POKROČILÁ POLYOSTEOCHONDROZA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Kolenní kloub je spolu s kyčelním kloubem jedním z nejvíce namáhaných kloubů v lidském těle. Proto asi nikoho nepřekvapí, že velká část bolestí kolene je spojena s nadměrnou námahou, která je nejčastěji způsobena vykonáváním nějakého sportu. Aby byla léčba bolesti účinná, je důležité zaměřit se na příčinu bolesti a tu pak začít řešit. V tomto článku naleznete několik rad.
Co je to polyosteochondróza
Osteochondróza je vývojová porucha kostí a chrupavek, která postihuje zejména oblasti, kde dochází k růstu kostí. Předpona poly znamená, že se tato porucha objevuje vícekrát na více místech. Zahrnuje narušení endochondrální osifikace, procesu, při kterém se chrupavka mění v kost, což vede k potenciálním problémům, jako jsou chrupavčité laloky, uvolněné kostní fragmenty nebo cysty v kosti. Osteochondróza se často vyskytuje u dětí, dospívajících.
Narušení endochondrální osifikace
Hlavním problémem je, že je přerušen normální proces přeměny chrupavky v kost, což se může stát v různých oblastech kostry.
Fokální nekróza
V kloubu může dojít k odumření (nekróze) určité oblasti kostní tkáně.
Regenerace a opětovný růst
Tělo se může pokusit opravit poškozenou oblast, což vede k opětovnému růstu kosti.
Poškození chrupavky
Tento proces může vést k poškození nebo oddělení chrupavky, což může způsobit bolest, otok a omezený pohyb kloubu.
Projevy onemocnění
Mezi časté projevy patří Osteochondritis dissecans (OCD), což je závažná forma, kdy se kus kosti a chrupavky oddělí a může se potenciálně uvolnit v kloubu. Osteochondróza se může také projevit jako chrupavčité laloky, subchondrální kostní cysty a další problémy ovlivňující růstové ploténky kostí.
Často postihuje děti a dospívající, přičemž častým místem je právě koleno.
Možné příčiny
Neexistuje jediná příčina, ale roli mohou hrát faktory jako genetika, rychlý růst, výživa, trauma a biomechanika.
Příznaky
Bolest: Bolest kloubů je častým příznakem, který může být přerušovaný nebo přetrvávající.
Otok: Zánět a otok v postižené oblasti kloubu.
Omezený rozsah pohybu: Obtíže s plynulým pohybem kloubu.
Kulhání: U zvířat se často pozoruje kulhání.
Léčba
Záleží na závažnosti: Léčebné přístupy se liší v závislosti na závažnosti onemocnění a postižené oblasti.
Modifikace odpočinku a aktivity: Může být doporučena ke snížení zátěže kloubu.
Fyzioterapie: Může pomoci posílit svaly a zlepšit stabilitu kloubu.
Chirurgický zákrok: V některých případech může být nutný chirurgický zákrok k odstranění uvolněných fragmentů, opravě chrupavky nebo řešení jiných problémů.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubín.
Paní Dagmaro, nebojte se, dneska už je technika velice pokročilá. Přístroje jsou spolehlivé a kromě toho ke kardiostimulátoru může dostat ten přístroj firmy biotronik, který by ho lídal a o jeho stavu informoval lékaře. Je samozřejmé, že v dané chvíli máte strach a snad cítíte i zlost, ale uvidíte, že tato situace se zlepší.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Stádium rakoviny říká, jak je velká a zda se rozšířila. Pomáhá vašemu lékaři rozhodnout, jakou léčbu zvolit.
Stádium rakoviny závisí na tom:
jak daleko rakovina prorostla do místních tkání;
zda se rozšířila do blízkých lymfatických uzlin;
zda se rozšířila do jiné části těla.
Stádia rakoviny jazyka
Raná fáze Časná rakovina znamená, že rakovina jazyka je menší než 4 cm a nachází se na jazyku.
Lokálně pokročilá a pokročilá rakovina Lokálně pokročilá rakovina znamená, že rakovina na jazyku je větší než 4 cm. Nebo vyrostla mimo jazyk do blízké tkáně nebo lymfatických uzlin. Pokročilá znamená, že se rozšířila do dalších částí těla.
