POLIPY NA DVANÁCTERNÍKU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Nejstarší zmínka o nosních polypech je datována do doby starověkého Egypta. Je dokonce známo jméno lékaře, který léčil toto onemocnění egyptskému králi hluboko před naším letopočtem. Přestože se tedy lékaři snaží nosní polypy léčit již velmi dlouhá staletí, dosud není známá přesná příčina a ani není možno zabránit zopakování nemoci po proběhlé léčbě. Nosní polypy postihnou asi 4% populace, vyskytují se stejně často u mužů i žen.
Projevy nosních polypů
Polypy se projevují zhoršenou průchodností nosu. Pacienti jsou stále s otevřenými ústy, aby mohli dýchat. Po probuzení mají často sucho v ústech. Jestliže člověk s nosními polipy vydrží dlouho snášet toto utrpení, je možné, že se dočká až stavu, kdy mu budou polypy „vylézat“ z nosu ven. Dalším nepříjemným projevem doprovázejícím nosní polypy je rýma. Ta může být vodnatá, nebo hustší či dokonce zbarvená do zelenožluta. Rýma je doprovázena nesnesitelnou bolestí hlavy, pocitem tlaku v obličeji a ztrátou čichu. Na těchto fotografiích je vidět jak vypadají polypy v nose: nosní polypy foto.
Ve svém příspěvku NOSNÍ POLIPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lida.
Z praxe je dokázáno, že kortikosteroidy vůbec nepomáhají při léčbě nosních polypů, ale lékaři stále to pacientům předepisují. Proč? Ať mi někdo odpoví. Slyšela jsem, že jsou kortikosteroidy k tomu ještě i nezdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Laboratorní metody: Z laboratorních metod je užitečné stanovení aktivity enzymů (amylázy, lipázy) v krevním séru. Zvýšení aktivity enzymů nad trojnásobek normy svědčí o akutním zánětu slinivky. Nálezy však nejsou zcela specifické. Vždy se rutinně provádějí krevní testy (krevní obraz) a jaterní testy a též se zjišťují další biochemické parametry krevního séra (močoviny, krevního cukru, minerálů), navíc se při pankreatitidě vyšetřuje sérová hladinu vápníku, takzvaný C-reaktivní protein (specifická bílkovina séra vypovídající o závažnosti zánětu slinivky) a takzvaná acidobazická rovnováha (pH – poměr kyselin a zásad ve vnitřním prostředí).
Zobrazovací metody: Ze zobrazovacích metod patří k základním a všeobecně dostupným vyšetřením ultrasonografie (ultrazvuk). Vyšetření může ukázat zvětšení slinivky, její neostré obrysy, tekutinu v okolí slinivky či v dutině břišní, rozšíření žlučovodu, případně i pankreatického vývodu. Ke standardním vyšetřením u onemocnění slinivky břišní se řadí i počítačová tomografie (CT), jež prokáže rozsah zánětlivého postižení slinivky včetně přítomnosti ložisek odumřelé tkáně (takzvaných nekróz). Názvem endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) se pak označuje zobrazení žlučových cest a pankreatického vývodu za pomoci kontrastní látky, které se provádí v rámci endoskopického vyšetření dvanácterníku a které určuje příčinu problémů či lokalizuje překážku ve vývodech (například kamínek ve žlučovodu, jenž způsobuje takzvanou biliární pankreatitidu). V rámci vyšetření lze provést léčebný výkon zvaný papilotomie, což je protětí svěrače v koncové části žlučovodu v místě takzvané papily (vyústění žlučovodu do dvanácterníku). Tím se uvolní přetlak ve žlučovodech i v pankreatickém vývodu.
