POKOUSANÍ ŠTĚNICÍ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Štěnice je malý savý hmyz, který může žít prakticky kdekoliv. Je přitahován tělesným teplem a stejně jako komár se objevuje v noci, aby mohl napadnout nechráněnou pokožku a sát zní krev. Při velmi vysokém stupni zamoření jsou však i přes den na volně přístupných místech (stěny, nábytek, rámy oken a podobně). Bodají hlavně na odhalených (nepřikrytých) částech těla.
Léčba kousnutí
Reakce na kousnutí štěnicí je mezi muži a ženami odlišná. Naštěstí případů těžkých alergií a jiných reakcí není mnoho, většina lidí má menší příznaky doprovázené nepříjemným svěděním a otoky. Léčba následků pokousání obecně závisí na velikosti kožní reakce.
Pokud dojde k pokousání štěnicemi, je třeba mít na paměti, že je velmi snadné zanést do rány infekci. Zvláště děti je třeba ohlídat, aby si svědící ranky nerozškrábaly. Je také důležité začít s léčbou „pupínků“ bez ohledu na skutečnost, že pravděpodobně zmizí po několika dnech. V ojedinělých případech se totiž ranky hojí velmi dlouho a jejich stopy jsou patrné ještě po několika měsících. Pokud jsou příznaky závažné, doporučuje se použít krémy a pleťové vody, které obsahují hydrokortizon. Aplikují se přímo na kousnutí a pomohou vám odstranit pocity svědění a také napomáhají rychlejšímu hojení poškozené kůže.
V některých závažných případech můžete využít antihistaminika. Pomohou vám vypořádat se s bolestí. Zánět a infekce mohou být účinně léčeny protizánětlivými nebo dezinfekčními prostředky. Vždy je vhodné poradit se s kožním lékařem a nezatajovat mu příčinu „vyrážky“. Lékaři jsou dnes již poměrně informováni o problémovém přemnožení štěnic a jistě budou jednat s pochopením. Nicméně pokud nechcete používat léky, je možné vyzkoušet některé osvědčené domácí terapie, jako je tea tree olej, stejně jako přírodní aloe vera.
V naší poradně s názvem PUCHÝŘE NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý večer, hledám informace ohledně svého problému a to.....tvoří se mi občas na jazyku puchýře naplněné krví. Nejčastěji se tvoří na jazyku, občas na vnitřní straně tváře a před několika dny dokonce na horním patře.
Jsem žena 56 let, léčím se s psoriatickou artritidou a užívám lék Arava.
V minulosti jsem prodělala mononukleózu, boreliózu ,toxoplazmózu.
Za případné informace děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puchýře naplněné krví jsou jedním z nejčastějších problémů, které zubař slýchá ve své ordinaci. Ve většině případů jsou tyto krevní puchýře, vzniklé kdekoliv v ústech, neškodné vředy. V některých případech však vyžadují další vyšetření.
Krevní puchýř se vyskytuje častěji než infikovaná afta nebo léze po kousnutí. Můžete se kousnout do vnitřní strany tváře nebo jazyka a způsobit si traumatický vřed, který může být extrémně bolestivý. Pokud se vřed nehojí správně, napadnou ho mikroorganismy, které mu dají tmavě načervenalý nebo dokonce tmavě hnědý vzhled. Jak je to patrné i na vaší fotografii.
Takový stav se většinou vyléčí sám. Návštěva zubaře je nutná pouze v případě, že by vám puchýř na jazyku překážel při žvýkání nebo mluvení neustálým pronikáním mezi zuby. Zubař pak při prohlídce odstraní všechny ostré nebo zubaté hrany ze zubu, který může za toto pokousání a zakulatí jej.
Pokud vám puchýř naplněný krví způsobuje bolest, postačí vám k úlevě volně prodejné léky proti bolesti.
Pokud by se krevní puchýř stále zvětšoval nebo se ani po dlouhé době nehojil, měla byste navštívit svého zubaře.
Existují také situace, kdy si všimnete, že to, co začalo jako krevní puchýř, začíná měnit barvu nebo se v tom místě objevuje pocit pálení. I to je potřeba bedlivě sledovat.