Lékaři používají různé hodnotící systémy. Hodnotící systém závisí na tom, kde rakovina jazyka začíná:
Rakovina jazyka, která začíná v předních dvou třetinách jazyka (orální jazyk), je ve stádiu rakoviny úst.
Rakovina jazyka, která začíná v zadní třetině jazyka (kořen jazyka), je ve stádiu rakoviny orofaryngu - ústní částí hrtanu. Nádory orofaryngu se v současné době objevují stále častěji. U mužů se tyto nádory vyskytují až 7 krát častěji než u žen.
V naší poradně s názvem OBAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Idiot.
dob rej mam strach ze jsem se nakazil hiv.jsem zavysly na pervitinu mam za sebou rocni lecbu v komunite a dolecovaci program 3 mesice.4 roky jsem byl cisty ted pul roku prilezitostne prijmu drogu bohuzel injekcne ale nikdy jsem si nedal po jinym cloveku,vazne jsou veci pres ktery vlak nejede....je to jedno je sli jsem nakazeny tak pozde premyslet kde kdy co?ovsem dodrzuji zasady cisteho brani a sex vzdy s prezervativem jsem 3 roky ber pritelky takze vazne vzdycky!.no problem mam s tim ze uz 3 mesice se mi delaj bolaky nejdriv to byli pupinky kdyz jsem si je rozskrabal na nohach udelali ze z nich takovy bolaky co jsou vymackou po chvilce ale boli to a je to cista krev obcas trocha hnisu.ted to mam na hlave a rukach a objevil jsem i na briise.v podledni dobe jsem furt unaveny ani drogy nechci,jen marihuanu ale to je ....jsem v pozici kdybych radeji dostal rakovinu.vyleceny fetak s aids? neverte mu ani pozdrava a bacha na co sahate!. boze muzete mi nejak poradit krom toho at si dojdu na testry asi na k-centrum???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Účinná rada ve vašem případě je zjistit, zda-li jste se opravdu nakazil virem HIV. Nemusíte kvůli tomu nikam chodit. Test si můžete udělat sám v klidu doma. Testovací sadu si můžete objednat na Internetu tady: https://www.prozdravi.cz/or…
Stojí to 660 Kč a za dvacet minut víte jestli jste pozitivní HIV nebo ne. V případě pozitivního výsledku budete muset kontaktovat lékaře, abyste dostal léčbu, která virus utlumí a prodlouží vám život. Když bude výsledek negativní, tak rovněž navštivte lékaře v kožní ambulanci, aby vám pomohl vyléčit nepříjemné kožní projevy, které nyní máte. Nemusí být jednoznačně příznakem rozvoje onemocnění AIDS.
Zapomeňte na předsudky, že vás bude někdo ponižovat kvůli HIV. Doba pokročila a vnímání HIV pozitivních lidí už není nijak diskriminační. Otestujte se a postupujte podle zde uvedeného.
Karcinom prostaty tvoří asi 4 % z celkového počtu nádorových onemocnění v ČR. Nemoc postihuje cca 60 mužů ze 100 000. To znamená, že mezi muži má každý desátý právě tento typ onemocnění. Číslo je v průměru stejné jako u zbytku mužské populace v západní Evropě. U nás se ale tento karcinom dle statistik objevuje stále častěji. Oproti devadesátým letům stoupl počet případů o 70 %! Nejvíce jsou zasaženi muži mezi 70. až 80. rokem. Přibývá ale onemocnění mladších pacientů, proto se do budoucna uvažuje o monitorování populace. Další faktor hraje rasa. U černochů je riziko karcinomu až dvakrát větší a může postihovat i mladší jedince. Velkou roli hrají samozřejmě rovněž geny.
