Kyretáž je pro ženu nepříjemným, leč mnohdy nezbytným úkonem. Kyretáž děložní sliznice je gynekologická operace, při níž lékař odstraní obsah dutiny děložní. Operace se někdy označuje také jako revize dělohy, výškrab nebo se popisuje zkratkou RCUI. Nástrojem k tomu užívaným je kyreta, od toho název kyretáž, ve tvaru lžičky.
Krvácení po kyretáži by mělo být mírné a ustat za několik dní. Pokud krvácíte velmi silně nebo dlouho (déle než 14 dní), máte bolesti nebo horečku, navštivte neprodleně lékaře. Uvedené příznaky mohou být způsobeny infekcí, kterou je třeba včas léčit.
Slabé krvácení (špinění) po revizi dělohy ustává do týdne. První menstruace po kyretáži se dostaví za 4–6 týdnů. U kyretáže po porodu může odchod očistků trvat několik týdnů.
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
V naší poradně s názvem PO OPERACI KYRETÁŽE JAK DLOUHO JSI V NESCHOPNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat když nastupuji v pátek na operaci kyratáže jak dlouho je člověk v neschopnosti.Děkuji za odpověd s pozdravem Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doba rekonvalescence po kyretáži je u každé ženy individuální a přesně ji může určit váš gynekolog, který zná váš celkový zdravotní stav. Zavolejte mu a zeptejte se ho na to.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Po operaci kyretáže jak dlouho jsi v neschopnosti
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
| Číslo indikace | Indikace | ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení |
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení |
| I |
NEMOCI ONKOLOGICKÉ |
||
|---|---|---|---|
| I/1 | - Zhoubné nádory. | K 21 dnů Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie). Možnost prodloužení. |
K 21 dnů Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. |
| II |
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ |
||
| II/l | - Symptomatická ischemická choroba srdeční. | P 21 dnů | P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů |
| II/2 | - Stav po infarktu myokardu. | K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení. |
|
| II/3 | - Hypertenzní nemoc II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci. |
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní. |
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hypertenzní nemoc refrakterní. |
| II/4 | - Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém. | K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. P 21 dnů Ostatní. |
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba. |
| II/5 | - Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém. | ||
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
V naší poradně s názvem JSOU VHODNE UHLICITE KOUPELE PO KYRETÁŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Schusterova.
Prosim chtela jsem se zeptat ,mam objednane Podebrady a mam tam i uhlicite koupele.
Kyretaz mi byla provedena 16.2. a do Podebrad mam odjizdet 11.3. jestli to neni kratka doba,jelikoz nyni mam mit klidovy rezim 14 dni a potom jdu na kontrolu.
Dekuji Schusterova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to krátká doba, nebojte. Klidně do lázní jeďte a využijte všeho, co vám bude nabídnuto. V lázních budete pod dohledem lékaře a odborných zkušených pracovníků, kteří vám neudělají nic, co by vám ublížilo. Hezky si to užijte.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Jsou vhodne uhlicite koupele po kyretáži
Endometriální polyp neboli děložní polyp je benigní (nezhoubný) novotvar epitelu dělohy. Vyskytují se po celý život až u 10 procent žen, častější jsou u žen mezi 40 a 60 lety. Často nezpůsobují příznaky, zejména ty drobné a osamělé. Velké, mnohočetné polypy způsobují abnormální děložní krvácení (menorrhagie a/nebo metroragie). Pouze půl procenta polypů obsahuje rakovinné buňky (adenokarcinom), přičemž riziko se zvyšuje s věkem.
Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující estrogen. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak, užívání tamoxifenu, hormonální substituční terapie a anamnéza cervikálních polypů.
Endometriální polypy lze detekovat transvaginálním ultrazvukem (sonohysteroskopie) a hysteroskopií. Po odstranění polypu kyretáží se provede biopsie, aby se zajistilo, že neexistují žádné maligní buňky. Více než 99 procent bývá benigních - nezhoubných.
Polypy lze odstranit chirurgicky dilatací a kyretáží. Když se kyretáž provádí bez hysteroskopie (sledování dělohy kamerou), polypy mohou zůstat bez povšimnutí. Velké polypy lze rozřezat na části a odstranit po kouskách. Polypy zřídka dorostou. Pokud jsou objeveny rakovinné buňky, může být provedena hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy).
Hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropiny, mohou dočasně zmírnit příznaky polypů, ale krvácení se často vrátí po skončení léčby.
Zdroj: článek Diagnózy
Do nemocnice je třeba přijít nalačno (obvykle ráno), popřípadě je žena potřebnou dobu před zákrokem hospitalizována v nemocnici. Po uspání pacientky lékař nejprve dezinfikuje pochvu a děložní hrdlo. Pokud je potřeba, rozšíří děložní hrdlo, a potom vsune do děložního hrdla trubičku, kterou budou procházet nástroje při kyretáži. Následně lékař odsaje obsah dělohy nebo ho vyškrábne ostrým nástrojem, kyretou. Celý zákrok trvá 15 až 20 minut, z toho odstranění děložního obsahu zhruba 5 až 10 minut. Několik hodin po zákroku může žena obvykle z nemocnice odejít (ze zkušenosti je vhodný odvoz autem).
Po kyretáži se chovejte jako v šestinedělí. Vyhněte se zvýšené tělesné námaze, hodně odpočívejte. Kvůli zvýšenému riziku infekce nepoužívejte tampóny, nekoupejte se (pouze se sprchujte), vynechte pohlavní styk.
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
Ve svém příspěvku ŠPINĚNÍ PO MENSTRUACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobry d3n chci se zeptat vysadila jsem antikoncepci pak byla na kyretazi a polypu z duvodu jsem menstruovala 7 dni a po 15 dni jsem zase 5 dni spinila a 7 menstruovala doktorka my nasadila ultrogestan na 10 dni od 14 dne menstruace nyny opet spinim uz 13 den ale zacala jsem spinit po sexu tak nevim jestli mam ultrogestan nasadit dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Špinění po menstruaci
Kyretáž je velmi bolestivý zákrok, a proto se provádí v celkové anestezii. Bolestivost po výkonu je normální. Pokud však bolesti přetrvávají delší dobu, může se jednat o zánět, který se dostal do dělohy po kyretáži. Je tedy nutná návštěva lékaře.
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
V naší poradně s názvem BOLAVÝ PRST U NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Jeřábková.
Dobrý den, již asi měsíc mě bolí prst u nohy a stále roste. Dost bolí při došlapu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na prstu u nohy vám zřejmě roste nezhoubný chrupavčitý nádor – enchondrom. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často nezpůsobují žádné příznaky, ale někdy mohou vést k bolesti, otoku nebo dokonce zlomeninám. Možnosti léčby sahají od pozorování až po chirurgické odstranění.
Co je enchondrom?
Enchondromy jsou typem chrupavčitého nádoru, který se vyvíjí v kosti. Obvykle jsou benigní, což znamená, že nejsou rakovinné a nešíří se. Nejčastěji se vyskytují v kostech rukou a nohou. V prstech na nohou se mohou vyskytovat v kostech pod nehtem nebo v falangách (kostech prstů).
Jak bude probíhat diagnóza?
Rentgenové snímky jsou často prvním krokem v diagnostice enchondromu a ukazují charakteristický vzhled nádoru v kosti.
Pro posouzení rozsahu nádoru a jeho vztahu k okolním strukturám může být nutné další zobrazovací vyšetření, jako je MRI nebo CT.
V některých případech může být k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění nutná biopsie.
Jak probíhá léčba?
Pokud je enchondrom malý, asymptomatický a nezpůsobuje žádné problémy, může být monitorován pravidelnými rentgenovými snímky, aby se zkontrolovaly případné změny.
Pokud nádor způsobuje bolest nebo hrozí zlomenina, může být odstraněn seškrábnutím (kyretáží) a následným vyplněním prostoru kostním štěpem.
V některých případech může být chirurgicky odstraněn celý nádor.