Také pokud jste kuřák nebo požíváte tabák v jakékoli jiné formě, tyto příznaky by měly okamžitě spustit poplach, protože mohou být prvotním příznakem rakoviny jazyka. Stejně jako u jakéhokoli jiného typu rakoviny je včasná detekce klíčem k minimalizaci následků, které s sebou přináší léčba rakoviny.
Ačkoliv to nevypadá na váš případ, přesto to zmíním. Pokud by puchýř naplněný krví byl na jazyku přítomen dlouhodobě, bez dalších průvodních příznaků, jako je bolest, tak se může jednat o hemangiom. Nejhorší, co v této situaci lze udělat, je pokusit se pupínek propíchnout. Hemangiom je nezhoubný nádor, který vyrůstá z cév. Obvykle není dostatečně velký, aby vyžadoval jakoukoli léčbu, ale pokud se zvětší, již způsobuje estetický problém, který je nutné odstranit elektrokauterizací.
Rakovina dutiny ústní i hemangiom jsou velmi vzácné, ale když se objeví, klíčem k úspěšnému výsledku je včasná detekce a léčba.
Může za vaše problémy s jazykem lék Alvara? Nedá se to vyloučit, neboť vznik takových puchýřů, které máte na jazyku, jsou způsobeny infekcí. Infekce propukne, když selže váš imunitní systém. Lék Alvara obsahuje účinnou látku leflunomid, který působí na imunitní systém a tlumí ho. Přesněji řečeno tlumí leflunomid mitochondriální enzymy nutné k syntéze DNA a RNA a tím je mimo jiné narušeno množení bílých krvinek, které jsou nutné pro správný průběh imunitních reakcí.
Promluvte si se svým lékařem, od kterého dostáváte předpis na lék Alvara, že se vám tvoří tyto puchýře a ukažte mu svou fotografii s puchýřem na jazyku. Lékař zváží, zda-li přínos léčby lékem Alvara převyšuje tento negativní účinek.
Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.
První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.
Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.
Hřebíček patří do rodiny Myrtaceae, je původem z Indonésie a používá se od starověku jako koření. Vzrostlé stromy hřebíčku mají ročně až 4 kg sušených poupat. Stromy karafiátu rostou v tropických, teplých a vlhkých přímořských oblastech. Hnědo červené hřebíčky jsou cennější než černý hřebířek. Hnědo červený hřebíček obsahuje až 19 % esenciálního oleje. Hřebíčkový olej se nepoužívá jen jako koření ale i jako lék, zejména při bolesti zubů nebo pokousání od komárů. A je také používán jako antiseptikum.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Ošetření ran způsobených hmyzem je důležité zejména u dětí – až na výjimky je těžké přimět je, aby si svědící místo neškrábaly. Škrábáním si mohou přivodit infekci. Infekce hrozí zejména při pokousání od muchniček, takové rány se pak obtížně a dlouho hojí, mohou dokonce i hnisat. Jestliže se tak stane, vypravte se raději k lékaři, který vám předepíše antibiotickou mast. Doma můžete ránu ošetřit například Višněvského balzámem.
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Mezi hlavní původce nemoci patří stafylokok, může jím být i streptokok. Tyto bakteriální kmeny se dostávají do pokožky a jejích hlubších vrstev a dále do těla při poranění kožního krytu, tedy při pořezání, pokousání, bodnutí hmyzem či poškrábání. Růst bakterií je provázen zarudnutím, otokem, bolestí a zvýšením teploty postiženého místa. Málokdy se stane, že se impetigo rozvine na nenarušené pokožce.
Nebezpečný je nejen osobní kontakt s dítětem trpícím impetigem, ale také s jeho osobními věcmi, jako jsou různé hygienické pomůcky, ručníky a další. Proto je potřeba dodržovat zásady správné hygieny a nepůjčovat si s ostatními dětmi oblečení či ručníky. Dětský imunitní systém je v porovnání s imunitním systémem dospělých poměrně málo vyvinutý a bakterie tak mají větší šanci organismus poškodit. Další možností přenosu impetiga jsou různé kontaktní sporty a jiné aktivity, při kterých může dojít ke kontaktu mikroorganismů s nechráněnou poškozenou kůží. Zvýšený výskyt impetiga je pozorován v letních měsících, protože se bakteriím lépe daří v teplém a vlhkém prostředí.
