Dávkování: zpravidla 9 nebo 15 CH 2x až 5x denně 3 kuličky. Se zlepšováním stavu se prodlužují intervaly v podávání léku. Až problém zmizí úplně, lék se přestane užívat.
Ve svém příspěvku CO JE HYPERMANGAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Baník.
Vytvařely se mi hnisavé píštěle především na potních žlazách, tedy v podpažích na zadku i na tříslech podstoupil jsem mnoho lékařských zákroků. Většinou mi ty píštěle nařízli a hnis vytřeli, ale zůstali mi všude otevřené jízvy, které mi stále mokvají, tedy na tříslech, což hodně svědí a páchne. Občas si celý zadek namáčím ve zředěném hypermanganu, ale pomáhá to jen na pár hodin.
Jak se toho mokvání zbavím?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U moči je zápach po čpavku vcelku přirozený, byť by neměl být zvláště nápadný. Výraznější zápach po čpavku v moči se vyskytuje při nedostatečném příjmu tekutin.
Při zesíleném dýchání a případně i zvýšeným výdejem potu ztrácí člověk dost tekutin, které je třeba záhy doplnit. Po zvýšeném množství tekutin dojde k úpravě zápachu moči.
Amoniak je silně páchnoucí plyn. Zápach čpavku můžete znát z domácích čističů nebo čističů oken, protože tyto produkty často obsahují čpavek. Tento plyn může také zapáchat jako stará moč.
Tlusté střevo produkuje amoniak, když tráví bílkoviny. Játra ho pak neutralizují a pomáhají tělu se ho zbavit. Zápach amoniaku ze stolice může signalizovat problém s játry, což by mohlo nasvědčovat onemocnění jater.
Některé typy bakterií v tlustém nebo tenkém střevě mohou také vytvářet vysoké hladiny amoniaku. Proto stolice páchnoucí po čpavkumůže být známkou nerovnováhy mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi v trávicím systému. Tyto nerovnováhy bývají často způsobeny některými antibiotiky a dalšími léky.
Višněvského balzám pokud páchne po uzeném, tak obsahuje bitumózní dehet, nejčastěji bukový dehet. Tento dehet je fotocitlivý a na slunečním záření, vlivem UV paprsků, velmi často podráždí pokožku v místě aplikace. Podráždění se projeví výrazným zčervenáním. Nevystavujte višňákem namazanou kůži slunci!
Stolice sice nikdy nevoní, ale někdy může mít ještě nepříjemnější zápach po čpavku než obvykle. Nejčastější příčinou páchnoucí stolice je strava.
V některých případech jsou určité typy pachů známkou změny zdravotního stavu. K tomu může dojít, když orgány přestanou správně fungovat, čímž se v těle zvýší hladina molekul způsobujících zápach. Například jídlo, které jíte, je zpracováno trávicím ústrojím a také bakteriemi ve střevech. Některé druhy bakterií mohou při trávení potravy vytvářet páchnoucí látky, jako je čpavek. Játra pak rozkládají tyto látky, eliminují jejich zápach. Ledviny je pak odstraňují z těla. Problémy s těmito orgány by mohly vést k nepříjemnému zápachu ve stolici po čpavku.
Většina mladistvých bojuje s problémem akné. Řešením je Ichtoxyl. Aplikujte jej 2x denně na vyčištěnou pleť v průběhu dvou týdnů a budete spokojeni. Zahojí se i podkožní boláky a opravdu vše skvěle léčí, problém je pouze v tom, že trochu páchne po asfaltu. Jde však opravdu o bezvadný prostředek na léčbu akné, a navíc jej v lékárně seženete za 30 Kč.
Vyskytne-li se u vás stolice s čpavkovým zápachem, tak si udělejte tento test na odhalení příčiny:
Snědl jsem v předchozím dni něco neobvyklého? Ano / Ne
Začal jsem v poslední době užívat nové léky? Ano / Ne
Dodržuji zde doporučovanou dietu a vyhýbám se nedoporučovaným potravinám a nápojům a užívám probiotika na obnovu střevní mikroflóry? Ano / Ne
Zápach stolice po čpavku trvá více než tři dny? Ano / Ne
Pokud na první otázku odpovíte ano, tak na vině je vaše strava a zápach po čpavku skončí, pokud dodržíte zde uvedená dietní doporučení.
