PRADKLY USNI BUBINEK A ZAVRATE LEVBA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Závratě mají širokou škálu příčin. Například jde o vysoký krevní tlak, který může poškodit mozek, nebo jde naopak o příliš nízký krevní tlak, který má více příčin a zahrnuje například onemocnění srdce, poruchy krevní srážlivosti způsobující anémii a nežádoucí reakce na léky. Někdy nedokážou praktičtí lékaři najít konkrétní diagnózu postiženého jedince, ale příčiny závratí mohou být nebezpečné a neměly by být opomíjeny.
Co způsobuje závratě?
Závratě způsobené srdečním onemocněním
Srdeční infarkt, arytmie (nepravidelný srdeční rytmus), příliš rychlá tepová frekvence, příliš pomalá tepová frekvence.
Oslabení, věk, onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie), toxiny nebo léky, které mají vliv na rychlost a sílu kontrakcí srdce.
Závratě způsobené srdečními chorobami
Mrtvice, nádor, bolesti hlavy, migrény, hypoventilace.
Mdloby (synkopa) – nedostatečné zásobení mozku okysličenou krví, což způsobí ztrátu vědomí, obvykle po ztrátě krve z výstupů ze srdce.
Může dojít k úniku moči a nezvladatelným emocím.
Na změny stavu mysli má vliv demence, ale i léky, drogy a alkohol.
Závratě způsobené léky
Téměř všechny léky mají vedlejší účinky a možný vliv na závratě, zejména léky:
na krevní tlak, sedativa, antidepresiva, léky na bolest a některá antibiotika;
diuretika způsobují dehydrataci, změny krevních elektrolytů, efekty srdce nebo jiné nežádoucí účinky.
Závratě způsobené metabolickými poruchami
hypoxie (nízká hladina kyslíku);
nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie) včetně reakce na inzulín;
dehydratace (z mnoha příčin).
Závratě a stárnutí
snížení kapacity při cvičení nebo jiných činnostech;
snížená schopnost krevního oběhu vyrovnat rychle tlak při vzpřímené pozici (ortostatické hypotenze);
kornatění tepen (arterioskleróza) způsobující snížený přísun krve do mozku, srdce a dalších orgánů;
celková slabost;
neuropatie – progresivní dysfunkce nervů způsobená mnoha nemocemi, zejména diabetem;
závratě u žen mohou být způsobené menopauzou.
Onemocnění způsobující závratě
Vnitřní krvácení nebo krvácení, které může být nepovšimnuté.
Anémie (nízký počet červených krvinek).
Dlouhodobý pobyt na lůžku způsobující slabost a ztrátu kompenzační schopnosti při vzpřímené poloze.
Infekce.
Endokrinní onemocnění způsobující omezení hormonu, který je produkován do orgánů, jako je štítná žláza, nadledvinky a hypofýza. Dojde k dehydrataci.
Alergie způsobuje dýchavičnost nebo nízký krevní tlak vyvolávající sinusitidu, která má za následek závratě.
Psychiatrické důvody závratí
Deprese, úzkost nebo panická porucha.
Hypoventilace způsobená příliš rychlým a hlubokým dýcháním při úzkosti. Může dojít ke křečím v rukou či nohou.
Somatizace, to znamená převod duševního onemocnění (úzkosti nebo deprese) do tělesných příznaků. Pacient si je vědom psychické poruchy, ale trvá na tom, že má pouze fyzické potíže.
V naší poradně s názvem CIPRALEX MOTÁNÍ HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Také jsem proděla covid, pak začaly různé zdravotní problémy a nakonec úzkosti, cipralex a místo aby se můj stav zlepšil mám pocit , že opak je pravdou. Pocit točení hlavy je u mě na denním pořádku- celý den a ráno nevysvětlitelná úzkost a strach ze sebemenší povinnosti
Už to trvá dlouho , mám pocit , že přežívám že dne na den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je normální pociťovat závratě po Cipralexu?
Cipralex (escitalopram) je SSRI antidepresivní lék, který působí tak, že ovlivňuje hladiny serotoninu v určitých oblastech mozku. Jako všechny léky může mít nežádoucí účinky, z nichž většina není závažných a časem vymizí. Mezi běžné vedlejší účinky přípravku Cipralex patří právě závratě.