Rizikovou skupinou, u které se častěji vyskytuje impetigo, jsou také pacienti s nejrůznějšími kožními chorobami nebo se sníženou imunitou, například cukrovkáři, či pacienti se zhoubným onemocněním.
Jak dlouho je impetigo infekční? Nejčastěji se udává inkubační doba 1 až 3 dny, může být až 10 dnů. Impetigo postihuje častěji děti, u nichž se imunitní systém ještě vyvíjí, a dospělé s oslabeným imunitním systémem.
Pokousání nebo zamoření hmyzem (vši, svrab) může také vyvolat vyrážku, stejně jako kousnutí od včely, vosy, moskytů a blech.
Jakmile se podaří určit diagnózu, začne lékař léčit primární příčinu vyrážky, například infekci. K běžným lékům tlumícím příznaky vyrážky patří antihistaminika, která zmírňují svědění, a uklidňující masti nebo roztoky proti svědění a nepříjemným pocitům.
Vyhýbejte se aktivitám, u nichž by mohlo dojít k odřeninám, modřinám nebo řezným poraněním (například kontaktní sporty, zahradničení, šití), nebo alespoň noste ochranné pomůcky.
Dbejte na zvýšenou opatrnost při holení, používejte raději elektrický holicí strojek.
Nechoďte naboso, nestříhejte si mozoly či kuří oka, manikúru a pedikúru provádějte velmi opatrně.
Snažte se vyvarovat pokousání hmyzem, používejte ochranné repelenty.
Pokud se říznete, přiložte na místo poranění suchý obvaz a pevně tiskněte minimálně 5 minut. Když se přesto krvácení nedaří zastavit, vyhledejte lékařskou pomoc.
Jestliže se silně uhodíte do hlavy, proděláte autonehodu nebo utrpíte jakékoli vážné zranění, vyhledejte okamžitě lékaře. Vnitřní krvácení totiž nemusí být na první pohled patrné.
Noste s sebou vždy dokument o tom, že jste léčeni Warfarinem (nejlépe záznamovou kartu pro pacienty léčené antikoagulační léčbou). Je vhodné mít u sebe i seznam ostatních užívaných léků.
Vždy upozorněte ošetřujícího lékaře, že užíváte Warfarin.
Papulární kopřivka je zdravotní stav, který způsobuje výskyt hrbolků na kůži s prodlouženým trváním.
Co je příčinou?
Papulární kopřivka je způsobena zvýšenou citlivostí na bodnutí hmyzem (podobně jako a alergická reakce). Nejběžnější hmyz, který způsobuje tento zdravotní stav zahrnuje blechy, štěnice, kousání much a komárů. Nicméně může ji způsobit jakýkoliv bodavý hmyz. Tento zdravotní stav kůže se vyskytuje nejčastěji v jarních a letních měsících, protože hmyz je více aktivní. Doba však závisí na počasí a druzích hmyzu, které se vyskytují tam, kde žijete.
Jaké jsou příznaky?
Známky a příznaky tohoto zdravotního stavu kůže mohou zahrnovat:
Červené, svědivé hrbolky. Někdy může způsobit kousnutí hmyzem několik svědivých červených pupínků po celém těle. Tyto hrbolky jsou vidět na exponovaných místech kůže, ale může se objevit na kterékoli části těla.
Puchýře naplněné tekutinou.
Starší hrudky se mohou vrátit a způsobit svědění.
Tmavé skvrny. K tomu dochází častěji u tmavší pleti po tom, co hrbolky zmizí.
Jizvy od škrábání svědivých hrbolků.
Zpožděná reakční doba. Jak stárneme kožní reakce na bodnutí hmyzem může být zpožděna. Může být těžké zjistit, kdy došlo k pokousání.
Využití epsomské soli v domácnosti je také pestré a nezanedbatelné. Je možné ji využít třeba na níže uvedené problémy.
Na hmyzí kousnutí – obklad s epsomskou solí vám pomůže při pokousání hmyzem, pobodání od včel. Smíchejte 2 lžíce epsomské soli s 1 šálkem teplé vody. Namočte do směsi čistou látku a přitiskněte na postiženou oblast za účelem zmírnění bolesti, pálení a svědění.
