Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

PLAVUŇ VIDLAČKA

Obsah

Kde se dají plavuně nalézt?

Plavuně rostou v kyselých lesích a na horských loukách. Na našem území se vyskytují různé druhy plavuní a pro léčebné účely je možné použít všechny z nich, ale jen když si je vypěstujeme doma. Plavuň je chráněná rostlina a nesmí se ve volné přírodě sbírat. Plavuň však můžeme jednoduše koupit za pár korun tady: plavuň nať cena.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Poradna

V naší poradně s názvem PLAVUŇ NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fr. Bocek.

Před dvaceti léty jsem si koupil brožuru p. Marie v. Treben. Asi za 5 let mi doktoři řekli, že mám vysoký cholesterol. Ptám se: Proč?Jíte tlusté, špatně žijete! Musíte držet dietu. V brožuře jsem našel, že to je špatná práce jater. Jsem silný pivař. Pět týdnů jsem pil rovnou čajavou lžičku plavůvně s kopřivou,2 x denně. Neměl jsem jíst vejce, zvěřinu(i králíka), mastné, pečené, prostě dieta. Jedl jsem cellkem normálně, i pečené maso, nepřejídám se, pivo jsem nevipil zacelou dobu. Pak mně doktor pochválil, jak jsem si jeho rady vzal k srdci. Asi za dva roky kluci od známých dostali hepatitidu(nebo něco takového). Nabídl jsem jim mou radu, ale plavůn jen půl. lžičky. Oba se z toho dostali. Jeden je dokonce jeden je ing. na spec. lékařskké stroje a přístroje. Až teď, po delší době jsem zabruslil na tyto stránky a všude se píše o nebezpečí otravy nervového systému, nebo jeho poškození. V čem přesně spočívá toto nebezpečí, jak se projevuje, jeho důsledky? Má zpověď je dlouhá, ale na odpověˇbudu netrpělivě čekat, protože si chci játra zase pročistit. Děkuji předem! Fr. Bocek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Plavuň vidlička ve svých stoncích obsahuje látky, které mohou u vnímavých lidí paralizovat nervovou soustavu. Proto je potřeba dbát pokynů výrobce sušiny a užívat jen v doporučených dávkách. K projevům intoxikace dochází až při pozření opravdu velkého množství plavuně. Když budete plavuň vidličku používat s rozumem, tak se paralizace vubec neprojeví.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Plavuň nebezpečí

Plavuň na křeče

Typické křeče z namožení v lýtkách a stehnech dobře odstraníme, když na bolestivé místo přiložíme obklad z odvaru z plavuně anebo, pokud máme čerstvou rostlinu, tak s ní lze bolavé místo omotat a k tomu pijeme zároveň i odvar z této rostliny.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Zajímavosti o plavuni

Plavuně rychle a dobře hoří, když ji hodíme do ohně, tak udělá podobný efekt jako vánoční prskavka. Jako léčivka se plavuň začala užívat teprve nedávno, když se zjistilo, že čaj z nati plavuně velmi dobře léčí bolesti varlat a také léčí zástavu močení. Čaj z plavuní také pomáhá na astma, na chronická onemocnění žaludku, jater, a žlučníku. Dále odvar z plavuní pomáhá na dnu a revmatismus, který je spojený s deformacemi kloubů.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Vzácný prášek z výtrusnic plavuní

Prášek z výtrusnic slouží k zasypávání ran, pak taky na opary a mokvající vyrážky na kůži, například na růži. Obecně prášek z výtrusnic plavuně dobře léčí všechna zánětlivá onemocnění kůže, zvláště u dětí. Podobné, ale o něco slabší účinky, jako má prášek, má i odvar z natě plavuní.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Nežádoucí účinky plavuně

Normálně je tato rostlina velmi dobře snášena, pokud je užívána střídmě. Stonky rostliny totiž v sobě obsahují malé množství jedovatých látek, které jsou podobné indiánskému jedu kurare. Tento indiánský jed kurare způsobuje ochrnutí centrální nervové soustavy. Pokud tedy budeme odvar z plavuní pít, tak musíme postupovat opatrně.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Co se u plavuně sbírá?

