PODRÁŽDĚNÝ DVANÁCTNÍK je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Domníváme se, že žaludeční vředy způsobuje především stres, jenže skutečnost je jiná. Za vznik žaludečních vředů totiž může i skladba jídla, stravovací návyky, konzumace alkoholu, kouření, chronické užívání některých léků a také jedna záludná bakterie. Přestože slýcháme zpravidla o žaludečních vředech, ve skutečnosti se výrazně častěji vyskytují vředy dvanáctníku.
Dieta na dvanácterník
Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).
Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.
Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.
Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.
Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:
alkohol, cigarety
pečivo (výrazně okyseluje organismus)
rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
smažené a tučné výrobky, chipsy
vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
Většina lidí vůbec neřeší, co jí, a jedí prostě to, co jim chutná. Ať to je sladké, slané nebo dělané na tuku. Přemíra tuku v naší stravě však způsobuje podráždění žlučníku. Podrážděný žlučník je nepříjemnou zdravotní komplikací, která může potkat každého člověka. Jenže mnoho postižených často ani netuší, že jejich problémy souvisí s podrážděným žlučníkem. Často příznaky přiřazují žaludečním obtížím nebo jen tomu, že se přejedli nebo něco špatného snědli. Pokud se však problémy se žlučníkem neodhalí včas, budou se většinou zhoršovat. Podrážděný žlučník se musí zklidnit přísnou dietou s omezením tuků.
Ve svém příspěvku PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Belanka.
Žlučník ma nebolí a jeden den jsem měla závratě a bobolívalo mne brřicho.
Sjedla jsem půlku hrušky,topinku a par lžic bramborového salátu s majonézou.
Netvracím,ale není mi dobře.Děkuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První příznaky Crohnovy choroby se objevují obvykle ve věku 20–30 let, ale mohou postihnout člověka prakticky kdykoliv. Její projevy se mohou vyskytovat i u jiných onemocnění, proto je náročné stanovit diagnózu. Diagnostika není snadná, jelikož se zánět může ze svého centra šířit i do dalších oblastí trávicího traktu. Onemocnění typicky postihuje konečný úsek tenkého střeva, tzv. ileum. Výlučně je tato oblast postižena ve 30 % případů. Zánět však může být lokalizován i v tlustém střevě. Pak je těžké odlišit Crohnovu chorobu od ulcerózní kolitidy. Až v 50 % případů je postiženo tenké i tlusté střevo současně. V nejtěžších případech jsou zasaženy i další části trávicího ústrojí jako žaludek, dvanáctník či horní část tenkého střeva. Příznaky Crohnovy choroby můžeme rozdělit na projevy v trávicí soustavě a mimo ní.
V naší poradně s názvem PŘÍRODNÍ ANTIBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra.
Dobrý den,
už skoro měsíc mě p. doktor léčil práškami erdomed...Až mám v ústech bílý jazyk, na jazyku pupínky. Jazyk mě pálí, největší problém je v noci, nemohu spát, protože se mi vytváří sliny. Byla jsem na ORL - prý mykóza - dostala jsem něco namíchaného z lékárny a mám to žmoulat 2x denně, ale nepomáhá. Byla jsem na vyšetření Gastro - p. doktor říkal, že mám slabě podrážděný žaludek - omaprezo, ale na mykózu, že to nevypadá.
Už nevím co mám dělat, protože jsem nikdy prášky nebrala.
Můžete mi prosím poradit o co by se jednalo?
A něco přírodního? Jsem spíše na bylinky, čaje.
Moc děkuji. S pozdravem Mgr. Naxerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jazyk patří do kompetence zubního lékaře. Zajděte ke svému zubaři a trvejte na stěru z jazyka a jeho následném laboratorním vyšetření. Tohle zvažování, co to je, či není, jen podle toho, jak to vypadá, evidentně nikam nevede. V laboratoři jasně identifikují případný patogen a zároveň k tomu přiloží i seznam tři léků, které odzkoušeli a prokázali účinnost. Podle laboratorních výsledků se uvidí jak dál.
