Když začnete před očima vidět neškodné skvrnky vypadající jako plankton či pár teček bezbarvých kruhů, může se jednat o sklivcové zákalky. S největší pravděpodobností je to degenerativní onemocnění, takže víceméně jediné, co zabírá, je laserová operace nebo vitrektomie.
Sklivec v oku
Podle Wikipedie je sklivec (latinsky corpus vitreum) průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem (řasnatým tělískem, corpus ciliare). Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. Tam, kde na sklivec naléhá čočka, se nachází jamka pro čočku (fossa hyaloidea).
Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku. A. hyaloidea vycházela z papily zrakového nervu (discus nervi optici), oblasti sítnice oka, kde vzniká zrakový nerv, takzvaná slepá skvrna.
Stroma vitreum je tvořeno trámčinou z velice jemných vláken – (fibril), které jsou při povrchu hustší, takže tvoří pevnější povrch sklivce (membrana vitrea).
Obsah sklivce:
voda (98 %);
chlorid sodný;
stopy bílkovin;
kyselina hyaluronová (díky ní má sklivec gelovitou konzistenci).
Hlavní funkce:
udržování nitroočního tlaku a udržení hladkého povrchu sítnice;
sklivec je rosolovitá, průhledná tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici – poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a k poruchám vidění.
V naší poradně s názvem LIPOM ODSTRANĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Dobrý den,
mám lipom v oblasti žaludku. Slyšela jsem, že jeho odstranění není nic závažného, ale že je pod ním kilní jamka, kterou je potřeba zašít.
Chtěla jsem se zeptat, zda musím být potom na neschopence, jelikož mám namáhavou práci nebo jde jen o jednodenní zákrok.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samotná excize lipomu - jeho chirurgické vyjmutí je jednoduchý jednodenní zákrok, ale rekonvalescence rány trvá minimálně týden, kdy je nutné ránu nijak nenamáhat, aby se mohla utvořit jizva. Když tuto fázi podceníte, tak by se rána mohla hojit i delší dobu a k tomu byste dostala jako odměnu nepěknou jizvu. Minimálně do vytáhnutí stehů byste se měla zdržet fyzické námahy břišních svalů.
Může začít již v prvních měsících života, na pokožce se objevují červené mokvavé krusty, které svědí, nejčastěji jsou v obličeji, vlasech, pod plenami, na končetinách. U starších dětí a u dospělých bývají zejména v loketní a podkolenní jamce, na víčkách, šíji a zápěstí. Někdy dochází i k dalšímu rozšíření nebo se ložisko infikuje bakteriemi. Po léčbě se povrch kůže olupuje. Pacienti mívají často celkově suchou kůži.
Výskyt a zhoršení ekzému vyvolávají různé spouštěcí faktory. Mezi ně patří například alergeny potravinové i roztoči, plísně a bakterie v domácím prachu, pyly dřevin a travin, srst zvířat, bakteriální flóra, faktory psychogenní (stres) a fyzikálně-chemické faktory (vysoká teplota, chlad, dezinfekční prostředky, tření oděvem, nevhodná kosmetika).
V osobní i rodinné anamnéze pacientů se často vyskytují i příznaky respirační alergie.
K charakteristickým rysům náleží poškození kožní struktury a funkce kůže jako bariéry se sníženou hydratací a s její zvýšenou dráždivostí. Onemocnění může (jeho závažné formy) ovlivnit osobní, společenský i profesní život pacienta.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubešková.
Také ALOE VERA ředí krev, ale jak a kolik se dá jí použít? Prosím o odpověď - moc děkuji s pozdravem Kubešková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Hezký den, uživám lék eliquis 5 mg dvakrát denně na krátkou hlubokou podkolenní trombozu (z dlouhého ležení u covidu a zápalu plic). Po léku mám nesnesitelné migrény, hlava bolí nepřetržitě 15 dnů. Mám s lékařem přejít na warfarin, u kterého údajně bolesti hlavy nebývají? Nebudu moci jíst řadu věcí, vím. Nebo jsou i jiné léky, kde toto není hlavním vedlejším účinkem? V lékárně mi potvrdili, že eliquis někdy dělá ostré bolesti hlavy.
Nemohu celou léčbu vyměnit za:
kajenský pepř, vitajin C, česnek v tabletách, skořici, zázvor, kari, kurkumu, mátu, oregano, papriku, hroznové víno a borůvky?
Děkuji. Petra, 45 let.
Uzliny v tříslech svádějí lymfu z orgánů malé pánve, a pokud jsou zduřelé, mohou ukazovat na urologické nebo gynekologické problémy. Mízní uzliny v třísle se dají běžně nahmatat. Pokud jsou uzliny více hmatatelné, je důležité sledovat, zdali se nezvětšují, neobjevují se další nebo nejsou pohyblivé. I v podkolenní jamce máme lymfatické uzliny. Jejich zduření bývá signálem zánětu v noze.
Ve svém příspěvku ELIQUIS A BOLEST HLAVY, MIGRÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Hezký den, uživám lék eliquis 5 mg dvakrát denně na krátkou hlubokou podkolenní trombozu (z dlouhého ležení u covidu a zápalu plic). Po léku mám nesnesitelné migrény, hlava bolí nepřetržitě 15 dnů. Mám s lékařem přejít na warfarin, u kterého údajně bolesti hlavy nebývají? Nebudu moci jíst řadu věcí, vím. Nebo jsou i jiné léky, kde toto není hlavním vedlejším účinkem? V lékárně mi potvrdili, že eliquis někdy dělá ostré bolesti hlavy. Navíc užívám venlafaxin a s tímto lékem by se prý neměl.
Nemohu celou léčbu vyměnit za:
kajenský pepř, vitajin C, česnek v tabletách, skořici, zázvor, kari, kurkumu, mátu, oregano, papriku, hroznové víno a borůvky?
Děkuji. Petra, 45 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mízní uzliny jsou součástí mízního systému. Mízní uzliny se zapojují do obrany organismu před infekcí nebo zachytávají nádorové buňky uvolněné z primárního nádoru. Mízní uzliny mají kulovitý až oválný tvar, velikostí i vzhledem mohou připomínat větší druh fazole. Skládají se z kůry a dřeně. Zvětšení lymfatických uzlin, k němuž dochází v důsledku přemnožení bílých krvinek, zpravidla signalizuje, že imunitní systém organismu bojuje s infekcí. Lymfatické uzliny se nacházejí především v blízkosti velkých tepen a jsou rozmístěny po celém těle, celkem je jich kolem 450. Mezi nejdůležitější z nich patří uzliny na krku, jedná se o párové orgány uložené po stranách krku, před ušním boltcem a v zadní části hlavy. Úkolem těchto uzlin je odvádět lymfu z orgánů krku a hlavy. Dalšími důležitými uzlinami jsou ty umístěné v oblasti nad a pod klíční kostí – nadklíčkové a podklíčkové uzliny, ke kterým je přiváděna lymfa z prsů a hrudní stěny. V oblasti nad levou klíční kostí se nachází specifická lymfatická uzlina, která se při zvětšení označuje jako Virchowova uzlina (pojmenovaná po německém lékaři Rudolfu Virchowovi) a může signalizovat rakovinu žaludku. Neméně významné jsou uzliny v oblasti podpažní jamky, jejichž zvětšení může mimo jiné signalizovat rakovinu prsu u žen. Ve spodní části kolene pak najdeme mízní uzliny v podkolenní jamce, jejichž zvětšení obvykle naznačuje přítomnost zánětu v noze.
Lymfatické uzliny mají kulovitý až oválný tvar, velikostí i vzhledem mohou připomínat větší druh fazole. Skládají se z kůry a dřeně. Zvětšení lymfatických uzlin, k němuž dochází v důsledku přemnožení bílých krvinek, zpravidla signalizuje, že imunitní systém organismu bojuje s infekcí. Lymfatické uzliny se nacházejí především v blízkosti velkých tepen a jsou rozmístěny po celém těle, celkem je jich kolem 450. Mezi nejdůležitější z nich patří uzliny na krku (párové orgány uložené po stranách krku), před ušním boltcem a v zadní části hlavy. Úkolem těchto uzlin je odvádět lymfu z orgánů krku a hlavy. Dalšími důležitými uzlinami jsou ty umístěné v oblasti nad a pod klíční kostí – nadklíčkové a podklíčkové uzliny, ke kterým je přiváděna lymfa z prsů a hrudní stěny. V oblasti nad levou klíční kostí se nachází specifická lymfatická uzlina, která se při zvětšení označuje jako Virchowova uzlina (pojmenovaná po německém lékaři Rudolfu Virchowovi) a může signalizovat rakovinu žaludku. Neméně významné jsou uzliny v oblasti podpažní jamky, jejichž zvětšení může mimo jiné signalizovat rakovinu prsu u žen. Ve spodní části kolene pak najdeme mízní uzliny v podkolenní jamce, jejichž zvětšení obvykle naznačuje přítomnost zánětu v noze.
Bakerova cysta se objevuje v podkolenní jamce, přičemž se nachází především na vnitřní straně této jamky. Cysta je naplněna tekutinou, tlačí, bolí a omezuje pohyblivost kolena a celé nohy. Cysta se nejčastěji objevuje okolo třicátého věku života. Druhou skupinou, která na tuto cystu trpí, jsou lidé nad padesát let, u nichž výskyt tohoto problému také narůstá – v tomto věku trápí cysta až 50 % nemocných. Bakerova cysta postihuje častěji muže než ženy a je doprovodným efektem nebo následkem jiných onemocnění. Jedná se například o artritidu (zánětlivé onemocnění kloubu), osteoartrózu (nezánětlivé onemocnění kloubu), dnu (nemoc, při níž jsou klouby zaneseny krystalky kyseliny močové, která není správně vylučována z organismu) nebo prasklinu menisku (většinou poúrazově). U sportovců se Bakerova cysta objevuje především jako následek prodělaného úrazu. Často je ovšem příčina vzniku cysty neznámá.
Cysta se dá obvykle nahmatat v podkolenní jamce. Pokud má lékař podezření na toto onemocnění, musí si pořádně prohlédnout pacienta. Diagnóza se potvrdí pomocí sonografického vyšetření. Pro přesné určení rozsahu cysty se provádí počítačová tomografie CT, při níž se přesně zobrazí velikost a přesné umístění cysty. Onemocnění je často zaměňováno za poranění menisků – při nejasné diagnóze se provede magnetická rezonance. Léčba je založena především na odsátí tekutiny z cysty. Nemocnému je naordinována ortéza, která koleno zpevní. Dále je doporučen klid, pacient by se měl vyhýbat fyzické aktivitě. Při bolestech se doporučují analgetika. Lékař rovněž může aplikovat kortikosteroidy na utlumení zánětu. Komplikacemi Bakerovy cysty jsou nejčastěji její chronické opakování a dlouhodobé snížení kvality pohybu nemocného. Ojediněle se tento stav řeší chirurgicky, ale to se týká jen malého množství případů. Závažnou komplikací je záměna Bakerovy cysty za hlubokou žilní trombózu, která má velmi podobné příznaky, ale může být až smrtelně nebezpečná. Je doprovázena vznikem krevních trombů (sraženin) v dolních končetinách. V případě, že není trombóza včasně léčena, může dojít k uvolnění sraženiny, která následně putuje cévním řečištěm až do plic. Dojde tak k vytvoření plicní embolie, což je stav akutně ohrožující lidský život.
Lokální trombolytická léčba spočívá v aplikaci látky rozpouštějící sraženinu přímo do místa vzniku cestou podkolenní žíly. Nejčastěji podávanou účinnou látkou je altepláza. Ta dokáže oproti konzervativní antikoagulační léčbě trombus účinněji rozpustit, ale léčba je rizikovější kvůli četným krvácivým komplikacím. Lokální trombolýza je určena pro rozsáhlé trombózy pánevních nebo podklíčkových žil mladších pacientů.
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností
Bakerova cysta je nahromadění synoviální tekutiny v podkolenní jamce. Nejčastěji vzniká jako důsledek zánětu, přetížení kolene nebo artrózy. Sama o sobě není nebezpečná, ale může výrazně bolet a bránit v chůzi.
Bakerova pseudocysta, často označovaná také jako bakerová cysta, je nahromadění kloubní tekutiny v oblasti podkolenní jamky. Nejde o pravou cystu s vlastní stěnou, ale o vyklenutí kloubního pouzdra, které vzniká při zvýšeném tlaku v kolenním kloubu. Nejčastěji souvisí s přetížením kolene, artrózou nebo zánětem kloubu. Tekutina se hromadí postupně a vytváří bouli v podkolení jamce, která může být měkká až rosolovitá. V klidu bývá méně patrná, při zátěži se zvětšuje. Pro mnoho lidí je prvním signálem pocit tahu nebo tlaku za kolenem. Bakerova cysta se může objevit v jakémkoli věku. Častější je však u dospělých s potížemi kolenního kloubu. Správné pochopení mechanismu vzniku je důležité pro volbu léčby.
Bakerova cysta vs. cysta pod kolenem
Pojmy bakerova cysta a cysta pod kolenem jsou v běžné praxi často zaměňovány. Ne každá boule v této oblasti je však bakerová pseudocysta. Může jít také o zvětšenou uzlinu, tukový útvar nebo jiný typ cysty. Typické pro bakerovu cystu je spojení s kolenním kloubem a kolísání velikosti podle zátěže. Právě proto je důležité lékařské vyšetření. Samodiagnostika může vést k mylným závěrům. Zobrazovací metody pomáhají odlišit jednotlivé příčiny. To je klíčové pro správnou léčbu.
Bakerova cysta téměř vždy souvisí s problémem uvnitř kolenního kloubu. Nejčastěji jde o artrózu, poškození menisku nebo zánětlivé onemocnění. Zvýšená tvorba kloubní tekutiny vede k jejímu přesunu do podkolenní oblasti. Vzniká tak typická bakerová pseudocysta. Čím déle trvá základní problém, tím větší je riziko vzniku cysty. Léčba by se proto měla zaměřit nejen na samotnou bouli, ale i na příčinu. Bez toho se cysta často vrací. To potvrzují i zkušenosti pacientů.
Bakerova cysta a lymfatický systém
V některých případech se zmiňuje souvislost bakerovy cysty a lymfatického systému. Otoky v oblasti kolene mohou zhoršovat odtok tekutin a přispívat k pocitu napětí. Nejde však o primární příčinu, ale spíše o doprovodný faktor. Správná diagnostika je proto klíčová. Lymfatický systém hraje roli zejména u chronických stavů. I zde je důležitý komplexní přístup.
