POTENCE WIKIPEDIE

Co je mužská potence

Potence je schopnost muže provádět pohlavní styk. Erekce je konkrétní zvětšení objemu penisu a jeho ztvrdnutí, které je nezbytné k pohlavnímu styku. Jedno bez druhého nemůže existovat.

Zdroj: Potence u mužů

Diskuze

V diskuzi POTENCE U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kubáček.

má problém s potencí,co týden,něsíc,tím horší.žádná změna.pořád spí něco popíjí a o sex nemá chut.ale co mám dělat já.mě je 50 jemu 70,já si ještě nepřipadám sexualně mrtvá.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Potence u mužů

Domácí recepty na zvýšení potence

Bylinková viagra z kotvičníku

Ingredience: 50 g kotvičníku, 250 ml 80% lihu

Postup: 50 gramů kotvičníku zalijeme 250 ml 80% lihu (z lékárny), necháme stát 14 dní nebo více (klidně i rok). Líh se zabarví do zelena. Užívá se 15 kapek ráno a 15 kapek večer. Vzhledem k tomu, že má tinktura velmi silnou chuť, doporučuje se oněch 15 kapek nakapat kapátkem na kostku cukru. Na internetu se kotvičníková tinktura prodává cca za 400 Kč 50 kapek. Vy si můžete výše uvedeným postupem vyrobit až 1 litr kotvičníkové tinktury cca za 500 Kč (80% líh v lékárně stojí asi 400 Kč/1 litr). Navíc z ní lze připravit i sirup, a to tak, že 250 ml medu smícháte s 5 polévkovými lžícemi této kotvičníkové tinktury.

Zdroj: Potence u mužů

Diskuze

V diskuzi NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.

Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.

Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.

Zdroj: diskuze Nemoc hrušní

Betaglukan podle Wikipedie

Podle Wikipedie je glukan oligosacharid nebo polysacharid složený z opakujících se molekul glukózy. Může být nevětvený (lineární) i různě rozvětvený. Buněčná stěna typická pro chytridiomycety je chitin, beta-1, 3-glukan a beta-1,6-glukan. Množí se nepohlavně produkcí.

Zdroj: Betaglukan

Poradna

V naší poradně s názvem CO JE MSM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .

MSM je organická síra a obsahují ji aminokyseliny methionine a cysteine, které jsou běžně dostupné v přírodních potravinách, jako je maso a mléčná syrovátka. Prvotním zdrojem MSM jsou některé bakterie a řasy, které vypouštějí MSM do vzduchu. To se pak prostřednictvím deště dostane do půdy a odtud přes rostliny do potravního řetězce. Čisté MSM se extrahuje z biologických zdrojů pomocí náročné chemické technologie v domácích podmínkách neproveditné.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.

msm:
ch3-so2-ch3
se vyrabi prumyslove - viz wikipedie
nabizi: 4fitness.cz
dodava telu siru, zmensuje bolestivost kloubu a svalu.
Nesnasi se s salicilaty (nevim jak moc)

Zdroj: diskuze Co je msm

Zánět prostaty podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že prostatitida je zánět předstojné žlázy, spíše známé pod názvem prostata. Jedná se o nejčastější urologický problém mužů do 50 let. Mezi symptomy tohoto zánětu patří horečka, zimnice, dysurie či sexuální poruchy. K léčbě jsou indikována antibiotika.

Typy prostatitidy:

• akutní prostatitida
• chronická bakteriální prostatitida
• chronická prostatitida – syndrom chronické pánevní bolesti
• asymptomatická zánětlivá prostatitida

Zdroj: Zánět prostaty

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.

Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.

Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidském těle převládá především kortizol.

K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.

KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.

K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.

Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.

VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese

Zdroj: diskuze Svrab

Bylinky na erekci

Řapíkatý celer má lepší, jemnější chuť než celer bulvový a již ve Starém Egyptě byl vyhledáván pro své výrazné afrodiziakální účinky, které doslova přesahují jeho pověst. Celer má prý schopnost léčit poruchy erekce.

Kořen ženšenu u mužů zlepšuje sexuální funkce podobně jako při používání viagry.

