PLT TROMBOCYTY

Trombocyty a PLT

PLT je odborná zkratka slova „plate“, tedy krevní destičky.

Zdroj: článek Trombocyty

Poradna

V naší poradně s názvem ÚBYTEK B - TROMBOCYTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír Vokurka.

Již dlouhodobě užívám WarfarinOrion 5mg,chodím na pravidelné kontroly - na Quicka, moje hodnoty INR jsou v rozmezí 1,8 - 2,5. Může mít užívání Warfarinu vliv na snížení B-trombocytů ?Děkuji Vokurka Plzeň.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Podle dosavadních zjištění Warfarin nesnižuje trombocyty. Warfarin, aby zabránil srážlivosti, tak nesnižuje množství krevních destiček - trombocytů, ale zastavuje syntézu koagulačních faktorů II, VII, IX a X, což znamená, že v játrech zastavuje tvorbu čtyřech speciálních proteinů - proteáz závislých na vitaminu K. Antitrombotický účinek je dosažen díky nízkým hladinám těchto proteáz a snížením jejich aktivity při tvorbě sraženin.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Úbytek B - trombocytů

Trombocyty v krvi

Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.

Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.

Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.

Zdroj: článek Trombocyty

Příběh

Ve svém příspěvku JANKANANASVSRCOVA@GMAIL.COM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

dobry den mam ITP uz cca pul roku...trombocyty jsem mnela na 5tis. zacala lecba dexamethasonem 40 mg...po prvnim uzivani velke nezadouci ucinky davka snizena na polovicu..pak lecba pro nu ukoncena..zacala lecba imuranem pri ktere se desticky drzeli na 13 tis....ted byla tahle lecba ukoncena taky desticky klesli na 4 tis....zacala lecba prednisonem 60mg...mam uz strach a shanim co nejvice informaci k tomu dekuji na email

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jankananasvsrcova@gmail.com

Trombocyty v krvi zvýšené

V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).

Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.

Zdroj: článek Trombocyty

Příběh

Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A TROMBOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nasťa.

mám nizkou hladinu trombocytů?? nevím jestli červená řepa se smí, když je ubytek krevních destiček,,tudíz zvýšená krvácivost...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

jestli existuje něco čím zvýšit růst krevních destiček

Zdroj: příběh Červená řepa a trombocyty

Trombocyty

Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm³ krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.

• Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
• Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
• Trombocytopatie – poškozené trombocyty

Zdroj: článek Krevní destičky

Příběh

Ve svém příspěvku TROMBOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Horáková Zdenka.

Dobrý den,prosím,můžete mi napsat,co je anisocytosa trombocytů a makrotrombocyty.Dcera tato sslova má ve výsledkách odběrů krve.Děkuji.Horáková Zd.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Trombocyty

Trombocyty a MPV

Zkratka MPV znamená pro odborníky střední objem trombocytu.

Zdroj: článek Trombocyty

Poradna

V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Máčel Petr.

Prosím, chtěl bych se jenom zeptat jestli má pangamin nějaký vliv na krevní destičky. Věřím, že mi dáte vědět. S úctou Petr Máčel.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pangamin jsou pivovarské kvasnice, latinsky Saccharomyces cerevisiae. Právě tyto kvasinky byly podrobeny studii, která zkoumala jejich vliv na krevní destičky (trombocyty). Studie je vidět zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih…
Získané výsledky in vitro ukazují, že antiagregační aktivita beta-glukanu ze Saccharomyces cerevisiae je založena na jeho antioxidačních vlastnostech, a proto může být suplementace beta-glukanu prospěšná v prevenci onemocnění souvisejících s aktivací krevních destiček, jako jsou kardiovaskulární nebo zánětlivá onemocnění.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Pangamin

Zánik trombocytů

Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5–3,5 µm a tloušťky 1–1,5 µm. Vznikají v kostní dřeni vypuzováním z megakaryocytů. V krevním oběhu přežívají 8–14 dní. V organismu plní více úloh: mají vliv na správnou funkci endotelových buněk, účastní se primární hemostázy (tvorba primární hemostatické zátky), aktivují plazmatické faktory, vykazují fagocytární aktivitu.

Zdroj: článek Trombocyty

Poradna

V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.

Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Leukocyty

Trombocyty v těhotenství

Počet trombocytů se v těhotenství významně nemění, eventuálně může nepatrně klesat, a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 x 109/l. Příčin zvýšení trombocytů v těhotenství jsou desítky, ne-li stovky. Pokud se tento stav vyskytne v těhotenství, lékař vás pošle na konziliární vyšetření na hematologii, kde se určí nejvhodnější postup pro vás i váš pro plod.

Zdroj: článek Trombocyty

Trombocyty v krvi snížené

Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.

Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.

Zdroj: článek Trombocyty

Trombocyty v krvi střední objem

Hodnota středního objemu trombocytů se pohybuje v rozmezí 6–10. Nejedná se o patologický stav.

Zdroj: článek Trombocyty

Druhy anémie

Sideropenická anémie

Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.

Anémie při chronických onemocněních

Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.

Anémie z nedostatku vitaminu B12

Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Druhy anémie

Hemokoagulace

Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.

Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).

Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.

APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40  s.

Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.

D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.

Zdroj: článek Trombocyty

Trombocytopenie

Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevních destiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.

Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.

Zdroj: článek Trombocyty

Léky na ředění krve bez předpisu

Aspirin: Kyselina acetylsalicylová v nižších dávkách brání tvorbě krevních sraženin, chrání před ucpáním tepen, které může být příčinou mnoha závažných onemocnění, například srdce, mozku a jiných orgánů.