Odstraňování třísek – zbavit se třísky bývá občas záludná a bolestivá činnost. Zapomeňte na jehlu. Ponořte místo, kde máte třísku, do lázně s epsomskou solí. Epsomská sůl třísku vytáhne bez porušení kůže.
Čištění dlaždiček – špína na obkládačkách v kuchyni a v koupelně se těžko čistí. Silné přípravky na dlaždičky jsou nejen drahé, ale často navíc obsahují škodlivé chemikálie. Připravte si tedy svůj vlastní účinný prostředek na odstraňování špíny z kachliček: smíchejte stejný díl tekutého mycího prostředku na nádobí a epsomské soli. Drhněte dlaždičky houbičkou a pak je pořádně opláchněte vodou.
Hubení hmyzu – smíchejte ¼ šálku epsomské soli se 2 šálky vody a roztok nalijte do rozprašovače. Nastříkejte směs na rostliny v domácnosti a bezpečně odradíte hmyz, aniž byste museli sáhnout k použití chemických insekticidů.
Hnojení trávníku a rostlin – epsomská sůl je výborné hnojivo na trávník a pokojové rostliny. Chcete-li mít trávu zelenější, přidejte epsomskou sůl do vody v poměru 1 šálek na necelé 4 l vody a pokropte tímto roztokem trávník. Při hnojení pokojových rostlin prostě stačí nasypat jednou týdně trochu epsomské soli na půdu v místech, kde rostlina vyrůstá ze země – kolem její základny. Tato metoda hnojení také výborně funguje u rajčat a jiné zeleniny.
U novorozenců a kojenců: Polovinu všech novorozenců postihuje v prvních dnech života toxický erytém (neškodná vyrážka projevující se plochými červenými skvrnami nebo pupínky), který obvykle během jednoho nebo dvou týdnů zmizí. Příčina není známa. Mnoho dětí ve věku 4 až 15 měsíců trpí opruzeninami, které se tvoří na bříšku, v okolí genitálií a v záhybech kůže na hýždích a na stehnech. K dalším vyrážkám, které se běžně vyskytují u kojenců, patří zánět pokožky ve vlasové části hlavy a potničky.
Vyrážky způsobené infekcí: Vyrážky mohou ukazovat na infekci způsobenou virem, bakterií nebo plísní. Dětské virové infekce projevující se vyrážkou zahrnují plané neštovice, zarděnky, pátou nemoc, šestou nemoc a spalničky. K běžným bakteriálním infekcím vyvolávajícím vyrážku patří meningitida, spála a impetigo. Plísňové infekce projevující se vyrážkou zahrnují trichofytózu, pytiriázu a podobně.
Vyrážky způsobené alergií: Vyrážky mohou rovněž signalizovat alergickou reakci na jídlo, na léky nebo na rostliny (například škumpa jedovatá). Příkladem alergických vyrážek je kopřivka, atopická dermatitida nebo kontaktní dermatitida. Mohou je vyvolat i některé léky, například antibiotika a barbituráty.
Vyrážky po kousnutí hmyzem: Pokousání nebo zamoření hmyzem, jako jsou například vši, blechy nebo svrab, může také vyvolat vyrážku, stejně jako bodnutí od včely, vosy či moskytů.
Popis: Vždy se zjišťují charakteristické příznaky vyrážky, podle nichž je možné určit diagnózu. Záleží na vzhledu a místu vyrážky, zda se šíří, mění nebo svědí.
Léčba: K běžným lékům tlumícím příznaky vyrážky patří antihistaminika, která zmírňují svědění, a uklidňující masti nebo roztoky proti svědění a nepříjemným pocitům.
Vyrážka se u člověka projeví během 24 až 96 hodin po přímém kontaktu s postiženým zvířetem. Vyrážka může být podobná té, která je způsobena lidským svrabem, s tou výjimkou, že u psího svrabu nejsou žádné chodbičky. Příznaky pak trvají asi 14 až 21 dní, pokud nedojde k opakovanému kontaktu s postiženým zvířetem.
Pro absolutní potvrzení diagnózy je nezbytné vyšetření kožní léze mikroskopem, která jasně ukazuje tyto psí roztoče. Psí svrab je nevýznamný problém veřejného zdraví, ale jde o diagnózu, kterou by měl být schopen stanovit certifikovaný dermatolog. Mikroskopické vyšetření se doporučuje provést, když člověk trpí generalizovanou ekzematoidní erupcí, nezvladatelným svěděním a anamnézou kontaktu se zvířetem, které má svrab.