Pacient s akutní pankreatitidou musí být hospitalizován v nemocnici. Nesmí přijímat potravu ústy (to ostatně většinou ani nechce), dostává léky proti bolesti a velké množství tekutin do žíly. Výživa se mu podává buď hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva (enterální výživa), nebo přímo do žíly (parenterální výživa). Kdyby totiž člověk přijímal potravu ústy, zvýšila by se tvorba trávicích šťáv ve slinivce a stav nemocného by se zhoršil. V případě těžkého průběhu onemocnění a vzniku nekróz nastupují chirurgové, kteří provedou operaci slinivky a odstraní její odumřelé části. Úmrtnost při těžké akutní pankreatitidě je přes všechnu lékařskou péči velmi vysoká. Někdy se na léčbě podílí i internista, konkrétně gastroenterolog s ERCP. Tato diagnostická a léčebná metoda se uplatňuje u pankreatitidy tehdy, když je potřeba odstranit žlučový kámen ucpávající společný vývod ž
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Prýmková.
dobrý den,již 4 neděle,jsem zahleněná,suchý kašel,bolest na prsou..obvodní lékařka mě léčí-Erdomed a Vincentkou a Levopront,skoro žádná změna,nenastala a tak mi k tomu dala Nolpazu-40mg-2 krát denně,protože mi před 2 roky našli vředy na dvanácterníku-ty se zahojily...myslíte,že se to mohlo být Rexluxem?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejdříve je potřeba, abyste zvolnila, uklidnila se a získala jste vnitřní rovnováhu. Nejspíše jste na něco alergická. Objednejte se na imunologii a nechte si udělat testy. Sama si můžete v lékárně koupit lék Claritine, který vám pomůže bojovat s alergií. Pijte čaj s ŽenŠenem a snažte se myslet pozitivně. Léčbu, kterou máte od obvodní lékařky nepřerušujte.
Černé zbarvení stolice může být neškodným projevem, ale také projevem zákeřného onemocnění. Pokud se objeví krev v zažívacím traktu v oblasti žaludku, dvanácterníku a v tenkém střevě, dojde k jejímu natrávení a zbarvení do černé až dehtové barvy. Tato krev je absorbována ve vyšším gastrointestinálním traktu. Může se jednat o krvácivé vředy v oblasti jícnu, žaludku nebo dvanácterníku. Konzumujete-li však produkty obsahující železo, budete mít rovněž stolici zbarvenou dočerna, přičemž se nejedná o patologický stav. Takže než začnete panikařit, nejprve si zrekapitulujte, co jste snědli. Černou stolici také způsobují velmi zdravé a vitamíny nabité borůvky nebo lékořice.
Příčiny bílých skvrn na jazyku, ale také na stranách úst mohou být dvě. V prvním případě se jedná o moučnivku, která je obvyklá především u kojenců, ale může postihnout i dospělé, kteří užívají antibiotika nebo jsou jinak nemocní. Po seškrábnutí zůstává po těchto skvrnách červené bolestivé místo. V dospělosti se moučnivka vyskytuje, pokud se oslabí imunitní systém. Typickou příčinou je infekce HIV nebo užívání léků, které tlumí imunitní systém, tedy imunosupresiv. Imunitní systém účinně neudržuje rovnováhu systému a dochází k přemnožení kvasinek, které na tuto situaci čekají. Poruchu rovnováhy mezi organismy žijícími v dutině ústní může také narušit užívání antibiotik. S moučnivkou se setkáme rovněž u jedinců s chronickým onemocněním jater. Léčba závisí na vyvolávající příčině. Tedy úprava funkce jater, vysazení antibiotik, úprava léčby imunosupresivy a podobně. Na tyto skvrny se často používá genciánová violeť, ale u malých dětí je dobré poradit se s lékařem o nejvhodnější léčbě.
Další příčinou bílého povlaku na jazyku je leukoplakie. Jedná se o chorobné rohovatění dlaždicového epitelu v místě, kde zrohovatělý být nemá, tedy například na jazyku. Bílý povlak pevně lne a nelze jej snadno odstranit. Dochází vlastně k bělavému ztluštění sliznice. Ložiska jsou ostře ohraničena. Mezi rizikové faktory se řadí zejména kouření, dále alkohol, chronické dráždění sliznice. To může být způsobeno nevhodnou zubní protézou či opakovanými infekcemi sliznice dutiny ústní. Vyvolavatelem jsou kvasinky nebo virus Epsteina-Baarové.
Pokud však bílé skvrny nelze seškrábnout, nejsou bolestivé a samy nemizí, může se jednat o prvotní příznak rakoviny této oblasti.
Dle čínské medicíny bílý povlak na špičce jazyka signalizuje zánět sliznice žaludku. Bílý povlak ve středu značí onemocnění dvanácterníku.
Léčba závisí na původu onemocnění a od něj se odvíjí. Podle vyvolávající příčiny se uplatňují antimykotika či antivirotika. Možná je též léčba chladem nebo chirurgická plastika postiženého místa. Stav není akutní, ale někdy se na jeho podkladě může vyvinout zhoubné onemocnění. Zvláštní jednotkou je vlasatá leukoplakie. Při tomto onemocnění jsou viditelné ostře ohraničené bílé okrsky, které jsou ale na hranách jazyka a pouze v předních dvou třetinách jazyka. Souvisí s virem HIV či virem Epsteina-Baarové.
Vironal je bioinformační širokospektrální regenerační přípravek, vyrobený podle moderních poznatků fytoterapie, psychotroniky, krystalterapie a biorezonance. Ovlivňuje především dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, sleziny, boční větev dráhy jater, a tím i problémy, které se vztahují k jejich nedostatečné funkci. Typickými syndromy, které souvisejí s drahou plic, jsou dýchací obtíže, kašel, dušnost, bolesti v krku, pocení a mnohé další. Dle zkušeností se u horeček při chřipkovém onemocnění doporučuje přidat ještě přípravky Drags Imun a Grepofit, které oslabují nejen viry, ale i bakterie a plísňové zárodky. Flavocel pak podpoří rychlost imunitních reakcí a dodá tolik potřebný vitamín C.
Vironal užití:
prevence katarů horních cest dýchacích;
virové, mikrobiální a bakteriální infekce, jako jsou chřipky, angíny, teploty, nachlazení, rýma, virózy, sinusitidy;
dráždivý kašel;
odpora pocení;
zlepšení činnosti lymfatického a imunitního systému;
vředové choroby žaludku a dvanácterníku;
zánět hltanu, chronický zánět střev a zažívacího traktu;
kolitida, Crohnova choroba;
plísně v oblasti střev.
Vironal obsahuje:
Humáty – látky, které se v přírodě vyskytují například v rašelině. Vironalu dávají černou barvu a neobyčejné detoxikační a regenerační schopnosti. Dokážou se v těle vázat na těžké kovy, na různé chemické látky, a dokonce i na viry. Proto je dobré humáty užívat i při infekcích způsobených herpesviry a viry typu HIV. Zvyšují imunitu a ochraňují před různými druhy záření. Mají regenerační, protizánětlivé, antioxidační i jisté protinádorové účinky.
Energiny – speciální druh glukanů s podobnými účinky, jaké mají humáty, a celou řadou dalších.
Výtažky z grapefruitových semen – mají zcela specifické účinky na různé mikroorganismy a plísně.
Komplex pryskyřic – myrhy, kadidla a dračí krve, které tvoří chuť sirupu.
Éterické oleje – mají antimikrobiální, antivirový, antibakteriální a protiplísňový účinek. Například nardový olej se používá stejně jako chinin při malárii.
Olej z ostropestřce mariánského je vhodný k léčbě jater, žlučníku, žaludku, slinivky, dvanácterníku, sleziny a nadledvinek. Chrání játra od lipidů a tuků, pomáhá při pálení žáhy, překyselení, nadýmání i škytání. Podporuje látkovou výměnu. Upravuje nízký i vysoký tlak a cholesterol.
Olej je možné přidávat do tepelně neupravených pokrmů, salátů, je bohatý na polynenasycené mastné kyseliny – stearovou, linolovou, palmitovou a jiné, obsahuje silici, hořčinu a biogenní aminy a další cenné látky jako vitaminy E, A, D, F, stopové prvky, komplex fytosterolů. Panenský olej je lisovaný za studena ze semen bodláku ostropestřce mariánského. Má jemně hořkou chuť, podporuje tvorbu žluče a pozitivně působí na játra.
Doporučené užívání je 1–2 polévkové lžíce 1x denně mezi jídly (nejlépe na lačno), nebo jako prevenci 1–2 čajové lžičky jednou denně.
Léčení trávicího ústrojí probíhá pod dohledem odborných lékařů a sester, kteří tvoří zkušený a sehraný tým specialistů a profesionálů. Základem léčby je vhodně zvolená dieta a správný pitný režim minerálních pramenů. U akutních a komplikovanějších případů je stanovena nutriční terapeutkou individuální dieta ušitá na míru léčenému klientovi. Vlivem lázeňské léčby se obnovuje správná funkce trávicích orgánů, pacient je proškolen ke správné racionální stravě a nezanedbatelnou roli zde hraje doléčení pooperačních jizev a reflexních změn pohybového aparátu vhodným cvičením, koupelemi, slatinnými zábaly a dalšími lázeňskými procedurami.
Léčení obtíží spojených s trávicí soustavou je například ve Františkových Lázních umožněno hlavně díky rozsáhlému výskytu mimořádně bohatých přírodních léčivých zdrojů. Minerální prameny příznivě ovlivňují zejména chronické nemoci jícnu a žaludku, chronické nemoci tenkého a tlustého střeva, žlučníku a žlučových cest a stavy po operaci těchto orgánů. Nejsilnější síranový (Glauberův) pramen v Evropě se nachází právě ve Františkových Lázních. Díky svým nadmíru příznivým účinkům na funkci trávicí trubice, játra a žlučové cesty patří františkolázeňské minerální vody mezi nejužívanější vody k pitným kúrám obecně. Zejména prameny s vyšším obsahem Glauberovy soli (Glauber III a Glauber IV) jsou vyhledávané hosty s torpidní zácpou. Na doléčení onemocnění žlučníku a jater blahodárně působí Luční pramen. Pooperační anémii příznivě zkorigují prameny s vyšším obsahem železa – Železnatý a Nový pramen. Přebytek žaludečních kyselin a lehčí katary žaludku dobře zaléčí Františkův, Luční a Nový Kostelní pramen.
Indikace:
chronické onemocnění žaludku a střev;
stavy po střevních infekcích;
stavy po operaci žaludku, dvanácterníku, jícnu a střev s postsekčním syndromem endoskopicky ověřeným;
chronická onemocnění žlučníku a žlučového traktu s litiázou, pokud je operace kontraindikována, sklerotizující cholangoitis;
funkční poruchy žlučového traktu ;
stavy po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu po stenózu a litiázu žlučových cest
Součástí individuálního léčebného plánu jsou uvedené hlavní a doplňkové procedury. Ty se od sebe liší intenzitou přímého dopadu na zdraví léčeného a také úrovní zátěže pro tělo jako takové. Hlavní proceduru lze absolvovat maximálně jednou denně. Kombinaci a četnost procedur určuje lékař dle aktuálního zdravotního stavu pacienta na vstupní lékařské prohlídce. Zpravidla však léčebný plán obsahuje 18 procedur týdně.
Podíl na vzniku žaludečních vředů má i bakterie Helicobacter pylori. Ta dokáže přežívat v kyselém prostředí žaludku a má ji až polovina populace v České republice. Tato bakterie způsobí žaludeční vředy ale jen někomu, většina nositelů žádný problém nemá. K léčbě se využívají antibiotika a současně je ovlivňována agresivita žaludeční sekrece například blokátory protonové pumpy.
Při záchvatu bolesti způsobené vředem se používají léky k tlumení obtíží – antacida, které sníží kyselost a na krátkou dobu pomohou. Situaci však neřeší. Nejpoužívanější a nejúčinnější jsou léky blokující sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, zejména blokátory protonové pumpy, jako Helicid a podobné přípravky. Pokud je u pacienta s žaludečním vředem objevena Helicobacter pylori, měla by být součástí léčby i likvidace této bakterie. Na to se používají antibiotika. Po přeléčení se může infekce opakovaně vracet, pokud například pacient nezmění svůj životní styl.
Chirurgická léčba žaludečních vředů se provádí zcela výjimečně, a to pouze při komplikacích. Jde zejména o krvácení, proniknutí vředu do břišní dutiny, neprůchodnost žaludku nebo dvanácterníku jizvami po vředech nebo při podezření na zhoubný nádor.
Podobně jako všechny léky může mít i Aulin nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Pokud se u vás projeví jakýkoli z níže uvedených příznaků, přerušte užívání přípravku a kontaktujte svého lékaře, neboť uvedené příznaky mohou značit vzácné závažné nežádoucí účinky vyžadující okamžitou lékařskou péči:
žaludeční potíže či bolest, nechutenství, pocit na zvracení (nauzea), zvracení nebo krvácení žaludku či střev nebo černá stolice,
poruchy kůže, jako je vyrážka nebo zarudnutí,
sípání nebo dušnost,
zežloutnutí kůže nebo očního bělma (žloutenka),
náhlá změna množství či barvy moči,
otoky tváře, chodidel nebo nohou,
přetrvávající únava.
Obecné nežádoucí účinky nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID)
Užívání některých nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID) může způsobit mírné zvýšení rizika uzávěru cévního řečiště (arteriální trombotické příhody), například srdečního infarktu (infarkt myokardu) nebo cévní mozkové příhody (apoplexie), zejména při užívání vysokých dávek a při dlouhodobé léčbě. V souvislosti s léčbou NSAID bylo popsáno zadržování tekutin (edém), vysoký krevní tlak (hypertenze) a srdeční selhání (kardiální selhání).
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky ovlivňující trávicí trakt (gastrointestinální příhody) jsou:
žaludeční nebo dvanácterníkový vřed (peptický/duodenální vřed),
proděravění střevní stěny (perforace) nebo krvácení do trávicího traktu (může být i smrtelné, zvláště u starších osob).
Nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout při užívání přípravku Aulin, jsou:
časté (postihují více než 1 ze 100 pacientů): průjem, nevolnost, zvracení, malé změny v krevních testech jaterních funkcí,
méně časté (postihují až 1 ze 100 pacientů): dušnost, závratě, zvýšený krevní tlak, zácpa, nadýmání, zánět žaludku (gastritida), svědění, vyrážka, zvýšené pocení, otoky (edém), krvácení ze žaludku nebo ze střeva; vředy a prasklé vředy dvanácterníku a žaludku,
vzácné (postihují méně než 1 z 1 000 pacientů): chudokrevnost, pokles počtu bílých krvinek v krvi, zvýšení určitého typu bílých krvinek v krvi (eozinofilie), změny tlaku krve, krvácení, potíže při močení, krev v moči, zvýšená hladina draslíku v krvi, pocit úzkosti nebo nervozity, noční můry, rozmazané vidění, zrychlený tep, pocit horka na kůži, červenání kůže, zánět kůže (dermatitida), celkový pocit nevolnosti, únava,
velmi vzácné (postihují až 1 z 10 000 pacientů): závažné kožní reakce (známé jako erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza), které způsobují puchýře na kůži a velmi nepříjemné pocity, selhání ledvin nebo zánět ledvin (nefritida), p
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
Na první pohled vypadá žaludeční vřed jako kulatý defekt s plochým okrajem. Starší vředy mají na okraji často zvýšenou, zjizvenou tkáň. Po zhojení vředu se objevuje vysoce vaskularizační červená jizva. Tato jizva postupně přechází ve vláknitou bílou jizvu. Histologicky jde o fibrinoidní nekrózu. V rané fázi hojení vředu je charakteristická jeho stratifikace. V průběhu hojení rostou jeho okraje. Může trvat několik let, než se obnoví původní žaludeční žlázy v místě vředu. Častá je metaplazie vředu, kdy se slučují vrstvy žaludeční stěny a žaludeční povrchové tkáně, což může vést k pohybovým poruchám žaludku. Vředy na dvanácterníku vykazují podobné vrstvení jako žaludeční vředy. V Brunnerových žlázách se obvykle objevují rýhy nebo hyperplasticida.
Při silné bolesti se používají léky k tlumení obtíží trávicího ústrojí (antacida), které sníží kyselost a na krátkou dobu pomohou. Situaci však neřeší. Nejpoužívanější a nejúčinnější jsou léky blokující sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, zejména blokátory protonové pumpy. Pokud je u pacienta s žaludečním vředem objeven Helicobacter pylori, měla by být součástí léčby i jeho likvidace. Na to se používají antibiotika. Chirurgická léčba žaludečních vředů se provádí zcela výjimečně, a to pouze při komplikacích. Jde zejména o krvácení, proniknutí vředu do břišní dutiny, neprůchodnost žaludku nebo dvanácterníku nebo podezření na zhoubný nádor.
