Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:
celozrnné pečivo a cereálie
rýže, těstoviny a jiné obiloviny
čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.
Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.
V diskuzi DOMÁCÍ PROTEINOVÝ NÁPOJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslav.
Neměl byste někdo tip na vydatný domácí proteinový nápoj, který bych si mohl v pohodě připravit doma?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zita.
A to nevadí,při budování svalů a při cvičení, že má syrovátka na 100g jen 13g bílkovin a 76 g sacharidů na rozdíl od proteinů,který má 80 g bílkovin a 0 sacharidů?
V diskuzi JÍDELNÍČEK PRO DIABETIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Dobry den jen mam takovy maly dotaz merim 170cm je mi 55let,vazil jsem 108kg a mam jidelnicek na 120g sacharidu denne,ale svaciny a 2 vecere mi dietni sestra zakazala takze mam jen asi 60g sacharidu denne po pul roce jsem schodil 40kg mam ted 68kg ale jidelnicek mi ponechali.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
V naší poradně s názvem ŠPALDOVÁ MOUKA - JE VHODNA NA DIETU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Je špaldová mouka vhodná na redukční dietu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mouka špalda obsahuje stejné množství sacharidů, jako mouka klasická z pšenice. Sacharidy jsou nositelem energie a teprve jejich omezení má redukční účinky. Méně sacharidů v potravě = méně energie = hubnutí. Mouka špalda má ale jednu výhodu oproti klasické pšeničné mouce, a to, že se v těle rozkládá pomaleji a vydrží tak zásobovat tělo energií po delší dobu, a proto je z tohoto pohledu při redukční dietě lepší než mouka pšeničná.
V naší poradně s názvem MŮŽE SE POUŽÍVAT ZÁZVOR PŘI VYSOKÉM KREVNÍM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
může se používat zázvor při vysokém krevním tlaku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte vysoký krevní tlak a jste léčena léky, jako jsou antikoagulancia (warfarin) a blokátory kalciových kanálů, neberte zázvor bez porady s lékařem. Existují jiné a bezpečnější doplňkové terapie na vysoký krevní tlak, které si můžete vyzkoušet. Jde o diety na vysoký krevní tlak zde: www.ceskaordinace.cz… nebo DASH dieta, která má nízký obsah soli, tuku a rafinovaných sacharidů a upřednostňuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, ryby, libové maso a nízko-mléčné potraviny. Zde je návod na dietu DASH www.ceskenemoci.cz/d…
Také byste měla pravidelně cvičit po většinu dní v týdnu poté, co jste k tomu dostala svolení od svého lékaře.
V diskuzi PES ČÍVÁVÁ POPIS A POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonin Vaněk.
Mám stěně čívavu 7měsícu nevim jaké potraviny jsou pro něj nejlepší již jsem vyskoušel nekolik chřupek i kapsiček ale vetšínou mu nic nechutna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den, mám doma také čivavu, fenečku, v březnu jí budou 3 roky. Ta moje čivava je dost vybíravá, nejraději má jídlo vařené, hustou polévku, např. masíčko (kuřecí, hovězí, vepřové.) se zeleninou, vajíčko - stačí 1/2 na den , rýži, nudle, oves.vločky, brambůrek. Ale i tak mám doma granulky, pro malé plemena, některé jsou přímo pro čivavy. Nad kapsíčkama, paštičkama, atd. ohrnovala nos, čichla a odešla, radějí hladověla. Jinak když si najdete web.stránky , která je věnovaná čivavám, tam je o tomto plemenu úplně všechno, také jsem zpočátku nevěděla co s tím malým štěnětem, byl to dárek, pro mě ten nejkrásnější.
Průměrná denní dávka sacharidů u dospělého zdravého člověka by se měla pohybovat kolem 300–400 g. Důležitým zdrojem energie jsou zejména takzvané polysacharidy, konkrétně obilniny, brambory, rýže a částečně také luštěniny. Tělo si bere energii i z dalších sacharidů, jako je například řepný cukr. Ten obsahuje celá řada potravin a není zrovna vhodným zdrojem energie pro naše tělo, protože se při jeho metabolismu spotřebovává také řada minerálů a vitamínů, konkrétně například hořčík nebo vápník. Částečně se také tento cukr přeměňuje na tuk, který se pak může ukládat.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Chcela by som vedieť presne, ktoré potraviny sú vhodné a ktoré nevhodné pri zvýšenej hladine kyseliny močovej. Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro snížení kyseliny močové se vyhněte těmto potravinám:
- Pivní a obilné alkoholické nápoje (jako je pivo, vodka a whisky);
- Maso, jehněčí a vepřové maso;
- Vnitřnosti, jako jsou játra, ledviny a maso ze žláz, jako je brzlík nebo slinivka břišní;
- Mořské plody, zejména měkkýši, jako jsou krevety, humři, mušle, ančovičky a sardinky;
- Výrobky s vysokým obsahem fruktózy, jako je limonáda a některé džusy, cereálie, zmrzlina, cukrovinky a rychlé občerstvení.
Nejlepší potraviny pro dietu u dny:
- Nízkotučné mléčné výrobky, jako jsou jogurty a odstředěné mléko;
- Čerstvé ovoce a zelenina;
- Ořechy, arašídové máslo a různá semínka;
- Kvalitní tuk a olej;
- Brambory, rýže, chléb a těstoviny;
- Vejce (s mírou);
- Maso, jako je ryba, kuře a červené maso, je dobré s mírou (kolem 120 až 160 gramů denně).
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst všechno. Jen je třeba dávat pozor na potraviny, které jsou zelené. Patří sem zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulka, okurky, rajčata, papriky, všechny tyto potraviny můžete konzumovat každý den, ale pouze v omezeném množství. Ostatní potraviny nejsou problematické a můžete je jíst bez omezení.
V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nemohu nikdenajít, zda jáhly jsou luštěnina, t.zn., jestli jsou při dně vhodné nebo ne.Nemůžete někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jáhly patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů jáhel vyprodukuje 62 mg kyseliny močové. Potraviny do 100 mg kyseliny močové jsou při dně optimální a je možné je normálně konzumovat, tedy i jáhly.
Tuková dieta je velmi podobná dietě sacharidové, někdy nazývané katogenní dieta. V případě tukové diety se z jídelníčku úplně vyřadí sacharidy. Tuková dieta je založená na konzumaci bílkovin a tuků a vyřazení sacharidů. Tuková nebo katogenní dieta je založena na přiměřeném příjmu bílkovin a tuků, ale S NULOVÝM příjmem sacharidů. Výhodou tukové katogenní diety je to, že hubneme i když jíme například bůček s tatarkou, ale bez chleba! Ovšem nesmíme to s příjmem tuků přehnat.
Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).
Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.
Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.
Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.
Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.
Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.
Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.
Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.
Rýže obsahuje velké množství sacharidů – mezi 80 až 98 g na 100 g, přesné množství záleží na vybraném druhu rýže.
Brambory jsou bohaté na sacharidy, minerály, vitamíny a enzymy. Obsah škrobů na 100 g je ale nižší než u rýže. Brambory se dají upravit na mnoho způsobů, takže vhodně zpestří váš jídelníček.
Těstoviny jsou méně vhodnou potravinou, přesto často používanou. Těstoviny jsou vyrobené z pšeničné mouky, což snižuje jejich výživovou hodnotu. Často se po těstovinách spíše tloustne. Naopak rýže a brambory obsahují kvalitní škroby.
Ovesné vločky patří k základním potravinám. Obsah sacharidů v nich je vysoký. Ovesné vločky na 100 g obsahují kolem 60 až 70 g sacharidů. Ovesná kaše po ránu zasytí a je velice výživná.
Corn flakes obsahují kukuřičný škrob, který také není nejvýživnější. Ovesné vločky jsou ke snídani vhodnější.
Ovoce je výborným zdrojem sacharidů, především glukózy, která je tělem ihned využitelná. Jiný druh sacharidů, než je glukóza, nedokáže tělo ihned využít. Navíc ovoce obsahuje vysoký podíl vitamínů, minerálů, enzymů, vlákniny, vody a také velice důležitou sluneční energii.
K průměrně jang potravinám se řadí bílé rybí maso, jako je platýs, pstruh, dále celozrnná mouka v chlebu nebo housce, mořská sůl, miso, sójová omáčka používaná při vaření.
Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.
