Lázeňská péče v České republice se rozděluje na dvě základní skupiny, a to na komplexní lázeňskou péči a na příspěvkovou lázeňskou péči. Třetí samostatnou skupinu tvoří lázeňské pobyty pro samoplátce. Tato poslední skupina má v posledních letech vzrůstající tendenci, protože stále více lidí si uvědomuje skutečnost, že je lepší nemocem předcházet, než je následně léčit.
O komplexní nebo příspěvkovou léčbu si můžete požádat, pouze pokud jste občany ČR a jste pojištěni u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR.
Lázeňskou léčbu vám doporučí váš ošetřující lékař, který tak jedná většinou na základě vyhodnocení zdravotního stavu u odborníka-specialisty. Vaše první kroky tedy musí vést za odborným lékařem a s doporučením následně za obvodním lékařem. Návrh na lázeňskou péči, ať už komplexní nebo příspěvkovou, pošle váš obvodní lékař pojišťovně. Následně její revizní lékař posoudí splnění podmínek indikačního seznamu.
V indikačním seznamu jsou kromě indikačních skupin nemocí a jim odpovídajících diagnóz také uvedeny typy lázeňské péče, délka léčebného pobytu a možnost lázeňských míst, kde se můžete léčit. Určeny jsou zde i časové limity, dokdy jako pacient po operacích, či úrazech i jiných onemocněních musíte lázeňskou péči nastoupit.
Pokud pojišťovna schválí návrh na komplexní lázeňskou léčbu, odešle ho do příslušných lázní a ty vás následně budou kontaktovat a vyzvou vás k nástupu lázeňské léčby. V případě schválení návrhu na příspěvkovou lázeňskou léčbu je návrh předán pojištěnci a ten si sám s určeným lázeňským zařízením dohodne termín nástupu léčby.
Komplexní lázeňská péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění – náklady na vyšetření, ale i ubytování a stravu, případně dopravu (to platí pro pacienty, jejichž zdravotní stav podle ošetřujícího lékaře neumožňuje běžnou dopravu, ale je nutné použít zdravotní služby). Komplexní lázeňská péče se hovorově označuje též jako „křížkové lázně“ či „lázně na křížek“.
U příspěvkové lázeňské léčby hradí zdravotní pojišťovna jen lékařské vyšetření a celé léčení. Ubytování, stravu a dopravu si hradí pojištěnec.
Podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. Tou hlavní normou je pak Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé a Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a&nb
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PODĚBRADY HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahoslava Tomisova.
Hezký den chci se optat Po infarktu miokardu mám nárok na lázně na jak dlouho a kde se ubytovává děkuji Tomisiva Jihlava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po infarktu myokardu jsou pacienti často posíláni na doléčení do lázní. Tuto následnou péči naordinuje přímo ošetřující lékař hospitalizačního zařízení. Trvá obvykle 3 týdny a je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pacient jede z nemocnice rovnou do lázní. Pokud ale máte na mysli klasické lázně, tak zde žádný nárok neexistuje a vše se odvíjí od schválení lázní vaší zdravotní pojišťovnou. Každá zdravotní pojišťovna má vlastní pravidla pro odsouhlasení financí na lázeňskou péči. Proces můžete podpořit tím, že si obstaráte doporučení od kardiologa, ze kterého bude patrné, že lázeňská péče povede ke zlepšení zdravotního stavu a tím ušetří pojišťovně další náklady na budoucí řešení jinak neuspokojivého zdravotního stavu.
Doba lázeňského pobytu a lázeňská lokalita jsou určeny zdravotní pojišťovnou. Po odsouhlasení lázní si zavoláte do určeného zařízení a dohodnete si úroveň kvality ubytování.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případ
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Růžičková.