Kdy u Cipralexu závratě zmizí? Než závratě odezní, může trvat několik dalších měsíců. Můžete zkusit jiné antidepresivum, nebo vyzkoušet pomoc jiného psychiatra.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Točení hlavy může být způsobeno mnoha příčinami a projevuje se například při změně polohy nebo vleže. Vyskytuje se motání hlavy při vstávání, pocit na zvracení, závratě při chůzi, vysoký tlak. U postiženého se objevuje únava. Příčin je opravdu mnoho.
Zde je několik příkladů příčin točení hlavy:
Benigní paroxysmální polohové vertigo – představuje jednu z nejčastějších forem periferního vertiga. Nastává, když se křišťálové usazeniny ve vnitřním uchu uvolní a skončí v kanálech. Když se budete pohybovat, krystaly naruší přísun tekutin, což zmate rovnovážné orgány a to vede k závratím.
Labyrintitida – toto onemocnění je definováno jako zánět labyrintu vnitřního ucha. Vzhledem k tomu, že labyrint obsahuje rovnovážné i sluchové orgány, zánět může způsobovat závratě, ale i problémy se sluchem.
Meniérova choroba – je charakterizována abnormální produkcí tekutiny uvnitř vnitřního ucha, což způsobuje tlak z jejího nahromadění a závratě. Tímto stavem může být ovlivněn sluch.
Nádor – nezhoubný nádor může růst v lebečním nervu vašeho vnitřního ucha. Když se nádor zvětší, začne tlačit na přilehlé nervy, což způsobuje závratě, ztrátu sluchu, bolesti hlavy, a dokonce brnění obličeje.
Migréna – jedná se o mnohem silnější bolesti hlavy než ty obvyklé. Bolest může způsobovat závratě doprovázené zvracením a nevolností.
Roztroušená skleróza – je onemocnění, které způsobuje zánět myelinu, ochranné vrstvy nervových buněk, což způsobuje tělu problémy s koordinací svalů, problémy se zrakem a závratě.
Zánět sluchového nervu – vzniká na základě infekce, následný otok ve vnitřním uchu způsobuje závratě a bolesti.
Vysoký a nízký krevní tlak – obě varianty způsobují závratě.
V naší poradně s názvem ZÁVRATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Jandera.
Dobrý den. Prodělal jsem. 7 operací středo uší. Poslední dobou mívám menší závratě. Zvláště v leže kdy se to se mnou točí. Beru betahistanin, zatím nezabírá. A ještě mi k tomu píská v uších poměrně silně kdy to vnímám i když je hluk. Tak se ptám co s tím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pískání v uchu - tak zvaný šelest v uchu je účinný volně prodejný lék piracetam 800. Doporučuji ho vyzkoušet podle přibaleného návodu. Věnujte pozornost nežádoucím účinkům a pokud se vás některý z nich týká, tak s léčbou piracetamem seznamte svého ošetřujícího lékaře.
Závratě u vás budou nejspíše způsobeny operativními změnami ve středouší a bude třeba vytrvat, než si na to mozkové centrum stability zvykne. Blízko této oblasti se nachází tak zvaný labyrint, který vysílá mozku signály o naší poloze a přímo ovlivňuje naši rovnováhu. Jeho stimulace nebo porušení při některé z vašich operací může způsobovat zminěné závratě. Pro toto bohužel neexistují žádné léky a je třeba počkat až si mozek zvykne na nové úrovně nervových vzruchů přicházejících z vnitřního ucha.
Nevystavujte se výplachům uší, ať už doma nebo v ordinaci lékaře, pokud máte infekci ve zvukovodu. Ačkoliv je tato procedura relativně bezpečná, mohla by vás vystavit problémům, jako jsou:
Perforovaný ušní bubínek. Výplach ucha bude někdy tlačit na maz, takže bude více zhutněný. To ztíží jeho odstranění při tlaku na bubínek. Zvýšený tlak může perforovat bubínek nebo způsobit jeho prasknutí.