Tento stav je velmi vzácný, a kožní lékař uvidí za svou praxi jen hrstku případů. Mnoho dermatologů nemusí vidět případ psího svrabu na člověku ani jednou ve své kariéře. Vzhledem k vzácnosti tohoto onemocnění nebylo dosud provedeno mnoho výzkumů v oblasti psího svrabu postihujícího lidi a prakticky nejsou k dispozici žádné nové způsoby léčby.
Existuje případ manželů středního věku, z nichž každý vykazoval šestitýdenní výskyt celkové tělesné vyrážky a svědění. Pár měl dva psy na klíně, kteří měli nezvladatelné svědění a šupinatou vyrážku po stejnou dobu. Pacienti uváděli, že jejich svědění bylo tak silné že je v noci probudilo ze spánku. Nikdo z jejich příbuzných ani známých toto svědění neměl a nebylo známo žádné komunitní ohnisko lidského svrabu.
Oba pacienti měli difuzní sekundárně exkoriovanou ekzematózní erupci a mnohočetné, krustované erytematózní papuly velikosti 2 mm až 5 mm vytvořené na krku, trupu, horních a dolních končetinách, rukou a nohou. Na kůži nebyly žádné chodbičky. Při zvětšeném vyšetření byly na zápěstích a v meziprstních prostorech přítomny vezikuly o průměru 1 mm. Mikroskopické vyšetření preparátu z jednoho z váčků na zápěstí byl pozitivní na roztoče. Podobný roztoč byl izolován z vyrážky šupin u obou jejich psů.
Hubení štěnic je velmi náročné a je skoro nemožné tohoto škůdce zlikvidovat svépomocí. Doporučuje se kontaktovat profesionální firmu. Pokud si myslíte, že máte doma štěnice, nejdůležitější je zjistit místo výskytu a popřípadě informovat nájemníky o termínu ošetření, typu přípravku, době odvětrání a podobně. Vlastní hubení obnáší ošetření všech možných úkrytů a jejich okolí tekutým reziduálním insekticidem. Hubení probíhá nejčastěji za pomoci postřiků a poprachů. Poprachem se ošetří zásuvky a vypínače. Prohlížené a ošetřované skříně musí být vyprázdněné a postel rozmontovaná, aby bylo možno ošetřit všechny úkryty. Na přípravě a důkladném ošetření všech možných a nemožných úkrytů záleží výsledek celé akce. Po ošetření nelze výsledek očekávat okamžitě. Cca po 3–4 týdnech by měl výskyt ustat. To se dá zjistit pouze přespáním v napadených místnostech.
Průzkum hubení se dělá cca po 4–6týdnech. Pokud je to nutné, provede se druhé ošetření podobného rozsahu jako první ošetření.
Další pomoc:
automatická pračka, teplota +60 °C – hubí všechna stadia včetně vajíček
sušička prádla, teplota +45 °C – hubí všechna stadia včetně vajíček
suché čištění/čistírna – hubí všechna stadia včetně vajíček
studená voda – za 24 hodin usmrtí jen nymfy a dospělce
teplota -17 °C – usmrtí všechna stadia včetně vajíček za 24 hodin
Domácí hubení je ve většině případů neúčinné. Běžně prodávané přípravky obsahují pyrethroidy, které v případě rezistence (a ta je velmi rozšířená) štěnice nezahubí, ale pouze je vypudí z jejich úkrytu.
Tip: Správný výběr odborné a profesionální firmy pro ošetření bytu či ubytovacího zařízení proti štěnici domácí je velmi důležitý a často je klíčový pro výsledek provedených prací, spokojenost klienta s úrovní služby, vystupováním pracovníka, vnímáním firmy pro okolí a psychickou podporu a pohodu zákazníka. Následující doporučení si ve většině případů můžeme ověřit již telefonicky v případě prvního kontaktu s firmou. Podle úrovně komunikace, ochoty zodpovídat dotazy a vstřícnosti k zákazníkovi můžeme posoudit úroveň firmy.