Dobrý den ,jsem přesně měsíc po operaci žlučníku a chci se zeptat jestli mám nárok na lázně,děkuji s pozdravem Růžičková Dáša.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neexistuje právní nárok na lázně. Lázně můžete dostat jen tehdy, když to schválí posudkový lékař vaší zdravotní pojišťovny. Ten rozhoduje na základě žádosti podané vaším praktickým lékařem. Praktický lékař vám žádost sepíše jen tehdy, když bude mít doporučení od specialisty, že ve vašem konkrétním případě je lázeňská léčba přínosem. Jinými slovy, nejdříve musíte poprosit lékaře specialistu, který vás operoval a nebo předepsal operaci žlučníku, aby vám napsal, že doporučuje lázeňskou léčbu. S tímto doporučením půjdete ke svému praktickému lékaři, který vám sepíše žádost na Zdravotní pojišťovnu. V žádosti můžete uvést až tři možná lázeňská města, ve kterých si přejete absolvovat doléčení. Zdravotní pojišťovna do 30 dnů rozhodne o tom, jaké lázně dostanete a za jakých finančních podmínek.
Lázeňská léčebně rehabilitační péče je podle zákona hrazenou službou, je-li poskytována jako nezbytná součást léčebného procesu, kdy její poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař pojišťovny.
Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče. Lázeňský pobyt hradí zdravotní pojišťovna svému pojištěnci buď plně (komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče), nebo částečně (příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče).
V případě komplexní péče si pacient může sám platit nadstandard v ubytování, zdravotní pojišťovna hradí náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní úrovni. Dopravu do lázeňského zařízení a zpět hradí pouze v případě, že zdravotní stav pacienta podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby.
U příspěvkové péče zdravotní pojišťovna hradí pouze standardní léčení, ostatní výdaje za lázeňský pobyt si pacient platí sám.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA LÁZNĚ.... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Lukáčová.
Ráda bych věděla,zda mám nárok na lázně po roce po operaci dvoucípé a trojcípé chlopně. Loni v lednu 2015 sem byla na operaci a únor sem byla v lázních. Letos 2016 sem se ptala lékaře ke kterému chodím a on mi řekl,že letos nárok na lázně nemám.
Sem též po operaci štítné žlázy 5 let . Mám chronické bolesti bederní páteře a trpím zánětlivými otoky kloubů.
Prosím o radu a odpověď ... Děkuji s pozdravem Jiřina Lukáčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posouzení zdravotního stavu pacienta a rozhodnutí o doporučení, navržení a schválení lázeňské péče je vždy na lékařích. Rovněž záleží na odborném posouzení závažnosti onemocnění lékařem, zda bude lázeňská péče poskytnuta a zdravotní pojišťovnou uhrazena jako komplexní, nebo jako příspěvková. Pokud Váš praktický lékař nechce lázně předepsat, tak si obstarejte doporučení od odborných lékařů (kardiolog, endokrinolog, ortopéd), ve kterém oni stanoví lázeňskou péči, jako vhodný doplněk Vaší léčby. To pak přineste svému praktickému lékaři a požádejte ho o vypsání potřebných dokumentů pro přiznání lázní.
Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.
Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.
Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítná žláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.
Ve svém příspěvku FRANTIŠKOVY LÁZNĚ KOMPLEXNÍ LÁZEŇSKÁ PÉČE DOPLATKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kubeš.
Dobrý den,
prosím o informaci zda mohu u Vás nastoupit na komplexní lázeňskou péči bez doplatku. Mám předvolání - odsouhlasenou komplexní lázeňskou péči v Mariánských Lázních, ale tam nelze získat pobyt bez doplatku.
Ve svém příspěvku CO DĚLAT, KDYŽ DÍTĚ MÁLO ROSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Novotná.