Ušní infekce. Jednou z běžných infekcí uší je otitis externa. Zánět může být způsoben infekcí a může být bolestivý. Zánět středního ucha je další potenciální komplikací postihující střední ucho. Ušní infekce jsou běžné důsledky výplachů uší.
Vertigo. Toto je dočasný stav. Jde o pocit, že se místnost kolem vás točí.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Obchodní název antibiotik: Ciplox. Ciprinol, Ciprofloxacin
Indikace antibiotik: Používají se na G-infekce, na urosepsi, salmonelu, legionel. pneumonii.
Dávkování antibiotik: Ciplox: perorálně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Ciprinol: perorálně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu, nebo 200 – 400 g za 12 hodin nitrožilně pro dospělou osobu
Ciprofloxacin: nitrožilně 200 – 400 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: LEVOFLOXACIN
Obchodní název antibiotik: Levaxela, Levofloxacin, Tavanic
Indikace antibiotik: Používají se na infekce dýchacích cest, infekce měkkých tkání a infekce močových cest.
Dávkování antibiotik: Levaxela + Levofloxacin + Tavanic: perorálně nebo nitrožilně 500 mg za 12 – 24 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: NORFLOXACIN
Obchodní název antibiotik: Gyrablock, Nolicin
Indikace antibiotik: Používají se na léčbu infekcí močových cest.
Dávkování antibiotik: Gyrablock: nitrožilně 1 g za 6 – 8 hodin pro dospělou osobu
Nolicin: perorálně 400 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: PEFLOXACIN
Obchodní název antibiotika: Abaktal
Indikace antibiotik: Používá se při respiračních onemocněních i při infekcích měkkých tkání.
Dávkování antibiotik: perorálně nebo nitrožilně 400 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: MOXIFLOXACIN
Obchodní název antibiotik: Avelox, Moflaxa
Indikace antibiotik: Používají se na pneumonii, na léčbu hnisavé břišní infekce, na léčbu těžkých infekcí měkkých tkání; na léčbu chlamydií, i na léčbu kapavky a antraxu.
Dávkování antibiotik: Avelox + Moflaxa: perorálně i nitrožilně 400 mg za 24 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
V naší poradně s názvem PRASKLEJ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den chtěl bych se zeptat na pár otázek čistil sem si uši a najednou v levém uchu jao kdyby někdo vypnul zvuk přestal sem na něj slyšet ale po pár hodinách to bylo lepší a zkoušel sem jestli na něj slyším slyším ale je to jako kdybych měl něco v uchu jako kdyby nějakej špunt a taky když polikám tam jako kdyby tam měl píchavej tlak a taky mě furt v uchu píská jak už teda uvádíte může to být teda prsklej bubínek nebo je možný že to mám jenom poraněné a jestli jo šlo by to vyléčit peroxidem? nebo zahojí se to samo? mám strach z dokout takže se bojím k doktorovi a kdybych tam musel mohlo by to být bolestivé? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle Tomáši vypadá na usazený starý maz, který se vám nahromadil ve zvukovodu a čištěním jste ho upěchoval směrem k bubínku. Maz tam teď začíná způsobovat lokální zánět zevního zvukovodu. Tahle situace se sama nevyléčí. Nejrychlejší způsob, jak se toho zbavit je navštívit lékaře na ušním ( oddělení ORL), který provede výplach a uvolní maz - špunt z ucha ven. Nebolí to ani to není nijak zvlášť nepříjemné. Kdybyste nechtěl k lékaři, tak se můžete pokusit uvolnit ušní maz sám a to výplachem ucha peroxidem vodíku. Kápněte si několik kapek kysličníku do ucha, nechte to zatéct co nejhlouběji do zvukovodu a pozorujte šumění. Dokud šumí tak rozpouští a až přestane, tak ho nechte vytéct z ucha ven. Toto dělejte několikrát za den, až se vám špunt rozpustí a zlepší se sluch. Kdyby vás ucho začalo bolet, tak si ho vytřete vatičkou bohatě namočenou ve višněvského balzámu. Taky aplikujte 3 až 4 krát denně.