V případě, že jste na 4. otázku odpověděli kladně a otázka číslo 3 je také zodpovězena kladně, přichází na řadu otázka číslo 2. Je-li otázka číslo 2 zodpovězena kladně, na vině jsou nové léky. Po skončení léčby se stolice vrátí do normálu. Pokud je ale otázka č. 2 zodpovězena záporně, tak je na místě kontaktovat svého praktického lékaře, kvůli dalšímu postupu.
Dusíkaté sloučeniny, jako je například amoniak, mohou způsobit výraznější charakteristický zápach moči. Množství dusíkatých zplodin v moči je do jisté míry určené dietou a je vyšší u lidí s vysokým příjmem dusíku, který je přítomen v bílkovinách. Z tohoto důvodu může moč silněji páchnout lidem s vyšším příjmem masa. Proto u mužů, jelikož ve většině případů častěji konzumují maso, může moč takto zapáchat.
Při snížení konzumace masa dojde k úpravě odéru mužské moči. Samozřejmě může jít i o jiné příčiny zápachu moči, a to na základě:
léků – některé léky způsobují zvláštní zápach moči, z těch běžných se jedná zejména o penicilinová antibiotika;
dehydratace – koncentrovaná moč mívá silnější zápach, což je důvodem, proč o něco výrazněji páchne ranní moč; podobné je to u pacientů trpících dehydratací;
močové infekce – páchnoucí tmavá moč poměrně často doprovází infekce močových cest; kromě změny vzhledu a zápachu moči bývá přítomno pálení a řezání při močení;
cukrovky 1. typu – neléčená (nebo nedostatečně léčená) cukrovka 1. typu může způsobit charakteristický zápach moči, který je způsoben přítomností acetonu; aceton je kromě toho vydechován a způsobuje zápach z úst;
selhávání ledvin – u pacienta s chronickým selháním ledvin se může měnit zápach moči a udává se, že moč páchne „myšinou“; zápach je pro neznalého dost těžko popsatelný.
Černá stolice může vzniknout ve dvou situacích. Ta první je vcelku nezávažná – tmavší zabarvení je způsobeno nadměrnou konzumací některých potravin a případně léků. Z potravin jsou to především borůvky, černý rybíz, červené víno a červená řepa. Při užívání živočišného uhlí je stolice také zbarvena černě a rovněž tmavší zabarvení získává i po dlouhodobém užívání preparátů obsahujících železo. Druhý typ černé stolice je už vážnější. Stolice je na rozdíl od výše zmíněného stavu mazlavá a nasládle páchne. Říká se jí meléna a je způsobena krvácením v horních částech trávicího ústrojí.
Černá stolice, hlavně mazlavá a páchnoucí, je projevem vážných až život ohrožujících stavů. Je důležité při těchto příznacích navštívit co nejdříve lékaře, který provede vyšetření ke zjištění příčiny krvácení.
Česnek při přímém styku s pokožkou nebo sliznicí pálí.
Při vnitřním užívání po česneku člověk trochu páchne, jednak z úst, ale i z kožního potu. Tyto neblahé účinky učinily česnek méně oblíbeným, než si skutečně zaslouží. Na zápach z úst po česneku trochu pomůže, když před česnekovým jídlem sníme jedno jablko nebo lžíci medu. Na zápach z pusy po česnekovém jídle trochu pomůže, když po jídle vypijeme sklenici nízkotučného mléka, popřípadě pomůže i nějaká vhodná žvýkačka, či ústní voda.
Při předávkování česneku dochází k bolestem žaludku a ledvin.
Vysoké dávky česneku můžou rozházet menstruační cyklus.
Česnek ředí krev, podobně jako Warfarin nebo Heparin, a proto by neměl být konzumován 7 dní před operací, protože jinak může způsobit silné krvácení.
Jak je stolice velká, záleží na druhu potravy, kterou obvykle dítě jí. Pokud je strava bohatá na celulózu, tedy rostlinnou vlákninu, je množství stolice větší. Je to zapříčiněno tím, že rostlinná vláknina působí v zažívacím ústrojí jako houba, která vstřebává veškeré toxiny, a odnáší pak s sebou škodlivé látky. Chybí-li však vašemu dítěti ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny, je stolice tvrdá a suchá. Vylučováním tvrdé stolice se navíc střeva velmi namáhají. Zápach stolice je přirozený. Ovšem stolice po zeleninové vegetariánské stravě páchne méně než po stravě masité. Minimální zápach bývá po mléčné stravě. Naopak jsou potraviny, které způsobují zvýšený zápach stolice. Mezi ně patří kedlubna, květák, fazole. Že je stolice v pořádku, poznáme na první pohled podle středně hnědé barvy. Barvu stolice totiž určuje do značné míry potrava.