Dobrý den, chci se prosím Vás zeptat.Mame už delší dobu problémy s dcerou , přibývá strašně pomalu.Normalne ji a ji všechno.Ma 5 roku a váží 13,500 gramů.Porodni váha byla skoro 4 kila.Doktori říkali,že ji nic není, růstový hormon v pořádku , celiakie neni z krve prokázána a štítná zlaza taky v pohodě,já jsem už zoufalá a nevím ,kde s dcerou jít.Poradte prosím.S pozdravem Novotná.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a&n
Do lázní lze odjet na takzvanou komplexní lékařskou léči, na příspěvkovou lázeňskou péči, nebo jako samoplátce. Komplexní lázeňská péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pacient má navíc tu výhodu, že si nemusí na lázeňský pobyt vybírat dovolenou, protože je veden v pracovní neschopnosti.
O lázeňské péči rozhoduje sám lékař, který pacientovi vystaví návrh na základě doporučení odborného lékaře. Při návrhu, zda by pacient měl dostat komplexní či příspěvkovou léčbu a kde by se měl léčit, se řídí indikačním seznamem pro lázeňskou péči. Lázně musí odsouhlasit ještě revizní lékař pojišťovny.
Lázeňská léčba je pojištěnci hrazena, jen jde-li o nezbytnou součást léčebného procesu, a tehdy, když je indikována podle příslušných zákonných norem, definovaných zejména Indikačním seznamem – příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nejedná se o rekreaci, takže je sice možno přihlédnout k přání pojištěnce, že by nechtěl jet do lázní v zimním období nebo naopak, ale toto přání není pro vystavení návrhu určující.
Pokud se jedná o méně závažnou diagnózu, pak dochází k příspěvkové formě péče. Znamená to, že mu sice pojišťovna zaplatí všechna vyšetření a léčebné výlohy, nicméně ostatní náklady (ubytování, strava) si musí pacient platit sám. Není přitom možné se ubytovat v levnějším penzionu ani docházet na procedury z domova.
Indikační seznam vyjmenovává u konkrétních diagnóz další podmínky, které by měl zájemce splňovat, nebo také za jakých okolností je možné pobyt v lázních prodloužit. Existují ovšem také skutečnosti, kvůli kterým se šance vyjet do lázní znemožní.
Lázeňskou léčebně rehabilitační péči musí pacientovi jako nezbytnou součást léčebného procesu doporučit jeho ošetřující lékař. Návrh podává zdravotní pojišťovně buď registrující praktický lékař, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Návrh musí potvrdit revizní lékař zdravotní pojišťovny.
V předloženém návrhu revizní lékař posuzuje, jsou-li splněny podmínky pro úhradu lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění dané platnou legislativou, jsou-li uvedena všechna potřebná vyšetření a nebrání-li léčení nějaká kontraindikace.
V odůvodněných případech může revizní lékař místo navrhované komplexní lázeňské péče schválit úhradu příspěvkové formy lázeňské péče, u které je z veřejného zdravotního pojištění hrazena zdravotní péče, a pacient si hradí ubytování a stravo
Ve Františkových Lázních se léčí celé spektrum onemocnění pohybového aparátu, a to od revmatoidní artritidy, přes osteoporózu, mimokloubní revmatismus, funkční poruchy páteře až po pooperační stavy pohybového aparátu. Nejčastějšími, ale zdaleka ne jedinými indikacemi jsou osteoartróza a onemocnění páteře. Lázeňská léčba pomáhá jak pacientům před vznikem onemocnění, tak pacientům v různých stadiích nemocí. A především pomáhá nemoc stabilizovat.
K léčbě pohybového aparátu se využívá zejména františkolázeňská sirnoželezitá slatina, která ulevuje od bolesti pacientům s artrózou kolenních, kyčelních a jiných kloubů na dlouhou dobu, a to bez vedlejších účinků. Sirnaté sloučeniny a přírodní steroidy obsažené ve slatině příznivě ovlivňují chronický zánět a napomáhají regeneraci kloubů. Dlouhodobý léčebný účinek se dostavuje po absolvování dostatečného počtu zábalů, a to nejméně 10 až 12 aplikací v jedné kúře. Léčení je rovněž doplněné vhodnou pohybovou léčbou. Dále může být léčba doplněna řadou procedur fyzikální terapie, jako je magnetoterapie, laser, ultrazvuk, distanční magnetoterapie, které také významně snižují bolestivost velkých kloubů postižených osteoartrózou či revmatickým onemocněním malých kloubů a urychlují jejich regeneraci.
Pohybový aparát se léčí pomocí celkové nebo lokální kryoterapie (zvlášť placená služba), která při teplotě až minus 160 °C snižuje bolestivost kloubů, příznivě modifikuje zánětlivé procesy v postižených kloubech, zlepšuje imunitu a vyplavením endorfinů zlepšuje náladu u pacientů s artrózou.
Onemocnění srdce a cév
Františkovy Lázně patří svým zaměřením také mezi klasické kardiologické lázně. Léčí se zde pacienti po infarktu myokardu, s vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční, pacienti po operacích srdce, tedy po bypassech nebo náhradách srdečních chlopní. Léčí zde pacienty s onemocněním cévního systému, s ischemickou chorobou dolních končetin nebo po operaci varixů či flebotrombóze.
Základní léčebnou lázeňskou procedurou pro pacienty s onemocněním srdce a cév jsou uhličité koupele. Série koupelí příznivě ovlivňují regulaci krevního tlaku, práci srdce a celkový metabolismus správným nastavením autonomního nervového systému. Dále se využívá efektu přírodního oxidu uhličitého na cévy v podobě suchých uhličitých koupelí nebo aplikací ve formě plynových injekcí.
V rámci komplexního přístupu se doporučuje pacientům racioná
To, zda lázeňská péče bude poskytnuta jako komplexní (plně hrazená) nebo příspěvková, vyplývá z výše uvedených legislativních norem, kterými se lékař musí řídit.
Při komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péči zdravotní pojišťovna hradí náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní úrovni nasmlouvané s poskytovateli lázeňské péče. Ubytování je poskytováno dle možnosti a kapacity lázní ve dvou kategoriích (kategorie A, kategorie B). Obě kategorie představují 2lůžkový pokoj se základním vybavením, přičemž v kategorii A je sociální zařízení přímo součástí pokoje, v kategorii B je dostupné v rámci ubytovacího objektu. Jakékoliv jiné vybavení pokoje (jednolůžkový pokoj, televize, lednice a podobně) je posuzováno jako nadstandard.
Při komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péči dopravu do lázeňského zařízení a zpět hradí VZP ČR pouze v případě, že zdravotní stav pacienta podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby.
Pobyt průvodce u komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče se hradí pouze v případě, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař (náklady za průvodce hradí zdravotní pojišťovna pacienta).
Druhým typem je příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. Zde zdravotní pojišťovna hradí pouze standardní léčení a ostatní výdaje za lázeňský pobyt si pacient platí sám. Finanční výdaje jsou u příspěvkového pacienta různé, a to podle délky jeho léčebného pobytu, dále podle kvality ubytování a také podle ročního období, které si pro lázeňské léčení vybere.
Na oba zmíněné typy lázeňského léčení musí být návrh schválen revizním lékařem.
Třetím typem je lázeňská péče, která se ze zdravotního pojištění nehradí. Jde o samoplátce, kteří si pobyt v lázních hradí sami. Tento typ lázeňské péče není schvalován revizním lékařem.
V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ KOMPLEXNÍ LÁZEŇSKÁ PÉČE DOPLATKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kubeš.