Zdroj: Potence u mužů

Poradna

V naší poradně s názvem TESTOSTERON V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Jak na testosteron v potravinách? Potravina, která nejvíce dokáže podpořit tvorbu testosteronu je sušený kořen rostliny Tribulus terrestris. Tribulus terrestris je rostlina rostoucí v mnoha tropických i mírných pásmech světa. Mnoho různých kultur ho používá mnoha způsoby. Například, Řekové používali Tribulus terrestris jako diuretikum a náladu zlepšující prostředek. Indiáni ho používali jako diuretikum, antiseptikum, a protizánětlivý lék. Číňane ho používali na různorodé účely k léčbě játer, ledvin, a kardiovaskulárních nemocí. V Bulharsku se užíval Tribulus terrestris jako sexuální stimulant a proti neplodnosti. V poslední době, ho začali používat také východní evropští atleti a síloví závodníci.
Tribulus terrestris dokáže zlepšit vylučování mužského pohlavního hormonu. Studie potvrzuji, že funguje velmi dobře, když se používá v kombinaci s DHEA a androstenedione. Tato kombinace zvýšila mužský pohlavní hormon v různé úrovni, ačkoliv, to dokáží DHEA nebo andro i bez Tribulusu. Takže spíše než testosteron prekurzor, vede Tribulus k výrobě luteinizing hormonu (LH). Když se zvedne hladina LH, zvedne se i přírodní vylučování mužského pohlavního hormonu. LH je hormon, který rovněž ovlivňuje sexuální aktivitu. Lze tedy pochopit proč je užívaný k zlepšení plodnosti a potence. Laboratorní studie na zvířatech prokázaly, že Tribulus terrestris zvyšuje množství spermatu i jeho pohyblivost během 30 dnů užívání. Proto je to dobrý doplněk pro muže ke zvětšení jejich sexuální aktivity.

K farmaceutickému použití tribulusu došlo poprvé v osmdesátých letech v Bulharsku v produktu Tribestan, který se používal k léčbě premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů. Tribestan byl testován u několika set osob, převážně žen, po dobu 12 let. Vynikající vlastnosti Tribestanu je, že zvyšuje citlivost hypothalamu k využití a regulaci mužských i ženských sexuálních steroidů jako androgenů a estrogenů.

Klinické testy neprokázaly toxicitu ani vedlejší účinky, a to ani při podání velmi vysokých dávek. S těmito vlastnostmi Tribestan rychle pronikl i do sportu jako povzbuzující přípravek a pro kombinaci se steroidy.


Dávkování extraktu Tribulus terrestris:

Pro starší 30let:
Na každých 20 kg váhy těla užít 500mg jednou až dvakrát denně .

Pro kulturisty:
Běžně se doporučuje brát 750 až 1.250 mg denně na 20 kg váhy těla, rozdělené mezi jídlo, spolu s 100 mg DHEA denně a spolu s 100 mg androstenedione denně, abyste dosáhli výsledků.

Pro zdravé jedince mladší 30-ti let suplementace pro zvyšování produkce testosteronu nemá význam, neboť v tomto věku je tvorba testosteronu dostatečně vysoká a nebyl by zde zntelný žádný účinek.

Je jedno jestli to berete na lačno nebo po jídle, hlavní je to dobře zapít.

Zdraví Cempírek!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Testosteron v potravinách

Černý česnek podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že černý česnek je typická ingredience asijské kuchyně. Vzniká Maillardovou reakcí (nikoli fermentací), kdy se celé cibule česneku vystaví zvýšené teplotě po dobu několika týdnů, čímž se barva stroužků změní z bílé na černou.[1]

Tento česnek je úplně černý, ale přitom není spálený ani obarvený. Je měkký a mazlavý, proto není vysušený a šťávy má pořád dostatek. Není ostrý, ani štiplavý, má spíše nasládlou umami chuť.

Zdroj: Černý česnek

Mango podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že tropické ovoce mango je plodem mangovníku. Patří do rodu Mangifera, který zahrnuje 69 botanických druhů a přes 1000 odrůd tohoto ovoce. Není znám jeho přesný původ, ale má se za to, že mango pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V Indii, Barmě, na Srí Lance, v Pákistánu a Bangladéši byly nalezeny fosilie staré 25 až 30 milionů let. Název ovoce pochází z malajálamského manga, které si později portugalští obchodníci upravili na manga.

Mango výtečným zdrojem vitamínů A, C, beta karotenu, draslíku a vlákniny. Obsahuje málo tuku a sodíku. Plody jsou různé barvy, velikosti i tvaru. Největší plody mohou vážit až 2 kg. V Asii se využívá i zelených mang k různým kulinářským účelům. Nejlépe je ale nechat ovoce dozrát při pokojové teplotě, až bude měkké. Kromě přímé konzumace čerstvých, zralých plodů se hodí například jako příloha k masům a omáčkám.

