů a může také prodloužit proces hojení.
Mozol vzniká na difúzní hyperkeratotické lézi, která má relativně rovnoměrnou tloušťku. Obvykle se nachází na plosce nohy, zejména v místě tření, podráždění nebo tlaku. Na rozdíl od kuřího oka jsou okraje mozolu nedefinované. Existují dva typy mozolů. Jeden z mozolů připomíná plantární bradavice a je často označován jako plantární kuří oko. Druhý typ mozolů je virového původu. Tento druh má tendenci krvácet.
Bradavice mohou vypadat různě. Rozlišuje se několik typů, které se vyskytují nejčastěji. Jsou to vulgární neboli pravé bradavice, dále bradavice plantární, vyskytující se na ploskách nohou, ploché bradavice, nitkovité a genitální bradavice neboli kondylomata. Přesnou diagnózu může určit pouze lékař na základě dlouholetých odborných zkušeností. Některé útvary se mohou bradavicím pouze podobat a přitom s nimi nemít vůbec nic společného. Nejčastěji se setkáte s verrucae vulgares neboli pravými, obecnými bradavicemi. Vyskytují se nejčastěji na rukou, kde vypadají nejprve jako hrbolkovité útvary o velikosti špendlíkové hlavičky. Tyto se dále zvětšují. Později se dostanou nad povrch kůže, jejich původně hladký povrch zrohovatí a dostane bradavičnatý vzhled. Pravé bradavice většinou nebolí, bolestivé mohou být v případě výskytu kolem nehtového lůžka, kdy mohou zarůstat pod nehet. Ve finální fázi jsou označovány jako ostře ohraničené okrouhlé nebo oválné útvary se zrohovatělým povrchem. Vyskytovat se mohou samostatně i ve skupinách. Plantární bradavice jsou vlastně poddruhem pravých bradavic, objevují se na ploskách nohou. Protože je zde velmi silná kůže, jejich klinický obraz je lehce odlišný. Vlivem tělesné hmotnosti nerostou bradavice na povrch, nýbrž se zanořují do hloubky zrohovatělé kůže. Tyto bradavice pak mohou být při chůzi velmi bolestivé. Ve středu viditelných útvarů jsou občas patrné drobné červené až černé tečky, které jsou způsobeny krvácením z drobných kožních kapilár. Tento druh bradavic je na léčbu jeden z nejobtížnějších, neboť má tendenci k častým recidivám (vracení se po vyléčení). Po jejich odloučení je na chodidle patrná kráterovitá prohlubeň, hojící se později. Mezi obvyklé druhy patří také takzvané ploché bradavice. Vyskytují se hlavně u dětí a mladých lidí. Jsou to malé (okolo 3 mm v průměru), lehce vyvýšené útvary. Nejčastěji je pozorujeme na spáncích, bradě nebo tvářích. Nejsou bolestivé na pohmat. Dalším druhem jsou takzvané střapcovité bradavice, verrucae filliformes. Tyto pleťově zbarvené nitkovité útvary se objevují nejčastěji jednotlivě, a to v ústních koutcích, nosních dírkách nebo jinde na obličeji nebo krku. Jejich povrch je nitkovitý. Posledním nejznámějším druhem jsou genitální bradavice, kondylomata. Kondylomata se přenášejí výhradně pohlavním stykem. Postihují vlhké prostředí pohlavních sliznic, kde jsou nejprve menšími narůžovělými útvary, ale rychle se rozrůstají a splývají do větších, květákovitých útvarů. Objevit se mohou jak u muže, tak u ženy v celé oblasti pánevního dna. Patří u nás k jedné z nejrozšířenějších pohlavně přenosných chorob. Častěji postihuje osoby se sníženou imunitou, například v průběhu nemoci, nebo těhotné ženy.
Plantární bradavice jsou poddruhem pravých bradavic. Objevují se na ploskách nohou. Zde je velmi silná vrstva kůže, proto se jejich klinický obraz mírně liší. Vlivem tělesné hmotnosti nerostou bradavice na povrch, nýbrž se zanořují do hloubky zrohovatělé kůže. Tyto bradavice pak mohou být při chůzi velmi bolestivé.
Velká populace pacientů trpí hallux valgus častěji ženy, přičemž onemocnění se objevuje v mnoha případech od mladého věku. Chirurgická léčba onemocnění vhodnou chirurgickou technikou při indikaci operace ke korekci deformity (s úhlem hallux valgus a intermetatarzálním úhlem menším než 36°, resp. 17°) je kontroverzní, neboť je zde vysoká míra recidivy deformace, často krátce po operaci. Jedním z těchto postupů je klasická distální osteotomie prvního metatarzu Austin/Chevron, relativně stabilní osteotomie ve tvaru V, která se běžně používá u mírných až středně těžkých deformit.
