Zajímá vás téma PLENY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Kvasinková infekce u dětí je nepříjemné onemocnění způsobené plísní zvanou Candida. Kvasinky mohou infikovat i kojence. Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Novorozenec se za normálních okolností s kvasinkami setkává poprvé během porodu, kdy se při průchodu pochvou usídlují na sliznici dutiny ústní, při polykání se dostávají dále do zažívacího ústrojí a v malém množství je brzy obsahuje i stolice.
Co s tím dělat
Je nutno snížit vlhkost kůže a zamezit tření správnou velikostí pleny a její častou výměnou. Novorozenec močí více než 20x za den a přebalovat je nutno přibližně 12x denně. Tato frekvence se s věkem snižuje, roční kojenec močí asi 7x denně. Hlavním úkolem rodičů je zabránit delšímu kontaktu se stolicí. V době akutních projevů plenkové dermatitidy je vhodné použít o jedno číslo větší velikost pleny. Pokud rodiče používají látkové pleny, je nutno je po vyprání dokonale vymáchat od zbytků saponátů, nepoužívat aviváže a plenu po vyprání přežehlit. V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji rozbalené volně bez plen. Nutné je omezení přehnaně častého mytí postižené oblasti. Ke zlepšení se aplikuje při přebalování krém určený pod pleny nebo měkká zinková pasta s rybím tukem, panthenolem a vitaminem E, a to ve velmi tenké vrstvě. Při závažnějším postižení je nutno použít i pastu s protimikrobiálními látkami. Velmi závažné projevy se musí léčit krémy s obsahem malého množství kortikoidů – nanášejí se 2x denně maximálně po dobu 7 dnů. Dlouhodobé a časté používání genciánové violeti není vhodné vzhledem k riziku vstřebání z poškozené pokožky. Rodiče musí být připraveni na to, že první známky zlepšení neuvidí dříve než za týden a úplné vyhojení trvá několik týdnů i při pečlivém dodržení všech opatření. Plenkovou dermatitidu mohou rodiče vyléčit sami za pomoci režimových opatření a volně prodejných léků. Jestliže se plenková dermatitida nezlepší během týdne, je vždy vhodné navštívit pediatra. Pokud ani během 4 týdnů léčby nedojde ke zlepšení stavu, je vhodné navštívit přímo dětského dermatologa.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ NA PROSTATU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Vacek.
Dobrý den, jsem přes 1 rok po operaci rakoviny prostaty klasickým způsobem -řezem.
Stále mám mírný únik moči při zakašlání, zasmání, ohnutí, sedu na bobek, někdy i samovolně. Slyšel jsem, že bych mohl mít nárok na lázeňskou léčbu, ale nikdo mi neporadí nic konkrétního. Lékař mi řekl, že tento můj stav už je trvalý a neměnný. Po operaci jsem se snažil posilovat cviky pánevní dno.
Mám se tedy s mým zdravotním postižením opravdu smířit, nebo mám nárok na lázeňskou léčbu?
Je mi 71 let, fyzicky jsem stále aktivní, rád jezdím na kole.
Vladimír Vacek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kegelovo cvičení na posílení pánevního dna, je prospěšné a je dobré ho cvičit průběžně do konce života i ve vašem případě. Někdy se při operaci může stát, že zásah do močového ústrojí je přiliš rozsáhlý a nenávratně poškodí svěrač, který pak netěsní. Tato dysfunkce může být trvalá a při zvýšeném tlaku na močový měchýř dochází k úniku moči. Jak s tím dál žít? Předně je potřeba si uvědomit, že tyto problémy vám způsobil nádor nikoliv operace ani lékař. Když by k opraci nedošlo, tak byste zemřel. Operace vám zachránila život a zároveň pozměnila některé funkce vašeho těla. Tyto změny ale nijak nebrání v pokračování života, jak ho máte rád. Můžete být i tak stále aktivní a jezdit na kole. Stačí, když své spodní prádlo doplníte / nahradíte plenou pro dospělé. Do nich se vsákne všechna unikající moč. Pleny jsou tenké a prakticky o nich víte jen vy. Nebojte se je začít trvale používat. Budete se moci cítit jako vrcholový cyklista, protože všichni závodníci na kolech tyto pleny během jízdy používají, aby se nezdržovali zastávkami na čůrání. Takže bez předsudků hupněte do plen a dále se radujte ze svého prodlouženého života.