Pro správnou diagnózu a léčbu je nezbytné poradit se s praktickým lékařem a nebo s ortopedem. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci předejít komplikacím, jako jsou zlomeniny nebo potřeba rozsáhlejšího chirurgického zákroku. Enchondromy mají nízké riziko, že se z nich stane rakovina, ale i tak je důležité je nechat vyšetřit a sledovat.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Bolest prstu u nohy
| Číslo indikace | Indikace | ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení |
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení |
NEMOCI ONKOLOGICKÉ |
|||
|---|---|---|---|
| XXI/1 | - Zhoubné nádory. | K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby. Možnost prodloužení. |
|
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ |
|||
| XXII/1 | - Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. - Stavy po transplantaci srdce. |
K 28 dnů Možnost prodloužení. |
K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady. Možnost prodloužení. |
| XXII/2 | - Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy. | K 28 dnů Možnost prodloužení. |
K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve. Možnost prodloužení. |
| XXII/3 | - Juvenilní hypertenze. | K 28 dnů Možnost prodloužení. |
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. |
| XXII/4 | - Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž). | K 28 dnů Možnost prodloužení. |
|
NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ |
|||
| XXIII/1 | - Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku. - Chronická gastritis a duodenitis erosiva. - Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. - Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku. |
K 28 dnů Možnost prodloužení. |
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. |
| XXIII/2 | - Chronické onemocnění střev. - Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. - Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. - Dermatogenní malabsorpční syndromy. - Coeliakie. - Polyposis intestini. - Megacolon vrozené i získané. - Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě. | ||
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Kyretáž dělohy znamená odstranění zbytků v děloze po porodu, potratu, zamlklém těhotenství. Kyretáží se nazývá tento zákrok proto, že se vybavení obsahu provádí kyretou, nástrojem podobným svým tvarem lžičce. Jedná se o výkon s anestezií, proto je potřeba dodržet určitý režim: 6 hodin před ním nejíst, nepít a nekouřit. Hospitalizace po výkonu je 1–2 dny, špinění až krvácení ustává do týdne, bez sexu je vhodné vydržet cca 14 dní, u revize po porodu celé šestinedělí, první menstruace se dostaví za 4–6 týdnů a těhotenství je vhodné nejdříve za 2–3 měsíce.
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
Rakovina děložní sliznice je nejčastějším zhoubným onemocněním pohlavních orgánů žen. Vyskytuje se nejvíce u žen po přechodu (v menopauze) s maximem kolem 60. roku věku. Předstupněm vzniku zhoubného bujení je takzvaná atypická hyperplazie endometria. Sliznice v dutině děložní nadměrně bují při dlouhodobém vlivu hormonů po přechodu. Vzniká tak vysoce diferencovaný karcinom endometria, který má i poměrně dobrou prognózu vyléčení. Druhým typem nádoru je nízce diferencovaný karcinom, jehož růst nesouvisí s produkcí hormonů a prognóza je špatná.
Diagnóza se stanoví gynekologickým vyšetřením a především odběrem vzorků sliznice s následným histologickým vyšetřením. Odběr vzorků se provádí při zákroku, který se nazývá kyretáž. Kyretáží se zároveň zastaví krvácení. Na většině pracovištích se při výkonu provádí i hysteroskopie, která umožní přímou vizualizaci dutiny děložní a cílený odběr vzorků.
Před výkonem je důležité ultrazvukové vyšetření děložní sliznice vaginální sondou, které se však používá hlavně při preventivních a kontrolních vyšetřeních – hodnotí se jí výška sliznice. Při nálezu zhoubného nádoru je nutné dále určit rozsah onemocnění. Provádí se rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a ledvin, vyšetření močového měchýře a konečníku.
Příznaky:
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
Délka pracovní neschopnosti záleží na povaze povolání, které žena vykonává, a také na tom, jak se sama cítí. Obecně to bývá maximálně týden po výkonu.
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
Komplikace jsou vzácné, ale obdobné jako u jakékoli jiné operace, tedy záněty, krvácení, trombózy, embolie, poranění dělohy, poranění sousedních orgánů, nervů a cév. Při eventuálních velkých poraněních dělohy a možném krvácení může dojít i k odstranění dělohy. Má-li žena později po operaci bolesti v podbřišku, krvácení, nebo pokud se dostaví horečka, je potřeba neprodleně vyhledat lékaře.