Prvotní fáze nemoci je bezpříznaková. Další fáze je typická obtížemi při močení - muži chodí častěji v kratších intervalech, nebo naopak pociťují nutkání moč zadržovat, protože močení je pro ně obtížné a bolestivé. Krev v moči se objevuje jen vzácně. Pokročilá stadia jsou charakteristická bolestí, neboť nemoc metastazuje do kostí. Bolest se pak nejčastěji objevuje v oblasti zad, kyčlí a končetin. Někdy karcinom může proniknout k míše a způsobit problémy s hybností. Některé typy nádorů jsou méně agresivní. Rostou pomalu a jsou bez metastází. Zde je prognóza dobrá. Jsou ale i opačné případy, kdy nádor roste a šíří se rychle. Nejčastěji do kostí, plic a jater, někdy do ledvin a nadledvin, čímž se zvyšuje úmrtnost.
Léčba závisí na povaze nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a jiných přidružených vážnějších chorobách, zvláště ve vyšším věku. Nemocní, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti a jsou tedy teprve v počátečním stadiu, se pouze sledují. Lokálně pokročilá stadia (nádor už se rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci. Nejzávažnější komplikací může být inkontinence (nemožnost zadržení moči v močovém měchýři) spojená s pomočováním a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.
Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se dělá i brachyradioterapie (ozařování zevnitř, kdy se pomocí speciálních instrumentů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší). Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou.
Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny
Nejvíce nemocných s rakovinou prostaty je ve věku mezi 70.–80. rokem. Časná stadia karcinomu prostaty jsou většinou asymptomatická (bez příznaků) a mohou být zjištěna v některých případech během operace močové trubice z jiných důvodů. U lokálně pokročilých nádorů (to jsou takové, které už se šíří do okolí – do močového měchýře, do močové trubice, ale ještě nemetastazovaly do vzdálených orgánů) jsou hlavními příznaky pacientů různé potíže při močení. Pacienti chodí na záchod v kratších intervalech a také častěji v noci, nebo mohou naopak moč zadržovat a vymočení je pro ně náročné. Celkem vzácné je objevení krve v moči a onemocnění ledvin (ledvinná nedostatečnost, respektive selhávání ledvin). Známkou velmi pokročilých nádorů pak bývá nejčastěji bolest z kostního metastatického procesu, hlavně zad, kyčlí a končetin. Metastáza v kostech může někdy utlačovat míchu a působit potíže s hybností. Celkovými příznaky je stejně jako u jiných nádorových onemocnění nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.
Nádory prostaty se mohou mezi sebou histologicky lišit, některé rostou velmi pomalu a nemetastazují, takže mohou mít vcelku dobrou prognózu, ačkoliv způsobují třeba lokální potíže s močením. Nádory, které rostou rychle a metastazují, jsou naopak nepříznivé. Metastázy se nacházejí nejčastěji v kostech, dále v plicích, játrech, méně v nadledvinách a ledvinách.
Způsob léčby závisí na typu nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a přidružených jiných vážnějších onemocnění, zvláště ve vyšším věku. Nemocní, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti, tedy u nichž je rakovina teprve v počátečním stadiu, se pouze sledují. Lokálně pokročilá stadia (nádor se už rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci. Nejzávažnější komplikací může být inkontinence – nemožnost zadržení moči v močovém měchýři spojená s pomočováním – a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.
Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve a v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se provádí i brachyradioterapie, kdy se pomocí speciálních přístrojů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší. Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou. Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na kar
Wobenzym se s úspěchem používá k dosud užívaným léčebným postupům u těchto stavů:
Poúrazové otoky.
Lymfedémy (otoky způsobené poruchou odtoku mízy) různé etiologie.
Fibrocystická mastopatie (chronické onemocnění prsů vyznačující se tvorbou dutin a vaziva).
Jako podpůrná léčba je Wobenzym vhodný při těchto stavech:
některé pooperační stavy v chirurgii;
záněty povrchových žil;
potrombotický syndrom dolních končetin (stavy po ucpání žil dolních končetin krevní sraženinou);
revmatoidní artritida (zánětlivé onemocnění kloubů);
revmatismus měkkých tkání;
artróza (degenerativní choroby kloubů) - pokročilá stadia;
mnohočetná mozkomíšní skleróza;
chronické a recidivující záněty (v oblasti nosu, uší a krku, horních i dolních cest dýchacích, močového a pohlavního ústrojí, trávicí trubice, kůže aj.);
podpůrná léčba při podávání antibiotik.
Dětem lze Wobenzym podávat jen po poradě s dětským lékařem, který zároveň určí jeho dávkování.