Zvracení krve čili hematemeze vypovídá o problému postihujícím jícen, žaludek nebo dvanáctník. Krev je buď červené barvy, nebo částečně „natrávená“ působením žaludeční kyseliny nabývá vzhledu kávové sedliny. Nejprve je nutné zkontrolovat, zda se zdroj krvácení nenachází v dutině ústní či v nose a krev se do zvratků nedostává touto cestou. Není-li tomu tak, pak by měl být postižený urychleně dopraven do zdravotnického zařízení. Neškodně vyhlížející krvácení může přejít v život ohrožující stav. Zvracení krve může předcházet či doprovázet meléna, tedy stolice s natrávenou krví připomínající dehet.
Příčinou zvracení krve mohou být vředy dvanáctníku a žaludku spolu s nezánětlivým krvácivým postižením žaludku vznikajícím z různých příčin (často i neznámých). Jiným možným zdrojem jsou jícnové varixy, jež jsou obvyklým důsledkem závažné poruchy jater (například alkoholické cirhózy). Jícnové varixy zasahují do průsvitu jícnu, kryty jsou pouze tenkou vrstvou tkáně, jsou proto náchylné k mechanickému porušení (například pouhou chlebovou kůrkou) při polykání. Krvácení z jícnových varixů může mít velmi dramatický průběh a je obtížně zastavitelné. Méně často je jako příčina krvácení zjištěn zánět jícnu, Mallory-Weissův syndrom (krvácení přichází po kašli či zvracení, obvykle není závažné a spontánně se zastaví), případně nádory nebo vředy jícnu.
Léčba je vždy individuální dle příčiny a stavu pacienta.
Ve svém příspěvku RAKOVINA JAZYKA PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paters.
Uz dlhsie sa mi robia na jazyku te gulicky co to ?
Prosim rychlo odpovede na mail Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lamička * *.
Dobrý den, předavkovala jsem se horkým nápojem celaskon. Měla jsem horečku a nevšimla jsem si ,že je tam napsáno jeden sáček na den. Nic méně objevili se mi hrbolky na jazyku popřípadě mám i lehce podrážděny hltan. Doktor mi předepsal takovou žlutou lepkavou tekutinu a prý si to tím mám mazat. Může mi nějaký doktor který mě nechce zabít vysvětlit jestli se jedná o rakovinu. Díky za nic
Žaludek je vakovitý dutý orgán, který je součástí trávicí soustavy a jehož funkcí je mechanický (peristaltika) a chemický (enzymatická úprava) rozklad tráveniny. Dále zpracování, smíšení a promíchání potravy před jejím přesunem do střeva. Obecně lze říci, že býložravci mají mnohem složitější žaludek (vůbec celou trávicí soustavu) než masožravci.
Lidský žaludek je rozšířená část trávicí trubice, která navazuje na jícen a z druhé strany z něj vychází dvanáctník. Jedná se o svalový vak uložený v dutině břišní pod levou klenbou brániční mezi slezinou a játry. Jeho tvar a velikost se mění v souvislosti s jeho naplněním a polohou těla. Obecně však má tvar zahnutého vaku s levým konvexním a pravým konkávním okrajem (zakřivením). Hlavní funkcí žaludku je trávení. Protože obsahuje chlorovodík, chrání povrch žaludku alkalický hlen, takže tráví potravu, aniž tráví sám sebe. Objem žaludku u průměrného člověka je jeden až dva litry a dosahuje velikosti mezi 25 až 30 cm.
Sliznice žaludku je silná, tmavě růžová, v prázdném žaludku složená v nepravidelné řasy, mezi řasami ústí žlázy žaludečních šťáv. Je krytá jednovrstvým epitelem, na povrchu je vrstva hlenu, která chrání před natrávením. Podslizniční vazivo je spíše řídké s elastickými vlákny, tukovými buňkami, cévními a nervovými pletenci. Mimoto je ve stěně také hladká svalovina, která je nejsilnější v pyloru (vrátníku). Sliznice žaludku je u živého člověka oranžově červená, u mrtvého pak bledá a natrávená. Na jejím povrchu se nachází ochranný hlen. Na sliznici se rozlišují řasy sliznice (plicae gastricae), podélné řasy a Waldeyrova cestu (sulcus salivarius). Podsliznicové vazivo je řídké a umožňuje posouvání sliznice při změnách náplně a pohybech žaludku. Obsahuje sítě cév a nervové pleteně. Svalovina žaludku svým napětím udržuje tvar žaludku. Mezi její další funkce patří peristolická a peristaltická činnost. Peristolická činnost je napětí stěn a jejich přitištění k obsahu žaludku, zatímco peristaltická činnost vytváří prstencovité kontrakce žaludku (jako vlna postupují po žaludku od kardie (česla) k pyloru a posunují obsah žaludku). Svalovina žaludku má tři vrstvy.