Zdroj: článek Kyretáž v přechodu
Wikipedie uvádí, že kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se nejčastěji provádí v České republice v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní. Výkon může být součástí hysteroskopie.
Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku.
Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným – proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom). Není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat například pravděpodobnost mimoděložního těhotenství. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Zdroj: článek Kyretáž děložní sliznice
Obecně slabé krvácení (špinění) po kyretáži dělohy ustává do týdne.
Zdroj: článek Kyretáž v přechodu
Kyretáž se v menopauze provádí nejčastěji kvůli silné prodloužené menstruaci nebo kvůli jakémukoliv krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i takzvaná hysteroskopie, při níž je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř. Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.
Kyretáž je jediná možná volba u případu silného krvácení. S takovýmto krvácením přicházejí často ženy v období kolem menopauzy, kdy jsou tělu vlastní hormony v dysbalanci. Kyretáž zde hraje roli nejen diagnostickou – k určení příčiny krvácení, ale také terapeutickou – k zastavení krvácení.
Tento výkon má díky pokrokům a zkušenosti v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným, tedy proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení; operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které se řeší pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být komplikace spojené s celkovou anestezií.
Zdroj: článek Kyretáž v přechodu
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému. Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon je prováděn v krátké celkové anestezii, velice často v ambulantním režimu. Před operací je potřeba absolvovat předoperační vyšetření. Samotná operace trvá asi 15 minut. Po dezinfekci zevních rodidel a pochvy se provede dilatace (rozšíření) hrdla děložního kovovými tyčinkami – dilatátory. Děložní sliznice je odstraněna pomocí tenkého nástroje – kyrety a získaný materiál je odeslán na histologické vyšetření.
Zdroj: článek Kyretáž v přechodu
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.
Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Zdroj: článek Vysoká děložní sliznice v přechodu
Odchlípení dásně vede k tvorbě parodontálního chobotu. Parodontální chobot (kapsa) je projevem onemocnění parodontu a může se vyskytovat pouze u jednoho zubu. Obvykle se nachází vícečetně v důsledku chronické parodontitidy, která je nejčastější příčinou vzniku chobotů. Je charakterizován prohloubením gingiválního sulku podmíněním ztrátou attachmentu v oblasti krčku a kořene zubu, v důsledku čehož se rozšiřuje štěrbinovitý prostor mezi dásní a zubem.
Sondovatelná hloubka chobotu je fyziologická do 3,5 mm. Je-li chobot hlubší, je patologický.
Povrch kořene v oblasti parodontálního chobotu je pokryt bakteriemi, toxiny a pozměněným infikovaným cementem. Gingivální stěna chobotu je pokryta nerohovějícím dlaždicobuněčným epitelem, subepiteliální vrstva je infiltrována leukocyty. Dno chobotu je tvořeno zúženou vrstvou spojovacího epitelu (oproti zdravému). Obsahem chobotu je subgingivální kámen, subgingivální plak, odloučené epitelie, mikroby, leukocyty, hnis, granulační tkáň.
Chobot je místo, kde žijí bakterie produkující toxiny, čímž způsobují odchlípnutí parodontu a následný zánět.
Ošetřuje se v rámci léčby parodontitidy konzervativně výplachy, masážemi nebo chirurgicky kyretáží chobotu a kořene, excisí změněných tkání, nejdůležitější je však prevence odstranění zevních příčin, to je zubního kamene, špatných výplní a protetických prací, dokonalá ústní hygiena, poučení a motivace pacienta. Zubní kámen je zmineralizovaný zubní povlak, který jako rezervoár infekce udržuje parodontózu v aktivitě. Vyskytuje se jak nad okrajem, tak i pod okrajem dásně, v parodontálních kapsách. Zubní kámen je odstranitelný pouze speciálními nástroji a ultrazvukem, nikoliv zubním kartáčkem. K chirurgické terapii se přistupuje tehdy, nemá-li konzervativní léčba potřebný efekt, tedy zejména v pokročilých stadiích onemocnění. Chirurgický postup umožňuje například odstranit zubní kámen z míst, která jsou jinak nepřístupná – hluboké parodontální choboty nereagující na konzervativní léčbu.
Zdroj: článek Jak obnovit dásně