Žena ve věku 47 let. Posledních 14 měsíců měla nadměrnou plynatost, bolesti na hrudi, zácpu a hubla. Gastroenterolog ji diagnostikoval syndrom dráždivého tračníku způsobený infekcí H. Pylori, který léčil antibiotiky. Nikdy před tím neměla stolici páchnoucí čpavkem a není známa ani žádná příčina. Kvůli vyloučení přerůstání bakterií z tenkého střeva u ní byla provedena dechová zkouška, což je typ neinvazivního testu, který měří množství vodíku nebo metanu, které vydechnete po vypití směsi glukózy a vody. Rychlý nárůst vydechovaného vodíku nebo metanu může naznačovat přemnožení bakterií v tenkém střevě. Test byl negativní.
Názor dietologa
Syndrom dráždivého tračníku by neměl vést ke stolici páchnoucí čpavkem. Naopak bolest na hrudi, nadměrná plynatost a zácpa souvisí se syndromem dráždivého tračníku.
Existuje jen málo možností vysvětlujících přítomnost amoniaku způsobujícího zápach stolice. Tento signál by se neměl ignorovat a trvá-li déle než 3 dny, může být nutné vyšetřeni lékařem.
Běžné příčiny stolice páchnoucí po čpavku:
Přemnožení bakterií ve střevech.
Chronické onemocnění ledvin.
Onemocnění související s játry.
Léky (zejména antibiotika).
Nejčastější nedietní příčinou zápachu stolice po čpavku je bakteriální infekce ve stolici.
Při zápachu stolice po čpavku je vhodné přidat do stravy více vlákniny a zvýšit příjem tekutin.
Prospěšné potraviny, které je vhodné konzumovat při zápachu stolice po čpavku:
čerstvé ovoce,
zeleninu,
saláty.
Vhodné je vyhnout se:
fazolím,
zelí,
čokoládě,
mátě peprné,
tučným jídlům,
kávě,
rychlému občerstvení,
syceným průmyslovým nápojům,
alkoholickým nápojům.
Po několika dnech je nutné zhodnotit přítomnost zápachu. Pokud dietní změny nepomohou, je namístě navštívit praktického lékaře, který provede test stolice, krevní testy a klinické vyšetření.
Vyjádření výživového poradce
Amoniak obvykle vzniká v gastrointestinálním traktu rozkladem bílkovin (aminy, aminokyseliny, puriny a močovina). Neúplné trávení potravy může vést k hnilobě ve střevě, což způsobuje stolici zapáchající čpavkem. Pokud tělo nevstřebává potřebné živiny, bude tím ohrožena imunita. Tato malabsorpce může vysvětlit ztrátu hmotnosti tohoto pacienta.
Trojitá terapie antibiotiky pro léčbu infekce H. Pylori dramaticky změní střevní flóru. To vede k přechodnému neúplnému trávení a možnému vzniku stolice se zápachem po čpavku. Užívání vysoce silného vícekmenového probiotika je zásadní pro obnovu zdravé střevní flóry a může odstranit zápach čpavku.
Vhodné je ambulantně zkontroloval celiakii a malabsorpci fruktózy/laktózy.
Jedná se o kypřicí prostředek zvaný také cukrářské droždí nebo dříve sůl z jeleního rohu, či jelení sůl. Preparát prodávaný nyní v obchodech je směs kyselého uhličitanu amonného a karbamidu amonného. Dříve býval připravován suchou destilací zvířecích odpadků, jako jsou kůže, kopyta, rohy (odtud také pochází jeho starší název). Později se začal připravovat sublimací síranu amonného s uhličitanem vápenatým. Je to jemný bílý prášek zapáchající po čpavku, poněvadž teplem disociuje na vodní páru, plynný amoniak a kysličník uhličitý, čímž těsto kypří. Do těsta se přidává rozmíchaný v tekutině nebo se rozválí válečkem mezi dvěma papíry a nasype přes jemné sítko do mouky. Hrubé amonium zanechává v pečivu nepravidelné póry a povrch pečiva není hladký. Na ½ kg mouky stačí 10 g. Používá se do pečiva nízkých tvarů (perníčky, nízké linecké), protože ve vyšších těstech zanechává nepříjemný pach po čpavku. Uchováváme ho ve sklenicích se zabroušenou zátkou, neboť se působením vlhkostí a kyslíku rozkládá. Dnes je k dostání v řadě drogerií a prodejnách potravin.