Anopyrin: Tablety Anopyrin patří mezi antitrombotika ze skupiny inhibitorů agregace trombocytů, to znamená mezi léčiva, která tlumí shlukování krevních destiček (trombocytů) a tím předcházejí vzniku krevních sraženin v cévách (vzniku trombů).

Ve vyšších dávkách má ASA (Anopyrin, Aspirin) i účinky proti bolesti a zánětu. Antitrombotický efekt je způsoben inhibicí (útlumem) enzymu, který v krevních destičkách umožňuje tvorbu působku se schopností kontrahovat (stahovat) cévy a shlukovat trombocyty. Pro dlouhodobé užívání v prevenci srdečně-cévních chorob se podávají nízké dávky, 75–150 mg (nejčastěji 100 mg) Anopyrinu. Vyšší dávky jsou používány k tlumení bolesti, ale vzniku krevních sraženin už více nezabrání.

Mnoho lidí užívá Aspirin každodenně v malých dávkách (1 tableta neboli asi 100 miligramů kyseliny acetylsalicylové denně) v domnění, že je protisrážlivý účinek léku ochrání před chorobami spojenými se vznikem krevních sraženin (například ischemická choroba srdeční včetně infarktu, ischemická choroba dolních končetin, ischemická cévní mozková příhoda). A nedělají vůbec špatně, jistý efekt stomiligramová dávka má, a přitom nevede tak snadno ke vzniku nežádoucích účinků, které by u vysokých dávek Aspirinu nastaly. Zvážení takovéto samoléčby ve vyšším věku je nutné nechat na každém z nás, od 50 let věku se pravidelnému užívání malé dávky Aspirinu nevyhýbejte, pokud nemáte jiné zdravotní potíže.

Zdroj: článek Ředění krve

Jak ovlivňuje konzumace alkoholu Warfarin

Neexistují žádná jednoznačná doporučení ohledně pití alkoholu během užívání Warfarinu, avšak je jisté, že alkohol může ovlivnit účinnost tohoto léku. Alkohol v podstatě zpomaluje účinky Warfarinu, což znamená, že pití alkoholu může vést k nahromadění léku ve vašem těle. Riziko se znásobuje, pokud máte i onemocnění jater.

Alkohol může společně s Warfarinem způsobit, že tělo vytvoří méně krevních destiček než obvykle. Trombocyty jsou buňky ve vašem těle, které zahajují proces srážení krve. Warfarin zasahuje do procesu srážení, takže pití alkoholu během užívání léku může zvýšit riziko závažného krvácení.

Pokud se rozhodnete během užívání Warfarinu pít alkoholické nápoje, mělo by to být jen příležitostně. To znamená, že byste se měli zcela jistě vyvarovat pravidelnému pití. Měli byste rovněž omezit množství, které pijete, na jednu nebo dvě dávky.

Zdroj: článek Warfarin a alkohol

Mechanismus účinku

Rivaroxaban je vysoce selektivní přímý inhibitor faktoru Xa, biologicky dostupný při perorálním podání. Inhibice faktoru Xa blokuje vnitřní a vnější cestu koagulační kaskády a inhibuje vznik trombinu i vytváření trombů. Rivaroxaban neinhibuje trombin (aktivovaný faktor II) a nebyly prokázány žádné účinky na trombocyty.

Zdroj: článek Xarelto

Léčba krvácení

Pokud dojde ke krvácivým komplikacím u pacienta léčeného rivaroxabanem, musí se podání další dávky rivaroxabanu odložit nebo se léčba musí ukončit, dle potřeby. Rivaroxaban má biologický poločas asi 5 až 13 hodin. Léčba by měla být individuální podle závažnosti a lokalizace krvácení. Podle potřeby je třeba použít vhodnou symptomatickou léčbu, jako je mechanická komprese (například u závažné epistaxe), chirurgická hemostáza se zajištěním kontroly krvácení, náhradou tekutin a zajištěním hemodynamické podpory, krevní deriváty (erytrocyty nebo čerstvá zmrazená plazma, v závislosti na související anémii nebo koagulopatii) nebo trombocyty.

Pokud krvácení nelze kontrolovat výše uvedenými opatřeními, lze zvážit podávání specifické prokoagulační reverzní látky, jako je koncentrát protrombinového komplexu (PCC), aktivovaný koncentrát protrombinového komplexu (APCC) nebo rekombinantní faktor VIIa (r-FVIIa). V současnosti jsou však k dispozici velmi omezené klinické zkušenosti s použitím těchto přípravků u osob užívajících rivaroxaban. Doporučení je též podloženo omezenými neklinickými údaji. Opakované podání rekombinantního faktoru VIIa je třeba zvážit a titrovat v závislosti na zlepšování krvácení. V případě závažného krvácení je třeba konzultovat odborníka na koagulaci, pokud je odborník v místě dostupný.

Protamin sulfát a vitamín K podle všeho nebudou ovlivňovat antikoagulační aktivitu rivaroxabanu. U osob užívajících rivaroxaban jsou omezené zkušenosti s použitím kyseliny tranexamové a neexistují zkušenosti s použitím kyseliny aminokaproové a aprotininu. Neexistují ani vědecké důvody přínosu ani zkušenosti s použitím systémového hemostatika desmopressinu u osob užívajících rivaroxaban. Vzhledem k vysoké vazbě na plazmatické proteiny se u rivaroxabanu neočekává možnost odstranění dialýzou.

Zdroj: článek Xarelto