Zdroj: Ovoce mango

Rakovina jazyka podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. U člověka jeho velká ohebnost ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Svaly jazyka tvoří celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální). Často se tvrdí, že se jedná o nejsilnější sval v těle, ničím to však není podloženo. Kromě toho, že neexistují objektivní kritéria, podle nichž by se síla svalu dala měřit, jazyk ani není jen sval, obsahuje také mnoho chuťových receptorů, zvaných chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. V dnešní době je uznávaná i další, to znamená pátá chuť – umami. A hovoří se o dalších.

Zdroj: Rakovina na jazyku

Léky na posílení potence

Použití injekce je obzvláště oblíbenou metodou u pacientů postižených impotencí. Po aplikaci látky obsažené v injekci do těla penisu dojde k okamžitému ztopoření penisu. Tento stav trvá po dobu třiceti až devadesáti minut. Mějte však na paměti, že tato metoda přináší i určité kontraindikace.

Pokud je příčina erektilní dysfunkce cévního původu, lze tento stav léčit medikamenty podporujícími krevní zásobení penisu. Jestliže se ani po podání léků nedostaví zlepšení stavu, může se přistoupit k operaci, kdy se operují přímo cévy, které zásobují erektilní (topořivá) tělesa. Dochází k takzvané revaskularizaci.

Léků, které mohou pomoci při léčbě impotence, je nepřeberné množství, Yohimbinem a Papaverinem počínaje, Viagrou, Cialisem a Levitrou konče. Tyto tři poslední zástupci se staly oblíbeným prostředkem proti impotenci. Viagra a její generika, kopie, působí přímo na nervová zakončení penisu. Obsahují dusíkaté látky, které způsobují rozšíření cév a tím stimulují erekci při sexuálním dráždění. Tento lék však může mít v kombinaci s jinými léky na organismus velice negativní dopad. Viagry a jejích generik by se měli vyvarovat zejména pacienti, kteří trpí srdečně-cévními chorobami a kteří užívají léky s obsahem nitrátů (například Nitroglycerin, Nitro Mack). Kombinace Viagry a některých těchto léků může mít i smrtelné následky!

Zdroj: Potence u mužů

Opar podle Wiki

Wikipedie uvádí, že jednoduchý opar neboli herpes (latinsky Herpes simplex) je skupina infekčních onemocnění kůže a sliznic. Způsobuje je Herpes simplex virus. U většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana. Je však stále velké množství lidí, u nichž se onemocnění opakuje, a to nejčastěji na rtech.

Dále Wikipedie uvádí, že existuje 5 postupných stadií oparu:

1. 1. den – fáze brnění, pocit pnutí
2. 2.–3. den – fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků, ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis
3. 4. den – vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina, tato fáze může být velmi bolestivá
4. 5.–8. den – vytvoří se strup, který však často praská, to může být způsobeno přílišným otevíráním úst, strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev
5. 8.–12. den – opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva

Dle Wikipedie jsou v současné době pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV1+2, které jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, například genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.

Zdroj: Proč se dělají opary

Co je impotence

Impotence je charakterizována dlouhotrvajícími obtížemi s dosažením a udržením erekce, a to při padesáti až sedmdesáti pěti procentech pokusů o sexuální styk. Jedná se o nejčastější poruchu sexuálních funkcí. Důkazem může být až jedna polovina mužské populace nad čtyřicet let, která určitými stupni impotence trpí. Tento problém nemá nic společného s mužskou neplodností (sterilitou) ani nezabraňuje či nesnižuje schopnost naplno prožít orgasmus. Poněvadž toto onemocnění postihuje pouze proces erekce, je velice problematické se do těchto dvou již zmíněných stadií vůbec dostat. Impotence dokáže muže bezesporu značně potrápit. Může vést k partnerským problémům, nedorozumění, depresím. Nemá však vliv na celkové zdraví nebo délku života.