Kombinace intervencí, jako je modifikace Chevron osteotomie, také pravděpodobně pro některé chirurgy distální k první řadě osteotomií nohy-falangy (Akin osteotomie) a modifikace intervence měkkých tkání (uvolnění Hallucis adductor & kapsuloplastika) umožňují korekce větších než středních deformit.
Existují také jiné typy osteotomií včetně proximální metatarzální kopulovité osteotomie, Lapidus a Scarf, ale tyto techniky se tak často nepoužívají samostatně ani v kombinaci s jinou technikou. Téměř všechny různé techniky spojené s osteotomií Chevron se provádějí dvěma přímými šikmými osteotomiemi k dlouhé (horizontální) ose prvního metatarzu, omezují možnost korekce větších deformit, protože narušují stabilitu kloubu a protože často chybí vhodné instrumentárium k jejich provedení. Navíc i u jednoduchých až středně těžkých deformit, u kterých lze provést klasickou Chevron osteotomii, skutečnost, že dochází k nadměrnému poškození tkáně, špatným výběrem chirurgických technik a materiálů pro obnovu, stejně jako nedostatek respektu k anatomii oblasti a měkkých tkání, tak všechny tyto aspekty vyvolávají komplikace, které odpuzují pacienty a chirurgy od chirurgické léčby této deformity.
Nyní je navržena moderní inovativní alternativní metoda založená na klasické Chevron osteotomii, která zahrnuje změnu úhlu a směrů dvou osteotomií (dorzální a plantární osteotomie), přičemž dorzální osteotomie zůstává téměř svislá k podélné ose prvního metatarzu a provádí se pouze jednoduchá změna úhlu plantární osteotomie podle stupně deformity a požadované korekce. Zvýší se tak endogenní stabilita a zajistí účinnost osteotomie, větším povrchem řezané kosti a umocnění stability pomocí kanylovaného kompresního šroubu.
Bolest nártu a chodidla může mít celou řadu příčin, od banálního přetížení až po vážnější ortopedické nebo zánětlivé onemocnění. Rozhodující je, kde přesně bolest vzniká, kdy se objevuje a zda je doprovázena dalšími příznaky.
Přetížení a opakovaná zátěž
Jednou z nejčastějších příčin je dlouhodobé přetěžování chodidla, typicky u lidí, kteří hodně chodí, běhají, pracují ve stoje nebo náhle zvýší fyzickou aktivitu. Tkáně na nártu nejsou schopny regenerovat a dochází k jejich podráždění.
bolest se zhoršuje při chůzi nebo delším stání
často bez zjevného úrazu
úleva po odpočinku
Špatná obuv a biomechanika chodidla
Nevhodná obuv patří mezi podceňované, ale velmi časté příčiny bolesti nártu. Tvrdé podrážky, úzká špička, vysoké podpatky nebo zcela ploché boty bez opory klenby mohou vést k přetížení vazů a šlach.
bolest nártu shora nebo z boku
otlaky, otoky, pocit tlaku
zhoršení po celém dni v botách
Zánět šlach a měkkých tkání
Zánět šlach na nártu (tendinitida) vzniká nejčastěji kombinací přetížení a nevhodného pohybu. Typická je bodavá nebo pálivá bolest, někdy doprovázená otokem.
bolest při pohybu prstů a kotníku
citlivost na dotek
ztuhlost po ránu
Stresová (únavová) zlomenina
Únavová zlomenina nártních kostí vzniká postupně, bez jednoho konkrétního úrazu. Často postihuje sportovce, běžce nebo osoby s náhlým nárůstem zátěže.
bolest, která se postupně zhoršuje
otok nártu
bolest i v klidu v pokročilém stadiu
Plantární fascitida a poruchy klenby
Bolest chodidla může vycházet i z oblasti plantární fascie, přičemž bolest se často přenáší i na nárt. Typická je ranní bolest při prvních krocích.
Artróza a degenerativní změny
U starších osob nebo po opakovaných úrazech se může objevit artróza drobných kloubů chodidla. Bolest je spíše tupá, zhoršuje se zátěží a mění se počasím.
Svědivá vyrážka na nártu nohy může být způsobena několika onemocněními, včetně atletické nohy, alergické kontaktní dermatitidy nebo dyshidrotického ekzému. Atletická noha, plísňová infekce, je častým viníkem, často začíná mezi prsty a šíří se do dalších oblastí, jako je nárt. Alergická kontaktní dermatitida je důsledkem alergické reakce na látky, jako jsou mýdla, pleťové vody nebo materiály v botách, což způsobuje červenou, svědivou vyrážku. Dyshidrotický ekzém se projevuje malými, svědivými puchýři na nohou a rukou, které mohou být vyvolány stresem, vlhkostí nebo určitými kovy.