V geriatrii se s klinickou jednotkou nejčastěji plenková dermatitida (opruzeniny u dospělých) objevuje u inkontinentních pacientů, kteří používají pleny, dále u špatně mobilních nemocných, velice často při diabetu, při obezitě a u imunokompromitovaných osob. Nejprve se objevuje ve formě opruzenin a později přechází do vyrážky.
Důvod výskytu plenkové dermatitidy u seniorů
Pleny vedou ke zvýšení teploty jimi kryté kůže a tím i k vazodilataci, což obojí podporuje rozvoj zánětu. Vlhkost pokožky se zvyšuje také větším zapocením pod plenou. Vlhká zapařená pokožka je náchylnější k poškození třením a otěrem. Dráždění třením a odíráním vzniká při pohybech pacienta těsným kontaktem mezi plenou a kůží nebo v místě kožních záhybů při kontaktu kůže s kůží. Velmi významný je i prolongovaný kontakt kůže se stolicí při průjmu nebo při málo častém přebalování. Aktivované enzymy ve stolici jsou přímo odpovědné za iritační potenciál stolice. Pokud je na kůži zároveň přítomná moč a stolice, fekální ureáza produkuje amoniak štěpením urey v moči, což vede k vzestupu pH. Tím jsou aktivovány fekální proteázy a lipázy, které následně přímo poškodí prosáklou a macerovanou pokožku.
Co s tím
K omývání opruzené pokožky od zbytků moči a stolice se používají speciální mycí prostředky. Většina běžně používaných mýdel obsahuje sodium lauryl sulfát, který kůži zbytečně dráždí a přesušuje. Preferují se tedy medicinální nedráždivé mycí gely, které tuto látku neobsahují a ideálně zahrnují i antiseptickou složku (například Cutosan). Po omytí je nutné místo šetrně vysušit, a to jemným přikládáním ručníku či pleny, nikoliv třením. Přípustné je i vysušení ložiska proudem teplého vzduchu – pomocí fénu. Po vysušení ložiska je při každé výměně pleny nezbytně nutné aplikovat ochranný bariérový krém. Účinnou ochrannou látkou na kůži je oxid zinečnatý v koncentraci od 4 do 10 %. Bariérového krému je potřeba nanášet jen ultratenkou vrstvu. Chybně se totiž stává, že ošetřující personál aplikuje ochranný krém v silné vrstvě v domnění, že pacientovi „více“ pomůže. Opak je však pravdou, protože tím způsobí jeho nechtěný okluzivní efekt a stav se může naopak zhoršit. Pod silnou neprodyšnou vrstvou se mohou patogeny pomnožit. Ideální ultratenkou vrstvu umožňují jednoduše nanést moderní ochranné zinkové sprejové přípravky (například Cutozinc 4% spray, Cutozinc 10% spray). Galenická forma spreje umožní aplikovat tenkou vrstvu ochranného krému, aniž by se ošetřující musel dotýkat podrážděné a často bolestivé pokožky.
Každou opruzeninu je třeba léčit v počátečním stadiu. Při vzniku komplikací, nejčastěji u kandidové superinfekce, je nutné přidat zevní prostředek s obsahem antimykotika. Jako galenická forma se volí krémpasta, která dokáže díky své galenické podstatě ložisko navíc ještě vysoušet (například Imazol krémpasta).
Ve svém příspěvku ČASTÉ MOČENÍ V NOCI,ÚNIK.... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Zdravím p.Cempírek a
děkuji za odpověď.Už dříve jste mě dobře poradil,ale ty doporučované pleny na noc mě dostaly do kolen.Ne,tak zlé to se mnou není.Byla jsem u urologa a dostala jsem léky,je to mnohem lepší.Dá se tak žít.I tak vám děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vlhčené ubrousky jsou skvělá věc, avšak i ty nejkvalitnější mohou obsahovat chemické látky, které již opruzenou pokožku ještě více podráždí. Po dobu opruzení se osvědčilo vyměnit ubrousky za obyčejnou čistou vodu, ideálně převařenou.
Je-li teplo, dopřejte svému miminku co nejčastěji „vzdušnou lázeň“. Čím déle bude děťátko nezabalené, tím lépe. U dětí bývá opruzenina nezřídka důsledkem změny plen, které miminku „nesednou“. Obvykle jde o pleny levnější, ale mohou tak působit i pleny dražší – každému dítěti jednoduše vyhovuje něco jiného. V tom případně přechodně přejděte na pleny látkové. Sežeňte si kvalitní látkové plenky (ideálně již používané, do měkka seprané, třeba z vašeho dětství) a na několik dní je vyměňte za pleny jednorázové.
Účinná je dle zkušeností mnoha maminek i Rybilka. Jedná se o rybí mast, kterou je sice možné koupit hotovou s prodlouženou dobou trvanlivosti, nejlepší je však v lékárně čerstvě umíchaná rybí mast.
Na opruzeniny do krve je vhodné použít Solamyl. Nasypejte Solamyl na odličovací tamponky a vložte do kožní řasy nebo mezi půlky zadečku a nechte přes noc působit. Dojde ke zklidnění a vysušení.
Také černý čaj nebo nálev z řepíku lékařského představují skvělou hojivou lázeň na velmi podrážděnou až mokvající pokožku. Zapomeňte tedy na parfemované ubrousky i odvar z heřmánku, na ten je mnoho dětí a dospělých v současné době alergických. Připravte raději lázeň z řepíku nebo pravého černého čaje. Defekt opruzeniny oplachujte po každém přebalení, u dospělých dle potřeby, a nechávejte zaschnout na vzduchu.
Ve svém příspěvku SEX PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sexchtíč.
Dobrý den,
Je možné ještě souložit po operaci prostaty
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Můj přítel prodělal robotickou operaci prostaty a ozařování.
Stále věřil , že se vše urovná do normálu - měl jen uzavřený malý nádor v prostatě a tak si dělal naděje . Bohužel má po 3 letech od operace únik moči - 4 pleny za den a o erekci jen sní. Jsem ráda , že zhoubný nádor se nešíří a je tu s námi , ale jeho mužské ego tvrdě narazilo. A povídačkám a slibům lékařů už taky nevěří.
Dle jeho slov by si už dnes rozmyslel , zda chodit jen na kontroly a nebo se nechat zblbnout na operaci. Snažím se mu pomoci tím , že si povídáme o všem , ale dlouho trvalo , než se svěřil.
Základem prevence je pečlivé očištění kůže od zbytků stolice pod tekoucí vodou nebo čisticími ubrousky. Nevhodné je používání detergentních mýdel. Při přebalování necháme zadeček chvíli volně a osušenou kůži ošetříme ochrannou mastí určenou pod plenky nebo mastí proti opruzeninám. Obsahují zinkovou pastu nebo jiné složky, které zvyšují obranyschopnost kůže. Zásyp se na podrážděnou a zvláště vlhkou pokožku nehodí. Nevhodné jsou i masti, které zabraňují přístupu vzduchu k pokožce. V případě nehojících se ložisek dermatitidy lze předpokládat přítomnost kvasinky nebo bakteriální infekce. Podle rady lékaře se k léčbě používají protiplísňové či antiseptické masti nebo krémy. Pleny vyměňujeme dítěti často, alespoň 7× denně, u novorozence ještě častěji. Neméně důležitý je i výběr kvalitní pleny, která dobře absorbuje moč, takže je kůže jen krátkou dobu vlhká. Kvalitní plena je zároveň i do určité míry prodyšná a zajistí proudění vzduchu k povrchu kůže. Pleny by měly být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo a omezeno v pohybu. Pohyb ale omezuje i příliš velká plena. Obojí pak může vadit mimo jiné i správnému vývoji kyčelního kloubu. Kvalitní, vysoce absorpční pleny přinášejí nejen pohodlí matkám, ale i komfort dětem. Jejich častá výměna je nutná. Určitý problém však vzniká při ekologické likvidaci použitých plen.
Pleny umožňují lepší hygienu jak u kojenců a batolat, tak i u dospělých dlouhodobě ležících pacientů, u nichž jednorázové hygienické pomůcky výrazně zjednodušují nemocniční i domácí péči. I přes pokrok při vývoji nových materiálů pro výrobu plen, zůstává plenková dermatitida jedním z nejčastějších kožních problémů kojeneckého a batolecího věku. Nejméně 50 % kojenců a batolat nosících pleny mívá během tohoto období alespoň jedenkrát projevy plenkové dermatitidy, s nejčastějším výskytem mezi 9.–12. měsícem. Velmi častou diagnózou je ale i u imobilních pacientů. Další skupinou ohroženou plenkovou dermatitidou jsou inkontinentní osoby. 15 až 30 procent všech osob starších 60 let trpí močovou inkontinencí. U starších osob užívajících pleny jsou nejčastějšími kožními komplikacemi plenkové dermatitidy a intertriginózní mykózy.
Většina z těchto případů jsou lehké nebo středně závažné „opruzeniny“, které se omezují jen na plenkovou lokalizaci a během několika týdnů odeznívají při adekvátní léčbě a režimových opatřeních. V kojeneckém věku se však v této lokalizaci objevují i první projevy závažných, sice vzácných, ale někdy i život ohrožujících dermatóz kojeneckého věku. Proto je nutné děti s nehojící se nebo opakovanou dermatitidou v oblasti plen sledovat a všímat si jejich vývoje i po pediatrické stránce.
Nastávající maminky často trápí, zda opruzeniny dokážou poznat. Nebojte se, červené až zarudlé místo či místa v plenkové oblasti, na nichž je kůže lesklá a napjatá, nemůžete přehlédnout. Protože je to pro miminko velmi nepříjemné, je ideální věnovat se prevenci. A pokud se stejně opruzenina (odborníky označovaná i jako plenková dermatitida) objeví, nenechat ji být, ale hned ji začít řešit.
Přebalování
Ať už máte látkové, nebo jednorázové pleny, přebalujte miminko často. Zvlášť u starších kojenců či batolat mívají maminky tendenci dítě déle nechávat v jedné plence. A navíc jsou ty jednorázové přece drahé! Jenže pokožka se velmi rychle zapaří (především v létě) a opruzenina je tu dřív, než se nadějete. Pokud se náhle objeví, uvědomte si také, zda jste nezměnila značku plenek, u látkových plen pak, zda jste nepoužila jiný prací prostředek. Právě to také může být příčinou, proč se dítě oprudilo. A ještě jedna rada – nekupujte pleny bělené chlorem, ty mohou dětský zadeček velmi dráždit.
Hygiena
Když miminko přebalujete, vždy mu plenkovou oblast důkladně omyjte a osušte. Nezapomeňte na faldíky a kožní záhyby. Můžete použít jak obyčejnou vodu, tak vlhčené ubrousky. U těch ale pozor. Vyberte si kvalitní, neparfémované a vyzkoušejte, zda dítěti vyhovují. Právě ony mohou často pokožku dráždit a způsobit opruzeninu.
Kosmetika
Jakmile zadeček dítěte omyjete a osušíte, použijte kvalitní krém proti opruzeninám, který slouží jako prevence, případně pomáhá hojit již vzniklou opruzeninu. Také tady platí, že musíte vyzkoušet, co dítěti vyhovuje. Některé druhy kosmetiky mohou jemnou kůži vyloženě dráždit. Stává se i to, že se dítě oprudí po krému, který měl být pro citlivou pokožku, bez parfemace a barviv.
Volnost pokožky
Výbornou prevencí je nechat pokožku větrat. A tak vždy, když to jde, nechejte dítě chvíli rozbalené, aby na kůži šel vzduch. To samé platí i u vzniklých opruzenin. Lékaři i zde radí, aby dítě bylo co nejdéle bez plen.
Bylinky
Pokud se opruzenina již objevila, můžete vyzkoušet řepíkový odvar, kterým zadeček omýváte, případně jsou k dostání i řepíkové masti. Někteří odborníci doporučují rovněž sléz, který údajně na opruzeniny také pomáhá.
Zásyp
Zatímco dříve se dětské pudry a zásypy používaly běžně, dnes je lékaři příliš nedoporučují. Je to hlavně proto, že na pokožce vytvářejí hrudky, které mohou citlivou pokožku dřít, ale i z toho důvodu, že je mají v oblibě bakterie a ty pak vyvolávají záněty kůže. Proto se doporučuje používat raději mastičky a krémy.
Připravte si tašku do porodnice raději již dva týdny před plánovaným porodem, vystresovaný otec by těžko výbavičku pro miminko do porodnice připravoval.
Připravte si:
balík jednorázových plen
ortopedické kalhotky pro správný vývoj kyčelních kloubů, připínají se na papírové pleny
vlhčené ubrousky (co nejméně parfémované)
látkové pleny (na omývání, otírání při ublinkávání a podobně)
jednorázové přebalovací podložky
mastičku na zadeček
vatové tyčinky do oušek a nosíku
hřebínek na vlásky
nůžtičky na nehtíky
oblečení dle ročního období na cestu z porodnice (čepičku, košilku, overálek, ponožky, kabátek, rukavičky, dečku nebo fusak)
Vyrážka na stehnech může signalizovat opruzeniny. Vlhké, znečištěné pleny, které dráždí nebo rozedírají jemnou pokožku nemluvněte, mohou snadno způsobit opruzeniny. Příčinou může být také kvasinková infekce, bakteriální infekce nebo alergická reakce na pleny. Lehké případy se obvykle zahojí během 3 až 4 dní. Prevence opruzenin spočívá v častém vyměňování plen, které musí být volné, aby nedráždily dítěti pokožku. Po každé výměně plen otřete dítě teplou vlhkou žínkou a vysušte poklepáváním, nikoli třením. Je-li dítě opruzené, při výměně plen pokožku pečlivě osušte a pak nechte dítě rozbalené na vzduchu. Na postižená místa aplikujte zinkovou mast, která pokožku ochrání. Nepoužívejte zásyp, ten by dítě mohlo vdechnout a podráždit si dýchací cesty.
Onemocnění postihující kožní záhyby je výsledkem mechanického podráždění a chemického působení při rozkladu potu, slin, moči a stolice. K tomuto typu opruzenin přispívá nedostatečná hygiena a neodpovídající oblékání. Postižené oblasti jsou červené, mají sklon k mokvání, pálí a bolí. Opruzeniny nesvědí, spíše bolí a pálí.
Plenková dermatitida
Zvláštní forma opruzenin u kojenců a batolat, která vzniká působením tření plen a kalhotek a chemických látek z moči a stolice. Následuje osídlení bakteriemi a plísněmi. Opruzenina začíná v okolí genitálií a zadečku, tedy v oblasti, kterou zakrývají pleny. Tyto oblasti jsou sytě červené, s výskytem drobných pupínků, se sklonem k mokvání. Vyrážka je bolestivá, pálí, ale nesvědí.
Atopický ekzém
Kojeneckou formu atopického ekzému může laik lehce zaměnit za opruzeninu. Často se vyskytuje na bradičce, líčkách a krku. Začíná mezi 2. a 6. měsícem po narození a může se rozšířit na celou hlavu, tělíčko, ruce a nohy. Kůže v postižených místech nejprve zčervená, na povrchu se vysévají drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá šupinami. Opruzeniny jsou provázeny úporným svěděním, děti se musí škrábat, jsou neklidné a špatně spí.
Kontaktní ekzém
Kontaktní ekzém u kojence může také vypadat jako vyrážka nebo opruzenina. Vždy je zodpovědný alergen, na který je pokožka miminka citlivá. Může se jednat o reakci na dětskou kosmetiku, prací prášek, na materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno, nebo na jednorázové pleny. Reakce je lokální – pouze v místech, kde citlivá pokožka přichází s alergenem do styku. Vyrážka se projevuje podobně jako atopický ekzém, včetně silného svědění.
Působení moči – vlhké a teplé prostředí v plence narušuje obrannou funkci kůže. Moč navíc po delší době mění své chemické složení a sama o sobě pak dráždí pokožku.
Působení stolice – stolice obsahuje bakterie, které narušují pokožku.
Mechanické namáhání kůže plenkou – v místech tření okraje pleny o kůži může dojít ke vzniku oděrek, které jsou vstupní branou pro infekci.
Bakteriální a kvasinkové infekce – v plenkové oblasti snáze proniknou do pokožky.
Podráždění vyvolané chemickými látkami z vlhčených ubrousků, mýdel, pracích prášků nebo aviváží.
Opruzeniny jsou častější při průjmech, při užívání antibiotik a při změně stravy, například na začátku přikrmování.
Kontaktní ekzém u kojence může také vypadat jako vyrážka nebo opruzenina. Vždy je však za problém zodpovědný určitý alergen, na který je pokožka miminka citlivá. Může se jednat o reakci na dětskou kosmetiku, prací prášek, na materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno, nebo na jednorázové pleny. Reakce je lokální, tedy pouze v místech, kde citlivá pokožka přichází s alergenem do styku. Vyrážka se projevuje podobně jako atopický ekzém, včetně silného svědění.
Zvláštní forma opruzenin u kojenců a batolat, která vzniká spolupůsobením tření plen a kalhotek a chemických látek z moči a stolice. Následuje osídlení bakteriemi a plísněmi. Opruzenina začíná v okolí genitálií a zadečku, tedy v oblasti, kterou zakrývají pleny. Tyto oblasti jsou sytě červené, s výskytem drobných pupínků, se sklonem k mokvání. Vyrážka je bolestivá, pálí, ale nesvědí.
Působení moči – vlhké a teplé prostředí v plence narušuje obrannou funkci kůže. Moč navíc po delší době mění své chemické složení a sama o sobě pak dráždí pokožku.
Působení stolice – stolice obsahuje bakterie, které narušují pokožku.
Mechanické namáhání kůže plenkou – v místech tření okraje pleny o kůži může dojít ke vzniku oděrek, které jsou vstupní branou pro infekci.
Bakteriální a kvasinkové infekce, které v plenkové oblasti snáze proniknou do pokožky.
Podráždění vyvolané chemickými látkami z vlhčených ubrousků, mýdel, pracích prášků nebo aviváží.
Opruzeniny jsou častější při průjmech, při užívání antibiotik a při změně stravy, například na začátku přikrmování.
Chlorofyl (chlorophyllum) je přírodní látka způsobující zelené zbarvení rostlin. Molekula chlorofylu má jedinečnou schopnost přeměňovat sluneční energii na energii chemické vazby prostřednictvím fotosyntézy. Takto zelené rostliny vyrábějí sacharidy, základní zdroj energie pro další biochemické a biologické procesy na Zemi.
Již dávno před objevem chlorofylu a fotosyntézy byly zelené části rostlin ceněny jako přírodní léčiva. Jedinečné vlastnosti chlorofylu způsobily, že byl jednou z nejdříve vědecky zkoumaných přírodních látek za účelem terapeutického využití. Moderní medicína „objevila“ tento prostředek v první polovině 20. století, dnes se v medicínské praxi využívá především jako prostředek pro podporu hojení ran a v oblasti ústní hygieny.
Hojení ran bez ohledu na jejich původ a druh probíhá ve třech fázích, které se navzájem časově překrývají a prolínají. Každá fáze se vyznačuje specifickými buněčnými procesy, kterých se účastní různé enzymy, cytokiny a další látky.
Hojivé účinky chlorofylu byly pozorovány nejen v chirurgii, ale i v dermatologii. Nejlepších léčebných úspěchů s přípravky obsahujícími chlorofyl bylo dosaženo u pacientů s chronickými kožními vředy. Dále byly zkoumány jeho účinky při léčbě nosních, krčních a ušních chorob.
Chlorofyl má také dezinfekční vlastnosti, které se úspěšně využívali u pacientů s kolostomií, kostními infekcemi, infekcemi v dutině ústní a popáleninami.
Chlorofyl je velmi účinný i při gastrointestinálních problémech, podporuje tvorbu hemoglobinu a červených krvinek, léčí špatný dech, odstraňuje toxiny způsobující rakovinu, je účinný v absorpci vápníku a jiných těžkých minerálů, pomáhá v boji proti infekcím.
Biologické účinky chlorofylu
Za prokázané lze považovat:
deodorační účinky, a to jak po místním, tak i celkovém podání;
antibakteriální (bakteriostatické) účinky;
podpora granulace a epitelizace tkáně při hojení ran;
protiradiační a chemoprotektivní účinky.
Jednotlivé účinky chlorofylu se vzájemně doplňují a kombinují.
Deodorační účinky chlorofylu
Deodorační účinky chlorofylu byly vědecky potvrzeny ve 40. letech minulého století. V následujícím desetiletí následoval obrovský boom v oblasti výroby hygienických prostředků s obsahem chlorofylu. Objevil se toaletní papír, dětské pleny, prostěradla, žvýkačky, zubní pasty a mnoho dalších produktů s obsahem chlorofylu. V období této „chlorofylové hysterie“ byla ale také provedena řada seriózních výzkumů, které potvrdily pozitivní význam obsahu chlorofylu jako lokálního deodorantu.
Antibakteriální účinky chlorofylu
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím.
Nádory mozku jsou takové nádory, které postihují mozek a mozkové obaly (mozkové pleny). Může se jednat jak o nádory primární, tedy o nádory vzniklé přímo z příslušných tkání, tak i o nádory sekundární, tedy metastáze jiných nádorů ať už z mozku nebo z těla. Vzhledem k tomu, že tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, liší se od jiných nádorů svým chováním a mnohdy i symptomatologií.
Léčba
Léčba, především její úspěšnost, je závislá na typu a velikosti nádoru. Některé typy jsou dnes léčitelné, ale existují i takové nádory mozku, kdy je bohužel léčba neúspěšná. Dnešní moderní medicína umožňuje v případě nádoru mozku a míchy operativní odstranění nádoru, ozařování, v menší míře chemoterapii (cytostatika).
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánět mozkových blan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