Impotenci konkrétně způsobuje vše, co zasahuje do nervového systému nebo krevního oběhu. Všechny okolnosti, díky kterým se zmenšuje úroveň sexuální touhy – libido. Jedním z hlavních důvodů, kvůli kterým muži nejsou schopni dobré potence, jsou psychické problémy. Nejčastěji se s nimi setkávají mladí muži na počátku sexuálního života. Jsou ovlivněni hlavně pocitem úzkosti, trémy, napětí a předčasného selhání. Mezi fyzické faktory, které ovlivňují impotenci, patří obezita, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, únava, kouření, diabetes a různé jiné fyzické nemoci. Problémy s potencí má překvapivě až jedna desetina všech mužů a nejhorší je to v Číně, kde je až 26 procent impotentních mužů. Muži však nemusí zoufat, pokud se i u nich vyskytl problém s potencí, ale mohou se jej pokusit vyřešit několika způsoby. Problém impotence dá léčit jak přírodní cestou, tak i medikamenty.

Zdroj: Potence u mužů

Krtek obecný podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.

Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.

Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.

Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.

Zdroj: Krtek obecný

Následky ozařování prostaty

Vedlejší účinky se u radioterapie vyskytují v podobě akutního krvácení ze sliznic měchýře nebo konečníku, které může pokračovat takzvaným poradiačním chronickým zánětem. Radioterapie je rovněž časově velmi náročná, probíhá ambulantně často v několika desítkách sezení. Radioterapie se obecně volí u pacientů rizikovějších (například warfarinizovaných, se závažným onemocněním srdce, cév a podobně).

Fotonové záření je tvrdé, pronikavější a více poškozuje měkké tkáně oproti protonovému záření. Ozařování prostaty probíhá v místech, kde se vedle prostaty nacházejí i další citlivé orgány: konečník, močový měchýř a trubice, lymfatické uzliny. Hrozba vedlejších účinků pak spočívá v neudržení moči, v přítomnosti krve ve stolici, ve ztrátě potence.

Protonová léčba je bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání. Má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři, u pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní, u ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Během dne můžete dělat vše stejně, jak jste zvyklí, nejste ničím omezeni. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí.

Riziko návratu rakoviny prostaty je po protonové léčbě téměř nulové. Naproti tomu po operaci se onemocnění navrací u 10 % pacientů s časným stadiem, a dokonce u 30 % pacientů s pokročilým stadiem. V případě běžného ozařování je to 8 %. Po léčbě protonem v raném stadiu rakoviny prostaty byl zaznamenán relaps nemoci pouze u 1 % pacientů.

Zdroj: Ozařování prostaty

Krční tepny

Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.

Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.

Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.

Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.

V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]

Zde můžete vidět obrázek krkavice.

Zde můžete zhlédnout videozáznam operace krkavice.

Zdroj: Ucpávání krčních tepen

Kaki podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.

Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.

Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.

Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.

Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.

Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.

Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.

Hlavní látky, které kaki obsahuje:

• voda - 60 % obsahu ovoce
• cukr - 30 g na 150 g
• vitamín C, betakaroten, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan
• vláknina - 3 g na 150 g
• bílkoviny - x
• sacharidy - 30 g na 150 g
• tuky - 0,750 g na 150 g

Zdroj: Kaki a cukrovka

Lázně Bělohrad podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že Lázně Bělohrad (německy Bad Bielohrad) je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel [2]. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, která měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.

Historie

Dle Wikipedie vlastnil na počátku 17. století některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století byl významným vlastníkem některých částí Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. K velkému rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Pamětihodnosti uvedené Wikipedií:

• Barokní zámek – na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Na zámku byla v roce 2018 započata rekonstrukce a přestavba, a tak není přístupný široké veřejnosti. Později by zde měly vzniknout kavárna, restaurace a v ostatních prostorách bydlení pro seniory [3]. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko oranžérie je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku. Při severozápadním nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk.
• Kostel Všech svatých –barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz pochází od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny.
• Fričovo museum – postaveno v letech 1904–1905 Antonínem Fričem.
• Rodný domek K. V. Raise.
• Bažantnice – lázeňský park s hudebním pavilonkem, přírodní památka.
• Pardoubek – rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysázeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který zde po 1. světové válce zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl vybudován betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům.
• Byšičky – osamocený kostelík se hřbitovem (pozůstatek zaniklé středověké vesnice) a křížovou cestou, stejnojmenná přírodní památka, lesy a mokřadní louky východně od města.
• Kamenná hůra – přírodní rezervace, bukový porost na minerálně chudém podkladě.
• Hřídelecká hůra – přírodní památka, geologická lokalita, bývalý lom v čedičové kupě.
• Údolí Javorky – přírodní památka, slatinné louky podél potoka.
• Erbenův dub – památný strom.
• Vojtíškova tiskárna – městský objekt, který připomíná událostí 2. světové války [1].

Zdroj: Lázně Bělohrad