Funkce žaludku:
mechanická: zpracovává svými stěnami potravu;
chemická: působení enzymů, například pepsin štěpí bílkoviny a lipáza štěpí tuky; sacharidy se v žaludku neštěpí, protože jsou částečně rozštěpeny ptyalinem v ústech;
produkce žaludeční šťávy: 1,5–2 litry denně (záleží na množství a složení potravy); žaludeční šťáva se skládá z vody, enzymů, chymozinu (u dětí), chlorovodíku, pepsinu, gastrinu, mucinu.
Ve svém příspěvku ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Pěkný den dnes jsem byl v nemocnici mám zvýšené jaterní testy,na žlučníku tečky písku,bolí mě břicho měl jsem už víc jak 8 dní průjem.V nemocnici měli podezření na virová hepatitida..Nevěděli chtěli si mě tam nechat marodím doma a mám dietu...překvapil mne počet doktorů a doktorek z UK .český byl jediný.Uk doktorce jsem moc nerozuměl...Zítra se jdu domluvit se svou skvělou doktorkou co dál.Do těžké práce pro bolesti břicha nemohu..Mějte se krásně chci být zase zdravý a ještě dva roky do důchodu po odpracovaných 44 letech práce...Milan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Léky na žlučník uleví od nepříjemných bolestí v podžebří a pomohou odstranit chronickou zácpu způsobenou nedostatkem žluči ve střevě. Choleretikum také podporuje tvorbu vylučování žluče, čímž napomáhá uvolnění bolestivé křeče hladkého svalstva žlučníku. Pokud však pociťujete výrazné obtíže doprovázené nechutenstvím či brzkým pocitem plnosti, užívání choleretik doporučujeme spojit s vhodnou úpravou stravy (vynechání mastného, smaženého, příliš sladkého) a celkovou očistou organismu, která podrážděný žlučník zklidní. Mezi nabízené produkty patří ESSENTIALE FORTE N 100 tobolky, ROWACHOL CPS 50, ISOCHOL 30X400MG obalené tablety, IBEROGAST TCT 1X20ML, CHOLAGOL 1X10ML kapky, roztok, ROWACHOL GTT 1X10ML.
Léky na žlučník uleví od nepříjemných bolestí v podžebří a pomohou odstranit chronickou zácpu způsobenou nedostatkem žluči ve střevě. Choleretikum také podporuje tvorbu vylučování žluče, čímž uvolňuje bolestivé křeče hladkého svalstva žlučníku. Pokud však pociťujete výrazné obtíže doprovázené nechutenstvím či brzkým pocitem plnosti, doporučuje se užívání choleretik spojit s vhodnou úpravou stravy (vynechání mastného, smaženého, příliš sladkého) a celkovou očistou organismu, která podrážděný žlučník zklidní. Kapky jsou jednou z nejoblíbenějších forem léků na žlučník u lidí, kteří neradi polykají tablety. Vyzkoušejte například Cholagol, který povzbuzuje tvorbu a vylučování žluči a zmírňuje křeče hladkého střeva a žlučových cest, má mírně projímavý účinek. Klasické obalené tablety, které rovněž podporují tvorbu žluči, uvolňují křeče a odstraňují chronickou zácpu. Zástupcem těchto tablet je Isochol. Tobolky se užívají o poznání lépe než tablety, výborný je Essentiale Forte pro prevenci tvorby žlučových kamenů.
Zde je seznam léků na žlučník, které lze volně koupit: léky na žlučník cena. Na tlumení bolesti žlučníku se používají analgetika - léky proti bolesti, například Valetol, Atalargin, APO-Ibuprofen Rapid, atd.
Jako doplněk k těmto lékům se doporučuje pití dostatečného množství žlučníkového čaje, především odvaru ze šalvěje či řepíku lékařského. Uvedené bylinky a čaje na žlučník však slouží spíše jako podpůrný prostředek při lehkých žlučníkových obtížích. V případě, že bolesti neustoupí do 5 dnů, je nutné léčbu konzultovat s lékařem, neboť se může jednat o závažný zánět žlučníku.