Pokud se tedy legálně dostaneme k této rostlině, tak z plavuní sbíráme především jejich výtrusy, které jsou nejčastěji u nás dostupné v červenci a v srpnu, tedy v období prázdnin. Výtrusy se sbírají velice těžko, protože se musí vyklepávat jednotlivé plodnice. Plodnice plavuní mají nejsilnější léčebné účinky, ale lze použít i nať s plazivým stonkem, které bude pro dosažení potřebného účinku o trochu více, než výtrusů.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Babské rady na jizvy

Z bylinek je velmi vhodný měsíček lékařský, respektive mast z měsíčku. Další ideální byliny na čerstvé nebo hojící se jizvy jsou aloe vera (gel z listu), plavuň vidlačka, krušina, ženšen, jetel, kalisie a rakytník (olej). Je vhodné tyto bylinky naložit do tuku, nejlépe do sádla, a potírat tímto krémem jizvy.

Z hub je vhodný choroš. Optimální je léčit čerstvé jizvy, nejlépe ještě nezahojené.

Zdroj: Babské rady - krása

Čaj na bolesti varlat

Na čaj proti křečím z plavuně budeme potřebovat nať plavuně 5 lžic, nať bazalky 5 lžic, nať meduňky 3 lžíce, nať máty 3 lžíce, nať z rostliny řebříček 2 lžíce, nať z rostliny routa 1 lžíce. Všechny tyto byliny smícháme dohromady. Jednu lžíci této směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme přiklopené 16 minut louhovat. Pak se to přecedí a přidá se arniková tinktura (tinktura z prhy) dvacet kapek a kozlíkové kapky, také dvacet kapek. Všechnu tuto tekutinu vypijeme po částech během 3 hodin.
 

Zdroj: Plavuň vidlačka

Léčba dny bylinkami

Organismus nemocného není schopen vyplavit ven z těla dusíkaté produkty metabolismu (puriny), které se vyznačují nadměrnou tvorbou kyseliny močové, a to v důsledku nedostatku trávicího enzymu urikázy (oxiduje kyselinu močovou) a většinou naprosto nevhodného jídelníčku a oslabené funkce vylučovacího ústrojí. Kyselina močová se pak zcela nevyloučí ven z organismu a část se v krystalické formě usazuje v kloubech a jiných málo prokrvených tkáních nebo se ukládá ve formě močových kamenů. V krvi se pak nachází velké množství kyseliny močové, postižený kloub nateče, zrudne a intenzivně bolí, nehledě na případné záchvaty. Naprosto nezbytná je úprava jídelníčku (bez masa, piva, vína a tvrdého alkoholu), úprava překyselení organismu, změna životního stylu, podpora vylučování, dodržování pitného režimu (litry pramenité vody) a průběžná detoxikace.

K tomu dobře poslouží například tinktury Fazol, Kukuřice, Plavuň a Tužebník, které snižují produkci kyseliny močové. Základem úspěchu je i pitná rašelina pro celkovou detoxikaci.

Potraviny, které byste měli jíst:

  • kurkumin – jde o silný protizánětlivý prostředek, který je důležitý při ochraně ledvin;
  • bromelain (v ananasu) – má analgetické a protizánětlivé účinky;
  • lněné semínko – pomáhá snížit hladinu kyseliny močové v krvi.

Zdroj: Léky na kyselinu močovou

Popis a pěstování rostliny hebe

Ve své podstatě není hebe rostlina náročná na pěstování. Takže pokud se rozhodnete pro její pěstování, máte na výběr z cca 140 různých odrůd, a proto vybírejte pečlivě.

Jsou to husté, kompaktní, polštářovitě se rozrůstající keříky s drobnými, stěsnanými, stálezelenými listy různých odstínů. Některé hebe připomínají cypřišovité jehličnany, mají šupinové, jen 0,5 cm velké lístečky. Drobné květy jsou uspořádány v malých koncových, většinou hroznových květenstvích, jsou karmínové až modré. Listy jsou vzpřímené, oválné až eliptické, 1 cm dlouhé, šedozelené, křižmostojné (postavené na větévkách vstřícně, ale každý pár křížem).

Hebe vyžaduje světlé stanoviště s mírným polostínem. Rostlině se zavděčíte klasickou zahradní zeminou. Saďte ji proto tam, kde je půda mírně zásaditá s příměsí písku. Její nároky na živiny nejsou nikterak vysoké, klidně se spokojí s chudší půdou. Hebe sázejte na volnou plochu zahrady, na skalku, do vřesovišť i truhlíků. Všude tam se jí bude dařit a bude vám přes celé léto kvést od května až do října. Plodem je tobolka.