Dobrý den,
prosím o informaci zda mohu u Vás nastoupit na komplexní lázeňskou péči bez doplatku. Mám předvolání - odsouhlasenou komplexní lázeňskou péči v Mariánských Lázních, ale tam nelze získat pobyt bez doplatku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Františkovy Lázně poskytují komplexní lázeňskou péči na 21 dní, která je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. V ceně je zahrnuto:
- 21× ubytování ve dvoulůžkovém pokoji,
- plná penze,
- 21 procedur za týden,
- vstupní, kontrolní a výstupní lékařské vyšetření,
- zdravotnická služba 24 hodin denně
Pacient hradí pouze lázeňský poplatek obci ve výši 15 Kč za den (21x15=315 Kč)
Zde je návod jak získat pobyt ve Františkových Lázních: http://www.franzensbad.cz/p…
Specialisty na léčbu polyneuropatie jsou lázně Bohdaneč, ve kterých se používají metody balneologické, které zde mají tradici. Dále jsou to lázně Poděbrady, Bělohrad, Slatinice.
Lázeňská léčba jako nezbytná součást potřebné zdravotní péče je hrazena buď plně (komplexní lázeňská péče – KLP), nebo částečně (příspěvková lázeňská péče – PLP) zdravotní pojišťovnou.
Postup léčby na pojišťovnu:
Praktický lékař vystaví návrh na lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou dle doporučení odborného lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci. Zároveň navrhne typ lázeňské péče (komplexní, nebo příspěvková) a místo vhodné pro léčbu daného onemocnění (indikace).
Indikace lázní v tomto případě: nemoci nervové – polyneuropatie, kořenové syndromy.
Komplexní, nebo příspěvkovou lázeňskou péči schválí revizní lékař zdravotní pojišťovny.
V případě komplexní lázeňské péče odešle zdravotní pojišťovna schválený návrh přímo lázním, které pacienta předvolají k nástupu. KLP čerpá pacient v době pracovní neschopnosti. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňskou léčbu, celodenní stravování a ubytování.
Schválený návrh na příspěvkovou lázeňskou péči je odeslán do lázní prostřednictvím zdravotní pojišťovny nebo pacienta, který uvede požadavky na ubytování a stravování, které si platí sám. PLP čerpá pacient v době své dovolené. Zdravotní pojišťovna hradí pouze lázeňskou léčbu.
Neschválí-li zdravotní pojišťovna komplexní ani příspěvkovou lázeňskou péči, může klient absolvovat pobyt v lázních jako samoplátce.
Léčebný pobyt zahrnuje:
vstupní a závěrečné vyšetření odborným lékařem, kontrolní vyšetření dle potřeby
EKG, spirometrie, laboratorní vyšetření, dle nutnosti i další vyšetření
individuální léčebný plán sestavený lékařem se 2–3 léčebnými procedurami denně (mimo neděle)
24hodinová lékařská a sesterská služba
hotelové ubytování v rehabilitačním centru, hotelech, penzionech
plná penze včetně případné speciální diety (dle doporučení lékaře) sestavená nutriční terapeutkou
V naší poradně s názvem KOMPLEXNÍ LÁZEŇSKÁ PÉČE V V PODĚBRADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobrý den, pojišťovna mi vyřizuje pobyt v lázních Poděbrady - komplexní lázeňskou péči po operaci srdce. CHtěl bych jako doprovod vzít sebou manželku, která by si hradila pobyt a stravu sama. Je možné rezervovat dvoulůžkový pokoj pro nás oba ?
Na koho se mám v dané věci obrátit. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tuto záležitost musíte vyřešit s lázeňským domem, ve kterém budete ubytován. Po schválení lázní se dozvíte jeho název a pak můžete činit další kroky.
V rámci příspěvkové lázeňské péče je zdravotní pojišťovnou hrazena léčebně rehabilitační péče. Ubytování a stravu si klient hradí sám podle platného ceníku.
Příspěvková lázeňská péče je lůžkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péčí, a proto nemůže (dle platné legislativy) být poskytována ambulantně. To znamená, že klient musí být ubytován v registrovaném zdravotnickém zařízení.
Příspěvková lázeňská péče je poskytována 14 nebo 21 dnů podle rozhodnutí revizního lékaře zdravotní pojišťovny.
