POKLICE NA ROSTLINÁCH je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Vepřová panenka připravovaná podle Zdeňka Pohlreicha je výrazné chuti. Můžete si vybrat ze tří variant – dle vlastních preferencí.
Vepřová panenka na barevném pepři
Ingredience: 600 g vepřové panenky, 300 ml smetany ke šlehání, 1 lžíce plnotučné hořčice, 3 lžičky barevného pepře, 2 lžíce másla, olivový olej, ½ lžičky sušeného estragonu
Technologický postup: Vepřovou panenku nejprve Pohlreich nakrájí na špalíky o délce asi 1,5 cm. Ze všech stran je lehce osolí, opepří hrubě mletým čtyřbarevným pepřem a maso zprudka ze všech stran orestuje na oleji dozlatova. Panenku přendá do zapékací misky, přelije ji polovinou výpeku a dá (bez poklice) do trouby vyhřáté na 180 stupňů dopéct přibližně na 15–20 minut (kdo má rád růžový střed panenky, stačí 5–10 minut). Do zbylého výpeku přidá 2 lžíce másla, nechá rozpustit, poté vlije smetanu, přidá lžíci plnotučné hořčice, 1/2 lžičky sušeného estragonu, 2 lžičky hrubě mletého nebo drceného čtyřbarevného pepře a omáčku povaří cca 5 minut. Opatrně dosolí podle chuti – výpek po mase je už sám o sobě slaný. Panenku na talíři přelije pepřovou omáčkou, podává se šťouchanými brambory, opékanými brambory, bramborovou kaší nebo jen s bagetkou.
V naší poradně s názvem MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Prosím o radu. Mám cca 20 let starý keř mahonu a v posledních třech letech se na listech v letě objeví šedivé skvrny. V místě skvrny zmizí zelená barva a zůstane jen suché pletivo. Z tohoto důvodu nemohu mahon využít pro dekorativní účely.Nevím jak mám keř ošetřit. Děkuji za odpověď. Zdena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě půjde o padlí. Padlí je houbové onemocnění. Padlí se vyskytuje především na takových rostlinách, které trpí nedostatkem světla, jsou umístěny na málo vzdušných místech nebo jsou vydatně hnojené dusíkem.
Možná je chemická ochrana mahonu proti padlí, se kterou se začíná po zjištění prvních příznaků onemocnění. Postřiky se opakují v 7 až 10 denních intervalech. Mahon má hladké a lesklé listy, proto se do postřikové kapaliny přidává i smáčedlo.
Vhodné přípravky proti padlí včetně jejich cen najdete tady: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Toxická dermatitida je způsobena látkami s fototoxickým (fotodynamickým) účinkem, kdy k rozvoji dermatitidy dochází za nezbytné spoluúčasti dlouhovlnného UV záření a viditelné části spektra. Fotodynamicky aktivní vlastnosti (tedy prosté, imunologicky nepodmíněné zvýšení citlivosti kůže na UV světlo) má řada látek působících lokálně nebo celkově (hematogenně). K lokálně působícím látkám patří dehty a smoly, přírodní živice, deriváty ropy, chlorované naftaleny, éterické oleje, parfémy nebo jejich složky a látky obsažené v rostlinách, nazývané furokumariny. Jsou obsažené například v bolševníku, pastináku, karotce, petrželi, kopru, pakmínu, fenyklu, citrusech a v dalších rostlinách. Hematogenně působí porfyriny, léky (sulfonamidy, fenothiazinové deriváty, tetracyklinová antibiotika, diuretika, chlorpromazin, deriváty sulfonylurei, halogenované salicylanilidy, eosin, rivanol a další). Kromě projevů dermatitidy se může objevit kontaktní urtikárie (například thioglykolát v trvalé ondulaci), folikulitidy, akneiformní erupce (minerálních oleje, řezné emulze, chladicí kapaliny), granulomatózní léze, poruchy pigmentace nebo ulcerace.