Březová míza neboli březová voda je u nás běžně známa pro své vnější užití na podporu růstu vlasů a proti lupům. Pokud se tato látka vmasíruje do pokožky hlavy, ta je pak lesklejší a plná energie. Její vnitřní užívání, tedy pití čerstvé březové mízy, u nás vesměs známo není. Míza, která proudí ze stromu během několika týdnů časného jara jako voda, je jedním z nejzdravějších a nejčistších nápojů. Je plná minerálů, které strom načerpal z půdy. Březová voda má úžasné léčivé a vitalizující účinky, čistí organismus od toxinů. Chutná jemně a lahodně. A navíc je to čistě přírodní produkt. Březová míza je bohatá na cukr, organické kyseliny, enzymy, vápník, magnesium, železo a další cenné látky. Její konzumace může pomoci při léčbě močových kamenů, žaludečních potíží, vředů na dvanácterníku. Je vhodným pomocníkem při potížích s játry, ledvinami, při anémii, bolestech hlavy, při opakovaných zánětech průdušek, tuberkulóze, dráždivém kašli. Úlevu díky ní mohou pocítit lidé, které trápí artritida nebo zánět míšního kořene, a skutečně také revmatici. Produkty z březové mízy jsou vhodné především pro ženy, protože mají mimo jiné i omlazující účinky a zvyšují plodnost.
Doporučuje se vyhýbat se při přípravě potravin smažení; používání koření, které může způsobit podráždění sliznice, jako je například pepř; dále omezovat tuky a oleje, jako je máslo, margarín; nepoužívat nevhodné dresinky na salát, například majonézu a zakysanou smetanu.
Doporučuje se používat takové způsoby vaření, které vyžadují omezené množství přidaného tuku:
horkovzdušné pečení bez tuku
vaření v páře
grilování
Při přípravě pokrmů je vhodné používat sprej na vaření v pánvi spíše než máslo nebo olej.
Vyskytují se především na sliznici dvanácterníku a lačníku. Ještě ve střevě se líhnou larvy, které odcházejí stolicí ven. Mohou žít v půdě bez hostitele i několik let, při první příležitosti pak pronikají pokožkou dalšího hostitele (například když člověk pracuje na zahradě). Migrují plícemi, tracheou, hrtanem do trávicí trubice. Zde dospívají. Zdrojem nákazy může být i pes nebo kočka. Larvy mohou ve spodní části střeva pronikat střevní stěnou a migrovat dále tělem. Je to častá infekce. Na kůži způsobuje vyrážky, svědění, otoky. V plicích způsobuje kašel, v zažívání průjmy a bolesti břicha. Pokud jsou již háďátka rozeseta po celém těle (játra, srdce, žlučník, plíce, střevo, pohlavní orgány, oči), má onemocnění těžší průběh. Tyto paraziti se nacházejí i v zubních váčcích, v dásních, míše, periferních nervech, hltanu, podkoží, v cévách. Kvůli rozsevu drobných háďátek po těle je potřeba vyšších dávek benzi-midazolových přípravků Vermox, Zentel.
Když v těle vše funguje tak, jak má, natrávená potrava putuje z žaludku do dvanácterníku a pak dál ve směru zemské přitažlivosti. Pálení žáhy způsobuje porucha uzávěrového mechanismu ve spodní části jícnu. Obecně řečeno, když se potrava dostane z jícnu do žaludku, spodní část jícnu se uzavře a zabrání tak zpětnému chodu.
Další příčinou, proč uzávěr dostatečně nefunguje, může být takzvaná hiátová kýla. Je to porucha vazivového aparátu, při níž je žaludek zdvižen na úroveň jícnu z břišní dutiny do spodní části hrudníku. Tento problém může nastat při nadváze.
Občasné pálení žáhy může být způsobeno dietní chybou, alkoholem, kouřením, některými léky, překyseleností žaludku, zvýšenou aktivitou po jídle (předklony, cvičení a podobně), ulehnutím po jídle.
Zvláštní příčiny má pálení žáhy v těhotenství, kdy se vyskytuje nejčastěji. Vyšší hladina hormonů způsobuje ochabnutí svěrače jícnu, a navíc rostoucí plod tlačí žaludek vzhůru. Po porodu se vše upraví většinou samo.