Zálivku potřebuje běžnou a přihnojování není nutné. Před zimou hebe musíte ochránit, jinak by vám mohla vymrznout. Na zimu ji proto celou pokryjte zahradní fólií anebo textilií, a navíc k tomu použijte i chvojí. Na jaře pak vše odstraňte. V jarních měsících hebe rovněž vhodně upravuje. Dokud však není stará, neřežte ji. Na začátku jara pouze odstraňte větvičky, které kazí celkový vzhled keře, a jinak keř nechte být.

Mají-li se rostliny hebe stát trvalou součástí naší zahrady, pak je vhodné se po nich poohlédnout u specializovaných prodejců. Ti totiž nejen uvádějí přesné názvy a nároky jednotlivých kultivarů, ale většinou před zavedením kultivaru do prodeje testují jeho odolnost v našich klimatických podmínkách.

Hebe armstrongii je keřík vysoký 20–30 cm, má ploše kuželovitý vzrůst a větévky téměř vodorovné. Barva olistění je žlutohnědá. Drobné šupinovité lístečky těsně přiléhají k větévkám, takže to vypadá, že keřík žádné lístečky nemá, větévky jsou na omak hladké. Kvete bíle.

Hebe buchananii je hustý, kompaktní, široký, rozložitě rostoucí keřík, vysoký asi 20 cm. Větévky jsou vzpřímené, listy oválné až eliptické, 1 cm dlouhé, šedozelené, křižmostojné (postavené na větévkách vstřícně, ale každý pár křížem). Toto postavení listů je v podstatě typické pro všechny hebe. Kvete bíle.

Hebe minor je zakrslý keř, vysoký jen 5–10 cm. Tvoří husté bochánky a kvete bíle.

Hebe gibbsii je řidší keřík vysoký 15–20 cm. Má šedozelené až namodralé kožovité listy, velké 1–2 cm a široce oválné. Kvete bíle.

Hebe hectori má postavení lístečků na větévkách těsné, přiléhající, budící dojem úzkých, válečkovitých větévek. Tvoří širší polokulovité, husté, žlutozelené keříky vysoké 15 cm. Kvete bíle.

Hebe autumn glory – od června do listopadu kvete fialovomodrými květy, dorůstá výšky až 60 cm.

Hebe Green Globe – nekvetoucí nízký keřík tvoří lesklé, drobné, tmavě zelené listy.

Hebe imbricata tvoří husté, 10–15 cm vysoké keříky, složené z mnoha stovek tenkých vzpřímených větévek. Z dálky připomíná plavuň. Má tuhé, kožovité, tmavě zelené lístečky, které odstávají od větévek na omak drsných, jsou velké jen 0,5 cm.

Hebe pimeleoides var. glaucocaerulea je plazivý, 10–15 cm vysoký, poměrně hustý keřík. Má šedé až namodralé listy, velké 1 cm, křižmostojné, oválné, slabě zašpičatělé. Poměrně bohatě kvete modrofialovými drobnými kvítky.

Hebe pinguifolia – hebe tučnolistá patří k nejodolnějším druhům rostoucím u nás. Je vysoká 15–20 cm. Roste široce rozložitě až plazivě. Větévky jsou vzpřímené, na okraji poléhavé, listy šedozelené, tučné, křižmostojné, velké 1,5 cm. Na okrajích listů bývá slabý červený proužek. Kvete velmi bohatě, bíle.

Hebe x Silvet Queen je krásný, ale choulostivý kříženec, tvoří široce rozložité keříky s mírně převislými větévkami. Je vysoký 15–20 cm. Drobné lístečky jsou velké 0,5 cm a mají stříbřitě šedou, lehce namodralou barvu. Tento keřík je velmi elegantní.

Zdroj: Hebe

Bylinky na ledviny

Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.

Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.

Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.

Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.

Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.

Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.

Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.

Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.

Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.

Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.

Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.

Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.

Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.

Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.

Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.

Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.

Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.

Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.

Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.

Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.

Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.

Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.

Zdroj: Ledviny

Autoři obsahu

Mgr. Marie Svobodová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP