Menstruace je normální částí přirozeného cyklického procesu vyskytujícího se u zdravých žen mezi pubertou a koncem reprodukčního věku. Termíny „menstruace“ a „menses“ pocházejí z latinského mensis (měsíc), které souvisí s řeckým mene (Měsíc). Mezi menstruačním cyklem a fázemi Měsíce není přímé spojení, ale za průměrnou hodnotu normálního ovulačního cyklu ženy se obecně považuje 28 dní, což přibližně odpovídá době oběhu Měsíce kolem Země (synodický lunární měsíc, perioda mezi 2 novými Měsíci, trvá asi 29 a půl dne).
Menstruační bolesti mimo menstruaci
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: https://www.youtube.com/res…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: https://www.prozdravi.cz/ge…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
V naší poradně s názvem PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápal plic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Srůsty na plicích vzniknou jako následek těžkého zápalu plic. Zápalem zasažená plicní tkáň je obnažená až na krev a zbytnělá otokem. Tím se může přiblížit k okolní tkáni, která je-li rovněž v zápalu a obnažená, tak se k ní přilepí a vytvoří se srůst, který po odeznění zánětu a splasknutí otoku se již nerozdělí. Přítomnost srůstů na plicích může být bezpříznaková, takže nemusíte pociťovat žádné omezení. Problém je v tom, že v okolí srůstů mohou vznikat stísněné prostory s omezeným pohybem sekretu, který čistí povrch plic od vdechnutých nečistot. Tím může docházet k častému opakovanému zápalu plic a nutnosti léčby antibiotiky. Máte-li plicní srůsty, tak určitě absolvujte alespoň jednou do roka pobyt v lázních Luhačovice nebo Karlova Studánka, abyste si plíce řádně pročistila. Vyhýbejte se prašnému prostředí a to i v přírodě za suchých a větrných dní a nekuřte. Udržujte se v dobré fyzické kondici různými kardio cvičeními, při kterých se přirozeně zrychluje dýchání i pohyb vnitřního sekretu. Tato cvičení vykonávejte venku v přírodě, nebo tam kde je čistý vzduch. Účinnou pomůckou je i domácí inhalátor minerální vody Vincentky, která pomáhá plíce čistit.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, an
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem ODSTRAŇOVÁNÍ VODY Z PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Pilipčincová.
Zajímá mne, jakým způsobem se odstraňuje voda z plic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Voda v okolí plíce se nejčastěji odstraňuje punkcí. Nejdříve se zrentgenuje hrudník, podle snímku se určí místa vpichu a pak pomocí tlusté jehly, která se zabodne do hrudníku, se odsaje do injekční stříkačky všechna tekutina. Pokud se tekutina stále tvoří, tak se do hrudníku zavede hrudní drenáž, přes kterou tekutina vytéká z těla ven. V polních podmínkách se hrudník propíchne špičkou ostrého nože a nádechem do plic se vytlačí všechna voda kolem plíce.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den, jiz 5 den kaslu uplne suchy kasel, teplota max 37.boli prudusky-plice? Covid19- 2krat negativni. (pritel byl pozitivni, tak proto testovali i mne) Beru stoptussin. Ztizene dycham. Jak pokracovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě by v tomto případě byla vhodná prohlídka u lékaře, který může udělat rentgen plic a poslechnout dýchání, což obé napomůže k volbě správné léčby a brzkému uzdravení.
Sama si můžete pomoci tím, že vyměníte Stoptussin za ACC Long a aplikujte ho vždy ráno a odpoledne. Večer už nepoužívejte. Tím se ztekutí hlen a půjde dobře ven z plic, čímž se vyčistí plíce a zlepší se dýchání.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku BOLEST KYČLE ZAD A VARLAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně bolesti pravé poloviny zad -křiže a zàroveň i kyćle ,bolest i vystřeluje do třisla a do pravého varlete i stehna, bolest je nepravidelnà někdy to neboli vubec a někdy ani nemohu sedět jak bolest vystřeluje do pravé poloviny zad,bolest ustàvá větŝinou kdyź jsem v klidovém stavu, a nic nedělám, jak už jsem psal někdy mě pobolivá i pravé varle ale jen někdy a je to jen taková mirná bolest, v klidu neboli vubec, jen když chodim a nebo něco dělám, někdy i pociťuji takovou řezavou bolest okolo třisla jako směrem ke stehnu a dál dolu jako ke koleni, nedavno z hruba před 6 týdny jsem byl na preventivni prohlidce u obvodni lékařky, byly provedeny krevni testy ,odebrana moč, ekg, měřeni tlak, při prohlidce mi doktorka zjistila vysoký krevni tlak, a předepsala léky které pravidelně użivám,moč a krevni testy dopadly dobře, jen trochu zvýšený cholestorol, jinak podle lékařky vše v pořádku,jen mám nadváhu a měl bych zhubnout,v práci dělám někdy dost fyzicky náročnou pràci , taháni těźkých věci, atd. Je mi 48 let , jinak moje matka je již dvakrat po výměně kyčelniho kloubu, to pišu jen proto zda problém z kyčli nemuže být dědičná záležitost, dàle se chci zeptat zda tyto moje problémy spolu nějak souvisí, a jak je léčit, děkuji a s pozdravem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.
lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.
Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou
ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.
Ano, zaražené větry mohou vyvolat výraznou bolest zad, která může působit velmi nepříjemně.
Plyn nahromaděný ve střevech zvyšuje vnitřní tlak a dráždí nervy, které mají společné dráhy s oblastí páteře. Mozek pak bolest vyhodnotí jako bolest zad, i když samotná páteř není poškozená. Tento typ bolesti může být ostrý, tlakový nebo vystřelující a často zmizí po uvolnění plynů.
Kde přesně záda při zaražených větrech nejčastěji bolí?
Nejčastěji se bolest objevuje v bederní a křížové oblasti zad.
Bolest se však může šířit i do boků, pod žebra nebo mezi lopatky. Typické je, že lokalizace není úplně přesná a může se měnit během dne. To je jeden z rozdílů oproti bolesti páteře, která bývá stabilnější a vázaná na konkrétní pohyb.
Jak poznám, že nejde o „bloklá záda“, ale o střeva?
Rozhodující je souvislost bolesti s trávením a plynatostí.
Pokud se bolest nemění při pohybu páteře, ale zhoršuje se po jídle, vleže nebo při nafouknutí břicha, je střevní původ velmi pravděpodobný. Silným vodítkem je také úleva po odchodu plynů nebo po chůzi.
Může bolest zad od zaražených větrů vystřelovat?
Ano, bolest může vystřelovat do různých částí zad.
Důvodem je podráždění nervových drah, které vedou jak ze střev, tak z oblasti páteře. Přestože může bolest působit dramaticky, obvykle nejde o poškození nervu ani meziobratlové ploténky.
Je normální, že bolest přijde náhle a bez varování?
Ano, náhlý vznik bolesti je pro zaražené větry typický.
Plyn se může nahromadit poměrně rychle, například po jídle nebo při delším sezení. Jakmile tlak překročí určitou hranici, bolest se objeví náhle a může být velmi intenzivní, i když předtím nebyly žádné potíže.
Může to bolet tak, že se bojím pohnout?
Ano, intenzita bolesti může být překvapivě silná.
Někteří lidé popisují pocit, že se bojí pohnout nebo že mají strach z vážného problému se zády. U zaražených větrů však obvykle pohyb páteře bolest nezhoršuje a opatrná chůze nebo změna polohy naopak přináší úlevu.
Může se stát, že záda bolí, i když nemám výrazně nafouklé břicho?
Ano, je to možné.
Plyn se nemusí vždy projevit výrazným zvětšením břicha. Někdy se hromadí spíše v hlubších úsecích střeva, kde vyvolává tlak a bolest zad, aniž by byl nafouknutý vzhled nápadný.
Je trapné, ale může mi opravdu ulevit obyčejné „odpuštění větrů“?
Ano, a je to naprosto normální.
Odchod plynů snižuje tlak ve střevech, což často vede k rychlé úlevě od bolesti zad. I když je to společensky nepříjemné téma, z fyziologického hlediska jde o přirozený a žádoucí proces.
Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.
Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Domácí léčba může pomoci zmírnit bolest rukou. Je třeba ji konzultovat s lékařem, aby potvrdil, že domácí léčba je bezpečnou možností jak bojovat s příčinou bolesti rukou.
10 přírodních léků na bolest rukou obsahuje:
Teplotní terapie Teplotní terapie zahrnuje použití tepla nebo chladu ke snížení bolesti. Tepelná terapie uvolňuje ztuhlé klouby a svaly, zatímco chladová terapie tlumí akutní bolest a snižuje zánět. Střídání terapií teplem a chladem může pomoci snížit bolest.
Masáž Masáž ruky a oblasti, kde se setkává zápěstí a předloktí, může zmírnit svalové napětí a snížit bolest. Profesionální masáž rukou může zvýšit sílu úchopu, pokud se provádí jednou týdně a po ní následuje každodenní samomasáž doma. Masážní terapie také snižuje stres, úzkost a deprese.
Cvičení a protahování Fyzioterapeut nebo ergoterapeut může poskytnout cvičení, která se zaměřují na šlachy a svaly ruky. To pomáhá protahovat a posilovat tyto svaly, takže mohou absorbovat více stresu na klouby rukou a snížit bolest. Zvyšuje také flexibilitu prstů a palců.
Dlaha nebo ortéza Ruční ortéza nebo dlaha pomáhá stabilizovat zápěstí a správně umístit prsty a palec. Často se doporučuje fixovat postiženou oblast, což umožňuje svalu nebo šlaše odpočívat a uzdravovat se. Bandáž nebo dlaha také poskytuje čas na zmírnění zánětu, což může snížit bolest a brnění.
Odpočinek Pokud je bolest ruky způsobena nadměrným používáním nebo opakovanými pohyby, jako je psaní, sport nebo fyzická práce, může být zapotřebí odpočinek. Odpočinek zápěstí a ruky po dobu 48 hodin pomáhá zmírnit zánět a bolest. Vyhněte se činnostem, které zvyšují nebo způsobují bolest.
Kapsaicin pro místní použití Kapsaicin se získává z chilli papriček a je aktivní složkou, která je činí pálivými. Při aplikaci na ruku poskytuje kapsaicin topický pocit tepla, který blokuje signály bolesti. To poskytuje úlevu od bolesti svalů nebo kloubů.
Kompresní rukavice Kompresní rukavice jsou přiléhavé a pružné. Při nošení přes noc mohou snížit bolest a snížit ztuhlost rukou. Poskytují extra podporu a zároveň zvyšují oběh.
Zvednutí Zvednutí ruky nad srdce je zvláště užitečné, pokud je zápěstí vymknuté. To může minimalizovat otok a snížit bolest. Lze to provést položením ruky na polštář nebo opěradlo židle.
Bylinné doplňky Kurkumin, zázvor a Boswellia jsou byliny, které mohou snížit zánět a zmírnit bolest. Kurkumin je aktivní složkou kurkumy. Má protizánětlivé vlastnosti, které pomáhají snižovat bolest a otoky. Je známo, že zázvor pomáhá snižovat zánět. Může pomoci zvládnout bolest a snížit potenciál poškození kloubů. Boswellia, také známá jako kadidlo, je pryskyřičn
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.
chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Haragova.
Dobrý den,
mám zhobný novotvar příušní žlázy.
Momentálně prodělávám ozařování. mám ji 14dní .V puse mám hodně aftů a zdurělé mandle.Hodně to bolí . Zatím kloktám šalvej . Můžete mě prosím poradit ,co bych si mohla na to dát?
Moc děkuji s pozravem Haragová Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ano, bolest na krku, zejména z krční páteře, může být pociťována jako bolest zubů nebo přenesená bolest v čelisti a zubech. K tomu dochází proto, že nervy v krku a čelisti jsou úzce propojeny a podráždění nebo stlačení nervů v krku může být mozkem chybně interpretováno jako bolest pocházející ze zubů.
Přenesená bolest
Jev, kdy je bolest pociťována na jiném místě, než je její původ, se nazývá přenesená bolest.
Problémy s krční páteří
Stavy, jako je výhřez ploténky, artritida nebo natažení svalů v krční páteři, mohou dráždit nebo stlačovat nervy, které putují do obličeje a čelisti.
Nervová spojení
Trigeminální nerv, který poskytuje citlivost obličeji a čelisti, má větve, které se spojují s nervy v krku. Pokud jsou tyto nervy postiženy v krku, bolest může být pociťována v zubech nebo v čelisti.
Problémy se zuby
Nejen bolest krku může způsobovat bolest zubů, ale i naopkak bolest zubů může také způsobovat bolest krku, což vytváří složitý vztah.
Příklady
Bolest krku způsobená cervikální spondylózou nebo svalovými křečemi se může projevit jako bolest zubů, zejména v dolní čelisti.
Problémy s čelistním kloubem
Problémy s čelistním kloubem mohou také způsobit bolest vyzařující do krku a hlavy, včetně zubů.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud pociťujete bolest zubů doprovázenou bolestí krku, je důležité navštívit zubaře nebo praktického lékaře, aby se zjistila základní příčina. Pokud je bolest krku silná, doprovázená otokem nebo potížemi s dýcháním či polykáním, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.
Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. Poliklinika Karlovo náměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovo náměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Mohou zaražené větry bolet tak silně, že si myslím, že mám infarkt nebo něco vážného?
Ano, zaražené větry mohou vyvolat velmi silnou bolest, která člověka vyděsí.
Tlak ve střevech může dráždit nervy natolik, že bolest vystřeluje do zad, pod žebra nebo na hrudník. Právě proto si někteří lidé myslí, že jde o infarkt nebo vážný problém s orgány. Typickým znakem je kolísání bolesti a úleva po pohybu nebo odchodu plynů.
Je normální, že se při zaražených větrech bojím pohnout nebo nadechnout?
Ano, tento pocit je poměrně častý.
Při silném tlaku ve střevech může hluboký nádech nebo změna polohy bolest krátce zesílit, což vyvolává strach z pohybu. Ve skutečnosti ale opatrný pohyb a chůze většinou pomáhají plynům se uvolnit a bolest zmírnit.
Může být bolest ze zaražených větrů horší vleže než při chůzi?
Ano, to je velmi typické.
Vleže se zpomaluje pohyb střev a plyn se hromadí na jednom místě. Chůze nebo posazení pomáhají změnit tlakové poměry ve střevech a často přinášejí úlevu, i když bolest předtím byla výrazná.
Je možné mít zaražené větry, i když vůbec „neprdím“?
Ano, a je to velmi časté.
Právě neschopnost plyn uvolnit je podstatou problému. Plyn se hromadí hluboko ve střevech, kde způsobuje tlak a bolest, aniž by zatím docházelo k odchodu větrů. Úleva často přijde až později.
Je trapné, ale může mi ulevit, když si cíleně zkouším „uvolnit prdy“?
Ano, může, a není na tom nic špatného.
Z fyziologického hlediska je odchod plynů přirozený proces. Změna polohy, přitažení kolen k břichu nebo jemný pohyb pánve často pomohou plynům odejít a tím rychle snížit bolest.
Mohu mít zaražené větry bez viditelně nafouklého břicha?
Ano, nafouknutí nemusí být vždy viditelné.
Plyn se může hromadit v hlubších úsecích střeva, kde způsobuje bolest a tlak, ale břicho nemusí být na pohled výrazně zvětšené. To často mate lidi, kteří si myslí, že bez „břicha“ nemůže jít o větry.
Je normální, že bolest putuje z jednoho místa na jiné?
Ano, stěhování bolesti je typickým znakem.
Plyn se ve střevech přesouvá a s ním se mění i místo tlaku. Proto může jednou bolet podbřišek, jindy bok, záda nebo oblast pod žebry. To je rozdíl oproti bolesti orgánů, která bývá lokalizovanější.
Může stres nebo nervozita zaražené větry výrazně zhoršit?
Ano, stres hraje velkou roli.
Nervové napětí zpomaluje trávení a mění pohyb střev. Při stresu se proto plyn snáze hromadí a hůře odchází. U citlivých lidí může být stres hlavním spouštěčem potíží.
Může se stát, že mě zaražené větry vzbudí ze spaní?
Ano, noční bolest není výjimkou.
V noci je tělo v klidu, trávení je pomalejší a&nbs
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí
