Vitamín D3 je jedním z nejužitečnějších nástrojů, které máme k dispozici pro zlepšení celkového zdraví. Již více než století vědci uznávají, že má vliv na zdraví kostí. Vitamín D3 je spojen s překvapujícím množstvím jiných zdravotních obtíží, jako jsou deprese, bolesti zad, rakovina, inzulinová rezistence a preeklampsie během těhotenství, snížená obranyschopnost a makulární degenerace.
Vitamín D3 5000 IU
Vigantol
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den,prosim o dotaz.Mohu pri užívání Warfarinu švestky, švestkové knedliky a křížaly z jablek.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst prakticky všechno, až na pár výjimek, jako je kapusta a bílé zelí. Musíte však dodržet přiměřené množství, které se stanoví podle obsahu vitamínu K v jednotlivých potravinách. Vitamín K totiž ovlivňuje účinky Warfarinu. Hlídat musíte jen potraviny rostlinného původu, kde je vitamín K obsažen v hojné míře. Čím zelenější, tím více vitamínu K. Bez omezení můžete jíst například maso, knedlíky, rýži. Důležité je udržet stále stejnou hladinu vitamínu K každý den na úrovni 120 mikrogramů (pro muže). K tomu je potřeba mít neměnný jídelníček a ten dodržovat několik týdnů.
Švestky obsahují vitamín K a proto je potřeba sledovat jejich konzumaci. Jedna švestka obsahuje 4,5 mikrogramů vitamínu K i ta v knedlíku. Sníte-li jich 22. tak jste vyčerpal veškerý limit pro příjem vitamínu K v tom konkrétním dni a nesmíte pak již nic, co je rostlinného původu. Sušené švestky obsahují o něco více vitamínu K a sice 5,5 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li nárazově několik švestek, musíte ten den omezit jinou potravinu s podobným obsahem vitamínu K, kterou máte zařazenou ve svém jídelníčku.
Křížaly, což jsou sušená jablka, taktéž obsahují vitamín K. Jedno kolečko usušeného jablka obsahuje 0,2 mikrogramů vitamínu K. Křížal si tedy můžete dopřát opravdu hodně. Ale stále platí, že musíte udržet příjem vitamínu K na stejné úrovni 120 mikrogramů za den, ne víc ani ne méně.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Okurky, stejně jako všechno, co narostlo na zahrádce, má vitamín K a ten ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší budou účinky Warfarinu. Naopak, čím méně tohoto vitamínu sníte, tím silnější účinky Warfarinu budou. Denně byste měla sníst potraviny které vašemu tělu dodají 90 mikrogramů, ne víc, ne méně. Každý den pořád stejně. To je důležité pro správné fungování Warfarinu. Hlídat NEMUSÍTE například MASO, RÝŽI nebo nemastné potraviny z MOUKY, ale všechno co narostlo, tak ano. Obecně platí, že čím zelenější to má barvu, tím více vitamínu K to obsahuje. Jedna malá okurka (4 cm) obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte těchto malých okurek 15, vyčerpáte tím veškerý limit a v tom dni již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Velká okurka 10 cm obsahuje 23 mikrogramů vitamínu K. Okurka salátovka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Pokud jsou okurky naložené (kvašené), tak se vše ještě zhoršuje a pak jedna malá okurka 4 cm obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K a jedna velká kvašená okurka 10 cm obsahuje 63 mikrogramů vitamínu K. Na okurky musíte dávat opravdu pozor a počítat s nimi ve vašem jídelníčku. Dobré je nastavit si jídelníček všeho rostlinného na jeden týden a ten pak používat několik týdnů. Mimo rámec tohoto jídelníčku nesmíte jíst nic jiného. Vždy na začátku nového jídelníčku, po prvním týdnu, si nechte změřit srážlivost krve, ať víte, že je vše nastaveno správně. Pokud náhodou v některý den sníte méně potravin a vitamínu K budete mít méně, tak je to méně rizikové, než když to přeženete a sníte mnoho potravin s vysokým vitamínem K.
Při léčbě antikoagulačními přípravky je nutné, aby dávka vitaminu K byla stálá, respektive aby nedocházelo k výkyvům podávaného množství. Nevhodný je vysoký příjem vitaminu K, nevyrovnané množství vitaminu K v dietě, ale také jeho nízký příjem. Vhodná dávka vitaminu K odpovídá jeho doporučené denní dávce (kolem 70–80 µg denně), doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 µg. Strava s vyšším příjmem vitaminu K by měla mít určitá pravidla – měla by být dlouhodobě stabilní, při každé její změně je nutná pečlivá kontrola množství vitaminu K podávaného v průběhu 2 až 3 dnů.
Vzhledem k tomu, že užívání perorálních antikoagulancií je dlouhodobá záležitost (pohybuje se od půl roku do několika let) a u pacientů s některými diagnózami je nutné perorální antikoagulancia užívat trvale, je nutné osvojit si zásady diety. Velmi důležité je znát potraviny s vysokým obsahem vitaminu K a vyloučit nebo omezit jejich příjem, případně upravit jejich přísun tak, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Vzhledem k tomu, že výkyvy v množství vitaminu K nepříznivě ovlivňují léčbu, je vhodné osvojit si zásady diety s vyrovnaným množstvím tohoto vitaminu. Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR je následně velmi nevyrovnaná a může vést k možnosti komplikací (riziko trombotických i krvácivých komplikací). Velmi důležité také je, aby nutnost dodržovat dietu s vyrovnaným obsahem vitaminu K při podávání perorálních antikoagulancií nevedla k tomu, že by pacient přestal dodržovat racionální dietu či porušoval do té doby dodržovanou dietu.
To, co je především nevhodné, je omezit příjem ovoce a zeleniny a tím množství vlákniny, vitaminů a flavonoidů přijímaných pacientem. Je však nutné vybírat zeleninu s nižším obsahem vitaminu K. Stejně tak je nevhodné vyměnit bílé maso (kuřecí) za maso vepřové, které má vyšší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Většinu potravin s vysokým obsahem vitaminu K lze zaměnit za potraviny s nižším nebo nulovým obsahem vitaminu K (potraviny rizikové za kontrolované nebo bezpečné). Jídelní lístek je vždy nutné přizpůsobit individuálně dle stravovacích návyků a sestavit individuální nutriční režim.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolik vitaminu K obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolik konzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K. K tomu je zapotřebí přizpůsobit svoji stravu pro každodenní příjem tohoto vitamínu v množství 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ani více a ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje dobře.
Jedno středně velké červené rajče obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. Stejně velké zelené rajče obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K.
Jedno cherry rajče obsahuje 1,5 mikrogramů vitamínu K.
100 gramů rajčatového protlaku obsahuje 13 mikrogramů vitamínu K.
250 mililitrů rajčatového džusu obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K.
Když se rozhodnete pro rajčatový den, ve kterém nesníte žádnou jinou zeleninu, tak můžete během dne zkonzumovat:
Ženy s limitem 90 mikrogramů vitamínu K
2 masitá rajčata prokládaná mozzarelou a listem bazalky a zakápnutá olivovým olejem s brusketou (40 mikrogramů vitamínu K)
22 cherry rajčátek zapečených v troubě pokladených plátkem mozzarely a ozdobených oreganem (34mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské omáčky s hovězím masem a knedlíkem (16 mikrogramů vitamínu K)
Muži s limitem 120 mikrogramů vitamínu K přidají
Litr rajčatového džusu (24 mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské polévky s rýží (6 mikrogramů vitamínu K)
K tomu je možné sníst libovolné množství masa, výrobků z rýže, výrobků z mouky, ale žádnou jinou zeleninu.
V naší poradně s názvem WARFARIN A LOUPANÁ SLUNEČNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat jak působí slunečnicová semínka a warfarin, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat denní příjem vitamínu K. Vitamín K totiž přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Denní množství vitamínu K pro ženy činí 90 mikrogramů. Tento objem vitamínu K je třeba sníst každý den, ne více a ani ne méně. Některé potraviny mají vitamínu K hodně a i při malém množství dokáží tuto hranici rychle dosáhnout. Patří sem zelí, kapusta, chřest, jarní cibulky a okurky. Slunečnicová semínka také obsahují vitamín K. 100 gramů jadérek ze slunečnice bez skořápky obsahuje 5,5 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte za den 200 gramů slunečnice, tak přijmete 11 mikrogramů vitamínu K. K dosažení limitu budete muset ještě zkonzumovat další potraviny, které dodají zbylých 79 mikrogramů vitamínu K. Slunečnicová semínka, krom obsahu vitamínu K, nijak dále neovlivňují účinky Warfarinu.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminu K ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminu K je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminu K. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminu K by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminu K by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminu K je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminu K dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminu K. Nejbohatší zdroje vitaminu K jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminu K v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminu K. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
I při léčbě Warfarinem je vhodné jíst zelenou zeleninu v přiměřeném množství. Úplné vyřazení z jídelníčku takzvaných nevhodných potravin má opačný účinek.
U Warfarinu se přeci musí omezovat vitamín K, tak proč by dieta s nízkým obsahem vitamínu K měla ztěžovat zvládnutí mého INR?
Předpokládejme, že držíte dietu s extrémně nízkým obsahem vitamínu K. Nyní předpokládejme, že jednou v noci, v rámci zdravé večeře, sníte špenátový salát. Špenátový salát má vysoký obsah vitamínu K, takže jste právě zvýšili svůj příjem vitamínu K sedminásobně. Vzhledem k tomu, že vaše strava obsahuje tak nízký obsah vitaminu K, představuje toto nárazové zvýšení příjmu vitaminu K obrovskou změnu v příjmu tohoto vitaminu. Když držíte příliš přísnou dietu s nízkým příjmem vitamínu K, tak taková konzumace špenátového salátu zvýší příjem vitamínu K o 50 %. Výsledkem tohoto výrazného zvýšení vitaminu K bude výrazný pokles vašeho INR. Když ale držíte dietu s doporučeným příjmem vitaminu K. Při konzumaci špenátového salátu jste možná zvýšili svůj denní příjem vitaminu K, ale místo zvýšení příjmu o 50 %, jste ho zvýšili pouze o 5 %. Pointa je, že pokud je vaše strava extrémně chudá na vitamín K, pak jakékoli změny v příjmu vitaminu K představují velké výkyvy v příjmu vitaminu K, což se může promítnout do velkých výkyvů ve vašem INR.
V naší poradně s názvem WALFARIN A OKURKY,CUKETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den.Mužů cuketu, beru warfarin.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst jak cukety, tak i okurky, ale musíte hlídat množství. Není možné spořádat celou sklenici zavařených okurek na posezení, ale dvě okurky denně si dát můžete. Okurky i cukety, stejně jako všechno co je zelené, obsahují vitamín K a ten ve velkém množství brzdí účinky Warfarinu a hrozí ucpání cév sraženínou. Optimální množství vitamínu K přijetého ve stravě je 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ne méně ani ne více, každý den stejně. Jedna střední cuketa, kterou běžně koupíte v supermarketu obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jedna velká cuketa ze zahrádky obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K. S okurkami je to horší, protože ty obsahují opravdu hodně vitamínu K. Jedna salátová okurka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Jedna zavařená okurka velká 9 cm obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K. Jedna malá zavařená okurka obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K.
Mohu při užívání Warfarinu jíst potraviny s vitamínem K?
Ano, vitamín K při léčbě Warfarinem není zakázaný, klíčová je jeho dlouhodobá stabilita v jídelníčku.
Warfarin reaguje na změny příjmu vitamínu K, nikoli na jeho samotnou přítomnost. Pokud pacient konzumuje potraviny s vitamínem K pravidelně a ve srovnatelném množství, lze dávku Warfarinu dobře nastavit. Rizikem jsou náhlé výkyvy, například výrazné zvýšení nebo naopak prudké omezení zelené zeleniny, což může vést k rozkolísání INR a zvýšení rizika trombózy nebo krvácení.
Jaké množství vitamínu K je při Warfarinu bezpečné?
Neexistuje jedno univerzální číslo, důležitá je konzistentní denní dávka vitamínu K.
Obecná doporučení pro populaci uvádějí přibližně 70–120 mikrogramů denně, ale u pacientů na Warfarinu se dávka neurčuje striktně podle tabulek. V praxi lékaři sledují reakci INR na běžný jídelníček pacienta. Pokud je příjem vitamínu K stabilní, lze dávkování Warfarinu přizpůsobit tak, aby léčba zůstala bezpečná a účinná bez nutnosti striktních diet.
Proč náhlá změna stravy ovlivňuje hodnotu INR?
Náhlá změna příjmu vitamínu K může výrazně změnit účinek Warfarinu a tím i hodnotu INR.
Při zvýšení příjmu vitamínu K se snižuje účinnost Warfarinu a INR klesá, což zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Naopak při náhlém omezení vitamínu K může INR nebezpečně stoupnout a hrozí krvácivé komplikace. Typickým rizikem jsou rychlé dietní změny, detoxikační kúry nebo náhlé zařazení velkých porcí listové zeleniny bez předchozí konzultace s lékařem.
Musím se vyhýbat zelené listové zelenině úplně?
Ne, zelená listová zelenina není při Warfarinu zakázaná, pokud je konzumována pravidelně.
Potraviny jako špenát, salát nebo brokolice mají vysoký obsah vitamínu K, ale jejich úplné vyřazení není správné. Obsahují důležité živiny a vlákninu. Problém nastává tehdy, když pacient jeden týden zeleninu téměř nejí a další týden ji konzumuje ve velkém množství. Stabilní a předvídatelný příjem je pro léčbu bezpečnější než restrikce.
Je majonéza při Warfarinu problém?
Majonéza sama o sobě nepředstavuje zásadní riziko, rozhoduje množství a pravidelnost.
Majonéza může obsahovat rostlinné oleje s vitamínem K, ale běžné porce konzumované pravidelně obvykle INR neovlivní. Rizikem je nárazová konzumace velkého množství, například při oslavách nebo grilování. Pokud je majonéza běžnou součástí jídelníčku, lze tomu přizpůsobit dávkování Warfarinu bez nutnosti jejího vyřazení.
Které oleje mají nejvyšší obsah vitamínu K?
Vyšší obsah vitamínu K mají řepkový, sójový a olivový olej.
Z praktického hlediska není nutné tyto oleje vyřazovat, ale je vhodné používat dlouhodobě stejný typ. Časté střídání olejů může vés
V naší poradně s názvem WARFARIN A MC DONALDS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Karas.
Dobrý den.
Jsem po prodělané operaci srdce 24. Den.
Ředím krev warfarinem 3mg a moje průměrně INR je kolem 2,9
Chci si dat jednou velké menu od mc donalds, je možné, že to bude mít vliv?
Díky za odpověď. Jsem s pozdravem Karas Jan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Říká se, že strava u Mcdonald's není zdravá a proto se taky asi na tuto záležitost ptáte. Z pohledu pacienta na Warfarinu ale zas tak nezdravá není a můžete si s klidem dát velké menu, jak často budete chtít. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínu K a držet ho každý den na stejné úrovni 120 mikrogramů. Pokud se tedy podíváme na velké menu u McDonald's, tak porce velkých hranolků obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K a jeden big tasty obsahuje rovněž 10 mikrogramů vitamínu K. Tatarka na hranolky obsahuje 2 mikrogramy vitamínu K. Pití neobsahuje žádný vitamín K. Když si tedy dáte jedno velké menu, tak přijmete 20 až 25 mikrogramů vitamínu K a ten den musíte sníst ještě potraviny, které vám doplní zbylých 100 mikrogramů vitamínu K.
Pokrmy české kuchyně jsou často chudé na vitamín K a proto se hodí mít v lednici čínské nebo naše zelí, kapustu nebo ledový salát, a vždy když víte, že jste nesnědl dostatek potravin s vitamínem K, tak sníst jeden nebo dva listy. Jeden list obsahuje 20 až 30 mikrogramů vitamínu K (podle velikosti).
Dětská výživa má svá specifika, každý rodič by si měl uvědomit, že dítě není malý dospělý, tudíž by nemělo mít naprosto stejný jídelníček jako dospělý. Je důležité, aby dítě přijímalo stravou dostatek energie, vitamínů a minerálních látek a aby byl zachován správný poměr hlavních složek potravy. Optimální příjem živin závisí na věku, pohlaví, výšce, hmotnosti, fyzické aktivitě a zdravotním stavu jedince.
Vitamíny nedodávají energii, ale jsou nezbytné pro normální chod organismu. V lidském těle mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se také na metabolismu proteinů, tuků a sacharidů. Z chemického hlediska patří k různým druhům sloučenin, mezi nimiž není žádná chemická příbuznost. Tím zaniká možnost jejich klasifikace podle struktury, a tak se začalo používat třídění podle některých fyzikálních vlastností rozpustnosti - vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní): vitamín C, vitamíny skupiny B; a vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní): A, D, E, K.
Hydrofilní: Ve vodě rozpustné vitamíny se nemohou v organismu skladovat, a proto při příjmu v přebytku dochází k jejich vylučování močí.
Lipofilní: V tucích rozpustné vitamíny mohou být v organismech skladovány a jejich nadbytek může vést k hypervitaminózám (zejména u vitamínu A a D) a vyvolat vážné poruchy organismu.
Dětí do 6 měsíců: Zde je potřebné množství vitamínů a minerálních látek zajišťováno kojením nebo náhradní mléčnou stravou, postupně se přidávají zeleninové, ovocné a posléze i masové příkrmy. Kojencům se přibližně od 5. týdne do 1 roku podává vitamín D. Předchází se tak výskytu křivice (takzvaná profylaxe křivice), vitamín C a A je většinou podáván v podobě ovocných a zeleninových šťáv (vitamín A je také podáván v podobě AD kapek), které současně zajišťují přívod železa.
Batolata: V tomto věku je zvýšená potřeba všech vitamínů, zejména však vitamínu B2, jehož potřeba je většinou pokryta dostatečným objemem mléčné stravy, vitamínu C, který je obsažen v ovoci a zelenině, stejně jako vitamín A, a pak vitamíny B1 a D nacházející se v mase a rybách. Batole by tedy již mělo mít pestrou stravu a k pokrytí nezbytných vitamínů a minerálních látek by měla postačit minimálně jedna porce mléčných výrobků a tři až čtyři porce ovoce a zeleniny denně (jedna porce listové zeleniny, jedna porce zeleniny nebo ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a jedna porce žluté nebo oranžové zeleniny nebo ovoce). Pravidelnou součástí stravy by již měly být maso a ryby.
Předškolní a školní věk: Výživové nároky dítěte se postupně snižují a již se začínají blížit nárokům dospělého organismu. U této věkové skupiny je zvýšená potřeba vitamínů C
V naší poradně s názvem CUKETA A ZELENÉ FAZOLKY CO NA TO WALFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evženie.
Může se cuketa a zelené fazolky při walfarinu mají vysoký obsah vitaminu K
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak si musíte hlídat příjem vitamínu K. Pro ženy je hranice 90 mikrogramů vitamínu K za den. Ani méně a ani více. Každý den stejně.
Obvykle, co je zelené, má i vysoký obsah vitamínu K. Cuketa je sice zelená, ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Středně velká cuketa obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jeden zelený fazolový lusk dlouhý 10 cm obsahuje 0,8 mikrogramů vitamínu K. Přibližně 110 fazolových lusků pokryje denní limit pro příjem vitamínu K.
Výskyt obezity se od 70. a 80. let minulého století drasticky zvýšil, zejména ve vyspělých zemích. Má se za to, že je to způsobeno změnou v globálním potravinovém systému, ke které došlo během této doby, konkrétně zvýšením obsahu vitamínů v potravinách v mnoha rozvinutých zemích v důsledku změn v zákonech a předpisech týkajících se obohacování potravin [1]. To vedlo ke zvýšení spotřeby zejména vitamínů B, o kterých je známo, že podporují syntézu tuků. V rozvojových zemích se také objevil trend směrem k masové stravě, kdy se zvýšilo množství vitamínů přijímaných ze živočišných zdrojů, zejména nikotinamidu (vitamín B3). Od doby, kdy byly v 70. letech aktualizovány standardy obohacování potravin, jsou jedním z hlavních zdrojů přidaných vitamínů obiloviny. Kojenecká výživa také obsahuje velké množství vitamínů, přičemž některé přípravky poskytují až 20x větší množství vitamínů, než které se nacházejí v lidském mateřském mléce. Celkově se denní spotřeba vitaminu B1, B2 a B3 od počátku 20. století zdvojnásobila, což dnešním spotřebitelům poskytuje mnohem vyšší množství, než je odhadovaná průměrná potřeba.
Předpokládá se, že vitamíny mají několik mechanismů, kterými vyvolávají nárůst hmotnosti. Vzhledem k tomu, že při určitých chemických reakcích působí jako koenzymy nebo jako součásti enzymů, může přebytek vitamínů ovlivnit degradaci neurotransmiterů, způsobit zvýšenou syntézu tuků, inzulínovou rezistenci a vyvolat epigenetické změny. Předpokládá se, že častá konzumace potravin obohacených vitaminy B souvisí také s diabetem 2. typu, a to kvůli možné zvýšené zátěži β buněk pankreatu. Tuto myšlenku podporuje prudký nárůst prevalence diabetu jak po zahájení fortifikace potravin, tak po aktualizaci fortifikačních norem.
Studie zjistily, že další obohacování potravin a přípravků o vitamíny často způsobuje menší přírůstek hmotnosti ve srovnání se současnými úrovněmi, které se nacházejí v dietních produktech. To naznačuje, že množství vitamínů, které se v současné době nachází v obohacených potravinách a výživách, je množství, při kterém je účinek přibírání na váze nasycen. Vyšší dávky mohou ve skutečnosti způsobit ztrátu hmotnosti v důsledku toxických účinků, jako je hepatotoxicita a oxidační poškození tkání. Spotřebitelé by si měli dávat pozor na potraviny obohacené vitamíny, protože jejich konzumace způsobuje trvalý vysoký příjem vitamínů. Nyní, když lze po celý rok získat mnoho čerstvého ovoce a zeleniny, nejsou sezónní výkyvy v příjmu vitamínů tak běžné a mohou být důvodem pro přezkoumání a úpravu norem obohacování vitamínů.
Závěry vědeckých výzkumů:
Bylo pozorováno, že prevalence obezity se v oblastech zvyšu
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Ano, vitamín C lze při užívání Warfarinu běžně užívat každý den. Klíčové je nepřekračovat rozumné dávky.
Při denním užívání do 200–500 mg je kombinace považována za bezpečnou. Důležitá je pravidelnost dávkování a informování lékaře, zejména pokud vitamín C užíváte dlouhodobě nebo ve vyšších dávkách.
Ovlivňuje vitamín C hodnotu INR?
Vitamín C může ovlivnit INR nepřímo, zejména při vysokých dávkách. Nejde o častý, ale známý jev.
Riziko se týká hlavně dlouhodobého užívání vysokých dávek nad 1000 mg denně. Pokud se INR začne měnit bez zjevné příčiny, je vhodné zvážit i doplňky stravy.
Je rozdíl mezi vitamínem C z potravy a z doplňků?
Ano, rozdíl je zejména v dávce a koncentraci. Vitamín C z potravy je obecně bezpečný.
Běžná strava obsahuje nižší a stabilní množství vitamínu C. Doplňky stravy mohou obsahovat násobně vyšší dávky, které už mohou ovlivnit stabilitu léčby Warfarinem.
Mohu zvýšit dávku vitamínu C při nachlazení?
Krátkodobé zvýšení dávky vitamínu C je obvykle bezpečné. Důležitá je krátká doba užívání.
Jednorázové nebo několikadenní zvýšení dávky při infekci obvykle INR významně neovlivní. Pokud by však vyšší dávky trvaly déle, je vhodné sledovat INR.
Jsou šumivé tablety vitamínu C rizikovější?
Samotná forma šumivých tablet není problémem. Rozhodující je obsah vitamínu C.
Šumivé tablety často obsahují vysoké dávky v jedné tabletě. Pacient by měl sledovat celkový denní příjem a nepřekračovat doporučené množství.
Mohu užívat multivitaminy s vitamínem C?
Ano, většina multivitaminů je při Warfarinu bezpečná. Obsahují nízké dávky vitamínu C.
Je však nutné kontrolovat i obsah vitamínu K v multivitaminech. Kombinace nízkého vitamínu C a stabilního příjmu vitamínu K je obvykle bezproblémová.
Co dělat, když se mi zhorší INR po vitamínu C?
Při změně INR je vhodné zhodnotit všechny doplňky stravy. Vitamín C může být jedním z faktorů.
Doporučuje se vrátit k původní dávce, informovat lékaře a případně častěji kontrolovat INR. Úprava dávky Warfarinu bývá jen přechodná.
Je nutné vitamín C před odběrem INR vysadit?
Rutinní vysazování vitamínu C před odběrem INR není nutné. Důležitější je stabilita.
Pokud vitamín C užíváte pravidelně ve stejné dávce, není důvod jej vysazovat. Problémem jsou spíše náhlé změny dávkování těsně před kontrolou.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Mohu jíst švestkové koláče, buchty a kyselé zavařované okurky. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na snědené množství. Z vašeho výčtu stojí za zmínku zavařené okurky, protože ty mají vyšší obsah vitamínu K a je třeba s nimi počítat v celkovém denním příjmu vitamínu K.
- Švestkový koláč o průměru 10 cm má přibližně 6 mikrogramů vitamínu K.
- Buchty mají zanedbatelné množství vitamínu K, ať už mají náplň tvarohovou nebo makovou. Pokud jsou s povidly ze švestek, tak jedna buchta bude obsahovat zhruba 4 mikrogramy vitamínu K.
- Zavařené okurky (jedna malá sklenička 250 ml) bude obsahovat přibližně 25 mikrogramů vitamínu K. Pokud byste snědla v jednom dni 4 skleničky okurek, tak byste vyčerpala všechen povolený limit pro příjem vitamínu K a v tom dni byste již nemohla jíst žádné jiné potraviny s vitamínem K.
Mezi typickou potravinu s nepravidelným obsahem vitaminu K patří kuřecí maso. Obsah vitaminu K kolísá podle toho, čím je drůbež krmena. Zatímco kuřata z velkochovů mají většinou maso s nízkým obsahem vitaminu K, kuřata, která mají přístup k zelenému krmivu, obsahují v mase větší množství vitaminu K. Totéž platí pro maso krůtí. Proto konzumace kuřecího masa podléhá stejným pravidlům jako konzumace potravin rizikových nebo kontrolovaných. Vždy je nutné zvážit, zda je z tohoto důvodu vhodná jeho výměna za maso vepřové, které má naopak hodnoty vitaminu K nízké. Nejvhodnějším způsobem, jak použít kuřecí maso, je připravovat pokrmy, v nichž je jen menší množství masa, například rizoto, zapečené brambory s kuřecím masem, kuřecí nudličky s vhodnou zeleninou, ražniči. Pravděpodobně stejný problém je s hovězím masem, v němž může obsah vitaminu K též kolísat podle druhu potravy. Pokud se jedná o hovězí dobytek, který je živen krmivem s nízkým obsahem vitaminu K, je hovězí maso z hlediska obsahu vitaminu K bezpečné. Pokud však je hovězí dobytek krmen zeleným krmivem, případně pase-li se volně na pastvinách, obsahuje hovězí maso též vyšší množství vitaminu K. Z tohoto důvodu je vhodné regulovat přijímané množství hovězího masa a volit raději maximálně 100 g porce.
Velmi vysoký obsah vitaminu K je v játrech, ať už vepřových, nebo hovězích, či drůbežích. Z tohoto důvodu je konzumace jater a potravin z nich připravených rizikovou záležitostí a pacienti by se jich měli vyvarovat.
V naší poradně s názvem WARFARIN A AVOKÁDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Janata.
Dobrý den,
užívám warfarin, jak často mohu konzumovat avokádo, INR mám spíše vyšší,
tj. 2,5 až 3,2. Vím, že avokádo obsahuje vitamin K, ale je nutné se a. vyhýbat?
Děkuji za ev. Váš názor.
Zd.J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Avokádo je skvělé, obsahuje mnoho zdravých tuků, ale je také bohaté na vitamín K. Jedno avokádo bez pecky a slupky obsahuje přibližně 25 mikrogramů vitamínu K, přičemž celková denní dávka vitamínu K nesmí přesáhnout 120 mikrogramů u můžů na Warfarinu. Snědením jednoho avokáda vyčerpáte pětinu možného příjmu vitamínu K za jeden den. Takže pokud si dáte jedno avokádo, tak v tom dni musíte omezit potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, aby celkový součet všech jídel za den byl 120 mikrogramů vitamínu K. Takže avokádo s Warfarinem ano, ale s omezením ostatních potravin s vyšším obsahem vitamínu K.
Warfarin blokuje účinek vitamínu K v játrech. Z toho vyplývá, že nadměrný přísun vitamínu K snižuje účinek Warfarinu, naopak jeho nedostatečný přísun účinek léku zesiluje. Mezi potraviny s nejvyšším množstvím vitamínu K patří listová zelenina s tmavozelenými listy. To neznamená, že ji musíte ze své stravy vyřadit. Tento druh zeleniny je totiž tělu prospěšný: má pozitivní vliv na srdce, na gastrointestinální trakt (díky vysokému obsahu vlákniny), zlepšuje zrak (díky vysokému obsahu luteinu) a podobně. Abyste mohli zařadit do svého jídelníčku listovou zeleninu s tmavozelenými listy i během užívání přípravku Warfarin, doporučuje se stravovat se stabilně. Tím je myšleno, že byste měli jíst každý týden stejné množství této zeleniny, ne jeden týden hodně a další týden žádnou. Bude-li Vaše strava obsahovat stále stejné množství vitamínu K, Warfarin i tělo se s tím vyrovnají. Jestliže však bude množství vitamínu K kolísat, bude kolísat i hodnota INR. A pamatujte, že i když má zelenina zelenou barvu, neznamená to, že je bohatá na vitamín K. Velké množství vitamínu K obsahuje pouze listová zelenina s tmavozelenými listy.
Příklady zeleniny bohaté na vitamín K: zelí, brokolice, špenát, locika lesní, kapusta kadeřavá, tuřín, brukev hořčičná, hlávkový salát (vyjma ledového salátu, který je na vitamín K chudý), růžičková kapusta, čekanka, brukev kapusta, květák (přestože má bílou barvu, patří do stejné čeledi jako brokolice).
Doplňky stravy:Vitamín K lze najít v potravinových doplňcích, což neznamená, že je nemůžete užívat. Stejně jako u listové zeleniny s tmavozelenými listy platí, že je třeba přijímat konstantní množství vitamínu K. Pokud byste chtěli doplňky stravy začít užívat, poraďte se se svým lékařem. I zde platí, že na začátku užívání by se měla hodnota INR sledovat pozorněji.
Vitamíny: Které vitamíny můžete bezpečně konzumovat, když užíváte Warfarin?
Seznam některých nejběžnějších vitamínů a jejich vliv na hodnotu INR
Vitamíny B: nemají žádný vliv na INR.
Vitamín C: až do 500 mg denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 500 mg mohou hodnotu INR snížit.
Vitamín E: až do 400 IU denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 400 IU mohou hodnotu INR zvýšit.
Multivitamíny: většina multivitamínů obsahuje malé množství vitamínu K. Chcete-li je užívat, berte je pravidelně každý den, abyste zabránili kolísání hladiny vitamínu K v těle. Pakliže multivitamíny chcete začít užívat, poraďte se se svým lékařem. Také v tomto příp
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den, prosim o dotaz.Mohu konzumovat pri Wrfarinu kolač s Červeným rybízem,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rybíz je skvělé ovoce a zdravé díky vysokému obsahu vitamínu C. Rybíz zároveň obsahuje i vitamín K, který přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší bude účinek Warfarinu. Při léčbě Warfarinem je důležité udržet denní příjem vitamínu K na stejné úrovni 90 mikrogramů za den pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Proto by měl každý pacient mít pevně daný jídelníček a ten pak dodržovat alespoň 4 týdny. Když do takového jídelníčku neplánovaně zařadíte koláč s rybízem, tak je třeba vědět, že 100 gramů rybízu obsahuje 11 mikrogramů vitamínu K. Jedno kilo rybízu zcela vyčerpá stanovený limit pro denní příjem vitamínu K. Odhadem tedy musíte určit, kolik rybízu bylo na koláči a ponížit jinou potravinu se stejným obsahem vitamínu K v tom konkrétním dni. Jedna kulička rybízu bude mít hmotnost přibližně 1 gram.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Vitamín B posiluje vlasové folikuly, čímž se vlas stává méně náchylný na poškození a vypadávání. Konzumace potravin s obsahem vitamínů skupiny B zvýší růst vlasů, sníží jejich vypadávání i šedivění. Zdrojem tohoto vitamínu jsou kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny, ořechy a luštěniny. Vitamín B je rozpustný ve vodě, takže se vám nebude hromadit v těle.
Dávkování: Nejčastěji se užívá vitamín B-komplex, který obsahuje většinu zmiňovaných vitamínů B.
Předávkování a nežádoucí účinky: Vitamínem B se nedá předávkovat, protože je rozpustný ve vodě a jednoduše se z organismu při nadměrném množství vyplaví.
Druhy vitamínů B, které jsou užitečné pro vaše vlasy
Vitamín B5 (kyselina pantotenová) brání šedivění a vypadávání vlasů. Pokud máte nedostatek tohoto vitamínu, vlasové folikuly začnou vypadávat. Některé z dobrých zdrojů vitamínu B5 jsou celozrnné obilniny, kvasnice, vnitřnosti, vaječné žloutky, mléko, arašídy nebo luštěniny.
Doporučená denní dávka: 8 mg.
Vitamín B6 (pyridoxin) pomáhá při prevenci proti vypadávání vlasů. Napomáhá také při tvorbě melaninu, který dodává vlasům barvu. Některé z potravinových zdrojů vitamínu B6 jsou kvasnice, játra, celozrnné obiloviny, zelenina, vnitřnosti a žloutky. Vysoká dávka tohoto vitamínu může způsobit ztrátu citlivosti v rukou a nohou, při jeho užívání je dobré se poradit s lékařem ohledně přesného množství užívání.
Doporučená denní dávka: 1,6–1,8 mg.
Vitamín B9 (kyselina listová) je potřebný pro růst vlasových buněk. Dobrými zdroji vitamínu B9 jsou zelená listová zelenina, luštěniny, játra, drůbež, vejce, obiloviny a citrusové plody.
V naší poradně s názvem LNĚNÉ SEMÍNKO JAKO LÉK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Chtěla jsem se zeptat a slunecnicova semínka v čokoládě na Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slunečnicová semínka obsahují málo vitamínu K. 100 gramů slunečnice obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Čokoláda obsahuje více vitamínu K. 100 gramů čokolády obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. 200 gramový balíček slunčnicových semínek v čokoládě by mohl obsahovat 16 mikrogramů vitamínu K. Pro dosažení denního limitu vitamínu K byste musela sníst více než kilo těchto čokoládových semínek.
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
jestliže užíváte jiné léky obsahující vitamín D 3 nebo vápník – tímto se může nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
thiazidová diuretika (léky používané pro léčbu vysokého krevního tlaku) mohou zvyšovat množství vápníku v&nb
Dalo by se říci, že ideálním tipem je domácí výroba séra z vitamínu C, a to z jednoho prostého důvodu – je cenově dostupné. Celkové náklady na výrobu tohoto séra jsou nižší, než když si zakoupíte komerčně dostupné přípravky, které navíc ani nemusí obsahovat dostatečné množství vitamínu C, což má pak za následek dlouhodobé léčení. Takže pokud si toto sérum vyrobíte doma, máte jistotu, že bude obsahovat dostatečné množství vitamínu C a rychleji uvidíte hojivější účinek.
Výroba séra:
Kupte si vitamín C v prášku, který je k dostání téměř ve všech obchodech.
Smíchejte malé množství prášku s destilovanou vodou, nejlépe studenou.
Směs promíchejte v zavřené láhvi.
Sérum vitamínu C oxiduje velmi rychle, je tedy důležité, aby bylo uchováno uzavřené v chladu. Vždy je lepší vyrobit menší množství séra, protože jeho životnost je pouhých 5 dní. Poté si musíte vyrobit nové.
Zároveň je důležité vyzkoušet si na malém místě, jak sérum působí na vaši pleť, protože každá pokožka je jiná. Některé typy pokožky snesou větší množství vitamínu C a některé menší. Vždy je lepší začínat s menším množstvím a posléze zvyšovat dávkování vitamínu C. Předejdete tím podráždění pokožky.
Vždy když použijete sérum z vitamínu C, nevystavujte se ihned slunečnímu záření.