Atletická noha (Tinea Pedis)
Plísňová infekce, která způsobuje svědění, zarudnutí, olupování a někdy i puchýře na nohou.
Alergická kontaktní dermatitida
Alergická reakce na látky, jako jsou mýdla, pleťové vody nebo materiály na boty, což vede ke svědivé, červené vyrážce.
Dyshidrotický ekzém
Typ ekzému, který způsobuje svědivé, malé puchýře na nohou a rukou.
Další kožní onemocnění
Psoriáza, juvenilní plantární dermatóza nebo jiné podráždění kůže mohou také způsobit svědivé vyrážky na nohou.
Příznaky, na které si dát pozor
Svědění, zarudnutí a olupování kůže.
Puchýře, které mohou být malé a svědivé.
Suchá, popraskaná nebo šupinatá kůže.
Bolest nebo pálení.
Kdy navštívit lékaře
Pokud je vyrážka závažná, šíří se nebo se nezlepšuje volně prodejnou léčbou.
Pokud se vám objeví mokvající puchýře nebo pociťujete brnění podobné červům.
Pokud svědění přetrvává nebo se opakuje.
Léčba
Lokální antimykotické krémy nebo spreje: Na atletickou nohu.
Lokální steroidy: Ke snížení zánětu a svědění.
Hydratace: K pomoci s opravou poškozené kůže.
Antihistaminika: K úlevě od svědění způsobeného alergickými reakcemi.
Chladivé obklady: K uklidnění postižené oblasti.
Vyhýbání se dráždivým látkám: Při kontaktní dermatitidě.
Zvládání stresu a vlhkosti: Při dyshidrotickém ekzému.
Dermatologické onemocnění nohou je spojeno s kůží a nehty. Často se vyskytne problém mezi hřbetní a plantární kůží. Mezi běžné projevy patří mozoly, plísňové infekce kůže nebo nehtů, virové infekce (bradavice) a zarůstání nehtů.
Kuří oka a mozoly jsou robustní tuhé vrstvy kůže, které byly způsobeny tlakem a třením. Kuří oka a mozoly jsou velmi časté a nevypadají moc pěkně. Vyžadují však léčbu jen v případě, pokud způsobují problémy. Pro většinu lidí je nejlepší a nejjednodušší možností léčby eliminovat zdroj tření nebo tlaku.
Zarostlý nehet je důsledkem poruchy způsobující špatný růst nehtu, tedy růst nehtu do měkké masité části prstu. Symptomy pak je intenzivní zarudnutí, bolest a otok. Nehty nejčastěji zarůstají na palci u nohy. Nejlepší léčbou je odstranění nehtu.
Puchýře vznikají prudkým opakovaným třením, nejčastěji zadní části paty, při dlouhé chůzi v příliš těsné, nebo naopak volné obuvi. Bývají velmi bolestivé.
Mezinárodní statistiky odhadují, že téměř každá druhá osoba trpí plísní na nohou. Výskyt plísňových onemocnění kůže souvisí s tím, jakým způsobem jsou lidé zvyklí pečovat o své nohy a obuv. Začátky bývají vidět jako loupající se meziprstí mezi 5 a 4 prstem u nohy. Dalším příznakem kožní plísně je i svědění chodidel. Příznivé podmínky pro následné množení plísní vytváří zvýšená vlhkost, zvýšená tvorba potu a nedostatečná možnost odpařování. Nedoporučuje se chodit ve společných bazénech a sprchách na boso, půjčovat si obuv a používat takzvané přezůvky pro hosty – to vše mohou být zdroje nákazy.
Bolest paty po ránu může být způsobena plantární fasciitidou. Jedná se o neinfekční zánět, který vzniká po příliš velké mechanické zátěži chodidel. Jednou z možností, jak si pomoci od bolesti, je změnit obuv. Pokud už je bolest příliš intenzivní, tak musíte zvážit rozsáhlejší léčbu. Potíže se objevují zejména u lidí, jejichž zaměstnání vyžaduje celodenní stání na nohou. Určitým řešením mohou být ortopedické vložky do bot, ale znovu platí, že pokud už je onemocnění v rozsáhlejším stadiu, tak už změna obuvi a nošení vložky nepomůže. Bolest paty postihuje nejčastěji jedince ve věku 40–60 let.
Jako léčba se doporučuje biorezonance, což je bezbolestná léčebná metoda. Nemusíte mít strach z dalších problémů nebo nepříjemných pocitů. Naopak někteří klienti popisují, že během biorezonance cítí příjemné brnění. Biorezonanční terapie nemá žádné prokázané vedlejší účinky.
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.
Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.
Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.