Mezi látky často vyvolávající iritační reakce patří voda (včetně obsažených minerálů), mýdla a detergenty, průmyslové čisticí prostředky („bezvodé“ čisticí prostředky, abrazivní pasty, povrchově aktivní látky, oleje, emulgátory, enzymy a další), alkálie (mýdla, soda, amoniak, hydroxidy sodný a draselný, cement, vápno, silikáty a různé aminy), kyseliny (silná iritancia – kyseliny sírová, solná, dusičná, chromová a další, slabá iritancia – kyseliny octová, šťavelová, salicylová a jiné), oleje (řezné oleje s různými aditivy – emulgátory, antioxidanty, antikorozivy, barvivy, konzervačními látkami, lubrikační a hřídelové oleje), organická rozpouštědla (líh, alkohol, metanol, propylenglykol, benzen, toluen, trichloretylen, aceton, ředidla a látky chemicky příbuzné), látky s oxidačními a redukčními vlastnostmi (peroxid vodíku, benzoylperoxid, fenoly, aldehydy, thioglykoláty a další), části rostlin (kůra a šťáva citrusů, cibuloviny a cibule květin, listy muškátů, kosatce, chřest, hořčice a rostliny z čeledí pryskyřníkovité, ostny, trny a podobně), živočišné produkty (enzymy a tělesné sekrety), jiné chemikálie (složky výroby plastických hmot, akrolein, soli rtuti, dezinfekční přípravky, zevní léčiva a další). Ke komplikacím všech druhů iritačních dermatitid patří riziko kontaktní senzibilizace. Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit ostatní typy dermatitid, dále psoriázu, mykózy včetně kandidóz. Pozornost zasluhuje atopie, kdy IKD vzniká rychleji a probíhá úporněji. Podobně i alergická kontaktní dermatitida může vzniknout v terénu chronické iritační dermatitidy.
Zesvětlovače kůže mají v posledních několika letech za sebou dlouhou vývojovou cestu. Spotřebitelé se totiž dnes díky snadno dostupným informacím na internetu mohou mnohem lépe vzdělávat a zjišťovat od ostatních nežádoucí účinky pleť bělících produktů, které chtějí koupit. Tato článek je proto navržen tak, aby se spotřebitel s jeho pomocí mohl seznámit s mnoha různými složkami zesvětlovačů kůže dostupných na dnešním trhu. A nakonec si pak mohl vybrat nejlepší produkt pro svou kůži.
Proces zesvětlení kůže probíhá v několika etapách. Jednotlivé složky přípravků na zesvětlení kůže působí v různých fázích procesu a obvykle poskytují nejlepší výsledky, když se spojí dohromady do jednoho ověřeného produktu. Zde jsou uvedeny některé z nejoblíbenějších surovin používaných při výrobě produktů na bělení kůže.
Alfa Arbutin:
Alfa-Arbutin je biosyntetická aktivní složka, která je čistá a dobře rozpustná ve vodě. Alfa-Arbutin je vyráběn ve formě prášku. Alfa-Arbutin je jeden z nejpokročilejších účinných látek v moderním zesvětlování kůže. U Alfa-Arbutinu bylo prokázáno, že při bělení účinně fungoval na všechny typy pleti. Ukázalo se, že i velmi nízké koncentrace Alfa-Arbutinu blokují činnost tyrozinázy, čímž vzniká tak zvaný albinismus. Výzkumy prokázaly, že epimer z arbutinu má asi 10 krát silnější inhibiční účinek, než je u beta-arbutinu. Alfa-Arbutin je velmi drahá ingredience, štěstí, že funguje i při velmi nízkých koncentracích. Alfa arbutin je nejrychlejší a nejefektivnější bělící prostředek při bělení kůže.
Beta-Arbutin (extrakt z medvědice lékařské):
Beta-Arbutin je často zmiňován jen jako arbutin. Beta-Arbutin je přírodní extrakt nalezený v rostlinách medvědice lékařské. Arbutin také poskytuje kůži zesvětlující účinek na kůži tím, že zabrání tyrozináze v její činnosti. Ačkoli je arbutin přírodní derivát hydrochinonu, tak nemá stejná rizika nebo vedlejší účinky. Arbutin, jak bylo prokázáno, je velmi bezpečná látka. Beta-arbutin je levnější na výrobu než alfa-arbutin, ale také i jeho bělící efekt je desetkrát slabší. Z těchto důvodu je v mnoha nových kůži bělících přípravcích nyní použitý Alfa Arbutin na rozdíl od dříve používaného beta-arbutinu.