Lázeňská léčba jako nezbytná součást potřebné zdravotní péče je hrazena buď plně (komplexní lázeňská péče – KLP), nebo částečně (příspěvková lázeňská péče – PLP) zdravotní pojišťovnou. 6. ledna 2015 vstoupila v platnost novela zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí je také novelizovaný indikační seznam pro lázeňskou péči.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Nocarová.
Mám nárok na lázně po operaci střev ( Ileus ) ?
V případě , že ANO, jaké lázně jsou vhodné?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázních rozhoduje vaše zdravotní pojišťovna. Na základě návrhu sepsaného vaším praktickým lékařem. Postup ziskání lázní je následující. Nejdříve se dohodnéte se svým lékařem, který vám léčí střeva, aby vám napsal doporučení, že je pro vás vhodná lázeňská péče. S tímto doporučením jděte k praktickému lékaři, aby vám sepsal návrh na lázně. Pojišťovna do 30 dnů rozhodne jestli vám na lázně přispěje a dozvíte se také kam můžete jet a v jakém úhradovém režimu se tam budete léčit.
Štítná žláza patří k nejdůležitějším žlázám s vnitřní sekrecí v těle. Je složena ze dvou laloků, které najdeme po obou stranách chrupavky hrtanu. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které obsahují vázaný jód, a kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižování hladiny fosforečnatých a vápenatých iontů v krvi. Hormony štítné žlázy regulují u dospělého člověka metabolismus a podílejí se také na zvyšování účinnosti ostatních hormonů v těle (například adrenalinu). V dětství (během růstu lidského organismu) ovlivňují tělesný a duševní vývoj.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PODEBRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Dobrý den jsem po druhé operaci ucpávání cev mám břišní baipas chci se zeptat jestli mám nárok na Křížkové lázně dekuju Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O nároku na křížkové lázně může rozhodnout jedině vaše zdravotní pojišťovna. Neexistuje souhrn diagnóz, na které by lázně byly přidělovány automaticky. Vždy se každý návrh posuzuje individuálně a pojišťovna sleduje hlavní cíl, kterým jsou úspory. Když ve vaší žádosti váš praktický lékař přesvědčí pojišťovnu, že lázeňská péče přispěje k úsporám na vaší následné péči, která by jinak probíhala bez lázní, tak je velká pravděpodobnost, že křížkové lázně dostanete. Promluvte si o tom se svým praktickým lékařem, který za vás bude posílat návrh na lázeňskou péči. Rovněž si obstarejte doporučení od svého lékaře specialisty (kardiologa), ve kterém jasně uvede, že pro stabilizaci zdravotního stavu doporučuje lázeňskou péči.
Zvětšení štítné žlázy se lidově nazývá vole, lékařsky struma. Je to obvykle nebolestivé zvětšení štítné žlázy, které může mít různé příčiny – od nesprávné výživy přes autoimunitní onemocnění a těhotenství až po nádory. Dnešní článek vám přináší podrobné informace o příčinách, příznacích a léčbě tohoto onemocnění.
Štítná žláza je endokrinní orgán na přední straně krku pod ohryzkem, který produkuje hormony řídící množství metabolických dějů v našem těle. Její zvětšení se nazývá struma, případně vole. Struma ve většině případů nebývá bolestivá, ale zvětšená štítná žláza může způsobit kašel a problémy s dýcháním či polykáním. Celosvětově nejčastější příčinou strumy je nedostatek jódu v potravě. Jelikož se však v České republice sůl běžně obohacuje jódem, je u nás běžnější příčinou nepřiměřené množství hormonů štítné žlázy nebo vznik uzlů v tomto orgánu.
Způsob léčby strumy závisí na její velikosti, příčinách vzniku a doprovodných příznacích. Malé strumy, které nejsou vidět a nezpůsobují žádné problémy, nemusí být léčeny vůbec.
Zvětšení štítné žlázy mohou doprovázet následující příznaky:
viditelné zvětšení krku, kterého si můžete všimnout hlavně při holení či nanášení make-upu
