Lázeňskou péči doporučuje odborník – specialista podle onemocnění, která jsou uvedena v Indikačním seznamu. Na základě tohoto doporučení váš praktický lékař, nebo v případě hospitalizace ošetřující lékař, předloží návrh na lázeňskou péči zdravotní pojišťovně, která do 15 dnů rozhodne zda máte, nebo nemáte nárok na léčebný pobyt hrazený pojišťovnou. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, jestli máte nárok na lázně dle diagnózy. Máme pro vás Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé.
Indikační seznam pro dospělé
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.
Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozkupo operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
dobrý den měla jsem operaci v roce2012,na vydutě mozku,dopadla dobře,mám jít na operaci s uchem na vydělaní stipuli kterou mám zavedenou v uchu,(špatně slyším)na mozku mám malé vydutě velikosti asi 3mm,nedělaji problém,mám jen obavy z narkózy,?co kdyby?jemi 63 let, Anna
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku BOLESTI PO OPERACI MOZKOVÉ VÝDUTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šustková.
Jak zvládnout ukrutné bolesti po operaci mozkové výdutě (akutní).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Sniehottová.
V r. 2014 jsem prodělala rupturu aneurysmatu s následným masivním krvácením do mozku. Následkem toho jsem ochrnula na levou polovinu těla. Ráda bych se spojila s někým, kdo tuto příhodu prožil také. Potřebuji vědět, jak probíhá rehabilitace. Je mi 48 let, učím se znovu chodit, rukou však nehýbu vůbec. Je na tom někdo lépe ? A je vůbec možné se z tohoto ochrnutí nějak dostat. Budu vděčná za každou radu. Chodím různě k fyzioterapeutům, jezdím do RÚ. ale potřebuji se dozvědět, jak bych si mohla cvičením pomoct sama a jestli mám vůbec nějakou šanci.
Existuje mnoho věcí, které můžete udělat před operací, které vám pomohou, aby vaše tělo bylo silnější, a vy jste se pak mohli rychleji uzdravit.
Kegelovo cvičení před i po operací prostaty
Před operací prostaty je ten správný čas začít cvičit Kegelovo cvičení, které vám po operaci pomůže získat zpět kontrolu nad svým močením. Kogelovo cvičení před i po operaci prostaty přispívá k posílení svalů pánevního dna. Tyto svaly ovládají močový měchýř a konečník a pomáhají regulovat proud moči. Kegelovo cvičení není nijak namáhavé a jde ho cvičit při každém močení během dne. Když při močení cítíte, že proud moči je silný, tak se snažte močení co nejrychleji zastavit, tím že zatnete svaly pánevního dna. Takto si přerušte každé své močení alespoň třikrát. Svaly, které při zastavení moči používáte, si dobře zapamatujte a naučte se je ovládat i když nemočíte. Cílem je, dokázat tyto svaly plně zatnout v sedě nebo v leže i bez močení. Takové zatínání provádějte vždy, když si na to vzpomenete během dne, tak často, jak jen to půjde. Dělejte to skutečně kdykoliv a často, nikdo z okolí na vás nepozná, že toto cvičení provádíte. Někteří muži, aby na to cvičení nezapomněli, tak si s oblibou nechávají vzkazy nalepené na ledničce nebo v koupelně. Kegelovo cvičení provádějte pravidelně několik týdnů po operaci prostaty.
Strava před operací prostaty
Dobrý nápad je používat vhodné potraviny několik týdnů před operací, aby se vaše tělo stalo silnější tím, že jíte zdravější stravu. Jezte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo a obiloviny. Nezapomeňte také na sklenici mléka denně, dále jezte nízkotučný sýr, jogurt, maso, drůbež a ryby. Když jíte maso, tak si vyberte vždy libové a tuk kolem okrajů okrájejte. Konzumace stravy s těmito potravinami pomůže tělu se lépe zotavit po operaci. Co nejvíce omezte příjem tuků, cukrů, alkoholu a soli, protože přebytek těchto elementů ve stravě není dobrý pro vaše tělo. Potraviny, které jsou bohaté na železo a vitamín C, posílí krvetvorbu, díky tomu budete mít před operací hodně zdravé a silné krve. Pokud budete jíst hodně potravin, které obsahují hodně železa a vitaminu C, tak si lépe udržíte správný krevní obraz. Pokud máte špatný krevní obraz, tak se můžete cítit unavení a to před operaci není dobré. Špatný krevní obraz se u vás může také objevit v případě, že jste v nedávné době darovali svou krev. Proto je důležité před operací prostaty jíst dostatek potravin s vysokým obsahem železa a vitamínu C, aby vaše krev byla před operací zdravá a silná.
V naší poradně s názvem VÝDUŤ NA MOZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava.
Dobry den, pritel ma pul roku po operaci mozkove vydute. Chtela bych se prosim zeptat, muze letet na dovolenou do Turecka? Aby mu jine klima neublizilo.
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operacivýdutě na mozku není problém změna klimatu, ale cesta letadlem. V letadle dochází k abnormálním změnám tlaku, které mohou být nebezpečné. Je nezbytné předem konzultovat plánovanou cestu s neurologem, který vám sdělí, zda-li je to vhodné a popřípadě vás vybaví potřebnými medikamenty.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
XXI/1
- Zhoubné nádory.
K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení.
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
XXII/1
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. - Stavy po transplantaci srdce.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení.
XXII/2
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení.
XXII/3
- Juvenilní hypertenze.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení.
XXII/4
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
XXIII/1
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku. - Chronická gastritis a duodenitis erosiva. - Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. - Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení.
XXIII/2
- Chronické onemocnění střev. - Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. - Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. - Dermatogenní malabsorpční syndromy. - Coeliakie. - Polyposis intestini. - Megacolon vrozené i získané. - Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.
Ve svém příspěvku CESTOVÁNÍ LETADLEM PO MOZKOVÉM ANEURIZMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Haasová.
V květnu to bude rok, co jsem podstoupila léčbu aneurizma mozku zavedením spirálky přes tepnu na noze. Cítím se dobře a ráda bych letěla na dovolenou letadlem. Prosím o radu, zda má někdo zkušenost a je to vůbec možné??? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela šalena.
Dobrý den
v dubnu to bude tři roky co jsem po operaci vydute na mozku zavedením spirálky
pres tepnu na noze. Cítím se dobře a ráda bych letěla letadlem na dovolenou.
Je to možné....DĚKUJI...
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVÁ CCA OPERACE ANEURYZMA MOZKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Gajdziok,JUDr..
Děkuji za odpověď, operace se týkala mé manželky, velikost výdutě činila 8 x 12 mm, operace trvala skutečně 4 h, proběhla 7.6.2017 v pořádku, bez komplikací, propuštěna dne 16.6. 2017 domů. Děkuji lékařům za profesionální zákrok, jako i za příkladnou následnou péči celému personálu neurochirugie FN Ostrava.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den,
přeji manželce brzké uzdravení a plnohodnotný návrat do běžného života.
Jsem po operaci již druhý rok, výdutě jsem nakonec měla tři. Pokud by jste se chtěli podělit o zkušenosti pište prosím na e-mail. děkuji s pozdravem Ivana
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
V naší poradně s názvem V 11 LETECH JSEM MĚLA ISCHEMICKOU MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dnes je mi 15 a už to budou 4 roky.
První rok po té jsem se zcela uzdravila, ochrnula jsem na celou pravou stranu a učila se zase chodit a pohybovat s rukou.Bylo vše skvělé.A doktoři koukali protože jsem na tom byla hodně špatně a šance na uzdravení byli opravdu malé.
Jenže po roce jse mi začla ruka třást a to i když jsem docházela na rehabilitace.
Nyní se to vše ještě víc zhoršilo a začla se třást i noha a víc kulhám.Doktorka má podezření na rozšiřování odumřelé tkáně a tak jdu na EEG.
Užívám prašky aspirin a cvičím ale stále se to horší.
Nevím co mam dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.
zobrazovací metody – angiografie mozku – kontrastní látka se injekčně aplikuje do cév a zobrazí cévy v mozku, CT, MR vyšetření;
lumbální punkce – odběr mozkomíšního moku.
Vyšetření pomocí počítačové tomografie a magnetické rezonance však umožňuje výdutě odhalit včas, lékaři je prý často objeví náhodně, když těmito metodami vyšetřují jinou nemoc. U výdutí menších než pět milimetrů nehrozí vysoké riziko prasknutí, větší aneurysmata se pak zpravidla operují buď zasvorkováním, nebo zavedením speciální spirálky přímo do výdutě, díky čemuž se v ní vytvoří krevní sraženina a krev přestane vytékat. Krvácení se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, zvracením, strnutím šíje a ztrátou vědomí.
Praktický návod: jak si vybrat lázně podle diagnózy a typu operace páteře
Výběr lázní po operaci páteře by nikdy neměl být náhodný. Každý typ operace zatěžuje jiné struktury, má jiná rizika a vyžaduje odlišný rehabilitační přístup. Níže najdeš praktický, srozumitelný návod, podle kterého se mohou řídit pacienti i jejich rodiny.
Krok 1: Ujasni si přesný typ operace
Zásadní je vědět nejen obecné označení zákroku, ale i jeho rozsah. Rozdíl mezi „operací páteře“ a konkrétním výkonem je obrovský.
operace výhřezu meziobratlové ploténky,
stabilizační operace (šrouby, implantáty),
operace krční páteře,
operace pro zúžení páteřního kanálu,
opakované (reoperace) zákroky.
Tato informace musí být vždy uvedena v lázeňském návrhu.
Krok 2: Zohledni hlavní pooperační potíže
Ne každý pacient má po operaci stejné obtíže. Právě podle nich se vybírá vhodný typ lázní.
Přetrvávající bolest
vhodné jsou lázně se silným fyzioterapeutickým a neurologickým zázemím,
důraz na individuální cvičení a práci s nervovým systémem.
Omezená hybnost
lázně s rehabilitačními bazény a hydroterapií,
postupné zvyšování rozsahu pohybu bez přetížení.
Neurologické příznaky (brnění, slabost končetin)
nutná přítomnost lékaře přímo v zařízení,
zkušenosti s pooperačními neurologickými pacienty.
Krok 3: Vyber lázně podle konkrétní oblasti páteře
Lázně po operaci bederní páteře
Bederní oblast nese největší mechanickou zátěž. Rehabilitace musí být velmi přesně dávkovaná.
zaměření na hluboký stabilizační systém,
nácvik správného sedu, stoje a chůze,
postupná zátěž bez prudkých rotací.
Lázně po operaci krční páteře
Zde je klíčová opatrnost a jemnost.
preferovat lázně s jemnými mobilizačními technikami,
omezit silové a dynamické procedury,
zaměření na dech a uvolnění přetížených svalů.
Lázně po stabilizační operaci
Pacienti s implantáty potřebují zkušený personál.
nutná znalost práce s fixovanou páteří,
vyhýbat se prudkým změnám poloh,
důraz na dlouhodobý plán rehabilitace.
Krok 4: Zohledni celkový zdravotní stav
Po operaci páteře se často projeví nebo zhorší další zdravotní problémy.
Kardiovaskulární onemocnění
vybírat lázně s interním lékařem,
kontrola krevního tlaku a srdeční zátěže.
Diabetes a metabolické poruchy
nutnost dietního režimu,
hlídání glykémií při fyzické zátěži.
Nadváha a obezita
velkou výhodou je cvičení ve vodě,
postupná zátěž šetrná ke kloubům.
Krok 5: Ověř si reálné zkušenosti s pooperačními pacienty
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kolenyak.
V září 2022 jsem byl operován byl proveden klipink. Velikost výdutě 4 mm.
Pobírám ID prvního stupně, v prosinci 2022 bude přehodnocení ID. Mám každodenní bolesti hlavy, ale 3-4krát v týdnu jsou bolesti velmi silné. Pracuji v chráněné dílně pro invalidy se zkrácenou pracovní dobou, kde je podmínkou být částečně invalidní. Mám velké obavy, že mi odeberou ID. Je mi 57 let a mám spoustu jiných omezení (léčený epileptik, diabetik a jiné). Myslíte, že mám nárok pobírat důchod prvního stupně dále? Děkuji Vám za odpověď M. Kolenyak
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kdy má lázeňský pobyt v Lázních Poděbrady po operaci skutečně smysl?
Lázeňský pobyt má smysl tehdy, když je pacient po operaci stabilizovaný, ale ještě není plně fyzicky ani psychicky zotavený.
Největší přínos má v období, kdy už nehrozí akutní pooperační komplikace, ale organismus je stále oslabený. Právě v této fázi pomáhá řízená rehabilitace obnovit kondici, zlepšit toleranci zátěže a snížit riziko, že se pacient bude dlouhodobě šetřit nebo se pohybu bát.
Po jakých typech operací jsou Lázně Poděbrady nejčastěji doporučovány?
Nejčastěji jsou doporučovány po operacích srdce a velkých cév.
Typicky jde o operace chlopní, bypassy, zákroky na koronárních tepnách nebo stavy po infarktu. Pobyt ale může mít přínos i po jiných operacích, pokud došlo k výraznému poklesu kondice, dlouhé hospitalizaci nebo kombinaci operace s chronickým onemocněním.