Podrážděný žlučník se může v těhotenství objevit. Pokud se jedná pouze o dietní chybu, je dobré tento stav řešit dietou a potíže se žlučníkem samy odezní. Výborný je i žlučníkový a mátový čaj na odeznění nepříjemných problémů se žlučníkem v těhotenství. Tento čaj se pije 2x až 3x denně a neublíží miminku. Samozřejmě je důležitá konzultace s gynekologem.
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
Na podrážděný žaludek a zvracení je vhodná následující žaludeční směs: smíchejte po 20 g rozdrobeného kořene andělky, natě benediktu lékařského, listu máty peprné a listu meduňky a po 10 g rozdrobeného kořene omanu, natě vlaštovičníku a natě jablečníku. Půldruhé lžíce směsi zalijte v termosce 2 sklenicemi vroucí vody. Pijte půl sklenice 2–3krát denně při obtížích po lžičkách, posléze před každým jídlem.
Řepík lékařský – příznivě ovlivňuje trávicí procesy zažívacího traktu. Podporuje zažívání, správnou činnost jater, žlučníku a střev. Protože působí protizánětlivě a hojivě, používá se zevně jako obklad nebo koupel při různých vyrážkách, nehojících se ranách, odřeninách a popáleninách. Je užitečný jako kloktadlo při zánětech horních cest dýchacích. Jako hlavní účinné složky v něm působí třísloviny nebo flavonoidy.
Jablečník obecný – používá se jeho nať, která se uplatní při povzbuzení chuti k jídlu, ke zlepšení trávení, při nízké tvorbě žluči a při žlučníkových potížích. Navíc se doporučuje při bronchitidách, při průduškovém astmatu a při menstruačních bolestech. Z účinných složek obsahuje silice, flavonoidy a diterpeny.
Pampeliška lékařská – podporuje činnost trávicích orgánů a sekreci trávicích šťáv. Používá se rovněž jako močopudný prostředek. Celkově posiluje organismus a je známo, že je oblíbenou součástí jarních bylinných kúr. Obsahuje draslík, fruktózu, inulin, hořčiny a další složky.
Máta peprná – k léčbě se používá její nať a list. Mátový čaj je asi jedním z nejužívanějších čajů připravovaných z léčivých rostlin. Pozitivně ovlivňuje zažívání, působí hlavně na vylučování žaludečních šťáv a žluče. Čaj z máty peprné příjemně chutná po své hlavní složce – mentolu. Máta peprná je silně aromatická rostlina, která povzbuzuje tvorbu a vylučování žluče, dále zmírňuje nadýmání a uvolňuje křeče. Je o ní známo, že se přidává do různých čajových směsí za účelem úpravy nepříjemné chuti. Z účinných látek obsahuje samozřejmě silice, dále třísloviny, flavonoidy, triterpeny a organické kyseliny.
Kurkuma – používá se její kořen. Kurkuma podporuje tvorbu žluči a tím napomáhá lepšímu trávení tuků. Působí pozitivně na prokrvení. Obsahuje škrob, silice a kurkuminoidy.
Šalvěj – používá se při nechutenství, nadýmání, průjmech, omezuje vyměšování potu.
Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
Soda má mírně abrazivní mechanický účinek při tření o zuby a zároveň působí také chemicky, protože reaguje se zubním kamenem, čímž jej rozpouští. Velkým přínosem je, že pomáhá také neutralizovat bakterie a tímto způsobem vlastně bělení zubů léčí špatný dech.
Vybělení zubů můžeme vidět okamžitě a je bezbolestné. Navíc soda napomáhá odstranění zubního kamene. Ovšem je třeba se vyhnout agresivnímu tření dásní, které mohou být podrážděny mechanickým účinkem sody.
Použití jedlé sody k bělení
Nejšetrnějším způsobem je kúra na jeden měsíc dvakrát ročně, přičemž sodu aplikujeme jen jednou nebo dvakrát týdně, abychom se vyhnuli možnému poškození skloviny zubů, protože soda má silný abrazivní účinek při užívání v dlouhodobém horizontu.
Mokrý kartáček namočíme do práškové jedlé sody, přičemž pokryjeme zcela štětiny kartáčku shora, a takto si vyčistíme zuby. Sodu lze rovněž nasypat na zubní pastu a touto směsí si vyčistit zuby. Smíchání sody se zubní pastou zmírňuje slanou chuť sody, ale zvyšuje brusný účinek.