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) patří mezi již velmi dlouho pěstované kulturní rostliny a pochází původem ze zemí Středomoří, kde je dodnes velmi rozšířená. Je to jednoletá bylina. Má přímou lodyhu s trojčetnými listy, které jsou podobné listům komonice lékařské. Květy jsou žlutavě bílé barvy. Plody jsou tenké, až deset centimetrů dlouhé lusky. V každém z nich může být až dvacet semen. Právě tato semena jsou zdrojem důležitých látek využívaných jak ve farmacii, tak v přírodní medicíně a léčitelství i gastronomii. Jinak se též tato rostlina pěstuje jako krmivo pro dobytek.
Celá rostlina typicky kořenitě páchne. Chuť semen je kořenitě hořká a natrpklá. Nejvíce se pěstuje v Etiopii, Indii, Číně, Americe, Egyptě a Súdánu. Slouží jako léčivo, jako výživný prostředek i jako koření. Pískavice bývá součástí mnoha směsí koření, jako je indické kari. Používá se také k aromatizaci sýrů.
Srst labradorů je krátká, hustá a přilehlá. Podsada je jemná a hustá, na rozdíl od tvrdé a voděvzdorné vrchní vrstvě. Protože má hodně hustou podsadu, může se stát, že srst nepříjemně páchne, protože potřebuje dlouhou dobu, než uschne. Díky této srsti je labrador dokonale přizpůsoben k plavání a na zimu. Vrchní vrstva má totiž na sobě jakoby mastný film, který téměř nepropouští vodu. Není neobvyklé vidět labradora plavajícího v ledové vodě v půli ledna, nedoporučuje se to však kvůli nebezpečí prochladnutí. Péče o srst není náročná, stačí jen jednou týdně vzít kartáč a vyčesat odumřelou srst. V období línání je to nutné provádět častěji. Občas je možné psa vykoupat speciálním psím šamponem.
Dle barvy srsti se labradoři dělí na žluté (nejsvětlejší, žlutobéžový odstín), zlaté (tmavší, spíše k hnědé než k béžové), čokoládové (čokoládově hnědá) a černé.
Línání je u labradora naprosto normální. V době línání se doporučuje přidávat zinek a biotin, aby se výměna srsti urychlila.
Oleje se lisují za studena, horka anebo se extrahují rozpouštědly. Lis na výrobu oleje může být mechanický lis, jakýsi mlýnek, který lisuje za studena. Určité provozní teploty je ale třeba dosáhnout, aby se odloučil olej od sušiny. Jinak vám z mlýnku poleze pasta (třeba burákové máslo nebo sezamová pasta). Lisování za horka funguje na bázi vysokého zahřátí plodiny, kdy se tato rozemele a spaří horkou parou nebo opraží. Vysoká teplota tukové buňky otevře a olej vyteče. Ze zbytků (pokrutin) se dělá méně kvalitní stolní olej. Olej lisovaný za tepla není poživatelný přímo, protože páchne. Je potřeba ho ještě rafinovat. Naopak domácí lisování oleje zaručí, že je jedlý a voňavý ihned po vylisování. Samozřejmě že v něm jsou určité malé částečky a zbytky, pokud použijete olejnatá semena a ořechy, podobně jako třeba usazeniny z čerstvě lisovaných ovocných džusů. Jestli chcete mít olej absolutně čistý a prostý těchto zbytků, stačí ho nechat odstát jeden dva dny, usazeniny klesnou ke dnu a máte k dispozici čistý a voňavý olej pro přímou konzumaci.
Mám morbidní obezitu,tudíž i problém po koupání dokonale vysušit třísla,která se po krátké době opět "zapaří".Svědí,velmi nepříjemné,páchne.Poradíte?Zhubnout v 77 letech není rada.Díky
Vytvařely se mi hnisavé píštěle především na potních žlazách, tedy v podpažích na zadku i na tříslech podstoupil jsem mnoho lékařských zákroků. Většinou mi ty píštěle nařízli a hnis vytřeli, ale zůstali mi všude otevřené jízvy, které mi stále mokvají, tedy na tříslech, což hodně svědí a páchne. Občas si celý zadek namáčím ve zředěném hypermanganu, ale pomáhá to jen na pár hodin.
Jak se toho mokvání zbavím?