Častou příčinou výtoku z ucha bývá hnisavý zánět středního ucha. K faktorům způsobujícím zánět středouší patří defekt Eustachovy trubice, která spojuje dutinu ústní se středním uchem. Trubice nemusí být dobře uzavíratelná, v důsledku čehož se bakterie šíří do středouší, kde pak vyvolávají zánět. Během zánětu se ve středním uchu hromadí hnis, u pacienta pozorujeme horečku, silnou bolest ucha, nachlazení. Jestliže se prostor středouší naplní hnisem, dojde k perforaci bubínku a hnis začne vytékat z ucha ven. Při zánětu středního ucha může lékař doporučit takzvanou paracentézu, tedy propíchnutí bubínku. I pak hnis vytéká z ucha, ovšem pacientovi se velmi uleví.
Příčinou vodnatého sekretu je chronický katar středoušní dutiny. V takovém případě vytéká z ucha vodnatý sekret obsahující hlen a fibrin. Bubínek může být vtažen dovnitř.
Krvavý výtok z ucha může mít několik příčin: například poranění zevního zvukovodu, bubínku i středního ucha ostrým předmětem; okolní zánět, zvláště při chřipkovém zánětu středního ucha. Při úrazech s poraněním spodiny lebeční může z ucha vytékat i mozkomíšní mok.
Obecně výtok z uší způsobují zánětlivá onemocnění středoušní dutiny. Těchto zánětů je celá řada, a to jak akutních, tak i chronických. Pozoruje-li pacient výtok z ucha, měl by navštívit lékaře. U akutních hnisavých středoušních zánětů lékař obvykle provede paracentézu (propíchne ušní bubínek), čímž pacientovi velmi uleví. Proto je zbytečné snášet několik dní úpornou bolest ucha, než hnis bubínek protrhne a kdy navíc dojde k provalení na neurčeném místě a otvor má různou velikost.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den, vím s naprostou jistotou, že mám prasklý bubínek ( není to poprvé) jde o to, že je to už tři týdny a sluch se zlepšil pouze částečně a chvílemi přetrvává mírná bolest. Tudíž se chci zeptat, zda by se mohlo jednat o infekci, nebo jen o proces hojení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovy trubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.
Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.
V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.
Tělo má v podstatě schopnost léčit se samo. To platí i pro prasklý ušní bubínek, který je hlavní příčinou krvácení z ucha. Hojení obvykle trvá několik týdnů, během této doby by si pacienti měli kontrolovat, zda mají zvukovod čistý a suchý. Když symptomy přetrvávají i po několika týdnech, je lepší se poradit s lékařem.
Je-li krvácení způsobeno infekcí v důsledku bakterií, pak jsou nejlepším lékem antibiotika. Ale je třeba vzít v úvahu, že antibiotika mají nežádoucí účinky.
Některé infekce, které způsobují krvácení z ucha, mohou být vyléčeny přírodními prostředky. To však platí pouze v prvotních fázích infekce. Jeden z nejvíce používaných přírodních prostředků je česnekový olej.
Ušní kapky a ústní kapky. Domácí ušní kapky mohou být použity při krvácení pouze tehdy, pokud není prasklý ušní bubínek. Pacienti si mohou tento lék vyrobit doma, budou potřebovat půl hrnku lihu a půl hrnku bílého octa, tuto směs přelijí do nádoby s kapátkem. Tento jednoduchý prostředek pomáhá s čištěním uší a odstraněním bakterií a plísní.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ BUBÍNEK V PRAVÉM UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila Šustrova.
Dobrý den,
Jsem v současné době v Indonesii a potýkám se nejdříve se zánětem zvukovodu a teď mi lekař sdělil, že mám zrejmě prasklý bubínek. Mohl byste mě prosím kontaktovat na můj mejl, ráda bych Vám sdělila podrobnosti o současné léčbě a poradila se co můžu tady uďelat jako 1. Pomoc pro moje uchu?
Moc děkuji
Kamila Šustrová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lékaři používají při vyšetřování takzvanou ORL jednotku s flexibilním endoskopem a videopřenosem. Tento přístroj jim umožňuje šetrným způsobem nahlížet do ústní a nosní dutiny i do oblasti ucha. Pohled endoskopu se pak přenáší na monitor, na kterém lékař i pacient vidí vyšetřovanou oblast. K dalšímu vybavení ORL patří otomikroskop, kterým se vyšetřuje ucho, zvukovod, bubínek a částečně i středouší, a ultrazvuk, který slouží k diagnostice v oblasti hlavy a krku. Otoskopie je metoda vyšetřující zevní část ucha a bubínek. Bubínek je v podstatě vazivová blána, která odděluje zevní ucho od ucha středního. Zevní ucho je tvořeno chrupavčitým boltcem a zevním zvukovodem, zatímco střední ucho tvoří kovadlinka, třmínek a kladívko neboli sluchové kůstky. Ve vnitřním uchu pak je blanitý a kostěný hlemýžď. Kromě fyzikálního vyšetření uší a posouzení anamnézy se pro odhalení příčiny zdravotních obtíží pacienta používají další metody, jako například rentgen nosních dutin, počítačová tomografie neboli CT, magnetická rezonance, vyšetření ve zvukové komoře, slovní či počítačová audiometrie, vyšetření s pomocí ladiček či tympanometrie.
Ve svém příspěvku WARFARIN AJ ZÁZVOR ZNIŽUJÚ ZRÁŽANLIVOSŤ KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlado.
Myslím, že konštatovanie v závere odstavca o interaktivite s WArfarinom o zvýšení jeho dávky pri užívaní zázvoru, je chybné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Jak je mozno vylečit propichnuty bubinek v uchu? Na ORL k soukr.lekařce chodim hodnê rokû, v letê při čisteni ucha mi asi propichla bubinek, volala jsem do ordinace mêla 14 dni dovolenou, sestra mi řekla at s tim nikam nechodim a počkam na lekarku, po dovolene mi sdelila, ze je tam jenom červena skvrna, před tim me ucho 14 dni bolelo, nemohla se ho dotknout, ted na ucho neslyšim, chci jit k jinemu lekaři-je možnost ziskat sluch zpêt?
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
Kočka má zarudlé ušní boltce, které ji bolí.
Často se v okolí uší škrábe.
Třepe hlavou.
Začíná se jí nadměrně tvořit drolivý ušní maz, který má hnědou až černou barvu.
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepří
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovy trubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Indikace antibiotik: Používá se na léčbu klostridiové kolitidy.
Dávkování antibiotik: Dificlir: perorálně 200 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolesti břicha, krvácení ze zažívacího traktu, nauzea, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: FOSFOMYCIN
Obchodní název antibiotik: Rapidnorm, Urifos
Indikace antibiotik: Používají se na léčbu močových cest.
Dávkování antibiotik: Rapidnorm + Urifos: perorálně 3 g jednorázově pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest břicha, bolest hlavy, bolest krku, bolest zad, nevolnost, rýma, slabost, závratě, vyrážka, zažívací potíže
Účinná antibiotická látka: LINEZOLID
Obchodní název antibiotik: Dilizolen, Gramposimide, Lineza, Linezolid, Natlinez, Zyvoxid
Indikace antibiotik: Používají se na těžké infekce, na léčbu pneumonie, onemocnění MRSA, na katétrovou sepsi, na léčbu komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání.
Dávkování antibiotik: Dilizolen + Gramposimide + Natlinez: nitrožilně 600 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Lineza + Linezolid + Zyvoxid: nitrožilně nebo perorálně 600 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Braun ThermoScan IRT-4520 je ušní teploměr. Měří infračervené teplo, které vytváří ušní bubínek a okolní tkáně. Protože má bubínek stejnou teplotu jako centrum pro kontrolu teploty v mozku, odpovídá jeho teplota přesně teplotě uvnitř těla. Změny vnitřní tělesné teploty se proto ihned projeví také v uchu. Proto je ucho ideální pro měření tělesné teploty. Na rozdíl od jiných ušních teploměrů je Braun ThermoScan vybaven hrotem s předehříváním. Předehřátý měřicí hrot zajišťuje velmi přesné měření při všech měřeních s přesností na desetinu stupně. Braun ThermoScan® má vždy uloženou poslední naměřenou hodnotu, díky které můžete snadno sledovat vývoje teploty vašeho dítěte.
Nevýhodou tohoto teploměru je, že výsledek se dozvíme většinou po jedné až pěti vteřinách, a vyšší pořizovací cena. Tento teploměr se nedoporučuje používat u kojenců mladších šesti měsíců. Dále je důležitá zvýšená hygiena při použití pro více členů rodiny.