Zhoubné nádory varlat jsou nejčastějším nádorem u mužů ve věkové skupině 20–34 let. Pokud se nádor neléčí, většina typů se rychle šíří. Nádor proniká do lymfatických uzlin a dalších orgánů. Zrádnost tohoto onemocnění je v tom, že postihuje mladé muže v dobré kondici, kteří neberou v úvahu, že mohou jakkoliv onemocnět, natož zhoubným nádorem. Tito muži nejsou kromě sportovních prohlídek pravidelně vyšetřováni a informaci, že patří do rizikové skupiny pro nádory varlat, si většinou neuvědomují. Potřebu sebevyšetřování, pokud jsou o ní vůbec informováni, většinou ne zcela akceptují. Podezření na nádor varlete vyžaduje bezodkladné vyšetření praktickým lékařem a při trvajícím podezření vyšetření urologem. Vyšetření u lékaře specialisty je neodkladné a mělo by být provedeno co nejdříve! Nádory varlat patří v současnosti mezi léčitelná nádorová onemocnění u vysokého procenta případů. Vyléčit je možné i pokročilá onemocnění, ale pro největší pravděpodobnost dlouhodobého léčebného výsledku je rozhodující včasné podchycení onemocnění. U časných stadií se v některých případech podává omezený počet cyklů zajišťovací chemoterapie nebo ozáření lymfatických uzlin. Základní léčbou při postižení vzdálených orgánů nebo uzlin je kombinovaná chemoterapie, která je od objevení cytostatik na bázi platiny mimořádně účinná. Při současných možnostech podpůrné léčby je chemoterapie podávána ambulantně, samozřejmou součástí jsou preventivní opatření proti zvracení a nevolnosti a poruchám krvetvorby. Chemoterapii vždy předchází kryoprezervace.
Slovo trvalá má mnoho lidí spojeno s „hlavou jako beránek“. V dnešní době však technologie trvalých pokročila. Slovo zůstává stejné, avšak význam je odlišný. Pod slovem trvalá si můžete představit hned několik druhů vln a kudrlin.
K-PAK Waves: Je první rekonstrukční trvalá na trhu. Joico exkluzivní Quadramine komplex působí na negativně i pozitivně seřazené keratinové proteiny vlasů, které mají vliv na poškozené strany vln a kortexu za účelem optimalizace vln. Quadramine komplex pracuje ve dvou směrech: zaprvé chrání pokožku, zabraňuje krepatění a zajišťuje lesklý povrch, zadruhé prolíná kortex, natahuje a zpevňuje vnitřní strukturu vlasů a poskytuje dlouhotrvající odolné výsledky.
Objemová trvalá: Doporučuje se na vlasy obzvlášť jemné. Natáčí se na velké natáčky, doba působení je minimální a slouží k získání většího objemu. Vlasy jsou minimálně zvlněné, zato maximálně nadzvednuté od pokožky hlavy. Tuto trvalou můžete u krátkých vlasů opakovat 3x ročně. U vlasů delších je lepší minimálně 6 měsíců počkat.
Přibližná cena: od 600 Kč
Lehké zvlnění: Vlasy se natočí na pěnové papiloty. Tyto natáčky mají tu výhodu, že se na ně může natočit pramen o libovolné tloušťce. Vlasy jsou jemně zvlněné a vypadají opravdu přirozeně. Po necelém roce se dá trvalá opět dotočit tak, aby nebyl znát odrost.
Přibližná cena: od 750 Kč
Normální zvlnění: Pro tento způsob trvalých se používají klasické natáčky s větším průměrem. Vlny jsou opět přirozené, jen nejsou tak volné. Zhruba po 6 měsících je možné trvalou doplnit.
Přibližná cena: od 700 Kč
Pevná trvalá: Je právě ona trvalá, kterou si vždy vybavíme ve spojení s tímto slovem. Natáčí se na malé klasické natáčky.
Přibližná cena: od 650 Kč
Spirálová trvalá: Tato trvalá se může natočit na jakékoli natáčky. Rozdílný je způsob natáčení, a to do spirálky. Pokud toužíte po těchto exotických vlnách, počítejte s dostatkem času. Natáčení je pracné a časově dost náročné. Také se spotřebuje větší množství preparační vody.
Přibližná cena: od 900 Kč
Přípravky trvalé od firmy Joico se časem nenatahují, vlny zůstávají stále pružné, dokud neodrostou. Vyžadují jen určitou péči. Preparační roztok se volí podle stavu vlasu, kterému pak odpovídá i délka působení preparační vody. Automatickou součástí každé trvalé je intenzivní hloubkové ošetření. Ať už zvolíte jakoukoli trvalou, krásně bude vypadat jen na zdravých vlasech.
Ceny jednotlivých trvalých jsou pouze orientační. Konečnou částku ovlivní délka vlasů, náročnost natáčení vlasů a spotřeba materiálu. K uvedeným cenám je potřeba přičíst částku za střih a foukání.
Rohovková topografie díky svému přesnému zobrazení umožňuje stanovení již počátečních stadií keratokonu. První znaky počínajícího onemocnění se projevují deformací placidových kruhů na rohovce, kdy dochází k elipsovité deformaci kruhů. Ve strmější oblasti jsou kruhy blíže, naopak v oblasti plošší je jejich vzdálenost větší. S rozvojem onemocnění dochází k migraci apexu keratokonu. Toto je I. a II. stupeň poškození. Pokročilá stadia keratokonu, tedy stupeň III. a IV. již bývají lokalizovány v oblasti centra rohovky nebo mírně pod jejím středem.
Alkohol představuje hlavní příčinu jaterních lézí ve vyspělých zemích. Korelace mezi konzumací alkoholu a mortalitou na jaterní cirhózu je v populaci velice silná. Vznik alkoholické cirhózy je závislý na výši příjmu alkoholu. U mužů konzumujících 40–60 g etanolu denně je riziko vzniku cirhózy šestkrát vyšší než při spotřebě do 20 g denně; při spotřebě 60–80 g pak stoupá riziko 14krát. Cirhóza se vyvíjí obvykle po více než 20 letech pití, takže je diagnostikována většinou u čtyřicátníků, nemocní kolem 30 let však nejsou vzácností. Ženy jsou vůči toxickému účinku alkoholu citlivější než muži. Záleží na obsahu absolutního alkoholu v nápoji, nikoliv na jeho druhu nebo na způsobu pití. První klinické projevy alkoholického poškození jater jsou obvykle nespecifické: anorexie, únava, zvracení, bolesti břicha, průjem, pokles hmotnosti. Řidčeji se onemocnění prezentuje ikterem, ascitem nebo krvácením do GIT. Často je však i pokročilá jaterní léze objevena náhodně u nemocného bez subjektivních potíží. Na možnost etylického poškození je třeba myslet u všech etiologicky nejasných difúzních lézí jater, i když nemocný abúzus popírá. Rozhoduje vždy objektivní anamnéza.
Léčba Kaposiho sarkomu je v současné době mnohem efektivnější, než tomu bylo před několika desetiletími, jelikož výzkum stále pokračuje a dnes již lépe známe příčiny vzniku tohoto onemocnění. Existuje několik možností léčby a je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil, která bude pro konkrétního pacienta nejprospěšnější. Je nutné brát v úvahu především stav pacientova imunitního systému, vzhled, velikost a rozsah lézí a další jiná současně probíhající onemocnění. Nejdůležitější pro léčbu je zajistit lepší chod imunitního systému, to znamená, že se u pacientů s AIDS musí současně podávat léky proti HIV, jde o takzvanou vysoce aktivní antiretrovirovou terapii (HIV je retrovirus). Aby se předcházelo vytvoření nových a nových lézí, je vhodné nasadit léky ze skupiny antivirotik, jako je například ganciklovir; ty ale nenapomáhají hojení již existujících lézí, „pouze“ brání vytvoření nových. Jelikož se pacientův stav zhoršuje s nastupující bakteriální infekcí, je třeba na ni dávat pozor a dostatečně proti ní pacienta – třeba i farmakologicky – chránit.
Místní, lokální léčba se nedá použít v každém případě, je účinná pouze na určité typy lézí. Tato terapie se využívá především k vylepšení vzhledu pacienta a aplikuje se většinou hlavně na velice dobře viditelná poškození, například v oblasti obličeje. Tato terapie nebrání vniku nových defektů. K lokální terapii se používají hlavně retinoidy, deriváty vitamínů A, které se nanášejí přímo na léze několikrát denně. Dále se může použít kryoterapie, kdy se defekty mrazí tekutým dusíkem s poměrně velkou úspěšností.
Další možností místního léčení je vstříknutí velmi malého množství léku přímo do lézí, čímž je zaručena velmi nízká spotřeba a to, že se do organismu dostane celkově jen minimum látky. Pacienti také mohou být ozařováni. Záření o velmi vysoké energii se používá k zabití nádorových buněk, používá se místně hlavně na defekty v obličeji, přičemž redukuje bolest a otoky. Radiace se používá i na léze v ústní dutině či krku. Ozařování má samozřejmě řadu nepříznivých vedlejších účinků, jako je nevolnost, zvracení, změny na kůži, únava, může dojít k chudokrevnosti (anémii) a snížení počtu bílých krvinek, což ohrožuje pacienta v případě infekce. V ústech po ozáření může dojít k bolestivosti a vzniku bolestivých vředů. Malé a nečetné defekty se mohou chirurgicky odstranit, vyříznout.
Při léčbě se rovněž využívá chemoterapie podávaná systémově, která se dostává do krevního oběhu a hodí se především pro pokročilá stadia sarkomu. Většinou je tato léčba úspěšná, všechny příznaky však často zcela nezmizí. Chemoterapie zabíjí jak nádorové, tak i zdravé buňky, proto je
Rakovina slinivky břišní vzniká většinou z neznámých příčin, podobně jako i některé další typy rakoviny. Rakovina slinivky břišní zasahuje malý, ale důležitý orgán, bez kterého se lidské tělo neobejde. Rakovinové bujení napadá slinivku velmi tiše a bez velkých příznaků. Rakovina slinivky a jater bývá nejagresivnější vůbec. Nejčastější projev rakoviny slinivky je bolest v oblasti břicha. Postupně se může objevovat únava, nechuť k jídlu, neurčité tlakové bolesti břicha, pocit na zvracení nebo i zvracení nedlouho po jídle. Při útlaku žlučových cest vzniká často žloutenka. Při poškození větší části tkáně slinivky může vzniknout i cukrovka nebo se objevují projevy akutní pankreatitidy, tedy akutního zánětu slinivky. Často jsou bohužel patrné až příznaky posledního stadia rakoviny slinivky. Spojitost mezi sebou mají i například bolest beder a rakovina slinivky. Pokročilá fáze je spjata s náročnou léčbou a velkými bolestmi. Je třeba říci, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci.
Bylo zjištěno, že přítomnost karcinomu tlustého střeva a karcinomu vaječníku u příbuzných také zvyšuje riziko vzniku karcinomu slinivky. Nezhoubné nádory slinivky se vyskytují vzácně. Karcinom slinivky však patří mezi sedm nejčastějších nádorových bujení v České republice a je považován za jeden z nejzhoubnějších nádorů. Vzhledem k tomu, že se zpočátku projevuje nespecifickými příznaky, je potřeba na něj včas myslet a při podezření se co nejdříve dostavit k lékaři.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá i v tom, že zpočátku nejsou žádné příznaky steatózy. Játra totiž docela dlouho zvládají shromažďování tuku, přestože je to ničí (tuk je pro ně totiž toxický). V játrech ale mezitím dochází k zánětlivým změnám, buňky v nich se pak pomalu rozpadají, tkáň jater se zjizvuje. V nejhorším případě může ztučnění přerůst i v cirhózy jater, ta pak obvykle vede k nutné transplantaci. Člověk trpící steatózou má pocit pomalého trávení, stejně tak ho může trápit i slabý tlak pod pravým žebrem, často ho také postihuje únavový syndrom a někdy má i problémy s pokožkou.
Tuk postupně napadá játra a postupně infiltruje i zdravou tkáň, takže množství funkční tkáně je v játrech čím dál méně.