Jak dlouho po operaci mohu do Lázní Poděbrady nastoupit?
Ve většině případů několik týdnů po operaci, až je zdravotní stav stabilní.
Konkrétní načasování závisí na typu výkonu, hojení rány a celkové kondici. Příliš brzký nástup může být zatěžující, příliš pozdní zase snižuje rehabilitační efekt. Termín vždy stanovuje ošetřující lékař na základě zdravotní dokumentace.
Hradí lázeňský pobyt po operaci zdravotní pojišťovna?
Ano, u řady indikací je pobyt hrazen nebo částečně hrazen zdravotní pojišťovnou.
Záleží na typu operace, diagnóze a schválení revizním lékařem. Pojišťovna obvykle hradí léčebnou část pobytu, zatímco některé doplňkové služby mohou být za příplatek. Vždy je vhodné si podmínky ověřit předem.
Musím mít doporučení lékaře, nebo se mohu přihlásit sám?
Pro léčebný pobyt je nutné doporučení lékaře.
Návrh obvykle vystavuje praktický lékař nebo specialista, který pacienta sledoval po operaci. Bez tohoto doporučení nelze čerpat lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou, samoplátcovský pobyt má ale jiná pravidla.
Co když se během pobytu necítím dobře nebo se můj stav zhorší?
Během pobytu je zajištěn nepřetržitý zdravotnický dohled.
Při zhoršení stavu lékař upraví rehabilitační plán, sníží zátěž nebo dočasně některé procedury vynechá. V případě potřeby je zajištěna další odborná péče. Pobyt je vždy veden s ohledem na bezpečnost pacienta.
Je lázeňský pobyt fyzicky náročný?
Pobyt není koncipován jako extrémní zátěž.
Rehabilitace je nastavena individuálně podle aktuální kondice pacienta. Cílem není výkon, ale postupné a bezpečné zvyšování zátěže. Většina pacientů zvládá program bez potíží a oceňuje, že se cítí „příjemně unavená“, nikoli vyčerpaná.
Mohu do lázní i ve vyšším věku?
Ano, vyšší věk není překážkou.
Naopak senioři patří mezi skupiny, které z lázeňského pobytu často p
Ve svém příspěvku BOLESTI PO OPERACI MOZKOVÉ VÝDUTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šustková.
Dobrý den.
Prosím o váš názor. Dcera 33 let, je měsíc po akutní operaci prasklého mozkového aneurismatu. Při všem tom štěstí, že přežila a je zachována hybnost, trvají velké bolesti hlavy s tlakem v operované, levé části hlavy. Trvají závratě, nechutenství, nauzea, zrakové omezení. Přála bych si vědět, zda je to v této fázi rekonvalescence ještě normální. Hodně ji to limituje v pohybu a přála by si větší pokroky.
Děkuji za odpověď, jsem matka, zdravotní sestra, ale vůbec se v této problematice
nevyznám, proto se obracím s prosbou na vás.
Jana Šustková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO OPERACI KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Foukal.
Můj věk je 66 let. Užívám lék Tamurex na zvětšenou prostatu. Před operací kolena jsem byl celkem bez problémů s močením. Po operaci došlo k částečné retenci moče (zástava močení). Protože jsem nemohl po 3 dny vyprázdnit močový měchýř, byl mi zaveden katetr. Po dvou dnech mi byl vytažen a už jsem se nevymočil vůbec. Takže mi byl katétr nasazen znovu a po 19 dnech mám jít na kontrolu na urologii. Nevím, zda se to může upravit,nebo mně čeká operace. Má prosím někdo podobnou zkušenost? Díky zaradu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám bohužel podobnou zkušenost, jenom s tím rozdílem, že jsem mladší o 3 roky, a podle data Vašeho příspěvku jsem byl na operaci asi dva týdny po Vás. Před operací kolene jsem necítil vůbec žádné problémy, s močením ani s prostatou. Po operaci jsem se vůbec nevymočil, takže jsem měl zavedený katétr hned první noc po operaci, další den vyndaný, a protože jsem se pořád nemohl vymočit, dostal jsem katétr znovu a teď jsem taky v "čekací lhůtě" před kontrolou na urologii. V nemocnici mně řekli, že u některých pacientů, kteří jsou při operaci uspaní, se problémy s močením objevují. Nejspíš musíme čekat a doufat, že se to po určité době spraví.
Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.
Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.
Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.
Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.
Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní
Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsícůpo operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,