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Ve 13 letech jsem prodělala pásový opar v uchu. Začalo to malým vřídkem, který mi dětská doktorka diagnostikovala jako pravděpodobný zánět středního ucha. Asi za 3 dny jsem se v noci vzbudila, chtělo se mi zvracet a hrozně se mi točila hlava. Ráno to bylo stejné. Nedokázala jsem nic sníst. Jakmile jsem jen polkla sousto, letělo hned ven a hlava se mi točila hrozně.
Bohužel, jelikož jsme den předtím měli menší hostinu, lékař se jen smál, že mám asi pokažený žaludek. Nicméně se můj stav nelepšil a večer mě naši vzali rovnou na pohotovost do okresní nemocnice. To už jsem nemohla ani chodit a neviděla na cestu, jak se mi točila hlava. V nemocnici jsem pak dostala ještě křeče do rukou a skončila na kapačkách. Nakonec se můj stav začal zlepšovat a pustili mě domů s tím, že neví, co to bylo.
Po pár týdnech jsem si všimla, že na jedno ucho slyším hůř, tak mě rodiče vzali na ušní a zjistili jsme, že na ucho neslyším vůbec! A teprve tehdy se ukázalo, že jsem v uchu měla herpes, který mi zničil ušní nerv a závratě a zvracení byly příznaky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Ušní boltec zachytí zvuk ve formě zvukové vlny. Zevní zvukovod přivede tuto zvukovou vlnu k bubínku. Bubínek je blanka, na které jsou srostlé tři kůstky (kladívko, třmínek a kovadlinka). Nárazem zvukové vlny se bubínek a s ním i kůstky rozkmitají. Tím došlo k přenosu zvukové vlny do středního ucha. Kmity jsou ze středního ucha přeneseny do hlemýždě, ve kterém jsou tři řady vnějších a jedna řada vnitřních vláskových buněk. Vnější vláskové buňky jsou rozkmitány. Zvukové vlny jsou převedeny na nervové bioelektrické impulsy, které jsou dále odeslány do systému vnitřních vláskových buněk, kterých je však už jenom jedna řada. Každý decibel je zachycen jinými vláskovými buňkami. Vysoké tóny se zachycují hned na začátku hlemýždě, kdežto nízké až u vrcholu hlemýždě. Z vnitřních vláskových buněk jdou impulsy sluchovým nervem do dvou sluchových drah, které se vzájemně kříží v míše. Sluchové dráhy odvedou impulsy do kůry mozkové, kde je centrum sluchu a řeči.
Pokud je na této dráze cokoliv špatně, projeví se to poruchou či ztrátou sluchu, která může mít charakter dočasný nebo i trvalý.
Zalehnutí ucha vyvolává pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty. Zalehnutí v uších je způsobeno nerovnováhou mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se setkáme třeba, když cestujeme letadlem nebo když se potápíme do větších hloubek. Pokud jsou uši zalehlé dlouhodoběji, svědčí to o zduření sliznice nosohltanu, které zamezuje Eustachově trubici se pravidelně otevírat (při každém polknutí).
Příčinami déletrvajícího pocitu zalehlého ucha mohou být:
Mazová zátka v uchu – ušní dutina produkuje ochranný ušní maz, který se může nadměrně nahromadit a „zašpuntovat“ tak ucho; nejlepším řešením je návštěva lékaře (viz léčba).
Zánět nosohltanu – jde o onemocnění začínající typicky bolestí v krku a přesouvající se postupně do nosu, kde se mění v rýmu; zánětem sliznice zduří a znemožňuje otvírání Eustachovy trubice.
Rýma – rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
Zánět středního ucha – je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej perforovat (protrhnout); je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL.
Tubulární katar – specifický zánět Eustachovy trubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost.
Alergie – při alergii také často vzniká rýma, která je příčinou zalehnutí v uších; nutná je léčba alergie na alergologii.
Ucho může být zalehlé i z neurologické příčiny, například při poškození sluchového nervu. To je už ale složitější diagnóza, která si vyžaduje zásah neurologa.