Jiná forma použití je rozpustit sodu do vody, a to tak, že přidáme lžíci jedlé sody do sklenice s polovinou vody, rozmícháme a vyplachujeme tímto roztokem ústa. Tím sice příliš zuby nevybělíme, ale zato získáme domácí ústní vodu, která neutralizuje bakterie v ústech.
Po nacementování korunky do úst je zapotřebí si na novou situaci nějaký čas zvykat. Člověk v ústech citlivě vnímá i sebemenší prostorové a tvarové změny. Přestože to není pravidlem, mohou nastat po nacementování korunky určité potíže s navykáním na novou situaci, což může být způsobeno několika důvody. Zubní nerv může být například již před ošetřením mírně podrážděný přítomným zubním kazem a na zatížení způsobené proběhlým ošetřením (preparace, otisk, cementování a tak dále) pak reaguje zvýšenou citlivostí. Každý člověk má navíc jiný práh pro vznik bolesti.
Typické potíže, které mohou po nacementování korunky nastat, jsou:
Citlivost na teplotu, zejména na studené, líčí pacienti nejčastěji. Trvá-li citlivost na teplo a chlad jen několik sekund, můžeme to považovat za „normální“. Během několika dnů či týdnů by potíže měly ustoupit. Důležité je, aby měl pacient pocit, že citlivost postupně spíše slábne, než sílí. Jestliže však bolest po tepelném podnětu trvá celé minuty, objevuje se spontánně, sama od sebe, nebo dokonce její intenzita sílí, je možné, že došlo k zanícení zubního nervu, a pak je nutné ošetření. V takovém případě je zapotřebí se co možná nejdříve obrátit na zubního lékaře.
Pocit napětí a změna pocitů při kousání je považována za normální reakci a většinou se upraví během 1–2 dnů.
Pacient má pocit, že je korunka příliš vysoká. V prvních několika dnech to může být jen subjektivní pocit vyvolaný tím, že se nový zub opět normálně namáhá. Pokud by vám však připadalo, že se ostatní zuby při skusu vzájemně nedotýkají tak, jak mají, určitě se vydejte ke svému zubaři. Na porušení správné výšky skusu reaguje žvýkací aparát velmi citlivě. Snížení korunky o necelý milimetr může přinést okamžitou úlevu.
Zub s nasazenou korunkou bolí při skusu, bolí spontánně sám od sebe, v noci se budíte bolestí nebo vám připadá, že je zub mírně pohyblivý. To jsou již příznaky, že nastal vážnější problém, a je bezpodmínečně třeba co nejdříve navštívit zubní ordinaci.
U pacientů s prokázanými žlučovými kameny či jinou poruchou funkce žlučníku je důvod k chirurgickému řešení. Operace žlučníku se v převážné míře provádějí jen laparoskopicky. Výkon lze provést bez hospitalizace v nemocnici. Většinou se tento operační zákrok provádí standardně při krátkodobém pobytu na lůžku, nejvýše se jedná o 24 hodin. Podezření na onemocnění žlučníku lze potvrdit nebo vyvrátit ultrazvukovým vyšetřením. Laparoskopickou operaci v režimu jednodenní chirurgie nemohou podstoupit pacienti, kteří prodělali žlučníkové záchvaty s následnou žloutenkou, a často i ti, kteří měli žlučníkový záchvat v nedávné době spojený s teplotou. Velmi často jsou z laparoskopických operací vyloučeni pacienti, kteří mají za sebou již větší počet břišních operací (velká pravděpodobnost břišních srůstů, které znemožní laparoskopický přístup). V tomto případě se provádí klasická operace, která vyžaduje delší dobu hospitalizace. Doba rekonvalescence po laparoskopické operaci je mnohem kratší než u klasické operace, a to jeden nebo maximálně dva týdny. 3 dny po operaci se doporučuje konzumovat lehčí, kašovitou stravu, od 3. do 7. dne po operaci se pacient může stravovat, jak byl zvyklý s nařízenou dietou před operací. Po týdnu od operace může pomalu zkoušet i nedietní jídla. Tento výkon je plně hrazen zdravotními pojišťovnami.