Kyselina kojic:
Kyselina kojová (Kojic Acid; C6H6O4; 5-hydroxy-2-(hydroxymethyl)-4-pyrone) je produktem plísně, především druhem Aspergillus oryzae, vyskytující se v Japonsku, odkud má také kyselina název – Kojic. Kyselina kojová se často používá jako přísada do asijské stravy a podle posledních poznatků se začala také používat v kosmetice, jako přírodní prostředek k bělení kůže a při léčbě pigmentových problémů a stařeckých skvrn. Kyselina kojová byla poprvé objevena v roce 1989 a nyní je používána j
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
Termín acidobazická rovnováha označuje kombinaci mechanismů zabezpečujících, aby tělesné tekutiny (zejména krev) nebyly příliš kyselé ani příliš zásadité. Náš organismus funguje optimálně pouze tehdy, jsou-li tělesné tekutiny chemicky neutrální či příliš neutrální. Organismus má pro udržování acidobazické rovnováhy k dispozici tři mechanismy – nárazníkový, dechový a ledvinový. První z nich, označuje látky v krvi, které usilují o neutralizaci buď kyselých, nebo zásaditých odpadních látek. Dechový mechanismus – rychlejší dýchání zvyšuje odstranění oxidu uhličitého z krve a následkem toho dochází ke snížení kyselosti. Tedy naopak, pokud je dýchání pomalejší, zvyšuje se kyselost krve. Třetí z nich, ledvinový mechanismus, označuje schopnost ledvin udržovat stálou kyselost krve prostřednictvím regulace množství kyselých či zásaditých látek vylučovaných do moči. Poruchy acidobazické rovnováhy se označují jako acidóza (zvýšená kyselost krve) nebo alkalóza (zvýšená alkalita neboli zásaditost krve). Acidóza je vyvolaná nedostatkem zásaditých nebo nadbytkem kyselých látek v krvi.
Náš organismus má naštěstí řadu obranných enzymových systémů, jež tyto škodlivé faktory rozkládají na neškodné nebo alespoň méně škodlivé sloučeniny. Vzniká tak dynamický děj neustálého vzniku a odstraňování škodlivin. My se samozřejmě musíme soustředit na otázku odstraňování škodlivin a na to, jak tento proces podpořit. To lze udělat dvěma způsoby. Jednak zanecháním nebo omezením kouření, jednak příjmem antioxidačních látek, které se na likvidaci škodlivin podílejí stejně jako naše enzymové systémy. Mezi významné antioxidanty patří:
Vitamín E: Jedná se o vitamín rozpustný v tucích a zřejmě nejsilnější antioxidant. Vyskytuje se v obilných klíčcích, ovesných vločkách, rostlinných olejích, oříšcích, olivách, špenátu a vaječných žloutcích.
Vitamín C: Nachází se v ovoci (citrony, pomeranče, rybíz), rajčatech či bramborech. Detaily si přečtěte v příslušném článku.
Selen: Vyskytuje se v rostlinách rostoucích v půdě na selen bohaté, v ořechách a mořských rybách. U selenu bych si dovolila upozornit na toto – jeho snížený příjem údajně vede k častějšímu výskytu rakoviny, stejně tak jeho příliš velký příjem. Pokud chcete užívat selen v potravinových doplňcích, dejte pozor na předávkování.
Křemík: Stopový prvek, který má kromě boje s oxidačním stresem vliv na funkci pojivové tkáně.
Beta-karoten: Sloučenina, z níž v našem těle vzniká vitamín A. Vyskytuje se v ovoci a zelenině (kapusta, špenát, mrkev, mango, broskve, brokolice) nebo vaječném žloutku.