To že má pacient ztučnělá játra, zjišťuje v nejčastějších případech ve chvíli, kdy navštíví lékaře třeba při preventivním vyšetření, nebo při sonu. K lékaři je může kromě preventivní prohlídky vyhnat i to, že mají dlouhodobý pocit únavy, necítí se dobře a často i trpí nadváhou bez zjevných příčin. Lékař může zvětšení jater poznat i z krve, v takovém případě je totiž zvýšená hladina jaterních enzymů. Jistotu lékař ale získá pak hlavně z ultrazvuku.
Steatóza jde ruku v ruce s obezitou, vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem a cukrovkou. Steatóza může být ale v některých případech důsledkem podvýživy, vrozené poruchy metabolismu i nadměrné konzumace léků.
Vysoké množství tuku játra zabíjí stejně jako léky, alkohol a hepatitida. Pokud se tento problém neřeší, tak nakonec může dojít k již zmíněné cirhóze. Průběh je vždy stejný a nezáleží na tom, co problém jater způsobilo, začíná to zánětem, reparací, regenerací, jizvy a posledním stádiem je samotné ztvrdnutí jater známé jako cirhóza.
Samotná steatóza může vést k dalším onemocněním (lidský organismus je oslabený a náchylný k dalším onemocněním) jako například k infarktu, rakovině, mozkovo-cévním příhodám.
Pokročilá rakovina může někdy způsobit hromadění tekutiny v břiše. Lékařský název pro toto je ascites. Léčba k odstranění tekutiny nebo zabránění jejímu hromadění zahrnuje zavedení hadičky a chemoterapii.
Ascites punkce
Punkce ascitu neboli paracentéza je zákrok k odčerpání tekutiny z břicha pomocí jehly zavedené do peritoneální dutiny. Může být provedena za účelem diagnostiky k identifikaci příčiny hromadění tekutiny nebo infekce, nebo za účelem terapie k úlevě od nepohodlí a dýchacích potíží způsobených velkým množstvím tekutiny. Zákrok se obvykle provádí v místním znecitlivění, když je pacient vzhůru, a zahrnuje dezinfekci oblasti, zavedení jehly nebo katétru a odstranění tekutiny.
Hadička k vypouštění tekutiny (paracentéza)
Lékař může zavést malou hadičku do břicha, aby skrze ní vypustil tekutinu. Tím se sníží otok a budete se cítit pohodlněji. Říká se tomu abdominální paracentéza.
Vypuštění tekutiny zmírňuje příznaky nepohodlí u 90 ze 100 lidí (90 %). Tuto léčbu můžete podstoupit ambulantně nebo budete muset zůstat v nemocnici až několik dní.
Lehnete si na postel a sestra vám pomůže dostat se do pohody. Váš lékař vyčistí kůži na břiše a podá injekci lokálního anestetika, aby oblast znecitlivila. Udělá do břicha malý řez a jemně pomocí jehly vloží malou hadičku do nitra břicha, tam kde je přebytečná tekutina. Současně může udělat ultrazvukové vyšetření. To mu pomáhá navést trubici do správné oblasti.
Lékař poté připojí hadičku k drenážnímu vaku. Může také udělat pár stehů v kůži, aby ji udržel na místě. Přes trubici dostanete krytí pomocí velké náplasti, které také pomáhá udržet ji na místě.
Možná budete potřebovat mít trubici uvnitř jen několik hodin. Ale pokud máte více než pár litrů tekutin, můžete ji mít na několik dní. Někteří lidé mohou mít trvalý odtok, který v břiše může zůstat několik měsíců.
Chemoterapie
Tato léčba může pomoci zmenšit nebo kontrolovat vývoj rakoviny. U některých lidí to zastaví hromadění tekutiny v břiše. Typ chemoterapie nebo hormonální terapie, která vám může pomoci, závisí na typu rakoviny, kterou máte.
Lékař může použít chemoterapii pomocí sondy do břicha. U některých lidí to pomáhá omezit hromadění tekutin. Ale v tuto chvíli není mnoho důkazů, které by prokázaly, že to funguje dobře.
Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.
Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.
Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.
Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.
Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.
Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.
Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.
Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).
Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílých krvinek. V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílých krvinek. U výrazného nadbytku bílých krvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u
